Maximální Teplota na Pracovišti: Co Musíte Vědět

Teplota na pracovišti je často zdrojem konfliktů. Zajistit optimální teplotu je klíčové pro harmonické pracovní prostředí a splnění zákonných povinností. Základní povinností každého zaměstnavatele je zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky.

Řada zaměstnanců se v horkých letních, ale také chladných zimních měsících potýká se ztíženými pracovními podmínkami, a proto je důležité znát svá práva a povinnosti.

Základní Právní Předpisy

Základním zákonem, který řeší teplotu na pracovišti, je § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zde jsou uvedeny požadavky na pracoviště a pracovní prostředí. Konkrétně se zde uvádí, že povinností zaměstnavatele je zajistit, aby pracovní podmínky odpovídaly BOZP a hygienickým požadavkům.

Podmínky ochrany zdraví při práci, do kterých spadají i teploty na jednotlivých pracovištích, určuje Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Klíčovým je pak § 6 a § 7 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, související se zátěží chladem.

S účinností od 12. 10. 2022 bylo zmíněné nařízení vlády novelizováno nařízením vlády č. 303/2022 Sb. Uvedené změny jsou v tabulkách pro skupinu I a IIa vyznačeny červeně.

Povinnosti Zaměstnavatele

Jednou z nejzákladnějších povinností zaměstnavatele je dle §102 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce vytvořit pro zaměstnance bezpečné prostředí pro práci a vyhnout se rizikům, která by mohla zaměstnance ohrozit na zdraví. Mezi zdraví ohrožující skutečnosti mohou patřit právě i již zmíněné extrémní teploty. Proto v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nutností, aby zaměstnavatel reagoval i na výraznější změnu teplot.

Další povinnost pro zaměstnavatele v případě nevyhovujících mikroklimatických podmínek vycházející z ust. §104 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., je povinnost poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje. Tuto povinnosti dále rozvádí nařízení vlády č. Tím tedy vzniká další nárok, který zaměstnanec může u svého zaměstnavatele požadovat v případě překročení teploty vzduchu nad 31°C, a to právo na ochranné nápoje dle §8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Je nutností, aby ochranný nápoj byl zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více jak 6,5 hmotnostních procent cukru, co může ale obsahovat jsou látky zvyšující odolnost organizmu.

Při nadměrné zátěži teplem je zaměstnavatel povinen chránit zdraví svých zaměstnanců pomocí ochranných nápojů a vhodných režimových opatření. Zaměstnavatel má povinnost při velké tepelné zátěži na pracovišti prostředí upravit tak, aby teplotu snížil a dosáhl co možná nejlepších mikroklimatických podmínek. Zákon však bohužel nestanovuje, jak konkrétně toho dosáhnout.

Kromě nápojů může zaměstnavatel zavést i další režimová opatření, která pomohou snížit teplotní zátěž na zaměstnance. Patří mezi ně například zkrácení nebo rozdělení pracovní doby, posunutí začátku směny na chladnější část dne, častější přestávky (nebo zřízení chladnější místnosti pro oddech), střídání pracovníků na exponovaných pozicích, větrání, klimatizace či stínění oken, případně umožnění osprchování a ochlazení během směny. Konkrétní opatření je vhodné zvolit podle charakteru práce.

Za nevyhovujících mikroklimatických podmínek musí zaměstnavatel svým pracovníkům poskytnout nejen pitnou vodu, ale i ochranný nápoj, kterým si doplní minerální látky.

Ochranné nápoje: Tuto povinnosti dále rozvádí nařízení vlády č. Tím tedy vzniká další nárok, který zaměstnanec může u svého zaměstnavatele požadovat v případě překročení teploty vzduchu nad 31°C, a to právo na ochranné nápoje dle §8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Je nutností, aby ochranný nápoj byl zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více jak 6,5 hmotnostních procent cukru, co může ale obsahovat jsou látky zvyšující odolnost organizmu.

Ochranný nápoj poskytovaný pro ochranu před zátěží teplem se podává minimálně v množství 70 % ztracených tekutin a minerálních látek prostřednictvím potu a dýcháním za celou osmihodinovou směnu (v praxi to činní cca 0,9 litru vody. Pokud bude u práce třídy I naměřená teplota například 33 °C, zvyšuje se množství ochranného nápoje na 1,7 litru).

Zátěž chladem: V případě zátěže chladem se podávají nápoje v teplé formě a minimální množství je půllitru za jednu osmihodinovou směnu. Dle §8 odst. 3 vládního nařízení č. 361/2007 Sb. V případě zátěže chladem Vám náleží rovněž určitá práva. Pokud teplota poklesne až pod 10 °C, je zaměstnavatel povinen poskytnout teplý pracovní oděv, dále při poklesu teploty na pracovišti na méně než 4 °C, musí být zaměstnanec vybaven rukavicemi a pracovní obuví chránící před chladem. V případě korigované teploty vzduchu -30 °C a nižší nesmí být nechráněná kůže vystavena mrazu více jak 10 minut.

Jak Stanovit Maximální Teplotu?

O maximální povolené teplotě na pracoviště tedy rozhoduje typ vykonávané práce a průměrný i celkový energetický výdej zaměstnanců. Ten se orientačně specifikuje prostřednictvím míry jejich fyzické zátěe.

Zaměstnavatel je povinen své zaměstnance rozdělit do kategorií (třídy práce), a to podle pracovní zátěže a výše energetického výdeje při plnění pracovních povinností. Čím je vykonávaná práce fyzicky náročnější, tím vyšší jsou přiznávané nároky zaměstnancům.

Posouzení, zda je práce vykonávána v teplotním riziku, nebo ne, se provádí měřením teploty na pracovišti za pomoci kulového teploměru. Zaměstnanci jsou pak též na základě tohoto nařízení zařazeni do jedné z osmi kategorií tříd podle druhu vykonávané práce a podle jejich průměrného a celkového energetického výdeje (fyzická zátěž).

V tabulce č. 1 najdete, do které pracovní třídy spadáte. V tabulce č. 2 určuje přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek.

Bavíme-li se o maximální povolené teplotě na pracovišti, které je zařazeno do jedné z osmi uvedených tříd (I, IIa, IIb, IIIa, IIIb, IVa, IVb, V), které se nenachází venku (nevenkovní pracoviště), hodnotí se dodržování přípustných hodnot podle tabulky č. 2 v části A nařízení vlády č.

Příklady maximálních teplot:

U řidičů nákladních vozidel, prostředků MHD či traktorů je nejvyšší povolená teplota na pracovišti 32 °C.
Při práci v hlubinných dolech či tam, kde často dochází k přenášení těžkých břemen, například při výkopových pracích, činí maximální teplota pouhých 20 °C.
U práce ve stavebnictví může teploměr ukázat maximálně 24-30 °C.
Pokud řídíte osobní vozidlo, maximem je 26 °C.

V těchto případech jde o výjimky, kdy není při překročení hodnot třeba zvláštního režimu či podávání ochranných nápojů. Nedochází k tak velké fyzické zátěži a tím pádem ani významnějšímu zatížení organismu.

Klimatizace

V případě vysoké tepelné zátěže je povinností zaměstnavatele co nejvíce snížit teplotu na pracovišti. Ve výrobních halách se k tomuto účelu často využívá nejen klimatizace, ale i dalších opatření, jako jsou stropní chladicí panely nebo rozprašovače vody. Když, jak říká zákoník práce, se teplota na pracovišti uvnitř firmy vyšplhá nad neúnosnou hranici, zaměstnavatel musí realizovat kroky, které povedou k jejímu snížení. Pochopitelně v takové míře, aby se makroklimatické podmínky vrátily do přijatelného stavu. Fungovaní klimatizace tedy neurčuje zákoník práce. Zaměstnavatel je povinen dodržovat nařízení vlády, které hovoří o rozlišování vnějších a vnitřních klimatizovaných teplot. Tato prohlášení stanovuje, že jejich rozdíl nesmí překročit 6 °C.

Na klimatizovaných pracovištích musí zaměstnavatel dodržovat teplotní rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou okolo 5-6°C. V případě používání klimatizace je důležité, aby se dodržoval rozdíl vnějších a vnitřních klimatizovaných teplot, který by neměl překročit rozdíl 5 - 6 °C. Problematiku klimatizovaných pracovišť třídy I a IIa zpracovává tabulka č. 3 v části A nařízení vlády č.

Zajímá vás, na kolik stupňů může být klimatizace puštěná? Rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by neměl přesáhnout 5-6 °C kvůli riziku nachlazení - přípustné hodnoty nastavení klimatizace stanoví tabulka č. 3 Přílohy č. 1 Část A, NV č.

Tabulky Maximálních Teplot na Pracovišti

Minimální teplota na pracovišti se hodnotí podle zátěže lidského organismu chladem. Toto je tabulka č. 1 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Zaměstnavatel musí podle ní zařadit každého zaměstnance do příslušné pracovní třídy, dle toho zjistíte, do které spadáte právě vy. Na tuto tabulku pak navazuje tabulka č.

Tabulka č. 1: Třídy Práce

Zaměstnanci jsou rozděleni do několika skupin podle pracovní zátěže a výše energetického výdeje při výkonu pracovních povinností. Čím je vykonávaná práce fyzicky náročnější, tím vyšší jsou přiznávané nároky zaměstnancům.

Třída I: Práce prováděná vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou - nejčastěji se jedná o kancelářské administrativní a laboratorní práce.
Třída IIa: Práce prováděná převážně vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží - nejčastěji se jedná o řízení osobního vozidla, přesouvání lehkých břemen apod.

Tabulka č. 2: Přípustné Hodnoty Mikroklimatických Podmínek

Nejnižší nároky mohou uplatňovat zaměstnanci vykonávající kancelářskou práci s absolutním minimem pohybu - vzhledem k nízkému energetickému výdeji je pro tento druh práce nejnižší možná teplota na pracovišti 20°C a nejvyšší možná teplota vychází na 27°C.

Kanceláře spadají do pracovní třídy I, kde je energetický výdej vyšší než 80. Minimální teplota v kanceláři by tak měla být 18 °C. Maximální pak 27 °C. Pokladní, nástrojáři nebo řidiči osobních aut, kteří spadají do pracovní třídy IIa, jsou profese vykonávané převážně vsedě. Minimální teplota v těchto případech je 16 °C.

Výtah z tabulky č. 2 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.:

Třída práce	Popis práce	Maximální teplota
I	Práce vsedě s minimální celotělovou aktivitou (např. kancelářská práce)	27 °C
IIa	Práce vsedě s lehkou manuální prací rukou (např. řidič osobního vozu)	26 °C

Při překročení obou zmiňovaných maximálních teplot ale nedochází k tak vysokému zatížení organizmu, že by to vyžadovalo zvláštní režim nebo poskytnutí ochranného nápoje. Maximální požadované teploty na pracovišti s tímto druhem práce, jsou práce s malým energetickým výdejem, ale zároveň jsou spojené s požadavkem na soustředění. Tuto práci tedy lze provádět bez přijímání větších opatření k ochraně zdraví při práci. Jedná se sice o obtěžující faktor, který může částečně omezit výkonnost práce, avšak nemá tak zásadní a bezprostřední vliv na lidské zdraví.

Opatření k ochraně zdraví zaměstnance je nezbytné poskytnou v případě, že teplota vzduchu na nevenkovním pracovišti přesáhne 36 °C.

Co Dělat, Když Zaměstnavatel Nedodržuje Předpisy?

Pokud je v práci neúnosné vedro a vedení situaci neřeší, nemusíte to snášet. K dispozici jsou krajské hygienické stanice i Státní úřad inspekce práce. Máte právo podat podnět a chránit si zdraví. Zákon je na vaší straně, pokud zaměstnavatel ignoruje tepelné limity na pracovišti.

Důležitá je komunikace se zaměstnanci, aby věděli, jaké jsou normy, na co všechno mají nárok, jak jim jako zaměstnavatel pomáháte. Ať již vysoká teplota na pracovišti nebo naopak teplota nízká, nemusí být všem zaměstnancům příjemná, jiní mohou tyto extrémní teploty vyhledávat.

tags: #maximalni #teplota #na #pracovisti #tabulka