Trendy na trhu práce v Libereckém kraji

Trh práce v Libereckém kraji v České republice prochází dynamickými změnami, které jsou ovlivněny několika klíčovými faktory. Mezi nejdůležitější patří stárnutí pracovní síly, digitální transformace, ekologická transformace a migrace. Tyto trendy mají významný dopad na zaměstnanost, kvalifikaci pracovníků a celkovou ekonomickou situaci v regionu.

Stárnutí pracovní síly

Stárnutí pracovní síly v České republice představuje významný problém. Země zažívá rychlý nárůst podílu starších dospělých. Z prognóz vyplývá, že osoby ve věku 65 let a více budou do roku 2101 tvořit téměř 30 % populace. Očekává se, že tento demografický vývoj bude mít hluboký dopad na trh práce, sociální služby a hospodářství.

Nejvíce se to projevuje v těchto oblastech:

Účast pracovní síly na trhu práce: Míra ekonomické aktivity starších pracovníků se zvyšuje, protože lidé zůstávají na trhu práce déle. To však také znamená, že se zvýší index závislosti a rostoucí počet důchodců bude podporovat méně osob v produktivním věku.
Důchodový systém: Zásadním problémem je udržitelnost důchodového systému. Vláda zkoumá, jaké reformy by zajistily, aby důchody zůstaly v dlouhodobém horizontu životaschopné.
Zdravotní a sociální péče: Vzhledem k rostoucímu počtu starších osob, které vyžadují pomoc, roste potřeba služeb dlouhodobé péče. To vyvíjí další tlak na zdravotní i sociální péči.

Tyto trendy poukazují na to, že aby byla zachována produktivní a inkluzivní pracovní síla, jsou zapotřebí opatření zaměřená na podporu starších pracovníků, jako jsou rekvalifikační programy a pružné pracovní podmínky.

Digitální transformace

Česká republika se zaměřuje na špičkové technologie, jako jsou kvantová výpočetní technika, mikročipy nebo umělá inteligence. Digitalizace je vnímána jako způsob, jak snížit rozdíl v produktivitě oproti západní Evropě.

Klíčové trendy:

Vysoké rozšíření internetu: Míra rozšíření internetu je 92,8 %, tj. přístup k internetu mají téměř všichni. Tato široce dostupná konektivita vytváří příznivé prostředí pro různé digitální iniciativy a služby.
Rozmach mobilního připojení: Existuje 14,62 milionu aktivních mobilních připojení, což představuje 139,2 % obyvatel. To svědčí o vysoké míře využívání mobilních zařízení, což usnadňuje používání mobilních služeb a aplikací.
Používání sociálních médií: Aktivními uživateli sociálních médií je přibližně 76,7 % obyvatel. To je více než průměr EU a v souladu s digitálními cíli EU do roku 2030.
Iniciativy v oblasti elektronické veřejné správy: Vláda posiluje digitalizaci veřejné správy prostřednictvím strategie „Digitální Česko“, která si klade za cíl zjednodušit veřejné služby a zvýšit jejich efektivitu.

Přestože v odvětvích, jako je mikroelektronika a umělá inteligence, existují firmy, které využívají technologie ve velké míře, pouze 49,3 % MSP dosáhlo alespoň základní míry digitalizace, což je méně než průměr EU1. Jsou vyvíjeny snahy o zvýšení míry využívání digitálních technologií v MSP, a to prostřednictvím dotací a podpůrných služeb.

Problémy:

Nedostatek odborníků na IKT: Navzdory dosaženému pokroku je procento zaměstnaných specialistů v oblasti informačních a komunikačních technologií pod průměrem EU, což poukazuje na potřebu kvalifikovanějších odborníků v tomto odvětví.
Digitální propast: I když je míra rozšíření internetu vysoká, část obyvatel k němu stále nemá přístup, což by mohlo omezit dosah digitálních služeb.

Tyto trendy odrážejí rozsáhlou digitální transformaci v České republice a neutuchající úsilí o zlepšení digitální infrastruktury, dovedností a služeb.

Odvětví, u kterých se očekává růst či úpadek

Rostoucí odvětví:

Technologie a služby IT: Vzhledem k rostoucí digitalizaci a poptávce po technologických řešeních je odvětví IT předurčeno k růstu. To zahrnuje vývoj softwaru, kybernetickou bezpečnost a poradenství v oblasti IT.
Obnovitelné zdroje energie: Očekává se, že v rámci cílů EU v oblasti ekologické transformace vzrostou investice do obnovitelných zdrojů energie, jako je solární a větrná energie.
Zpracovatelský průmysl: Zejména ve výrobě vyspělých technologií a ve strojírenství, k čemuž přispívá poptávka po vývozu a technologický pokrok.
Zdravotnictví a farmaceutický průmysl: K růstu tohoto odvětví pravděpodobně povedou pokračující potřeby v oblasti zdravotní péče a inovace v oblasti léčivých přípravků.

Upadající odvětví:

Tradiční maloobchod: Vzhledem k přechodu na elektronické obchodování je možné, že se tradiční kamenné prodejny budou i nadále potýkat s problémy.
Automobilový průmysl: I když je automobilový průmysl stále důležitým odvětvím, může čelit těžkostem v důsledku problémů v dodavatelském řetězci a přechodu na elektrická vozidla.
Energeticky náročná průmyslová odvětví: Může dojít k úpadku odvětví, která jsou silně závislá na fosilních palivech, a to v důsledku přechodu země k ekologičtějším energetickým řešením.

Očekává se, že česká ekonomika v roce 2024 celkově vzroste o 1,2 % a zotaví se tak z mírného poklesu v roce 2023.

Účast žen na trhu práce

Míra ekonomické aktivity žen je v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU poměrně vysoká. Podle nejnovějších údajů je na trhu práce aktivních přibližně 70 % žen ve věku 15-64 let.

Zaměstnanost - odvětví: Ženy jsou zaměstnány především v odvětvích, jako je vzdělávání a zdravotní a sociální péče. Stále častěji je však nalezneme i v oborech, ve kterých tradičně převládají muži, jako je IT a inženýrské profese.
Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem: Česká republika zavedla opatření na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně rodičovské dovolené a pružného uspořádání práce. Cílem je pomoci ženám dosáhnout rovnováhy mezi pracovními a osobními povinnostmi.
Rozdíly v odměňování žen a mužů: I přes vysokou míru ekonomické aktivity žen zůstávají rozdíly v odměňování žen a mužů i nadále problémem. Ženy v České republice vydělávají v průměru o přibližně 20 % méně než muži, což je více než průměr EU.
Podpora péče o děti: Pro zvýšení účasti žen na trhu práce je zásadní přístup k cenově dostupné péči o děti. Vláda pracuje na rozšíření zařízení péče o děti a poskytování finanční podpory rodinám.
Dosažené vzdělání: Ženy v České republice mají obvykle vysokou úroveň dosaženého vzdělání, což má pozitivní vliv na jejich pracovní příležitosti a kariérní postup.

Pružné uspořádání práce

Možnosti pružného uspořádání práce se v České republice vyvíjejí, zejména vzhledem k nedávné novele zákoníku práce.

Práce na dálku: Novela zákoníku práce nyní nabízí více příležitostí pro práci na dálku. Zaměstnanci, zejména těhotné ženy, rodiče malých dětí a pečující osoby, mohou požádat o práci z domova. Pokud zaměstnavatelé takové žádosti nevyhoví, jsou povinni to písemně odůvodnit.
Flexibilní smlouvy: Oblíbenými flexibilními pracovními smlouvami, které umožňují práci na částečný úvazek, jsou dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Tyto dohody umožňují přivýdělek a pružnou pracovní dobu.
Digitální smlouvy: Pracovní smlouvy lze nyní uzavírat elektronicky, včetně jejich změn a ukončení pracovního poměru, pokud s tím zaměstnanec souhlasí. Účelem tohoto posunu směrem k digitalizaci je zefektivnění administrativních procesů.
Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem: Změny se zaměřují také na zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Například zaměstnanci pracující z domova mají nárok na proplacení nákladů spojených s prací z domova, a to buď na základě skutečných výdajů, nebo podle paušální sazby.
Rodičovská dovolená: Zaměstnanci, kteří čerpají rodičovskou dovolenou, mohou i nadále pracovat pro svého zaměstnavatele na základě pružnějšího uspořádání práce, jako jsou dohody DPP nebo DPČ. To umožňuje rodičům udržet si profesní dovednosti a příjem a zároveň se starat o své děti.

Tyto změny odrážejí širší trend přizpůsobování se různorodým pracovním potřebám a podpory flexibilnějšího a inkluzivnějšího trhu práce v České republice.

Ekologická transformace

Klíčové trendy:

Snaha o dekarbonizaci: Česká republika usiluje o snížení emisí skleníkových plynů, přičemž si klade za cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. To zahrnuje výrazné snížení závislosti na uhlí a investice do obnovitelných zdrojů energie.
Investice do obnovitelných zdrojů energie: V rámci širších cílů Zelené dohody pro Evropu je velký důraz kladen na rozšíření kapacity obnovitelných zdrojů energie, zejména pokud jde o solární a větrnou energii.
Energetická účinnost: Pokračuje úsilí o zvýšení energetické účinnosti budov a průmyslových odvětví, což zahrnuje modernizaci budov za účelem snížení spotřeby energie a zavedení účinnějších průmyslových procesů.
Udržitelná doprava: Klíčovými prvky ekologické transformace jsou přechod na elektrická vozidla a rozvoj udržitelných systémů veřejné dopravy. To zahrnuje investice do infrastruktury pro elektrická vozidla a pobídky pro jejich využívání.
Plány ekologického oživení: Plán české vlády pro oživení a odolnost zahrnuje významné investice na podporu ekologické transformace. V rámci tohoto plánu jsou vyčleněny finanční prostředky na opatření v oblasti energetické účinnosti, adaptace na změnu klimatu a biologické rozmanitosti.

Problémy:

Postupné ukončení výroby elektřiny z uhlí: Upouštění od uhlí je velkou výzvou vzhledem k historické závislosti země na uhlí při výrobě energie. Vláda pracuje na strategiích, jak do roku 2038 postupně ukončit výrobu elektřiny z uhlí, přičemž probíhají debaty o možném urychlení tohoto plánu.
Hospodářský a sociální dopad: Zásadní je zajistit, aby ekologická transformace byla hospodářsky životaschopná a podporovala sociální začleňování. To zahrnuje řešení dopadů na regiony a průmyslová odvětví závislé na uhlí.

Přistěhovalectví

Z EU:

Začlenění na trhu práce: Občané EU mohou i nadále využívat volného pohybu, díky čemuž mohou pracovat v České republice, aniž by museli mít pracovní povolení. To vede k neustálému přílivu pracovníků, zejména ze Slovenska.
Stabilní čísla: Počet občanů EU s bydlištěm v České republice je nadále relativně stabilní a v důsledku ekonomických příležitostí mírně vzrostl.

Ze třetích zemí:

Ukrajinští uprchlíci: Nejvýznamnějším trendem je příchod vysokého počtu uprchlíků z Ukrajiny. Do konce roku 2022 byla v České republice poskytnuta dočasná ochrana více než 473 000 Ukrajinců. Tento trend pokračoval i v roce 2023, kdy Ukrajina zůstala nejčastější zemí původu nově příchozích uprchlíků do země. Kvůli pokračujícímu konfliktu přichází do země stále vysoký počet ukrajinských uprchlíků. V roce 2024 Česká republika nadále poskytovala dočasnou ochranu vysokému počtu Ukrajinců. V říjnu 2024 pracovalo v České republice přibližně 140 000 Ukrajinců.
Migrace pracovních sil: Došlo k nárůstu migrace pracovních sil ze zemí, jako jsou Filipíny a Mongolsko, a to v důsledku kvót stanovených českou vládou s cílem řešit nedostatek pracovních sil.
Nelegální migrace: Česká republika je i nadále tranzitní zemí pro nelegální migranty směřující do západní Evropy. V roce 2024 byl počet osob zadržených kvůli nelegální migraci i nadále vysoký, i když ve srovnání s předchozími roky klesl. V prvním čtvrtletí roku 2024 bylo odhaleno celkem 68 nelegálních migrantů. V porovnání se stejným obdobím v roce 2023 došlo k meziročnímu poklesu o 139 osob, tj. o 67 %.

Nedostatečný počet nabídek pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání

Česká republika se potýká se značným nedostatkem pracovních sil, přičemž bylo hlášeno 264 000 volných pracovních míst. Tento nedostatek pracovních sil představuje hlavní překážku v růstu a rozvoji pro přibližně pětinu zaměstnavatelů. V zájmu řešení tohoto problému plánuje vláda zvýšit kvóty pro přistěhovalce ze třetích zemí. Kromě toho panuje vysoká poptávka po určitých profesích, jako jsou inženýři, stavaři, programátoři a zdravotničtí pracovníci.

Přestože v současné době připadá na jednoho nezaměstnaného 1,1 nově vytvořeného nebo uvolněného pracovního místa, v některých krajích panuje v určitých profesích nedostatek nabídek pracovních míst.

Nedostatečný počet uchazečů o zaměstnání s požadovanými dovednostmi

V roce 2024 se Česká republika potýkala s výrazným nedostatkem uchazečů o zaměstnání s požadovanými dovednostmi. Tento problém je způsoben několika faktory:

Nesoulad v oblasti dovedností: Rozdíly mezi dovednostmi, které mají uchazeči o zaměstnání, a dovednostmi, které hledají zaměstnavatelé, se stále zvětšují. V řadě odvětví, zejména v odvětvích zaměřených na technologie a v technických odvětvích a ve zdravotnictví, se kvalifikovaní uchazeči hledají těžko.
Stárnoucí pracovní síla: Vzhledem ke stárnoucí populaci vstupuje na trh práce méně mladých lidí. V důsledku tohoto demografického vývoje se zvyšuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků, zejména v oblasti řemesel a v technických oborech.
Vzdělávací systém: Současný vzdělávací systém není plně v souladu s potřebami trhu práce. Je zapotřebí více možností odborné přípravy a programů se zaměřením na poptávané dovednosti.
Digitální dovednosti: Vzhledem k rostoucí digitalizaci hospodářství panuje vysoká poptávka po pracovnících s digitálními dovednostmi. Mnoho uchazečů o zaměstnání však nemá v této oblasti potřebnou odbornou přípravu ani praxi.

Usiluje se o řešení této problematiky, například zlepšováním programů odborného vzdělávání a přípravy a podporou celoživotního učení, přičemž cílem je pomoci pracovníkům přizpůsobit se měnícím se pracovním požadavkům. Chvíli však potrvá, než tato opatření pomohou zcela vyřešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

Nezaměstnanost v Libereckém kraji v roce 2025

K 30. dubnu 2025 dosáhl podíl nezaměstnaných v Libereckém kraji 4,85 % a mezi kraji se jednalo o 4. nejvyšší hodnotu. Oproti konci minulého měsíce se nezaměstnanost zvýšila o 0,05 procentních bodů (p. b.), ve srovnání s koncem dubna 2024 byl podíl vyšší o 0,78 p. b.

Meziměsíční růst nezaměstnanosti vykázaly 3 okresy Libereckého kraje - okres Liberec (+0,12 p. b. na 4,81 %), okres Česká Lípa (+0,11 p. b. na 5,16 %) a okres Jablonec nad Nisou (+0,02 p. b. na 4,69 %). Nejnižší podíl nezaměstnaných zaznamenal okres Praha-východ společně s okresem Praha-západ (1,54 %), nejvyšší okres Most (9,42 %).

K poslednímu dubnovému dni tohoto roku registrovaly úřady práce v Libereckém kraji celkem 15 124 neumístěných uchazečů o zaměstnání, tj. o 113 osob (+0,8 %) více než ke konci března 2025. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 4 545 uchazečů (tj. 30,1 % z celkového počtu uchazečů) a její průměrná výše dosáhla částky 11 885 Kč.

K 30. 4. 2025 bylo v Libereckém kraji k dispozici 2 964 volných pracovních míst. V přepočtu na jedno volné pracovní místo připadlo v našem kraji 5,10 uchazečů o zaměstnání.

Podíl nezaměstnaných v Libereckém kraji v dubnu 2025:

Okres	Podíl nezaměstnaných
Česká Lípa	5,16 %
Jablonec nad Nisou	4,69 %
Liberec	4,81 %
Semily	4,68 %

V lednu 2025 byla největší poptávka po pracovnících v prodeji, obchodě, administrativě, výrobě a logistice. Nejvíce volných míst bylo v oboru prodeje a obchodu, kde zaměstnavatelé nabízeli 13 tisíc pozic.

Přestože nezaměstnanost v lednu 2025 vzrostla, na trhu stále existují atraktivní pracovní příležitosti. Například v Liberci je aktuálně k dispozici 32 volných míst s platem nad 50 tisíc korun měsíčně.

Projekt "Šance na práci v Libereckém kraji"

Projekt se zaměřuje na osoby vyžadující individuální přístup a zvláštní pomoc, osoby se ztíženým přístupem na trh práce z různých důvodů, jakými jsou zejména dlouhodobá nezaměstnanost, zdravotní postižení, hmotná nouze, věk limitující vstup nebo návrat na trh práce, nízká či nevhodná kvalifikace, předčasný odchod ze vzdělávání u mladistvých nebo bydlení v sociálně vyloučených lokalitách.

Hlavním cílem projektu je zvýšení zaměstnanosti osob, uchazečů a zájemců o zaměstnání, kteří mohou být v důsledku kombinace různých důvodů ohroženi sociálním vyloučením a kteří vyžadují individuální přístup a zvláštní pomoc.

tags: #liberecky #kraj #pracovní #trh