Kontrola Dodržování Léčebného Režimu Zaměstnancem v České Republice
Podle nového zákoníku práce má zaměstnavatel právo kontrolovat dodržování léčebného režimu zaměstnance, který je v pracovní neschopnosti. Toto právo je zaměstnavateli přiznáno s ohledem na to, že poskytuje náhradu mzdy nebo platu po dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti zaměstnance namísto nemocenských dávek.
Zaměstnavatel je oprávněn snížit nebo neposkytnout tuto náhradu, pokud zaměstnanec poruší režim práce neschopného, a to s ohledem na závažnost porušení. Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu.
Zaměstnavatel kontroluje, zda zaměstnanec dodržuje režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek.
V souvislosti s tím je zaměstnavatel oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení tohoto režimu.
V případě zjištění porušení léčebného režimu zaměstnancem je zaměstnavatel povinen vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu. Stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance.
Ačkoli je zaměstnanec povinen umožnit kontrolu, je třeba při jejím provádění respektovat jeho základní lidská práva a svobody. Kontrola by tedy měla zaměstnance co nejméně omezovat a zaměstnavatel by měl respektovat zejména soukromí zaměstnance a nedotknutelnost jeho obydlí.
Je žádoucí, aby si každý zaměstnavatel zavedl systém a pravidla kontroly, zejména pokud jde o způsob jejich provádění a prokazování porušení léčebnému režimu zaměstnancem, a s tímto systémem seznámil i své zaměstnance.
Působnost kontroly, kterou vykonává zaměstnavatel, je vymezena povinnostmi zaměstnance. Zaměstnanec má povinnost zdržovat se v době pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat vycházky povolené lékařem.
Prokázání porušení režimu pojištěnce není však jednoduchou záležitostí. Potvrzují to dosavadní poznatky zaměstnavatelů. Jedná se např. o nejčastější výmluvy nemocného zaměstnance, že nemohl reagovat na akustické či mechanické výzvy (např. domovní zvonek) neboť spal. Samotné zjištění kontrolora, že zaměstnanec na tyto výzvy nereagoval, nemusí znamenat porušení režimu pojištěnce.
Žádný předpis nestanoví občanům (zaměstnancům) povinnost zřizovat si domovní zvonek nebo jiné akustické zařízení. Zjištěné skutečnosti musí pak kontrolující zapsat do písemného záznamu o provedené kontrole s uvedením skutečností, které podle jeho názoru znamenají porušení.
Rozhodující vyjádření zde má ošetřující lékař, který by měl zhodnotit zjištěné případy. Lékař např. uvede, že zaměstnanec má „předepsán“ takový léčebný režim s využitím léků, které by mohly vyvolávat zvýšenou potřebu spánku a proto nemohl zaměstnanec odpovídat na výzvy kontrolora. Nebo další případ: nemocný zaměstnanec byl „přistižen“ na obědě v restauraci, ačkoliv tento pobyt byl mimo režim povolených vycházek. Ani taková zjištění není možno vždy a obecně považovat za porušení režimu práce neschopného zaměstnance.
Zaměstnanec např. žije sám, a odešel na oběd do restaurace nebo si šel opatřit nákup. I zde je nutno hodnotit všechny okolnosti jednotlivě a ve vzájemném souhrnu. Zejména zaměstnanec, který nemá rodinné příslušníky, by měl lékaře požádat o napsání tzv. Za porušování dočasného režimu by bylo možné považovat např. odchod zaměstnance z místa pobytu (bydliště) do restaurace, výkon jiné pracovní činnosti apod. Každý případ je však nutno posuzovat individuálně s přihlédnutím k poměrům práce neschopného zaměstnance.
Nejednalo by se o porušení léčebného režimu, kdyby např. zaměstnanec, který nemá rodinné příslušníky, si obstarával nákup pro denní potřebu, případně šel na oběd restaurace. Podmínkou je však, že toto jednání by neohrozilo léčebný postup a neprodloužilo by léčení.
Někdy však zaměstnanci uvádějí kuriozní skutečnosti, aby své jednání odůvodnili. Např. „neslyšel jsem zvonek, protože mám malý rozsah bezdrátového zvonku“, „ nemám označený byt, protože jmenovku mi stále děti strhávají“, „po rozvodu manželství přespávám v garáži“. apod.
Praxe prokazuje, že postihy v podobě zkrácení nebo odnětí náhrady mzdy nestačí. Proto ZP umožňuje zaměstnavatelům, aby skončili pracovní poměr výpovědí při zvlášť hrubém porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (zaměstnance). Umožňuje to znění § 52 písm.h), ZP,které uvádí, že zaměstnavatel může dát výpověď, poruší - li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a ZP.
Od 1. ledna 2009 jsou zaměstnavatelé oprávněni kontrolovat během prvních čtrnácti kalendářních dnů pracovní neschopnosti svého zaměstnance, zda dodržuje režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Režim dočasně práce neschopného pojištěnce (dále "léčebný režim") stanoví ošetřující lékař při rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
Zjistí-li zaměstnavatel při kontrole dodržování léčebného režimu jeho porušení, postupuje podle § 192 odst. 6 zákoníku práce.
Česká správa sociálního zabezpečení upozorňuje, že eNeschopenky spuštěné od 1. 1. 2020 mohou dle stanoviska MPSV a ČSSZ lékaři za současné epidemiologické situace využít i při nařízení karantény. V takovém případě platí všechna pravidla pro eNeschopenku, včetně těch, která jsou z preventivních důvodů důležitá - pacient nemusí zaměstnavateli doručovat žádný papírový tiskopis, všechny informace zaměstnavatel obdrží od ČSSZ standardní elektronickou formou atd.
Z výše uvedeného však zároveň vyplývá, že v případě úmyslu zaměstnavatele provést u konkrétního zaměstnance kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce je třeba obrátit se nejprve na příslušného ošetřujícího lékaře, případně na příslušnou OSSZ, a ověřit, zda je provedení kontroly u konkrétního zaměstnance na místě (nejedná-li se kupř. právě o karanténní opatření).
Podle § 192 odst.Režim dočasné pracovní neschopnosti je ve vztahu k léčebnému režimu širší pojem. Pro pracovněprávní účely není celkový obsah nebo porušování léčebného režimu rozhodující. umožnit příslušnému orgánu nemocenského pojištění a zaměstnavateli kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.
Jaké hrozí sankce za nedodržování léčebného režimu? Co může přijít za tresty, když vás nenajdou doma v době, kdy nemáte povolenu vycházku? Zákon o nemocenském pojištění hovoří o režimu práce neschopného pojištěnce. V době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti může zaměstnance kontrolovat samotný zaměstnavatel a posléze pak orgány nemocenského pojištění. Zaměstnanec musí poskytnout kontrolorům od zaměstnavatele i těm ze státních orgánů součinnost.
Zákon říká např., že je povinen označit potřebnými údaji místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti tak, aby bylo možné tuto kontrolu provést. Znamená to, že musí být uvedeno jeho jméno na zvonku. Zaměstnanec odpovídá i za funkčnost domovního zvonku, nemůže se vymlouvat, že nezvoní.
Třeba musí umístit na dům u vchodu vývěsku s informaci, na které okno má kontrolor zaklepat, nelze-li se dozvonit apod. Zaměstnanec prostě musí být v místě, jež uvedl ošetřujícímu lékaři, který vystavil neschopenku a adresu místa uvedl do neschopenky, k nalezení. Při kontrole je pojištěnec povinen prokázat svou totožnost a předložit rozhodnutí o vzniku pracovní neschopnosti.
Zaměstnavatel může snížit náhradu mzdy, kterou dostává zaměstnanec v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti. V závažnějších případech se může zaměstnavatel rozhodnout, že dokonce nevyplatí žádnou náhradu mzdy. Zaměstnanec také může dostat za porušení režimu i výpověď. I správa sociálního zabezpečení může snížit nebo i zcela odebrat nemocenské, které vyplácí od 15. dne pracovní neschopnosti.
Sankce může přijít i od ošetřujícího lékaře. Pokud se pojištěnec nedostaví k lékařskému ošetření nebo kontrole zdravotního stavu v den určený lékařem, aniž by pojištěnec prokázal existenci vážných důvodů, pro které se nemohl dostavit, lékař může rozhodnout o ukončení pracovní neschopnosti. A tak pojištěnec ztratí nárok na hmotné zabezpečení.
Vycházky povoluje ošetřující lékař, jak říká zákon: pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený léčebný režim. Lékař může povolit opuštění místa pobytu na nejvýše 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin. Noční život venku se pro nemocné nepřipouští.
Lékař přitom musí po dohodě s pacientem konkrétně určit časový úsek vycházek, přičemž může určit i více takových úseků (ale maximálně 6 hodin denně), např. od 10 hod. do 13 hod. a od 15.00 hod.
Výjimečně může ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek, jak to definuje zákon, povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vycházek sám podle svého aktuálního zdravotního stavu. Pak neplatí limit nejvýše 6 hodin, vycházky jsou povoleny tzv. „bez omezení“.
V praxi jde především o pacienty s onkologickým nebo psychiatrickým onemocněním. Dříve mohl o neomezených vycházkách rozhodnout přímo ošetřující lékař.
Pacient musí požádat lékaře a ten musí požádat správu sociálního zabezpečení. Až když orgán nemocenského pojištění, tedy okresní nebo v Praze pražská a v Brně městská správa souhlasí, může neomezené vycházky povolit lékař. Ale jen na 3 měsíce.
Hrozbu kontroly lze do určité míry obejít, když lékař povolí změnu pobytu během pracovní neschopnosti, pokud to vyhovuje zdravotnímu stavu a léčbě. Někdy může pobyt na chalupě uzdravení prospět. I při změně pobytu je třeba dodržovat dobu vycházek.
Tabulka: Sankce za porušení léčebného režimu
| Sankce | Uplatňuje |
|---|---|
| Snížení/nevyplacení náhrady mzdy | Zaměstnavatel |
| Výpověď (při zvlášť hrubém porušení) | Zaměstnavatel |
| Snížení/odebrání nemocenského | Správa sociálního zabezpečení |
| Ukončení pracovní neschopnosti | Ošetřující lékař |
Shrnutí povinností zaměstnance v době pracovní neschopnosti:
- Zdržovat se v místě pobytu.
- Dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek.
- Umožnit kontrolu dodržování léčebného režimu.
- Označit místo pobytu potřebnými údaji (jméno na zvonku).
- Zajistit funkčnost domovního zvonku.
- Prokázat totožnost při kontrole.
- Předložit rozhodnutí o vzniku pracovní neschopnosti.
Je důležité, aby zaměstnanci i zaměstnavatelé byli dobře informováni o svých právech a povinnostech v souvislosti s kontrolou dodržování léčebného režimu během pracovní neschopnosti. Jasná pravidla a komunikace mohou předejít nedorozuměním a sporům.
tags: #kontrola #dodržování #léčebného #režimu #zaměstnancem
