Kontrola Dodržování Léčebného Režimu Zaměstnanci na Nemocenské v ČR
Zaměstnanci, u nichž lékař rozhodl o dočasné pracovní neschopnosti, mají povinnost dodržovat stanovený režim a umožnit kontrolu jeho dodržování. Náhradu při nemocenské stanovuje jednak zákoník práce v § 192 až § 194 a dále zákon o nemocenském pojištění v § 23 a násl.
Zaměstnanec má právo rozhodnout o adrese svého pobytu v době nemoci. Nemusí se shodovat s jeho trvalým ani přechodným bydlištěm. Na této platné adrese, kterou nahlásil svému ošetřujícímu lékaři, se musí v době nemoci zdržovat. Platnou adresu lze změnit v době dočasné pracovní neschopnosti pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Změnu místa pobytu dočasně práce neschopného zaměstnance z důvodu pobytu v cizině může ošetřující lékař povolit jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění.
O povolení vycházek nebo změny jejich rozsahu a doby rozhoduje ošetřující lékař. Vycházky lze povolit nejvýše v celkovém rozsahu šesti hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin. Přičemž lékař vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek.
Kdo Může Provádět Kontrolu?
Během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti má právo kontrolovat své zaměstnance na neschopence zaměstnavatel, který jim vyplácí náhradu mzdy. Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat nemocného zaměstnance v období prvních 14 kalendářních dnů jeho dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel je skutečně oprávněn kontrolovat, zda se zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti zdržuje v místě pobytu a dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek.
Zaměstnavatel si kontrolu zajišťuje sám, nebo může požádat i správu sociálního zabezpečení. Kontrolu může provádět vlastními zaměstnanci nebo najatou agenturou, popřípadě může požádat o provedení kontroly i správu sociálního zabezpečení.
Pokud zaměstnavatel dá podnět ke kontrole dočasně práce neschopného zaměstnance místně příslušné územní správě sociálního zabezpečení, kontrola pak musí být provedena do sedmi dní a o jejím výsledku musí správa zaměstnavatele neprodleně informovat.
Kontroly provádějí pracovníci správ sociálního zabezpečení a prokazují se služebním průkazem. Pověření kontroloři OSSZ mohou provádět kontroly po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti. Kontroloři OSSZ mají povinnost prokázat se „průkazem kontrolora“ a do tzv. neschopenky zaznamenat údaje o kontrole.
My ale může nemocného zaměstnance kontrolovat během celé doby trvání dočasné pracovní neschopnosti i z vlastního podnětu. Takže v prvních 14 dnech nemoci může přijít kontrola od zaměstnavatele i od ČSSZ, od 15. dne pak už jen od správy.
Podle čeho se rozhodujete, že půjdete zkontrolovat právě jednoho zaměstnance na nemocenské? Je to náhodný výběr?
Kontrola dodržování režimu se provádí na základě vlastního výběru nebo pak externího podnětu, tedy například z podnětu zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře, lékařské posudkové služby. Nebo pak od kolegů z jiné pobočky správy sociálního zabezpečení, případně dalších úřadů. Dostáváme také podněty od fyzických osob.
Zaměstnavatel by měl dopředu sdělit všem zaměstnancům, kdo je za něj oprávněn kontrolu provádět.
Povinnosti Zaměstnance Během Kontroly
Zaměstnanec musí zajistit dostupnost místa pobytu pro kontrolora v tom smyslu, že bude opatřeno funkčním zvonkem a jeho jmenovkou. Zaměstnanec (pojištěnec) je povinen např. umožnit příslušnému orgánu nemocenského pojištění a ¨zaměstnavateli kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. zda jeho zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasný režim neschopnosti pojištěnce.
Zaměstnanec má povinnost zdržovat se v době pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat vycházky povolené lékařem.
Tento tiskopis obsahuje poučení o povinnosti dočasně práce neschopného pojištěnce dostavit se ke svému ošetřujícímu lékaři, který zjistí, zda jeho zdravotní stav odůvodňuje trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Dále ošetřující lékař na tiskopis doplní své vyjádření k důvodu nepřítomnosti pacienta. Oznámení obsahuje i informaci, že v případě porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce může být zahájeno správní řízení ve věci krácení nebo odnětí nemocenského, popřípadě o uložení pokuty.
Pojištěnec má pak také povinnost dostavit se na příslušný orgán nemocenského pojištění, kam tiskopis přinese, případně ho může poslat i elektronicky, a zároveň vysvětlí, proč v době kontroly nebyl doma. V případě nesplnění povinnosti poskytnout součinnost k provedení kontroly, což je nejčastěji neoznačení místa pobytu či zvonku jmenovkou, ukládáme zpravidla sankci v podobě krácení dávek nemocenského, a to obvykle v menším rozsahu, než je za samotné porušení režimu práceneschopného. Nicméně v případě, že se jedná o opakované a totožné porušení povinnosti, kdy kontrolor si může následně jít zkontrolovat, že nežádoucí stav byl odstraněn, je postih již vyšší.
Postup Zaměstnavatele Při Zjištění Porušení Režimu
V případě zjištění porušení povinnosti zaměstnancem vyhotoví o kontrole písemný záznam a uvede v něm skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu. V případě zjištění porušení těchto povinností vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení režimu práce neschopného.
Stejnopis tohoto záznamu doručí zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance a ošetřujícímu lékaři. Stejnopis výše uvedeného dokumentu, je též oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat.
Ošetřující lékař je povinen zaměstnavateli na jeho žádost poskytnout informaci o místě pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a o rozsahu a době povolených vycházek. Dále je případně povinen zhodnotit zaměstnavatelem zjištěný případ porušení režimu.
Zaměstnavatel je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení režimu pojištěnce.
Sankce Za Porušení Léčebného Režimu
Jako sankci za porušení léčebného režimu může zaměstnanci snížit či zcela neposkytnout náhradu mzdy či platu. Zda tuto sankci využije a v jaké míře mu náhradu sníží, závisí na jeho uvážení.
Pokud pojištěnec v období prvních 14 kalendářních dnů poruší režim dočasně práce neschopného pojištěnce tím, že nedodrží individuální léčebný postup, který mu byl stanoven ošetřujícím lékařem na základě jeho zdravotního stavu, pak takové jednání může naplnit skutkovou podstatu přestupku, za který mu může sociální správa uložit pokutu až do výše 20 tisíc korun. (U zaměstnanců bezpečnostních sborů spadá kontrola dodržování léčebného režimu na rezortní ministerstva, pozn. red.)
Porušil-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout.
Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. h).
Míra postihu má odpovídat závažnosti zjištěného porušení této povinnosti a zaměstnavatel by měl dodržet zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci. Porušil-li zaměstnanec povinnost zvlášť hrubým způsobem, zaměstnavatel dokonce může pracovní poměr vypovědět. Pak ale nesmí zároveň snížit mzdu či plat - tím by došlo k dvojímu postihu zaměstnance za porušení téže povinnosti. Možný je jen jeden postih.
Od 15. Zaměstnavatel může snížit nebo odejmout v prvních 14 kalendářních dnech náhradu mzdy, nebo dokonce rozvázat pracovní poměr zaměstnanci, u kterého v prvních 14 kalendářních dnech nemoci zjistí, že porušuje léčebný režim v době dočasné pracovní neschopnosti. Jedná se o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně podle zákoníku práce.
Zaměstnavatel s ohledem na závažnost porušení povinností může snížit či neposkytnout náhradu mzdy nebo platu poskytovanou při dočasné pracovní neschopnosti. V případě porušení povinností zvlášť hrubým způsobem může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď.
V případě kontroly po prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti, kterou provádí OSSZ, a zjištění porušení režimu dočasně práce neschopného, může být orgánem nemocenského pojištění dočasně odňato či kráceno nemocenské, a to na dobu nejdéle sto kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti. Orgán nemocenského pojištění tak nemůže nemocenské krátit zpětně.
Pokud by se při provedené kontrole zjistilo, že dočasná pracovní neschopnost je již neopodstatněná a dosud není ukončena ošetřujícím lékařem, může dojít k jejímu ukončení. O tom rozhodne Institut posuzování zdravotního stavu. V prvním čtvrtletí letošního roku se nemocenská takto ukončila 342 osobám.
Řízení začíná doručením písemného oznámení o zahájení řízení pojištěnci. V rámci tohoto řízení má pojištěnec jako jeho účastník svá práva a povinnosti. Orgán nemocenského pojištění hodnotí vlastní zjištění a předložené důkazy. Veškeré okolnosti konkrétního případu a všechna vyjádření pojištěnce k podkladům pro následně vydané rozhodnutí jsou v rámci správního řízení posuzovány individuálně.
Jak Se Zaměstnanci Obhajují?
Statistiku důvodů nebo způsobů porušení režimu dočasně práceneschopného pojištěnce neevidujeme. Zpravidla se ale jedná o důvod, že spali, neslyšeli zvonek, byli mimo domov z rodinných důvodů, byli v prostorách domu (zahrady), kde zvonek není slyšet a podobně.
Prokázání porušení režimu pojištěnce není však jednoduchou záležitostí. Potvrzují to dosavadní poznatky zaměstnavatelů. Jedná se např. o nejčastější výmluvy nemocného zaměstnance, že nemohl reagovat na akustické či mechanické výzvy (např. domovní zvonek) neboť spal. Samotné zjištění kontrolora, že zaměstnanec na tyto výzvy nereagoval, nemusí znamenat porušení režimu pojištěnce. Žádný předpis nestanoví občanům (zaměstnancům) povinnost zřizovat si domovní zvonek nebo jiné akustické zařízení.
Zjištěné skutečnosti musí pak kontrolující zapsat do písemného záznamu o provedené kontrole s uvedením skutečností, které podle jeho názoru znamenají porušení. Rozhodující vyjádření zde má ošetřující lékař, který by měl zhodnotit zjištěné případy. Lékař např. uvede, že zaměstnanec má „předepsán“ takový léčebný režim s využitím léků, které by mohly vyvolávat zvýšenou potřebu spánku a proto nemohl zaměstnanec odpovídat na výzvy kontrolora.
Nebo další případ: nemocný zaměstnanec byl „přistižen“ na obědě v restauraci, ačkoliv tento pobyt byl mimo režim povolených vycházek. Ani taková zjištění není možno vždy a obecně považovat za porušení režimu práce neschopného zaměstnance. Zaměstnanec např. žije sám, a odešel na oběd do restaurace nebo si šel opatřit nákup. I zde je nutno hodnotit všechny okolnosti jednotlivě a ve vzájemném souhrnu.
Např. „neslyšel jsem zvonek, protože mám malý rozsah bezdrátového zvonku“, „ nemám označený byt, protože jmenovku mi stále děti strhávají“, „po rozvodu manželství přespávám v garáži“. apod.
Vycházky Během Nemocenské
Je nějak omezená doba vycházek, kterou stanovuje lékař nebo může napsat vycházky od rána do večera?
Vycházky zpravidla povoluje od 7 do 19 hodin, a to v celkovém rozsahu nejvýše 6 hodin denně. Vymezí přitom konkrétní časový úsek nebo úseky těchto vycházek.
Za porušování dočasného režimu by bylo možné považovat např. odchod zaměstnance z místa pobytu (bydliště) do restaurace, výkon jiné pracovní činnosti apod. Každý případ je však nutno posuzovat individuálně s přihlédnutím k poměrům práce neschopného zaměstnance. Nejednalo by se o porušení léčebného režimu, kdyby např. zaměstnanec, který nemá rodinné příslušníky, si obstarával nákup pro denní potřebu, případně šel na oběd restaurace. Podmínkou je však, že toto jednání by neohrozilo léčebný postup a neprodloužilo by léčení.
Nemocenská pro OSVČ
Náhradu výdělku za dočasnou pracovní neschopnost můžou dostat i OSVČ, pokud si platí dobrovolné nemocenské pojištění. Kolik OSVČ si ho platí a jak často kontrolujete je?
K 31. březnu 2025 se dobrovolného nemocenského pojištění účastnilo 95 185 OSVČ. V prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti OSVČ nárok na dávku nemá, ten vzniká až od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. V rámci kontrol dodržování léčebného režimu se nerozlišuje na skupiny pojištěnců zaměstnanec versus OSVČ.
eNeschopenky a Karanténa
Česká správa sociálního zabezpečení upozorňuje, že eNeschopenky spuštěné od 1. 1. 2020 mohou dle stanoviska MPSV a ČSSZ lékaři za současné epidemiologické situace využít i při nařízení karantény. ČSSZ oslovila dopisem zástupce poskytovatelů zdravotních služeb s pokyny, že za současné mimořádné situace lze eNeschopenku vystavit i bez fyzické přítomnosti pacienta v ordinaci, a to i v případě, že důvodem jejího vystavení není konkrétní zdravotní stav pacienta, ale nařízení karantény. V takovém případě platí všechna pravidla pro eNeschopenku, včetně těch, která jsou z preventivních důvodů důležitá - pacient nemusí zaměstnavateli doručovat žádný papírový tiskopis, všechny informace zaměstnavatel obdrží od ČSSZ standardní elektronickou formou atd.
Z výše uvedeného však zároveň vyplývá, že v případě úmyslu zaměstnavatele provést u konkrétního zaměstnance kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce je třeba obrátit se nejprve na příslušného ošetřujícího lékaře, případně na příslušnou OSSZ, a ověřit, zda je provedení kontroly u konkrétního zaměstnance na místě (nejedná-li se kupř. právě o karanténní opatření).
Rozhodně se doporučuje, aby způsob a podmínky kontroly byly rozvedeny ve vnitřních předpisech zaměstnavatele, případně lze také uzavřít dohodu o provádění kontroly.
tags: #kontrola #dodržování #léčebného #režimu #zaměstnanci #na
