Pozice projektového manažera se v dnešním světě stává velmi uznávanou a potřebnou. Dle Marka Phillipse se za posledních 20 let zvýšil počet profesionálních projektových manažerů o 240 % a můžeme očekávat další růst.

Projektový manažer může působit v mnoha různorodých odvětvích jako jsou například informační technologie, bankovnictví nebo stavebnictví. Stejně tak jako roste poptávka po nových a nových projektech, roste i poptávka po projektových manažerech. Předpokládá se, že do roku 2030 budeme jako společnost potřebovat přes dva miliony nových projektových manažerů ročně. Podle zprávy Talent Gap 2021 asociace Project Management Institute je to jediná cesta, jak uspokojit globální poptávku po talentech.

V tomto roce byla na ČZU obhájena diplomová práce Tomáše Hofmana na toto zajímavé téma. Jedná se o atraktivní téma, neboť behaviorální kompetence dle IPMA ICB verze 3.2 standardu jsou popsány tak, že každý projektový manažer by měl ovládat všechny kompetence, ale už není nikde specifikováno, které jsou například nejdůležitější a využívanější, pro která odvětví.

Kompetence projektového manažera je chápána jako aplikace znalostí, dovedností, schopností tak, aby byly požadované výsledky. Úspěch projektového manažera do velké míry závisí na tom, jak ovládá kompetence a jak je umí v praxi používat. Pro tvorbu a realizaci projektových plánů a výsledků manažera, jsou vedle technických kompetencí nezbytné i behaviorální kompetence projektového manažera, jako jsou etika, motivace a schopnost vést členy týmu atd. V neposlední řade se musí projektový manažer úspěšně vypořádat i s organizačním, ekonomickým a sociálním kontextem projektu.

Důležitost behaviorálních kompetencí projektových manažerů se liší mezi jednotlivými odvětvími. Behaviorální kompetence projektových manažerů dle standardu IPMA ukazují, jakými kompetencemi by měl být vybaven projektový manažer, avšak musíme brát v potaz, že se jedná o dovednosti/ schopnosti/znalosti, což znamená, že každý člověk přikládá jinou hodnotu ke každé z nich.

Výsledky ukazují, že důležitost se liší napříč odvětvími, a to zejména u šesti kompetencí a těmi jsou: asertivita, kreativita, diskuse, konflikty a krize, porozumění hodnotám a etika.

Důležitost behaviorálních kompetencí se liší napříč odvětvími:

• V oblasti informačních technologií hodnotilo 77 % dotázaných využívání behaviorálních kompetencí jako velmi důležité.
• V oblasti bankovnictví pak 69,7 %.
• V oblasti stavebnictví jen 55,7 %.
• Naopak v oblasti stavebnictví hodnotilo 11,5 % dotázaných využívání behaviorálních kompetencí jako spíše nedůležité.

V oblastech bankovnictví a informačních technologií zvolilo odpověď spíše nedůležité jen 1,3 %, respektive 2,9 % dotázaných. Asertivita je nejdůležitější v oblasti bankovnictví, kde ji jako velmi důležitou zvolilo 60,5 % dotázaných. V oblasti stavebnictví je pak nejméně důležitá - 21,3 % dotázaných ji hodnotilo jako spíše nedůležitou. Kreativita se zdá být nejdůležitější v oblasti stavebnictví, v oblasti IT je pak nejméně důležitá. Diskuse je nejdůležitější v IT oblasti, nejméně pak v oblasti stavebnictví. Konflikty a krize jsou nejdůležitější v oblasti IT, v oblasti stavebnictví nejméně důležitá. Porozumění hodnotám se zdá být nejdůležitější v oblasti IT, v oblasti stavebnictví je pak nejméně důležitá.

Využívanost se liší u kompetencí: uvolnění/relaxace, vyjednávání, etiky asertivity.

Využívanost behaviorálních kompetencí projektovými manažery se liší mezi jednotlivými odvětvími.

• V oblasti informačních technologií hodnotilo 63,8 % dotázaných využívání behaviorálních kompetencí jako velmi využívané.
• V oblasti bankovnictví pak 56,6 %.
• V oblasti stavebnictví jen 39,3 %.
• Naopak v oblasti stavebnictví hodnotilo 14,8 % dotázaných využívání behaviorálních kompetencí jako spíše nevyužívané.

V oblastech bankovnictví a informačních technologií zvolilo odpověď spíše nedůležité jen 2,9 %, respektive 9,2 % dotázaných. Asertivita je nejvyužívanější v oblasti IT, v oblasti stavebnictví nejméně využívaná. Relaxace je nejvyužívanější v oblasti bankovnictví, v oblasti IT nejméně využívaná. Vyjednávání je nejvyužívanější v oblasti bankovnictví, v oblasti stavebnictví nejméně využívaná. Etika je nejvyužívanější v oblasti bankovnictví, v oblasti stavebnictví nejméně využívaná. Kreativita je nejvyužívanější v oblasti stavebnictví, v oblasti IT nejméně využívaná.

Existuje vztah mezi důležitostí a využívaností jednotlivých behaviorálních kompetencí. Prokázal se statisticky významný vztah mezi důležitostí a využívaností všech behaviorálních kompetencí. Existuje vztah mezi využívaností jednotlivých behaviorálních kompetencí a věkem. Prokázal se statisticky významný vztah mezi věkem a asertivitou. Asertivita je využívána více, čím je respondent starší - zřejmě s rostoucím počtem profesních zkušeností roste i míra asertivního přístupu respondenta.

Doporučením v práci pro čtenáře, jak se zlepšit v kompetencích, je jeho navýšení zájmu o danou problematiku, tj.

Role projektového manažera samozřejmě není jen a pouze o technických a komunikačních skills. K tomu, abyste tuto roli vykonávali efektivně, jsou potřebné i dílčí povahové charakteristiky. Podle Robina Beránka je pro tuto pozici důležité umět pracovat a vypořádat se se stresem, pracovat pod tlakem a zachovat chladnou hlavu.

Na pozici projektového manažera se bude dobře cítit člověk, který:

• má podnikatelského ducha;
• je schopen delegovat;
• oplývá silnou pracovní morálkou;
• je vůdčí osobností;
• je týmový hráč a ví, jak tým budovat;
• je schopný řešit problémy.

Dobrý projektový manažer je člověk upřímný, schopný přijímat kritiku a především schopný. Jste to vy?

Jak se stát úspěšným projektovým manažerem

Jak se stát jedním z nich? Společně s Robinem Beránkem, Program Leaderem společnosti Kyndryl a lektorem kurzů vzdělávací platformy Laba Czech, se podíváme na potřebné dovednosti a znalosti projektového manažera.

Top hard & soft skills projektového manažera

Začněme pěkně od píky - Kdo vlastně je projektový manažer a co přesně dělá? Projektoví manažeři se věnují řízení projektů. Přičemž ty mohou představovat ledacos, ať už novou mobilní aplikaci, nebo obnovu golfového hřiště. Každý takový počin musí být zákonitě řízen. Nebo taky nemusí, ale ten asi cenu „projekt roku“ nezíská. Důkazem budiž to, že až 90 % institucí a organizací považuje projektové řízení za klíč k zajištění kvalitního výkonu. A kdo že má na starost organizaci, plánování, delegování úkolů a také rozpočtování? To už asi víte. Jinými slovy - projektoví manažeři jsou profesionálové, kteří projekty (z různých odvětví) iniciují, realizují a vedou až do zdárného konce.

Kvalifikovaným, zkušeným projektovým manažerům by neměl ve výbavě chybět základní balíček měkkých dovedností: „Úspěšný projektový manažer by měl být (sebe)organizovaný. Další klíčový aspekt ideálního profilu PM by měla být komunikace,“ říká Robin Beránek. Jaké další soft skills jsou žádoucí?

Soft skills

• Vedení a efektivní komunikace - projektoví manažeři musí být schopni efektivně komunikovat se svými týmy i zainteresovanými stranami po celou dobu životního cyklu projektu.
• Organizace a řízení času - skrze organizaci a delegování úkolů projektoví manažeři zajišťují, že jsou všechny materiály a výstupy projektu dokončeny včas.
• Kreativní řešení problémů a přizpůsobivost - projektoví manažeři by si měli poradit s řešením všech možných problémů a kreativně přizpůsobovat své projekty s cílem vyhnout se nezdarům a ztrátám.
• Motivace a řízení týmu - cílem je udržovat tým i zainteresované strany motivované po celou dobu životního cyklu projektu. Jedině tak lze zajistit špičkové výsledky.

Jen soft skills nestačí. Potřeba jsou i technické (hard) skills:

Hard skills

• Metody PM jako Agile a Scrum - jak řídit projekt, když neovládáte metody projektového řízení? Asi těžko, bude z toho taková sysifovská práce. Když ale metody PM znáte, svůj projekt zdárně dovedete do cíle.
• Nástroje projektového managementu - znalost nástrojů jako Asana, Trello, Microsoft Projects nebo Jira je pro pozici projektového manažera zásadní. Jak jinak delegovat práci, když nevím, jak ji zadat?
• Risk a change management - přizpůsobivost a rychlá reakce na změnu, umění zachovat chladnou hlavu a také umění zavčas identifikovat rizika jsou hard skills, které by žádnému projektovému manažerovi neměly chybět.
• Technické znalosti - porozumění technologii, která se v projektu používá, je obrovskou výhodou. V mnoha případech je přínosná i základní znalost.

Dle průzkumu Earning Power: Project Manager Salary Survey dostávají ve 40 sledovaných zemích odborníci s certifikací PMP v průměru o 16 % vyšší platy. S certifikátem ale získáte mnohem víc než „jen“ vyšší plat:

• Získáte důležité dovednosti, kterými můžete vylepšit svoje CV.
• Pomůže vám při navazování profesních vztahů.
• Budete lepším projektovým manažerem a budete řídit prestižní projekty.

Certifikace odpovídající úrovni, na které se jako projektový manažer právě nacházíte, nabízí Project Management Institute. Tyto PMI certifikace dokazují vaši odbornost. Díky nim jste atraktivnější pro budoucí zaměstnavatele.

PMI jako významná asociace, podporující růst PM, spolupracuje hned s několika platformami, u nichž máte možnost svou akreditaci získat. Na českém trhu je takovou platformou Laba Czech. Online vzdělávací platforma, která pořádá kurzy vedené odborníky z praxe.

Proto, abyste mohli získat akreditaci Project Management Professional (PMP), je třeba splnit několik předpokladů. Za prvé je to maturita, za druhé je to bakalářský titul a za třetí jsou to PDUs. Ty představují kurzy pro projektové manažery akreditované PMI. Bez PDUs není možné certifikaci PMP získat.

PfMP® - Portfolio Management Professional - pro seniorní projekťáky s osmi a více lety zkušeností.

Jak vyniknout

Posouvat se kupředu, držet krok s trendy, sem tam zvýšit svou certifikaci - to jsou ty správné kroky, jak se udržet na výsluní projektového managementu a jak řídit top projekty. Jak ale na poli projektového managementu vyniknout i přesto, že ovládáte potřebné skills a jste držiteli několika certifikací?

Beránek tvrdí, že důležitá je proaktivita, komunikace, asertivita a pevný management systém. Ale co ještě?

1. Nezapomínejte na své úspěchy

   Nebojte se předvést, co v sobě máte. Mluvte o svých projektech a pochlubte se tím, co jste dokázali. Networkujte a vystupte z davu. Pochlubte se svými úspěšnými projekty, řekněte, kam až jste to dotáhli, sdílejte inovativní způsoby svého řízení. Mluvte o konferencích, soutěžích, rozhovorech. Všechno, co je důležité pro vás, může být zajímavé i pro vašeho (budoucího) zaměstnavatele.

2. V rámci svých cílů buďte specifičtí

   Ujasněte si své cíle a sestavte si plán, jak jich chcete dosáhnout. Zamyslete se, proč vlastně chcete to, co chcete, a k dosažení svých cílů využijte své silné stránky. Vstupte do komunity projektového managementu a sdílejte své nápady i uvnitř organizace. Staňte se pro ostatní inspirací a umožněte jim nahlédnout pod pokličku. Pokud víte, že do konce roku chcete vést top projekty té a té firmy, odstartujte svou cestu za splněným snem ještě dnes.

3. Vylepšete si životopis

   Na životopisu opravdu záleží. Životopis je to, co headhuntery a recruitery navnadí, aby vás pozvali k pohovoru. CV nepředstavuje obyčejný kus papíru, je to vaše vstupenka do nové kariéry nebo třeba jen do nové společnosti. Životopis byste měli psát pro odvětví, na které se zaměřujete, a přizpůsobit ho klíčovým slovům z inzerátu a zkušenostem, které se k němu vztahují. A samozřejmě nesmíte zapomenout zmínit kurzy a další vzdělání. Zkuste uvést, čím se lišíte. Prodejte se. Ukažte, co ve vás je, a podpořte svou profesionalitu. Zmiňte všechny skills, které ovládáte. Inspirovat se může výše.

4. Vzdělávejte a posouvejte se

   Účastněte se přednášek a kurzů, choďte na diskuzní fóra, objevujte nové příležitosti, sbírejte nové dovednosti. Sami sebe posouvejte dál a zlepšujte tím svou kvalifikaci. Objevujte nové oblasti, kde se vzdělávat a sbírat zkušenosti. Pronikněte do oblasti change a risk managementu a ovládněte jejich metodiky, seznamte se s nástrojem Risk Matrix nebo se naučte používat jiné tools jako třeba actiTIME. Vzdělávejte se v nových oblastech projektového managementu, vylepšujte svůj leadership, pochopte risk management nebo například rozpočtování.

Pokud jste na začátku své kariéry, začněte pozvolna, hledejte základní pozice. Mnoho projektových manažerů začíná na základních organizačních pozicích s cílem osvojit si klíčové dovednosti. Hledejte tedy pozice jako: Operations Coordinator / Associate, Junior Project Manager nebo Associate Project Manager.

Dle PMI se na projekty orientuje čím dál více odvětví. Plyne z toho jediné - začít můžete prakticky kdekoli. Projekťáky dnes hledá jedna firma za druhou. Mezi odvětví, která přispívají k růstu projektového managementu a která hledají projektové manažery, patří: stavebnictví, výroba, finance a pojišťovnictví, management, informační služby a vydavatelství, komunální služby či ropný průmysl.

Role projektového manažera není v organizaci vždy stálá. Jedná se o univerzální roli, kterou lze převzít za účelem vedení konkrétního projektu. V průběhu projektu, ale i před ním a po něm, může projektový manažer vykonávat i další specifické obchodní funkce v organizaci. Ten, kdo chce vyniknout jako projektový manažer, se může spokojit s nedostatkem pracovních míst na trhu. Tyto inzeráty jsou z různých odvětví a vyžadují dovednosti od základních až po pokročilé. Totéž platí o zkušenostech; vyhledáváni jsou lidé s malými nebo rozsáhlými odbornými znalostmi. Spolu s potřebnými znalostmi se utvářejí i příjmy projektových manažerů. Tyto platy začínají na několika tisících zlotých a dosahují více než 30 000 zlotých a někdy i více. Z tohoto pohledu se jedná o velmi perspektivní roli, o kterou stojí za to projevit zájem.

Zájemcům o kariéru v oblasti projektového řízení nabízejí školení různé organizace a školy. Mezi významné příklady patří Mezinárodní asociace projektového řízení (IPMA) a Institut projektového řízení (PMI). Projektoví manažeři mohou také stoupat po kariérním žebříčku. Nejčastěji se začíná jako juniorní projektový manažer, poté se stává projektovým manažerem, seniorním projektovým manažerem a následně například ředitelem oblasti.

Vlastník projektu je z titulu své funkce tím, kdo stanovuje parametry projektu. Definují rozsah projektu, určují maximální zdroje, které mohou být přiděleny, a stanovují časový plán realizace projektu. Jsou to také oni, kdo zajišťují, aby konečný produkt projektu splňoval očekávání podniku.

Projekt lze přirovnat k velmi malé nebo významnější organizaci (s tím rozdílem, že projekt má datum ukončení a organizace nikoli). Každá hladce fungující organizace potřebuje vedoucího. Tak je tomu i v případě projektu; nejprve je třeba pochopit a ujasnit si, co je třeba udělat, poté naplánovat práci a určit, kolik a jaké zdroje jsou k jejímu efektivnímu provedení potřeba. Poté je třeba řídit projektový tým tak, aby mohl být produkt potřebný pro projekt dodán koncovému uživateli. U větších projektů se role projektového manažera zvyšuje. I když je dobrý projektový tým klíčový, je odpovědností projektového manažera pečlivě sestavit ty správné lidi pro danou práci. Tento úkol vyžaduje dobré porozumění požadavkům projektu a schopnost určit správnou kombinaci dovedností a kompetencí. Dobrý projektový manažer si uvědomuje, že nemusí mít všechny potřebné schopnosti a dovednosti, a právě v tom spočívá jeho síla.

Organizace plýtvají zdroji (časem a penězi) kvůli nepřesným definicím cíle, rozsahu a očekávaného výsledku projektu. Jednoduchým nástrojem je projektová charta, kde lze vše popsat, vyjasnit a schválit ještě před zahájením podrobného plánování projektu.

Nakonec se dostáváme k roli konečného příjemce produktu projektu. Tým, který projekt realizuje, často není konečným příjemcem produktu, který projekt vytvoří - je to konkrétní zákazník/příjemce projektu. Tento účastník se musí podílet na popisu rozsahu a účelu projektu a následně sledovat jeho průběh.

Teoreticky se projektovým manažerem může stát každý, kdo alespoň do určité míry disponuje kompetencemi popsanými v předchozím odstavci. Tyto kompetence a realizaci následných projektů lze zdokonalit tak, abychom je měli na nižší úrovni hned u prvního projektu, na kterém jsme manažerem - lze toho dosáhnout postupně. Předpokládejme však, že jsme introvertní lidé a naše povaha nemá vlastnosti, které by umožňovaly neformální mezilidské vztahy.

tags: #kompetence #projektoveho #manazera

Oblíbené příspěvky:

• Podmíněné propuštění - vzor
• Nabídka práce Příbram
• Jak vypovědět pojistku u Allianz?
• Jak získat potvrzení o příjmu?
• Zákonná úprava splatnosti mzdy