Kdy Byla Zrušena Superhrubá Mzda: Historie, Dopady a Současnost

Zdaňování takzvané superhrubé mzdy v tuzemsku po 13 letech zřejmě skončí. Na základě rozhodnutí vlády na konci roku 2020, došlo v roce 2021 ke zrušení superhrubé mzdy a nahradila ji mzda hrubá, což mělo za následek snížení daňové zátěže zaměstnanců.

Sněmovna při nočním schvalování daňového balíčku přijala návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který toto zdaňování ruší. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou asi nad 140 000 korun měsíčně část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent. Zrušení ještě není definitivní. Zákon musí posoudit Senát a podepsat prezident.

Pro schválení balíčku jako celku s přijatými úpravami hlasovali poslanci ANO, ODS, KSČM, SPD a dva nezařazení poslanci Václav Klaus a Tereza Hyťhová.

Historie Superhrubé Mzdy

V roce 2008 byla v ČR zavedena tzv. superhrubá mzda vládou Mirka Topolánka. Od té doby jí kritizovala levice a postupem času se jí chtěla zbavit i pravice, ale nikdy se na tento krok nenašla dostatečná koaliční podpora. A. Babiš patří k jejím dlouhodobým kritikům, přesto se k jejímu zrušení dosud neodhodlal.

Superhrubá mzda byl koncept používaný pouze v České republice v letech 2008 až 2021, který označoval základ daně, ze kterého se následně vycházelo při výpočtu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, přičemž se do tohoto základu (na rozdíl od hrubé mzdy) zahrnovalo i povinné zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatele.

Samotná superhrubá mzda se začala používat v rámci reformy veřejných financí od roku 2008, avšak nebyla v žádném zákoně takto označována, jednalo se pouze o populární označení metody výpočtu daně ze mzdy. Popis konstrukce superhrubé mzdy jakožto základu daně byla právně ukotvena v § 6 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Jak fungovala superhrubá mzda?

Zaměstnanec má smlouvou, mzdovým výměrem atp. stanovenu odměnu za odváděnou práci. Tato stanovená odměna tvoří tzv. hrubou mzdu; není disponibilním příjmem zaměstnance, neboť se z ní nejprve odvádí povinné zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů (formou zálohy) a až zbytek po odečtení těchto povinných plateb tvoří čistou mzdu.

Pro výpočet superhrubé mzdy se vycházelo z hrubé mzdy zaměstnance, ke které se přičetlo 9 % jako zdravotní a 24,8 % jako sociální pojištění. Výsledkem byla superhrubá mzda. Označovala celkové mzdové náklady zaměstnavatele na zaměstnance: Pokud by zaměstnavatel zaměstnanci zvýšil (hrubou) mzdu např.

Sloužila jako základ pro výpočet daně z příjmů: Jelikož se do ní započítávala i povinná pojištění, její nevýhodou byla změna výše zdanění při každé změně pojistných sazeb. Např. když se v roce 2019 snížila sazba nemocenského pojištění z 2,3 % na 2,1 % (a celková výše sociálního pojištění z 25 % na 24,8 %) v souvislosti se zrušením tzv. karenční doby, nesystematicky se tím drobně snížila i částka vybraných daní z příjmů fyzických osob.

Superhrubá mzda neměla žádný vliv v případě, že zaměstnavatel neodváděl za zaměstnance žádné pojištění. I před zavedením superhrubé mzdy měl zaměstnavatel povinnost za své zaměstnance odvádět sociální a zdravotní pojištění, nicméně tehdy měl zaměstnanec na své výplatní pásce typicky uvedenu hrubou a čistou mzdu (a její složky), a nikoli celou částku, která u něj tvořila mzdové náklady zaměstnavatele.

Politické souvislosti a důvody zrušení

Vzhledem ke schodkům státního rozpočtu se taková šance nemusí dlouho opakovat, obzvlášť v situaci, kdy s tímto krokem souhlasí vláda i opozice. Jedním z hlavních argumentů byl údajný příliš vysoký výpadek příjmů státního rozpočtu.

Optikou letošního schodku, sahající na 500 mld. korun, se však nejedná o nic zásadního. Navíc se dá čekat, že i rok 2021 se ponese v duchu vysokého deficitu rozpočtu, takže negativní vliv ze zrušení superhrubé mzdy se do rostoucího dluhu hravě schová.

Možná, že vládě do karet bude hrát i rostoucí nezaměstnanost. Jelikož se superhrubá mzda počítá z daně z příjmů a v dalších měsících se počet nezaměstnaných bude zvyšovat, výpadek příjmů pro státní rozpočet nebude takový. Může to znít jako kanibalismus, ale jakmile vláda přestane dotacemi pro podnikatele uměle udržovat při životě pracovní místa, která už řadu měsíců reálně neexistují a zachraňovat firmy, které by stejně nepřežily, počet lidí bez práce půjde raketově nahoru.

V neposlední řadě se může jednat o zrušení něčeho, co zavedla vláda Mirka Topolánka, kdy byl ministr financí M. Kalousek. Animozita mezi M. Kalouskem a A. Babišem je dobře známá.

Stávající vládě bude hrát do karet mnoho faktorů, na jejichž konci skutečně může přijít zrušení superhrubé mzdy.

V souvislosti s ekonomickými dopady pandemie covidu-19 oznámil 2. srpna 2020 premiér Babiš plán na zrušení superhrubé mzdy s cílem podpořit zaměstnance a ekonomiku. Při projednávání vládního návrhu novely několika daňových zákonů bylo zařazeno také zrušení superhrubé mzdy ve formě několika poslaneckých pozměňovacích návrhů (schválen byl nakonec návrh podaný Andrejem Babišem).

Sněmovna schválila návrh novely včetně zrušení superhrubé mzdy 20. listopadu 2020 hlasy poslanců ANO, ODS, SPD a KSČM. Podle tohoto návrhu by se od roku 2021 daň z příjmu počítala opět jen z hrubé mzdy se základní sazbou 15 % a s druhou zvýšenou sazbou ve výši 23 %, která nahrazuje solidární přirážku a aplikuje se také pro příjmy nad 48násobek průměrné mzdy ročně, resp. 4násobek měsíčně (to pro rok 2021 odpovídá 141 764 Kč).

Nově se bude vyšší daňová sazba vztahovat i příjem z pronájmu více bytů nebo kapitálové příjmy.

Dopady zrušení superhrubé mzdy

Zrušení superhrubé mzdy přinese podle ministerstva financí více peněz asi čtyřem milionům zaměstnanců, změna však podle odborníků pomůže spíše lidem s vyššími příjmy. Zaměstnanci s nižšími příjmy totiž již dnes v mnoha případech daně vůbec neplatí, protože mohou využít odečitatelné položky, ke kterým patří například základní sleva na dani nebo odpočet úroků z hypotéky.

Při zrušení superhrubé mzdy dojde k daňové úspoře u všech zaměstnanců. Jedním z cílů této změny má být podpora spotřeby domácností. Avšak k navýšení spotřeby u zaměstnanců, kteří mají vyšší než průměrnou mzdu, dojde minimálně. Jelikož u těchto zaměstnanců dojde v důsledku ušetření peněz ke zvyšování úspor. Z toho důvodů by bylo mnohem výhodnější podpořit nízkopříjmové zaměstnance.

Nicméně právě pro většinu nízkopříjmových zaměstnanců bude zrušení superhrubé mzdy nejméně výhodné.

Částku, kterou lidé mohou ušetřit díky zrušení superhrubé mzdy, tvoří významnou část příjmů státního rozpočtu a rozpočtů obcí a krajů. Po zrušení superhrubé mzdy by ve veřejných rozpočtech chybělo cca 88 miliard Kč.

Odhady dopadů na státní rozpočet

Odhady politických stran a ministerstva financí na výši ztráty plynoucí ze samotného zrušení superhrubé mzdy se liší, ale je jasné, že bude v řádu desítek miliard korun. Pokud vláda ponechá sazbu daně z příjmu na 15 %, jednoduchým výpočtem dojdeme k číslu převyšující 83,5 mld. korun.

Zrušení superhrubé mzdy přijde státní kasu na desítky miliard korun, což bude v letošním schodku rozpočtu kapkou v moři. Zrušení superhrubé mzdy může být chápáno jako nepopulární krok zvyšující schodek rozpočtu, ale pokud lidé uvidí na výplatní pásce více peněz, chmury z rostoucího státního dluhu rychle zmizí.

Porovnání průměrné hrubé a superhrubé mzdy

Průměrná hrubá mzda v 1. Q letošního roku byla v ČR 34 077 korun, superhrubá mzda 45 663 korun. Ve hře pro zaměstnance je rozdíl na dani mezi výpočtem ze superhrubé a hrubé mzdy, který činí 1 725 korun měsíčně v jejich prospěch.

Ukazatel	Částka
Průměrná hrubá mzda (1.Q)	34 077 Kč
Superhrubá mzda (1.Q)	45 663 Kč
Rozdíl na dani pro zaměstnance	1 725 Kč/měsíc

Pointou tohoto kroku je dostat tyto finanční prostředky do peněženek lidí, kteří je budou utrácet. To by mělo zpětně zvýšit spotřebu, podpořit maloobchodní tržby a část z těchto peněz vrátit do státní kasy skrz DPH.

tags: #kdy #byla #zrušena #superhrubá #mzda