Kdy je OSVČ vedlejší činnost: Podmínky a výhody

Podnikání jako vedlejší činnost je ideální volbou pro každého, kdo si chce přivydělat ke studiu, zaměstnání nebo třeba na mateřské. Podnikání na „vedlejšák“ s sebou nese řadu výhod, a to včetně nižších odvodů. Může se jednat o zajímavý přivýdělek nebo způsob, jak si vyzkoušet podnikání, aniž byste přišli o jiný stabilní zdroj příjmů.

Oproti hlavní výdělečné činnosti přináší řadu výhod - platíte nižší odvody a mnohdy se Vás netýkají ani zálohy na sociální a zdravotní pojistné. Podnikání můžete v ČR provozovat jako hlavní nebo vedlejší samostatně výdělečnou činnost (SVČ). V případě hlavní činnosti bývá podnikání dominantním zdrojem příjmů, vedlejší SVČ slouží spíše jako přivýdělek.

Jak určit, zda má podnikání charakter vedlejší živnosti?

Hned v úvodu je nutné zdůraznit, že to, zda je podnikání vaše hlavní, nebo vedlejší činnost, není vaše rozhodnutí. Rozhodující není ani výše příjmů z podnikání. Pokud splňujete některou z těchto podmínek, můžete vykonávat vedlejší samostatně výdělečnou činnost, která je finančně výhodnější a také přináší méně administrativy.

Jste zaměstnaní.
Studenti do 26 let.
Na mateřské či rodičovské.
Pečujete o dítě do 4 let.
Jste v důchodu.

Z pohledu zdravotní pojišťovny můžete být vedlejší OSVČ také v případě, že celý den pečujete alespoň o jedno dítě do sedmi let nebo o dvě děti do 15 let. Kompletní přehled podmínek pro to, aby vaše podnikání spadalo do vedlejší činnosti, najdete na stránkách správy sociálního zabezpečení.

POZOR: Zaměstnanci mohou podnikat ve stejném oboru, v jakém pracují, pouze s písemným souhlasem zaměstnavatele. Státní zaměstnanci musí mít písemný souhlas zaměstnavatele bez ohledu na to, v jakém oboru chtějí podnikat.

Založení živnosti při vedlejší činnosti

Postup je stejný jako v případě založení hlavní živnosti. Živnost se zakládá na živnostenském úřadě, který prověří, zda splňujete zákonem stanovené podmínky pro provozování vámi zvolené živnosti. Pomocí Jednotného registračního formuláře se zároveň zaregistrujete jako podnikatel i u finančního úřadu, ČSSZ a zdravotní pojišťovny.

Abyste mohli začít podnikat, je potřeba si na jakémkoliv živnostenském úřadu zřídit živnostenský list na vedlejší činnost. Jeho vyřízení vás přijde na 1 000 Kč. Při vyřizování živnosti volné si vystačíte s občankou.

Druhy živností:

Živnosti ohlašovací řemeslná - vyžadují splnění všeobecných podmínek a doložení dokladu o odborné způsobilosti.
Živnost ohlašovací vázaná - stejně jako u řemeslných činností dokládáte odbornou způsobilost, kterou upravuje příloha č. 2 živnostenského zákona. Musíte splnit také všeobecné podmínky.
Živnost ohlašovací volná - obsahuje zhruba 80 oborů. Pro její vyřízení stačí pouze splnění všeobecných podmínek.

U podnikání při zaměstnání si zjistěte, zda potřebujete souhlas zaměstnavatele. V případě, že chcete podnikat ve stejném oboru, potřebujete zaměstnavatelův písemný souhlas.

Daně u vedlejší činnosti

Jako každý podnikatel musíte samozřejmě platit daně. Během podnikání na vedlejší činnost máte povinnost odvádět daně a každoročně podat daňové přiznání (tedy stejně jako OSVČ na hlavní činnost). Sazby daně z příjmů jsou stejné jako v případě hlavní samostatně výdělečné činnosti, tj. 15 %.

Výdaje můžete uplatnit buď skutečné, nebo paušální, nemůžete ale vstoupit do režimu tzv. paušální daně (resp. při přechodu do režimu paušální daně jste automaticky považováni za OSVČ hlavní a přicházíte o všechny výhody vedlejší činnosti). Povinnost každý rok odevzdat daňové přiznání se týká všech OSVČ vedlejších, jejichž roční příjmy přesáhly 50 tisíc korun (pro zaměstnance platí limit 20 tisíc korun).

Termíny pro podání daňového přiznání:

v případě elektronického podání do 2. 5.
v případě podání daňovým poradcem pak do 1. 7.

V daňovém přiznání uvádíte všechny své zdanitelné příjmy. Pokud jste tedy zaměstnanec s vedlejší živností, uvádíte i mzdu. V daňovém přiznání musíte uvést veškeré vaše příjmy. Jde o příjem ze zaměstnání (požádejte svého zaměstnavatele o Potvrzení o zdanitelných příjmech), z podnikání, ale třeba i z pronájmu. Kromě toho sem patří i zálohy na daň z příjmů fyzických osob, které jste v průběhu roku odváděli ze mzdy.

Daníte pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji, a to sazbou 15 %.

Daňové přiznání se podává do 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období. U OSVČ je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, a tak byste dokumentaci v roce 2025 měli odevzdat do 1. dubna. Vzhledem k tomu, že od roku 2023 musí mít podnikající subjekty zřízenou datovou schránku, mohou daňové přiznání v elektronické podobě odevzdat až o měsíc později. Tedy do 2. května 2025. V případě, že spolupracujete s daňovým poradcem, přiznání odevzdáváte nejpozději 1. července 2025.

Výdajový paušál

Danění výdajovým paušálem je oblíbené pro svoji jednoduchost. Nemusíte vést daňovou evidenci. Výdaje se počítají jako procento ze všech vašich příjmů bez ohledu na reálné výdaje.

40 % - z činností, které nepodléhají živnosti (autorská práva, svobodná povolání, podnikání podle zvláštních předpisů, např.

Skutečné výdaje

Danění podle skutečných výdajů se vám vyplatí, pokud vaše reálné výdaje převyšují výdaje paušální. Nejčastěji se k tomuto způsobu uchylují podnikatelé, kteří prodávají zboží. V tomto případě musíte vést daňovou evidenci.

Sazba daně z příjmu je 15 % a počítá se ze základu daně, kterou tvoří pět tzv. další příjmy, které nespadají do výše uvedeného (např.

Základ daně si můžete snížit několika způsoby.

Povinnost podat daňové přiznání se týká nejen OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost, ale také těch, které podnikají na vedlejšák. Daňové přiznání odevzdáváte v případě, že jsou vaše příjmy za rok 2025 vyšší než 50 000 Kč.

Do daňového přiznání musíte uvést veškeré vaše příjmy. Jde o příjem ze zaměstnání (požádejte svého zaměstnavatele o Potvrzení o zdanitelných příjmech), z podnikání, ale třeba i z pronájmu. Kromě toho sem patří i zálohy na daň z příjmů fyzických osob, které jste v průběhu roku odváděli ze mzdy.

Standardní lhůta pro podání daňového přiznání je stanovena na 3 měsíce po uplynutí zdaňovacího období - tedy na 1. dubna. OSVČ mají povinnost podávat daňové přiznání elektronicky. Tato lhůta končí 1. května, ale protože je státní svátek, stačí když přiznání pošlete do 2. května 2025.

Termín pro podání daňového přiznání se vám prodlužuje, jestliže vám ho zpracovává a podává daňový poradce registrovaný u Komory daňových poradců České republiky. V tom případě lhůta končí až 1.

Sociální pojištění při vedlejší činnosti

První rok provozování vedlejší živnosti zálohy na sociální pojištění neplatíte. Sociální pojistné nehradí ty OSVČ vedlejší, které mají roční dílčí základ daně z vedlejší činnosti nižší než tzv. rozhodný příjem.

Rozhodná částka v roce 2023 činila 96 777 Kč, v roce 2024 činí 105 520 Kč. V roce 2025 pak platí limit 111 736 Kč. Jestliže rozhodnou částku přesáhnete, sociální pojištění musíte odvádět. V dalších letech při příjmech vyšších než rozhodná částka odvádíte měsíční zálohy v minimální výši. Minimální záloha na sociální pojištění pro vedlejší činnost v roce 2025 činí 1 496 Kč.

Každý rok musíte ČSSZ poslat přehled o příjmech a výdajích, a to bez ohledu na to, zda máte povinnost platit sociální pojistné, nebo nikoliv. Pokud tuto povinnost máte, ČSSZ vám na základě přehledu určí výši měsíčních záloh. Sociální pojištění můžete jako OSVČ vedlejší hradit i dobrovolně, a zvýšit si tak v budoucnu důchod.

Pokud váš čistý zisk za rok nepřesáhne 111 736 Kč, nemusíte si se sociálním pojištěním dělat starosti - neplatíte nic. Pokud vyděláte hodně, je tu dobrá zpráva - sociální pojištění má svůj strop. Pro rok 2025 je maximální vyměřovací základ 2 234 736 Kč.

Minimální výše zálohy je 1 496 Kč měsíčně, ale pokud máte vyšší příjmy, částka se vám vypočítá individuálně.

Přehledy pro sociální správu se odevzdávají:

2. 5. 2025 - podání daňového přiznání OSVČ elektronicky po 1. 4.
2. 6. 2025 (jde o prodlouženou lhůtu) - podání daňového přiznání OSVČ elektronicky po 1. 4.
1. 8. 2025 - pokud daňové přiznání podal daňový poradce po termínu 1. 4.

Zdravotní pojištění při vedlejší činnosti

Na rozdíl od sociálního musíte zdravotní pojištění u vedlejší činnosti hradit vždy, a to i při nízkých výdělcích. Každoročně je také nutné u své zdravotní pojišťovny vyplnit přehled o příjmech a výdajích, ve kterém vypočítáte rozdíl mezi zaplacenými zálohami a výší pojistného, které musíte zaplatit na základě Vašeho výdělku.

Ani zdravotní pojistné nemusíte první rok provozování vedlejší samostatně výdělečné činnosti hradit. Pokud jste zaměstnaní, měsíční zálohy na zdravotní pojištění po dobu trvání zaměstnaneckého poměru nehradíte vůbec. V ostatních případech, které umožňují provozovat živnost vedlejší, jste tzv. státní pojištěnec. Státní pojištěnci podnikající na vedlejší činnost zálohy na zdravotní pojištění hradit musí. Roční přehled o příjmech a výdajích musí odevzdat každá OSVČ vedlejší a doplatit případný nedoplatek na pojistném za předchozí rok.

Jestliže podnikáte při zaměstnání a zaměstnavatel za Vás hradí minimální odvody na zdravotní pojištění, měsíční zálohy neplatíte vůbec. Pokud podnikáte při studiu, mateřské dovolené nebo v penzi, v prvním roce podnikání zálohy neplatíte. Své pojišťovně na začátku dalšího roku podáte přehled o příjmech a výdajích a částku pojištění uhradíte jednorázově. Na základě přehledu Vám pojišťovna vyměří výši záloh pro další rok.

Zdravotní pojištění u státních pojištěnců - státní pojištěnci jsou ti, za které pojištění hradí stát. Jde například o studenty, maminky na mateřské nebo penzisty. Státní pojištěnci v prvním roce podnikání zálohy neplatí. Po podání přehledů je pojišťovně doplatíte jednorázově. Z přehledů vám pojišťovna vyměří výši záloh pro další rok, které budete platit každý měsíc. Na rozdíl od OSVČ, které podnikají na hlavní pracovní poměr, se vás minimální povinné zálohy netýkají.

Zdravotní pojištění u zaměstnanců - pokud podnikáte při zaměstnání, platí za vás zdravotní pojištění zaměstnavatel, takže žádné měsíční zálohy neplatíte.

Přehledy pro zdravotní pojišťovnu můžete doručit své zdravotní pojišťovně elektronicky, nebo papírově.

Změna z hlavní na vedlejší činnost

Důvodů, proč z hlavní činnosti přejít na vedlejší, může být hned několik. Z hlavní na vedlejší přecházíte v momentě, kdy během podnikání uzavřete se zaměstnavatelem pracovní poměr, ze kterého za vás bude odvádět zdravotní a sociální pojištění. Dalším případem je, pokud je vám do 26 let a začnete studovat, případně jdete do důchodu.

Jestliže se rozhodnete jít na vedlejší činnost, musíte tuto skutečnost nejpozději do 8 dnů ohlásit na živnostenském úřadě. Ten by měl o změně informovat okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Pro klid v duši si ale toto ještě sami ověřte.

Paušální daň a vedlejší činnost

Možná vás napadlo, zda můžete jako OSVČ na vedlejší činnost vstoupit do paušálního režimu. Odpověď zní: ano, můžete, pokud splníte základní podmínky. Paušální daň je dostupná pro všechny OSVČ, ať už podnikají na hlavní, nebo vedlejší činnost. To platí i pro zaměstnance, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost.

Paušální daň naopak není možná, pokud máte vedlejší příjmy z pronájmu, kapitálu nebo ostatní příjmy přesahující 50 000 Kč ročně, nebo pokud jste plátcem DPH. Výhodou paušální daně je jednoduchost. Neřešíte totiž daňové přiznání ani přehledy na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu, pouze platíte jednu pevnou částku měsíčně.

tags: #kdy #je #OSVC #vedlejsi #cinnost #podminky