Jak a kam zaslat přehled OSVČ pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny v Česku
Pokud osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) nevyužívá paušální daň a podává daňové přiznání k dani z příjmů, musí odevzdat i přehledy o příjmech a výdajích (přehled o výši daňového základu) České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a své zdravotní pojišťovně.
Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2024 musí v roce 2025 odevzdat každý, kdo loni vykonával samostatnou výdělečnou činnost - třeba i jen část roku. Přehledy za rok 2024 nepodávají ti, kdo se přihlásili k paušální dani. Musí tak učinit jen v případě, že nakonec budou za rok 2024 podávat daňové přiznání, protože například měli ostatní příjmy (z nájmu nebo třeba z investic) nad 15 tisíc korun. Nebo pokud nakonec spadnou do jiného pásma paušální daně. Pokud jste podmínky porušili, pak je třeba přehledy podat.
Termíny pro podání přehledů OSVČ
Pokud podáváte daňové přiznání, tak jste povinni do 30 dnů od odevzdání daňového přiznání odevzdat také přehled o příjmech a výdajích na svou zdravotní pojišťovnu a na OSSZ. Pokud tak budete daňové přiznání odevzdávat 2. dubna 2024 na poslední možný termín, tak termínem pro přehledy je 2. května 2024.
OSVČ, které nepodaly daňové přiznání do 1. 4. 2025 a následně ho do 2. 5. - podávají Přehled OSVČ do 2. 6. Zpracovává-li "DAP" daňový poradce, prodlužuje se lhůta pro podání Přehledu do 1. 8. Povinnost podat Přehled do 8. 4. Pokud má OSVČ správcem daně, resp. v řádném termínu, je povinna do 31. 3. jsou nejblíže místa Vašeho bydliště.
Lhůta pro úhradu doplatku pojistného je do 8 dnů po podání přehledu OSVČ.
Důležité: Od 1.1.2022 není možné vracet přeplatky nižší než 200 Kč.
Způsoby podání přehledů
Možností podání je přitom celá řada a každá instituce to má jinak. Není nutné přehledy odevzdávat v písemné podobě ani povinně elektronicky. Je možné využít datovou schránku nebo například formuláře od daných institucí.
Viktorie Plívová, tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny, udává, že způsobů, jak jim může pojištěnec doručit přehled o výši daňového základu OSVČ, je několik - elektronicky, poštou i osobně. Záleží na OSVČ, který způsob si zvolí. VZP doporučuje všem OSVČ využívat elektronické podání přehledu přímo z aplikace Moje VZP prostřednictvím interaktivního formuláře, který navíc všechny dostupné informace sám doplní, takže lze předejít případným chybám, upřesňuje.
Podobně ve Vojenské zdravotní pojišťovně ČR je nejjednodušším způsobem podání přehledu prostřednictvím Klientského portálu VoZP, kam se lze přihlásit například pomocí BankID. Pro klienta máme předvyplněný přehled přímo na portálu a stačí zkontrolovat předvyplněné údaje, doplnit řádek č.
Ve Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra České republiky pro registrované klienty preferují jednoduché a bezpečné online podání prostřednictvím interaktivního formuláře v jejich portálu E-komunikace. Pro Oborovou zdravotní pojišťovnu je podle tiskového mluvčího Františka Tlapáka ideální podání přehledu OSVČ pomocí aplikace VITAKARTA, kde se většina potřebných údajů do formuláře načte z jejich systému. Přijímáme ale i přehledy podané datovou schránkou nebo osobně. Stejně tak osobně řešíme jednotlivé případy klientů, u kterých při online podání vyvstaly nějaké komplikace, dodává.
Podání přehledu datovou schránkou
Přehledy o příjmech a výdajích je možné poslat datovou schránkou, je však nutné dodržet požadovaný formát. Jan Mates vysvětluje, že při podání přehledu datovou schránkou zašle klient přehled do datové schránky VoZP ideálně ve formátu PDF/A s tím, že formulář nalezne na jejich webu. Ideálním formátem pro zasílání přehledů OSVČ datovou schránkou je PDF. Poradíme si samozřejmě i s jinými standardními formáty, tzn.
V případě České průmyslové zdravotní pojišťovny se pro vyplnění přehledu použije formulář „Přehled o výši daňového základu OSVČ za rok 2022“, který je určen pro vyplnění v PC a je možné jej najít na webu pojišťovny. Vyplněný přehled se netiskne, ani se nepřevádí do jiného formátu, pouze se uloží a vloží jako příloha ve formátu PDF do zprávy odesílané z datové schránky klienta, zdůrazňuje Elenka Mazurová.
Podobné je to také ve Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra, kde se interaktivní formulář nemusí tisknout, ani jej není potřeba převádět do jiného formátu, pouze se uloží na pevném disku PC a následně se vloží jako příloha do zprávy datové schránky.
Lidé v dnešní době používají k vyplnění daňového přiznání interaktivní formuláře. Jejich součástí jsou často právě také přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny a nabízí se možnost zaslat tak těmto institucím celý tento soubor. Například ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra preferují samostatné podání pouze přehledu OSVČ na zdravotní pojištění, ale souhrnné soubory jsou schopni přijmout. Není však možné automatické zpracování takového podání.
Podobně je podle Jana Matese nutné pro zpracování přehledy vždy oddělit. V případě zaslání např. v Excelu, kde jeden list bude přehled OSVČ, to znamená ruční zpracování a výrazně vyšší riziko chyby. Vhodnější je použít výše popsané postupy, dodává. Obdobně postupujeme v případě, že nám přijde přehled určený jiné zdravotní pojišťovně, doplňuje. Není-li přehled OSVČ zaslán ve formátu PDF, ale ve formátu, který je pro nás čitelný, lze jej zpracovat. Pokud by se jednalo o nečitelné podání, vyžádali bychom si jej opakovaně. Jestliže obdržíme přehled OSVČ, který náleží jinému příjemci, vracíme jej zpět odesílateli k správnému zaslání, popisuje Jana Schillerová.
Také ve Vojenské zdravotní pojišťovně chybný formát zachytí v rámci zpracování přehledu a dle typu chyby je následně zpracován ručně. Pokud pojišťovna neobdrží přehled (je zaslán jinému příjemci), bude klient obeslán zpravidla v dalším zdaňovacím období výzvou k doložení přehledu (tedy za rok 2022 v druhé polovině roku 2023) a klient se vystavuje riziku vzniku penále v případě nedoplatku, upozorňuje Jan Mates.
Viktorie Plívová v této souvislosti radí, aby v případě, že OSVČ přijde na chybu sám, měl by kontaktovat některou z jejich poboček, aby došlo k nápravě.
Nejčastější chyby při vyplňování přehledu
Podle Jana Matese největší chybovost zaznamenávají při vyplnění Oddílu 2 - Prohlášení pojištěnce. S tím souhlasí také Jana Schillerová, která upřesňuje, že při vyplnění povinnosti hradit zdravotní pojišťovně zálohy na pojistné v měsících, tedy ve volbě měsíců. Se zavedením OSVČ v paušálním režimu je nejčastěji chybně uveden výběr poplatníka právě v tomto režimu nebo mimo tento režim, a s tím související i chybný výběr označení měsíců, ve kterých pro poplatníka neplatila povinnost hradit zálohy na pojistné v měsících, tedy platit minimální vyměřovací základ, upřesňuje.
Nejčastěji plátci chybně vyhodnotí a vyplní v řádku č. 6 „Počet měsíců, ve kterých pro OSVČ platil minimální vyměřovací základ“.
Nejčastější chybou je chybné vyplnění řádku 41 přehledu „Úhrn zaplacených záloh“. Klienti často do záloh příslušného roku započítají i doplatek pojistného za rok předchozí. V důsledku toho jim pak v řádku č. 43 vychází chybně výše přeplatku, případně doplatku pojistného, popisuje Elenka Mazurová.
František Tlapák uvádí, že další častou chybou je uvedení špatného typu zálohy na další období. Velmi často se setkáváme s tím, že OSVČ, která má souběh se státní kategorií (typicky matky na mateřské, důchodci, studenti), si není vědoma toho, že má povinnost platit vypočtenou zálohu (kromě prvního roku podnikání). Domnívá se, že za ni je plátcem pojistného pouze stát.
tags: #kam #zaslat #přehled #osvc #ozp
