Jak zaplatit daň z příjmu jako OSVČ v České republice

Po přechodu na živnost vás čeká spousta nových povinností - jednou z nich je i samostatné podání daňového přiznání a zaplacení daně. Je totiž možné, že jste ho nikdy předtím sami nepodávali, protože účetní v bývalém zaměstnání za vás prováděla tzv. roční zúčtování daně a vše zařídila. Jako OSVČ si placení daně z příjmů musíte pohlídat sami.

V článku se dozvíte, jak na to. Daň z příjmů platí zaměstnanci i lidé na volné noze. Zaměstnanci to mají jednodušší, protože jim daň počítá a odvádí firemní účetní. OSVČ si to musí zařídit sami.

Daň z příjmů fyzických osob platíte z celkových příjmů, kterých jste dosáhli uplynulém roce. Příjmy se dělí například na příjmy z pracovního poměru, příjmy z nájmu nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Daň z příjmů fyzických osob činí 15 % (případně ještě 23 % z částky převyšující rozhodnou hranici, pokud vaše příjmy přesahují 36násobek průměrné mzdy).

OSVČ, kteří jsou zároveň zaměstnanci, podávají daňové přiznání a daní příjmy z podnikání pouze, pokud jejich příjmy z podnikání přesáhly 20 000 Kč (limit rovněž platí od roku 2023). V takovém případě si nezapomeňte od svého zaměstnavatele vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech.

Jiná pravidla platí pro živnostníky, kteří využívají režim paušální daně. Jejich daň z příjmů se nevypočítává procentuálně, ale platí každý měsíc fixní částku. Výše jejich daně z příjmů závisí na tom, do kterého pásma paušální daně spadají.

Povinnost podání daňového přiznání

Daňové přiznání jako OSVČ podáváte vždy, pokud podnikáte na hlavní nebo vedlejší činnost. A to i v případě, že je vaše výsledná daňová povinnost nulová. Pozor - existuje jediná výjimka - jestliže vaše roční příjmy (nikoliv zisk) z podnikání na hlavní činnost nepřesáhly částku 50 000 Kč, daňové přiznání podávat nemusíte.

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob musíte podat, pokud jste fyzická osoba, která je rezidentem České republiky (daňová povinnost se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice i ze zdrojů v zahraničí) nebo nerezidentem České republiky (daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice), a to v zákonem stanovených případech.

Do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvedete všechny příjmy s výjimkou příjmů, které jsou od daně osvobozené a příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. V daňovém přiznání musíte uvést všechny vaše příjmy. A to i v případě, že jste v průběhu roku ze mzdy odváděli zálohy na daň z příjmu fyzických osob.

Daňové přiznání nemusíte podávat v případě, že máte pouze příjmy ze zaměstnání od jednoho zaměstnavatele nebo od více zaměstnavatelů postupně, a to za předpokladu, že u všech těchto zaměstnavatelů podepíšete formulář „Prohlášení“.

Výpočet daně z příjmů

Sazba daně z příjmů činí 15 % a počítá se ze základu daně. Ten se skládá z pěti tzv. dílčích základů daně:

ostatních příjmů (např.
kapitálové příjmy (např.

Tento výpočet daně z příjmu platí pro podnikatele, kteří vedou daňovou evidenci a ze svých příjmů odečítají reálné výdaje. Další možností je uplatnění výdajového paušálu -⁠ v takovém případě máte jednodušší administrativu, protože nemusíte evidovat své reálné výdaje a od příjmů odečtete procento podle tabulky oborů.

Při daňové evidenci musíte pečlivě evidovat příjmy a reálně vynaložené výdaje (tzn. Po skončení zdaňovacího období, které je u fyzických osob shodné s kalendářním rokem, vyčíslete všechny příjmy za uplynulý rok. Jestliže fakturujete online, třeba prostřednictvím služby iDoklad, roční příjmy vidíte ihned.

Pozor - výše procent se liší podle druhu živnosti a zákon stanovuje také maximální částku výdajů, kterou si můžete odečíst. K určení správné výše výdajů vám pomůžou informace zveřejněné na stránkách Finanční správy. V tomto seznamu vyberte aktuální rok a poté v obsahu klikněte na „Výdaje stanovené procentem z příjmů, tzv.

Od základu daně stanoveného si dále můžete odečíst tzv. nezdanitelné části základu daně. Od základu daně si můžete odečíst nezdanitelné části základu daně.

Vypočtená daň není výslednou částkou, kterou státu zaplatíte. Můžete si totiž ještě uplatnit slevy na dani a daňová zvýhodnění. Pozor - nárok na všechny slevy a zvýhodnění je nutné prokázat v přílohách daňového přiznání.

Například:

invalidé I. a II. stupně uplatní slevu ve výši 2 520 Kč,
invalidé III.
kopie průkazu ZTP/P (příp.
slevu na vyživované dítě do 18 let žijící ve společné domácnosti (nebo za dítě, které ve věku 18-26 let studuje nebo je dlouhodobě nemocné) uplatní jeden z rodičů ve výši 15 204 Kč za 1. dítě, 22 320 Kč za 2. dítě a 27 840 Kč za 3.
čestné prohlášení nebo formulář zaměstnavatele druhého rodiče (příp.

Termíny pro podání daňového přiznání a platbu daně

Všichni živnostníci musí daňové přiznání podávat elektronicky (například přes datovou schránku). Na to máte čas do 1. května. Pokud vám daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce registrovaný u Komory daňových poradců České republiky, podává za vás daňové přiznání do 1. července.

Ať už podáváte daňové přiznání v kterékoliv z těchto lhůt, nejpozději do tohoto data musíte zároveň zaplatit daň, kterou jste ve svém daňovém přiznání vypočetli. Termín pro zaplacení daně je stejný jako pro odevzdání daňového přiznání. Vyplatí se proto nenechávat výpočet daně a daňové přiznání na poslední chvíli.

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob musíte podat do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (nejčastěji je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, nicméně může být i odlišné). Základní lhůtapro podání daňového přiznání za uplynulé zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, je tedy do 1. 4.

Podáte-li daňové přiznání elektronicky, je lhůta pro podání přiznání 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období. V případě zdaňovacího období, kterým je kalendářní rok, je tato lhůta do 1. 5.

Jestliže za vás podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob daňový poradce nebo advokát, platí lhůta 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. V případě zdaňovacího období, kterým je kalendářní rok, je tato lhůta do 1. 7.

U OSVČ je zdaňovacím obdobím kalendářní rok a daňové přiznání musí podat jen elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání v roce 2025 je do 2. května. Pokud tento den připadá na víkend, posunuje se lhůta na první následující pracovní den.

„Díky změně pravidel dokonce není nutné informovat o pozdějším podání správce daně dopředu. TIP: Pokud si podklady k daňovému přiznání chystáte sami, vyzkoušejte iDoklad - automaticky vám je vygeneruje za pár vteřin.

Zálohy na daň z příjmů

Výše a četnost placení záloh na daň z příjmů se u fyzických osob odvíjí od tzv. poslední známé daňové povinnosti, tj. zálohy na daň aktuálního zdaňovacího období (nejčastěji kalendářního roku) se vypočítávají podle daně za předchozí zdaňovací období.

Pololetní zálohy jste povinen platit, pokud vaše poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Čtvrtletní zálohy jste povinen platit, pokud vaše poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti.

Jestli byla vaše daň za loňský rok vyšší než 150 000 Kč, platíte zálohy čtvrtletně. Každá záloha činí 25 % poslední známé daňové povinnosti. Termíny pro zaplacení jsou 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.

Pokud je vaše daň vyšší než 30 000 Kč, ale nižší než 150 000 Kč, platíte zálohy pololetně. Každá záloha činí 40 % z poslední známé daňové povinnosti. Tuto zálohu musíte finanční správě zaplatit do 15. června a 15.

pololetní zálohy - první záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, druhá je splatná do 15. čtvrtletní zálohy - první záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15.

Jak a kam zaplatit daň

Peníze posíláte na účet pobočky finanční správy, ke které příslušíte svým místem bydliště. Pozor na uvedení správného čísla účtu, na který je daň placena a správného variabilního symbolu. Za den platby se považuje u platby, která je prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla připsána na účet správce daně.

Jako variabilní symbol uveďte vaše rodné číslo. kód banky musí být vždy vyplněn kódem 0710 (kód ČNB), tzn.

Ale jaké údaje použít při placení daní? Předčíslí bankovního účtu závisí na tom, kterou konkrétní daň či poplatek chcete zaplatit. Například 705 značí daň z přidané hodnoty.

Prostřední část, tzv. matrika, se řídí krajským finančním úřadem, kterému platbu hradíte - např. Předvolbu čísla účtu tedy měníte podle daně či poplatku, prostřední část se určí na základě Vaší místní příslušnosti a část za lomítkem je vždy stejná.

Když si to ukážeme na našem příkladu z textu výše, pak daň z přidané hodnoty v Karlovarském kraji správně zašlete na účet 705-77629341/0710. TIP: Pokud potřebujete číslo bankovního účtu převést do mezinárodního formátu (tzv. IBAN), doporučujeme používat konvertor na webu ČNB.

Dalším důležitým prvkem je variabilní symbol (VS), podle kterého správce daně s jistotou pozná, že jste platbu odeslali právě Vy. IČO - společnosti aj. Konstantní symbol (KS) pak zvolíte podle toho, jak daň platíte. Pokud bankovním převodem, vyplníte 1148, při platbě složenkou uvedete 1149.

Zaplatit můžete na pokladně libovolného finančního úřadu, pomocí složenky nebo bankovním převodem na účet finančního úřadu, pod který spadáte (viz.

Daň nejpohodlněji zaplatíte prostřednictvím QR kódu, který získáte po vyplnění daňového přiznání na stránkách EPO. Nestíháte lhůty? Pak můžete využít pro platbu daně okamžitou platbu mBank.

Zde najdete bankovní účty finančních úřadů používané v roce 2025 pro nejčastěji placené daně. Mezi nejčastěji placené daně se přidala v roce 2021 paušální daň pro OSVČ. Bankovní účty finančních úřadů jsou v tabulkách rozděleny podle působnosti finančních úřadů.

Daň	Předčíslí účtu	Kód banky
Daň z příjmů fyzických osob	721	0710
Daň z přidané hodnoty	705	0710
Paušální daň	2866	0710

Důležité informace pro placení daní

Finanční správa na základě své informační povinnosti dle § 56 DŘ, mj. dle odst. 1 písm. předčíslí bankovního účtu - číslo před pomlčkou, které definuje druh daně (viz příloha č. 2 a č. matrika - číslo za pomlčkou, které definuje finanční úřad (viz příloha č.

Má-li daňový subjekt přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ), vepíše do příslušné kolonky pro variabilní symbol kmenovou část DIČ, tj. Není-li daňový subjekt registrován, to znamená, že nemá přiděleno DIČ, uvede v případě fyzické osoby do kolonky pro variabilní symbol své rodné číslo, a to bez jakýchkoliv mezer, pomlček nebo lomítek, tj.

V případě, že se jedná o osobu, která nemá taková čísla přidělena (zahraniční osoby), přidělí jim správce daně vlastní identifikátor v podobě tzv. VČP (vlastní číslo plátce), a to v souladu s § 130 odst. 4 DŘ. Od 1. 1.

Zpráva pro příjemce - nepovinná položka, vyplňuje se povinně pouze v případech zajištění daně dle § 109a ZDPH a placení DPH ve zvláštním režimu jednoho správního místa - viz kapitoly V.

Do nnn se uvede pouze prvních 10 číslic, tj. ČNB uvede celou nezměněnou položku Zpráva pro příjemce na výpisu z účtu finančního úřadu jako textovou zprávu (tzv. AV pole).

Co dělat, když nestíháte?

Nestíháte? Pak můžete využít tzv. rychlé platby. Daň je uhrazena až po připsání částky, nikoli jejím odesláním.

Praktický příklad

Pan Voříšek, IT specialista, začal v roce 2024 podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Dílčí základ daně ze samostatné činnosti činí 320 000 Kč. Výsledná daň je 23 160 Kč, kterou je nutné zaplatit místně příslušnému finančnímu úřadu.

tags: #kam #zaplatit #daň #z #příjmu #OSVČ