Zahájení Činnosti OSVČ: Podrobný Postup a Povinnosti

Usnadněte si začátek podnikání s návodem, jak postupovat při založení živnosti. Zjistíte, jak se registrovat jako OSVČ a jak získat IČO. Provedeme Vás celým procesem od výběru oboru až po podání formuláře.

1. Výběr Oboru Podnikání

Úspěšná registrace živnosti začíná tím, že si vyjasníte, ve kterém oboru chcete podnikat. Důležité je název činnosti správně přeložit do řeči úřadů, abyste ho mohli vyplnit ve formuláři pro založení živnosti. Oficiální názvy jsou občas matoucí, proto Vám pomůžeme se v nich zorientovat.

Chcete lépe porozumět rozdílům mezi živnostmi a získat další praktické tipy, které Vám usnadní výběr?

2. Podmínky pro Získání Živnostenského Oprávnění

Gratulujeme - už máte jasno, v čem budete podnikat. A co dál?

Pokud Vámi vybrané obory spadají mezi volné živnosti, k získání živnostenského oprávnění stačí splnit pouze dvě základní podmínky výše:

  • Plná svéprávnost.
  • Bezúhonnost.

U vázané a řemeslné živnosti musíte navíc doložit další dokumenty. Přesné požadavky stanovuje zákon, zpravidla jde o potvrzení Vaší odborné způsobilosti - zda jste vystudovali školu v oboru, máte dostatečně dlouhou praxi nebo rekvalifikační kurz.

V případě koncesované živnosti je nutné získat speciální povolení (koncesi), kterou vydává stát nebo obec. Podmínky získání koncese se liší napříč obory - podrobnosti najdete v živnostenském zákoně v příloze č. 3.

3. Registrace Živnosti a Jednotný Registrační Formulář (JRF)

Živnost zahájíte podáním jednotného registračního formuláře (zkráceně JRF) na živnostenský úřad. Vyplníte své osobní údaje, vybrané obory živností a také sídlo. Pomocí JRF můžete o zahájení podnikatelské činnosti rovnou dát vědět také své zdravotní pojišťovně a ČSSZ.

Živnost si založíte osobně na kterékoli pobočce živnostenského úřadu, nemusí jít o úřad v místě Vašeho bydliště. Zaměstnanci úřadu s Vámi formulář vyplní a zodpoví Vám také případné dotazy.

Jestliže jste si vybrali obor ze seznamu volných, vázaných či řemeslných živností a splňujete všechny podmínky, OSVČ se stáváte okamžitě po podání JRF (tedy v tentýž den, případně si při registraci vyberete jiný počáteční den podnikání).

Registrační formulář můžete podat několika způsoby:

  • Registrační formulář v pdf. Vyplníte ho, vytisknete a zašlete poštou na živnostenský úřad.
  • Online formulář v Registru živnostenského podnikání. Do aplikace se přihlásíte pomocí Identity občana. Formulář na úřad odešlete elektronicky podepsaný nebo přes datovou schránku.

Poplatek zaplatíte poštovní poukázkou nebo bankovním převodem (po dohodě s úřadem).

Využijte naše služby. Postaráme se o vyřízení živnosti kompletně za Vás.

4. Zdravotní Pojištění a Povinnosti OSVČ

Naproti tomu občan, který má v úmyslu začít podnikat jako OSVČ, musí i ve zdravotním pojištění splnit spoustu administrativních i jiných podmínek, kdy nedodržení některé z nich může být důvodem k uplatnění sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny.

Nejpozději do 8 dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti je pojištěnec povinen oznámit své zdravotní pojišťovně její zahájení. Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne provozovat činnost s cílem "mít příjem" (uzavření nájemní smlouvy, vystavení objednávky, fakturace apod.).

Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se tedy nepovažuje pouhé získání živnostenského listu nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo s podáním oznámení o ukončení paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění; povinnost je splněna dnem učinění oznámení orgánu Finanční správy České republiky.

5. Minimální Vyměřovací Základ a Režim Paušální Daně

Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy zdaňované podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), považuje se z tohoto titulu ve zdravotním pojištění za OSVČ. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u OSVČ sazba 50 % daňového základu za rozhodné období kalendářního roku, přičemž v ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. jsou vyjmenovány osoby, které nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ.

Výjimka z minima neplatí, pokud pojištěnec podniká v režimu paušální daně. V reakci na zavedení tří pásem paušálního režimu se od 1. 1. 2023 stanoví výše vyměřovacího základu různě pro jednotlivá pásma. V prvním pásmu se měsíční platba paušální zálohy, jako v předcházejících letech, nadále odvíjí od minimálního vyměřovacího základu. Ve druhém a ve třetím pásmu jsou stanoveny vyšší pevné částky, tyto však nejsou navázány na minimální vyměřovací základ.

6. Osoba Samostatně Výdělečně Činná pro Účely Veřejného Zdravotního Pojištění

S účinnosti od 1. ledna 2022 je pro účely veřejného zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou:

  1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů,
  2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Tato formulace vychází i nadále ze zásady, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 ZDP.

7. Výše Placené Zálohy

Osoby samostatně výdělečně činné, jako jediná ze skupin plátců pojistného ve zdravotním pojištění, platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného anebo pouze formou doplatku - tehdy, nejsou-li zálohy placeny.

Výši měsíčně placených záloh na pojistné přímo ovlivňují především tyto skutečnosti:

  • charakter samostatné výdělečné činnosti, kdy je při souběhu se zaměstnáním tato činnost buď hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů podnikající osoby,
  • pojištěnec nemusí jako OSVČ dodržet minimální vyměřovací základ a tudíž se na něho nevztahuje povinnost placení (alespoň minimálních) záloh. To znamená, že v roce 2023 může platit zálohy nižší než 2 722 Kč (anebo neplatí žádné zálohy) za situace, kdy pro něj neplatí minimální vyměřovací základ podle citovaného § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.

8. Zrušení Povinnosti Registrace k dani z příjmů fyzických osob

Nově začínající podnikatel v roce 2024 již tak nepodává přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob na místně příslušný (podle svého bydliště) finanční úřad, a pokud se neregistruje k jiným daním, např. Pro stávající podnikatele - FO registrované k dani z příjmů fyzických osob před 1. 1. 2024, to znamená zrušení registrace k této dani ze zákona, fyzická osoba v tomto směru nemusí nic podnikat, nemusí rušit registraci k této dani a ani finanční úřad jako správce daně nevydával žádná rozhodnutí o zrušení registrace.

Jestliže byl podnikatel před 1. 1. 2024 registrován pouze k této dani, dani z příjmů fyzických osob, došlo od 1. 1. 2024 také k automatickému zrušení DIČ podnikatele.

9. Jednotný Registrační Formulář (JRF)

Jediným případem, kdy začínají podnikatel (FO) nemusí oznamovat zahájení podnikání (obdržení IČ) územní správě sociálního zabezpečení ani zdravotní pojišťovně, je situace, kdy se podnikatel rozhodne vstoupit do režimu paušální daně, což musí učinit (pokud o tento režim má zájem) nejpozději v den zahájení podnikání, tedy okamžitě, a to formou podání Oznámení o vstupu do paušálního režimu finančnímu úřadu.

Fyzické osoby, jejichž oborem podnikání je živnost, mohou při zahájení podnikání využít zjednodušený postup a vyřídit Oznámení o zahájení samostatné (podnikatelské) činnosti pro územní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu prostřednictvím Jednotného registračního formuláře („JRF“), který vyplňují zpravidla osobně, ovšem lze vyřídit i elektronicky, na živnostenském úřadě při registraci fyzické osoby jako živnostníka.

V dalším textu předpokládáme, že podnikatel (FO) se nechce účastnit systému nemocenského pojištění OSVČ. A zde je velmi důležité, zda podnikatel vykonává podnikání z hlediska těchto systémů jako činnost hlavní či jako činnost vedlejší.

10. Hlavní vs. Vedlejší Činnost OSVČ

Platí pravidlo, že pokud u podnikatele není splněn některý z důvodů pro činnost vedlejší, vykonává podnikání v režimu činnosti hlavní. Právní úprava systému sociálního zabezpečení používá a definuje pojmy činnost hlavní a činnost vedlejší. Právní úprava systému veřejného zdravotního pojištění pracuje s pojmem osoby, pro něž neplatí minimální vyměřovací základ.

Důvody pro Vedlejší Činnost Podnikatele

  • Zaměstnání - aby zaměstnání bylo důvodem pro vedlejší činnost podnikatele, musí jít o takovou situaci, kdy je z odměny (mzdy, platu) ze zaměstnání odváděno SP a ZP.
  • Studium - je důvodem pro vedlejší podnikatelskou činnost u podnikatele do 26. roku věku, jestliže současně studuje na střední či vysoké škole v prezenční (denní) formě studia.
  • Péče o dítě do 4 let věku (dříve pobírání rodičovského příspěvku) apod. - je-li podnikatelem osoba, která současně osobně pečuje o dítě do 4 let věku, pak je také splněna podmínka podnikání jako vedlejší činnosti.
  • Starobní, invalidní důchod - podnikatel, který má nárok na výplatu invalidního důchodu, nebo mu je přiznán starobní důchod, má opět splněn důvod pro výkon podnikání jako vedlejší činnosti.
  • Celodenní osobní péče o nezletilé děti (7, 15 let) - zde se jedná o důvod pro výkon podnikání v režimu vedlejší činnosti jen pro účely ZP podnikatele. Je to situace, kdy podnikatel celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o 1 dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

Z hlediska výše pojistných odvodů podnikatele na SP a ZP a dalších povinností (platby záloh) je pro podnikatele „levnější“ vykonávat podnikání v režimu vedlejší činnosti.

11. Paušální Daň

Jako podnikatel se nově od 1. 1. 2024 k jednotlivým daním registrovat nemusíte. Registrační povinnost zůstává zachována pouze pro poplatníky daně z příjmů právnických osob a pro plátce daně z příjmů ze závislé činnosti. Obecná pravidla pro registraci najdete v daňovém řádu (§ 125 až 131).

Registrace k dani z přidané hodnoty je nezbytnou podmínkou pro to, abyste se stal plátcem daně z přidané hodnoty (§ 94 a § 94a; § 6 až 6fa zákona č. Jedním z povinných údajů v přihlášce k registraci k DPH je také uvedení všech vlastních bankovních účtů, které jsou používány pro podnikání s určením, které účty mají být zveřejněny (§ 98 písm.

Řešíte jako OSVČ obnovení podnikatelské činnosti, kterou jste už jednou vykonávali? V životě mohou nastat situace, kdy potřebujete svou podnikatelskou činnost přerušit.

Živnost můžete přerušit na libovolně dlouhou dobu. Jen počítejte s tím, že po vás úřad bude chtít datum přibližného návratu k podnikání. Živnost můžete kdykoli obnovit, bez ohledu na předpokládaný termín. Stačí podat na živnostenském úřadě tzv. změnový list jednotného registračního formuláře. Do 30 dnů od podání žádosti vám úřad doručí oznámení o opětovném zahájení činnosti. Ke kterémukoli živnostenskému úřadu v České republice. Místní příslušnost už neplatí.

Stejně jako při přerušení činnosti, i tady můžete využít jednotný registrační formulář. Od kalendářního měsíce, kdy jste svou živnost obnovili, začněte znovu platit i zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Skutečnou výši vašeho pojištění za první rok podnikání zjistíte na základě reálných příjmů uvedených v Přehledu o příjmech a výdajích. Pokud máte v plánu hlásit se k režimu paušální daně, obraťte se na finanční úřad.

Musíte to stihnout do dne zahájení výkonu samostatné výdělečné činnosti. Jste-li OSVČ při zaměstnání, oznamte zdravotní pojišťovně a české správě sociálního zabezpečení, kdo za vás pojistné platí a od kdy.

Začátek podnikání OSVČ je snadný, stačí vyplnit registrační formulář online nebo na kterémkoliv živnostenském úřadu. Všechny potřebné registrace najednou uděláme na živnostenském úřadě nebo online přes registrační formulář.

Když se rozhodneme pro paušální daň, zcela zásadně si usnadníme administrativu kolem podnikání. V každém případě musíme evidovat veškeré svoje příjmy během roku a také pohledávky k 31.12., tedy hlavně neuhrazené vydané faktury. Hlavně při činnosti typu nákup-prodej bude potřeba i daňová evidence. K výdajům si uschováváme doklady a přijaté faktury.

Po skončení roku spočítáme příjmy, výdaje a zisk. Na začátku podnikání jsme většinou neplátce DPH. Musíme ale hlídat svůj obrat, tedy příjmy. Překročení něco přes 2,6 milionu Kč obratu znamená, že jsme hned další den povinně plátce DPH.

Abyste mohli formulář v aplikaci od Ministerstva průmyslu a obchodu vyplnit, musíte se nejdříve přihlásit, např. Na stránce vašeho živnostenského úřadu najdete konkrétní informace ohledně elektronického podání na tento úřad (např. Při vyplňování formuláře k založení živnosti vás pravděpodobně napadne několik otázek.

  • Volná - musíte splnit jen výše uvedené všeobecné podmínky.
  • Vázaná - musíte prokázat odbornou způsobilost k dané činnosti.
  • Řemeslná - máte povinnost doložit výuční list, maturitu v oboru, diplom nebo šestiletou praxi v oboru.
  • Koncesovaná - podmínkou k jejímu založení je prokázání odborné způsobilosti a povolení příslušného orgánu státní správy.

OSSZ vám následně oznámí, kdy a jak platit zálohy na sociální pojištění. Jako OSVČ vedlejší nemusíte první rok platit zálohy vůbec.

Daňové přiznání jako OSVČ nemůžete podávat klasicky na papíru, ale pouze elektronicky. Daňové přiznání jako OSVČ podáváte do 2. května. V případě, že vám přiznání chystá daňový poradce, může ho odevzdat až 1. července. Můžete se zároveň dobrovolně přihlásit jako plátce DPH - povinně to musíte udělat, jakmile vaše tržby za uplynulých 12 měsíců překročí 2 miliony korun.

Jestliže se jako živnostník přihlásíte k paušální dani, jedinou měsíční platbou (v roce 2024 činí 7 498-27 129 Kč, liší se dle pásem) vyřešíte všechny své povinnosti vůči úřadům.

Podvojné účetnictví si musíte vést pouze v případě, že vaše příjmy přesáhnou za zdaňovací období 25 milionů korun nebo pokud jste jako podnikatelé zapsáni v obchodním rejstříku. Pokud ne, stačí vám pouze daňová evidence nebo evidence příjmů. To zvládnete i bez znalosti účetnictví. TIP: I když nemusíte vést učetnictví, udržujte si přehled o svých podnikatelských výdajích.

Po vyřízení všech náležitostí vám úřad přidělí identifikační číslo (IČ) a výpis z živnostenského rejstříku. Samostatný živnostenský list už dnes na úřadě nedostanete. Začít podnikat jako fyzická osoba pro vás nemusí vždy být ta nejlepší volba. Právnická osoba (nejčastěji s. r. TIP: Stále netušíte, která forma podnikání je pro vás lepší?

Osoba samostatně výdělečně činná (viz zákon č. 48/1997 Sb., § 5 odst. b) je povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti (podle zákona č.

Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), je povinen oznámit zdravotní pojišťovně zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Pojištěnec podnikající na základě živnostenského oprávnění splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení příslušnému živnostenskému úřadu (zákon č.

Za zahájení výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy OSVČzačne vykonávat činnost s cílem "mít příjem" (objednávky, fakturace, uzavření smlouvy o dílo, pohyby na bankovnímúčtu atd.). Za zahájení výdělečné činnosti se naopak nepovažuje pouhé získání živnostenského listu, nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti.

Osoba samostatně výdělečně činnáje povinna sdělit zdravotní pojišťovně své jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo (popřípadě přidělené číslo pojištěnce). Dále je povinna sdělit své obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného. Tyto údaje je povinna doložit (zákon č.

Oznámit zahájení nebo ukončení výdělečné činnosti je pojištěnec povinen do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil (podle zákona č.

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna do jednoho měsíce po podání daňového přiznání za předchozí zdaňovací období předložit zdravotní pojišťovně vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajíchza toto zdaňované období (zákon č. 592/1992 Sb., § 24, odst.

Záloha je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce (zákon č.

Pojistné na zdravotní pojištění je ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu (zákon č.

Oznámit skutečnosti lze pomocí elektronické podatelny, nebo přes Portál VZP ČR, kde ale musí pojištěnec vlastnit příslušné certifikáty pro přístup a elektronický podpis. Jednotný registrační formulář lze zaslat do centrální elektronické podatelny živnostenského rejstříku. K tomu je nezbytný platný kvalifikovaný certifikát podnikatele.

12. Povinnosti OSVČ vůči ČSSZ

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají již od zahájení podnikání několik důležitých povinností vůči příslušným správám sociálního zabezpečení (OSSZ, MSSZ nebo PSSZ). Příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) musí OSVČ nahlásit konkrétní den zahájení podnikání.

Mohou tak učinit jednoduše prostřednictvím jednotného registračního formuláře přímo na živnostenském úřadě vyplněním přílohy pro ČSSZ nebo prostřednictvím oznámení o vstupu do paušálního režimu, které OSVČ podávají správci daně. OSVČ mají povinnost tak učinit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla tato činnost zahájena.

Tabulka povinností OSVČ vůči ČSSZ:

Povinnost Popis
Oznámení zahájení podnikání Do 8 dnů po zahájení činnosti nahlásit OSSZ.
Platba pojistného Při splnění podmínek platit pojistné a zálohy.
Přehled o příjmech a výdajích Podávat po skončení kalendářního roku.
Oznámení o ukončení/přerušení činnosti Nahlásit OSSZ den ukončení nebo přerušení činnosti.

Podrobně rozepsaný přehled všech povinností OSVČ vůči ČSSZ naleznete na webu ČSSZ. Postup při zahájení samostatné výdělečné činnosti je v případě hlavní i vedlejší činnosti totožný. Ve své podstatě se liší až v dalších bodech, přičemž jedním z hlavních je rozdíl ve výši povinných odvodů na sociální pojištění.

Výkon samostatné výdělečné činnosti jako činnosti vedlejší je podmíněn především objektivními důvody, díky nimž je možné výdělečnou činnost považovat za vedlejší. Aby bylo podnikání možné považovat za výkon vedlejší činnosti, je potřeba, aby OSVČ tuto skutečnost oznámila, a to nejpozději na Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za daný kalendářní rok, v němž chce být považována za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Některé z těchto skutečností musí OSVČ následně i doložit, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za daný kalendářní rok. Přehled povinně i nepovinně dokládaných důvodů pro výkon vedlejší činnosti naleznete na webu ČSSZ.

Výše pojistného na nemocenské pojištění OSVČ je stanovena z měsíčního vyměřovacího základu procentní sazbou ve výši 2,1 %. Měsíční vyměřovací základ nemocenského pojištění si OSVČ určuje svou platbou v rozmezí minimálního a maximálního vyměřovacího základu. V roce 2021 činí tento minimální vyměřovací základ pro nemocenské pojištění 7 000 Kč. Minimální platba pojistného na nemocenské pojištění proto od ledna 2021 činí 147 Kč (7 000 x 2,1 %).

Protože hlavním záměrem zavedení paušální daně bylo snížení administrativy, nemají OSVČ, které jsou účastny paušálního režimu (platí paušální zálohy) a jejichž daň z příjmu fyzických osob bude rovna paušální dani, povinnost podávat za tento rok Přehled o příjmech a výdajích OSVČ.

Tabulka: Podnikatel v režimu hlavní činnosti jak z pohledu SP, tak ZP od prvního kalendářního měsíce zahájení podnikání v roce 2023 povinně měsíčně platí 6 178 Kč, ale to jen za podmínky, že dosud nepodnikal, nebo výkon podnikatelské (samostatné) činnosti naposledy ukončil před více jak 20 lety.

Například údaje o případném současném zaměstnání podnikatele mají prostřednictvím rodného čísla k dispozici. Stejně tak územní správy sociálního zabezpečení mají k dispozici informace, zda podnikatel pobírá starobní či invalidní důchod.

Proto lze jednoznačně doporučit případnou konzultaci konkrétní situace podnikatele, zda bude jeho výkon podnikání činností hlavní nebo vedlejší, s pracovníky územní správy sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovny.

Další informace k začátku podnikání naleznete na stránce Začínáte podnikat?

tags: #zahajeni #cinnosti #osvc #postup

Oblíbené příspěvky: