Jak si říct o peníze na pohovoru: Tipy a triky pro úspěšné vyjednávání

Mluvit o penězích nebývá snadné, a to ani v situacích, kdy je to zcela na místě, například při pracovním pohovoru. Přestože jde o běžnou a nezbytnou součást každého přijímacího řízení, není neobvyklé cítit se trapně nebo dokonce vyděšeně při představě, že byste měli začít vést debatu o výši platu, který si podle vás zasloužíte. Všichni víme, jak těžké je řešit plat. Zvláště pokud se ucházíte o nové místo a na konverzaci o financích se nepřipravíte předem.

Článků na téma vyjednávání o penězích během job interview najdete už fakt hodně i v českém kontextu, nicméně ať na kariérových workshopech nebo individuálních konzultacích je to stále top téma mezi dotazy. Obsah se týká převážně lidí, kteří budou vyjednávat o podmínkách spolupráce na pracovní smlouvu. Vyjednávání z pozice freelancera je totiž trochu jiná kapitola.

Pojďme si tedy ujasnit některá fakta a podívat se na několik tipů, jak si říct o adekvátní peníze během pracovního pohovoru.

Proč je důležité mluvit o penězích otevřeně

Bez ohledu na to, jak nepříjemná diskuse to může být, musíte se do ní pustit. Jednoznačným a zcela jasným důvodem je fakt, že chcete mít víc peněz. Jenže nejde jen o to. Zde je několik dalších důvodů, které vás možná nenapadly:

  • Povyšování v nedohlednu. Jakmile jste jednou přijati, je velmi nepravděpodobné, že se během nejbližší doby dočkáte nějakého závratného zvýšení platu, pokud nebudete povýšeni na výrazně vyšší pozici. I v takovém případě je ale velké zvýšení platu spíše nepravděpodobné. Jakýkoliv růst bude nejspíš mírný a vázaný na původní plat, který jste si vyjednali. Takže si to dopředu spočítejte.
  • Vaše duševní zdraví. Možná si to zrovna neuvědomujete, ale plat může mít zásadní vliv na to, jak se budete cítit psychicky a jaký budete mít pocit z nové práce jako takové. Každodenní pocit méněcennosti není dobrý ani v práci, ani v životě.
  • Dlouhodobé dopady. Každé vyjednávání o výši platu vás posouvá o krok blíž dalším úspěchům v budoucnu. Když dosáhnete vyššího platu v jednom zaměstnání, zvýšíte možnost mít v dalším zaměstnání zase víc a tak dál. Navíc, obecně to znamená mít víc financí k dispozici, a ty lze použít třeba na spoření do penzijních fondů a získání vyšších příspěvků od státu. Vyjednávejte chytře a později si pogratulujete.

V Česku i jinde jsou ale peníze stále poněkud tabuizovaným tématem. Může být mimořádně nepříjemné hodnotit sebe a své schopnosti konkrétní peněžní hodnotou, zejména pokud se snaží druhá strana naopak vyjednat co nejnižší plat.

V první řadě je třeba působit sebevědomě, mluvit na rovinu a neprozradit víc, než je potřeba. Ideální je přistupovat k diskusi odosobněně a jednat čistě prakticky a věcně. Jakmile zaujmete postoj bez emocí, bude pro vás vyjednávání mnohem jednodušší.

Mějte na paměti, že nemusíte nic napevno podepisovat na místě. Přestože byste měli být dostatečně připraveni, abyste dokázali své představy formulovat přesně a stručně, nemusíte okamžitě odpovídat „ano“ nebo „ne“ na jakoukoli nabídku, kterou obdržíte. V případě pochybností jim poděkujte za informace a řekněte, že byste potřebovali trochu času na rozmyšlenou. Následně se zeptejte, dokdy potřebují odpověď. Je to způsob, jak se zbavit stresu z okamžitého rozhodování a zároveň získat trochu času na to si to doma rozmyslet a rozhodnout se.

Kdy začít mluvit o platu

To hodně záleží jak na daném oboru, tak na konkrétní společnosti a náboráři, se kterým hovoříte. Obecně platí dva názory: Téma platu je nejlepší nadhodit hned. Obvykle se to dělá na konci prvního setkání nebo online schůzky. Uchazeč a personalista tak budou ihned vědět, zda jsou jejich očekávání alespoň do jisté míry shodná. Pokud tomu tak není, ani jedna strana neztrácí čas s dalšími koly pohovorů.

Nejlepší je řešení peněz co nejdéle odkládat a zdvořile odmítnout, pokud po vás chtějí vědět představu o platu příliš brzy. Dřív než začnete danou pozici ohodnocovat peněžně, můžete požádat, aby vám o práci prozradili co nejvíce. Daná pozice může totiž například zahrnovat více práce nebo specializovaných dovedností, než bylo původně uvedeno v inzerátu. Od toho by se pak mělo také odvíjet, jaké platové rozpětí si mohou dovolit a jaké si představujete vy. Odložením rozhovoru o penězích také získáte více času, můžete projít více koly výběrového řízení, budete mít prostor lépe danou pozici poznat a ukázat se jako hodnotný kandidát ještě předtím, než se začne mluvit o platu. Díky tomu budete vyjednávat z mnohem silnější pozice.

Podle kariérní poradkyně Nicole Drummondové „je vždy lepší, když se o platu mluví co nejdřív. Mnoho firem si zjišťuje představy o platu už během online pohovoru, aby bylo jasné, zda jsou finanční požadavky potenciálního zaměstnance v souladu s rozpočtem společnosti. Pokud na to nedojde řeč ani u druhého nebo třetího kola pohovoru, neváhejte to nakousnout: ‚Jaké je platové rozpětí, které pro tuto pozici předpokládáte?‘“

Jak se na řeči o penězích připravit

Pamatujte, že v informovanosti je síla. Při vyjednávání o platu byste měli mít v hlavě několik číselných údajů, o které se můžete opřít nebo je při vyjednávání rovnou použít. Berte to tak, že je to běžná součást každého přijímacího řízení. Nedávný průzkum zjistil, že pouze 55 % uchazečů se pokouší vyjednávat vyšší plat, přestože to 70 % náborářů očekává, takže do toho jděte s tím, že je to zkrátka součást výběrového řízení.

Několik konkrétních způsobů, jak se na takový rozhovor můžete připravit:

1. Udělejte si malý průzkum

Využijte webové stránky, jako je třeba Glassdoor, a prozkoumejte jednak obdobné pozice v různých společnostech a odvětvích, jednak různé pozice ve společnosti, do které se hlásíte. Získáte tak představu o průměrném platu v odvětví a o tom, jak moc (či málo) vaše cílová společnost těmto průměrům odpovídá.

2. Obraťte se na důvěryhodné zdroje

Mohou to být přátelé nebo mentoři, kteří vykonávali podobné nebo stejné zaměstnání. Je k nezaplacení znát běžný plat v oboru z první ruky. Stejně tak berte všemi hrstmi jakékoli osobní zkušenosti, které vám mohou při vyjednávání pomoci.

3. Určete si platové rozpětí

Jakmile budete se svým průzkumem hotovi, stanovte si pevné platové rozpětí, které by vám vyhovovalo. Částka by se měla pohybovat v takové škále, aby to bylo spravedlivé, dosažitelné a odpovídalo to vašim ambicím. Jakmile si stanovíte rozsah, který považujete za odpovídající, měli byste podle Drummondové upřímně vypočítat také svůj „osobní platový požadavek“. V ideálním případě by měl být stejný jako váš odhad odpovídajícího platu. Může být samozřejmě i o něco nižší, pokud se jedná o práci, která je po vás vysněná a jste tudíž ochotni ji přijmout, i když sazba není tak úplně v souladu se standardy v oboru. Drummondová dodává: „Počítejte s tím, že se může stát, že budete muset nabídku odmítnout, protože se do vámi zvoleného rozmezí nevejde.“

4. Zvažte, co jsou pro vás důležité benefity

Měli byste zvážit, jak cenné jsou pro vás některé benefity a jak moc by ovlivnily minimální plat, který od nové pozice požadujete. Drummondová říká: „Nebojte se zeptat, zda kromě platu nenabízejí další věci, které považujete za důležité, například fondy na osobní rozvoj, nástupní bonus, možnost diskuze o zvýšení platu po šesti měsících namísto tradičního jednoho roku, více dní dovolené, příspěvek na sport, možnost pracovat z domu nebo flexibilní pracovní dobu.“

Jakmile si tohle všechno vyjasníte, můžete se vydat vyjednávat! na pracovním pohovoru.

Co se pod jedním číslem může skrývat

Hned na začátek je asi podstatné si připomenout, že ve většině případů v českém kontextu se bavíme na pohovorech o hrubé mzdě. Ta je také většinou uváděna v pracovních inzerátech. Ale není tomu tak vždy. Narazila jsem od klientů na dva příklady, kdy tomu tak nebylo. U pozic typu modré límečky někdy náboráři představují zaměstnanci mzdu čistou - asi pro zjednodušení a pochopení ze strany uchazeče. A pozor si je samozřejmě nutno také dát u zahraničních subjektů, kde jedou podle norem své země. Nicméně převažující situací je opravdu to, že se bavíme o mzdě hrubé.

Určitě je nutné se bavit v základu diskuse o tom, co je nároková složka mzdy - zpravidla to bývá tzv. “fix” tj. to co bude ukotveno jasně ve smlouvě a každý měsíc mi přistane na účtě (reps. v čisté podobě). Jsou samozřejmě mnohé pozice, kde to vyjednáváním o fixní složce mzdy začíná i končí, neb tam nic jiného není součástí. Ale zejména obchodnické, manažerské, některé projektové ad. pozice, kde lze nějakým způsobem hodnotit výkon, často mají fix pouze určité procento. Nejčastěji se používá poměr 70% fix + 30% pohyblivá složka platu.

Pohyblivá / variabilní složka mzdy (někdy také “variábl”) je většinou nenároková, pokud si to zaměstnavatel a zaměstnanec neurčí ve smlouvě jinak specificky (což i takto nastavit lze). Měla by se vázat na to, co lze reálně měřit, hodnotit na měsíční bázi: př. to může být počet nových získaných klientů. Někdy je však variábl založen na velmi subjektivním hodnocení. Ať negativně (aka pokud nebude průšvih, máš nárok na variábl), nebo pozitivně (aka pokud se mi bude líbit tvůj přístup k práci, máš na variábl nárok). Nicméně ani pozitivně, ani negativně nastavené subjektivní posouzení variáblu pak nedává přílišnou jistotu, že na tuto složku platu dosáhnete.

Prémie (někdy označovány jako cílové prémie) jsou zpravidla založeny na předem daných parametrech úspěchu: př. dokončení projektu včas, dosažení obchodních výsledků firmy atp. Mohou být nenárokovou složkou mzdy (ve smlouvě pak bude něco jako “v případě xy mohou být vyplaceny prémie ve výši xy), ale i nárokovou složkou (ve smlouvě je pak slovo mohou nahrazeno budou vyplaceny za podmínky splnění xy). Prémie mohou být vázány na výkon jak jednotlivce, týmu, tak firmy.

Odměny, bonusy, osobní příplatky (používáno nejvíce ve veřejné sféře) a jiné opravdu nenárokové složky mzdy jsou někde vypláceny ad hoc jednou za rok, někde pravidelně ročně (často před Vánoci, prázdninami), někde kvartálně. Toto se opravdu odlišuje. A moc s tím není dobré dopředu počítat.

A co takový 13., 14. plat? Je je vlastně také určitý typ bonusu. 13. se vyplácí většinou na konci roku, 14. většinou v pololetí následného. Ve firemním sektoru jde většinou o vazbu na výsledek firmy. Výše pak není nutně vždy 100% vašeho platu, ale % může být upraveno interní směrnicí.

Dále tu máme specifika jako jsou náborové příspěvky. Někdy jde o jednotky, někdy o desítky tisíc, ale může se to někde točit i třeba kolem 100k. Což už není málo. Je to nejčastěji u pozic, které se těžko obsazují. Často to dnes bývá u dělnických, ale i některých nedostatkových tech pozic, tento benefit najdeme také u policie, armády... První polovina je zpravidla vyplácena hned s první mzdou, druhá na konci zkušebky.

Na vyšších manažerských pozicích pak najdeme další řadu individuálních ujednání o odměnách typu: podíl na zisku, akciích, atp., ale také o tzv. zlatých padácích (vlastně něco mezi odstupným a bonusem) při ukončení spolupráce.

Co neříkat na pohovoru

Úplný zákaz platí pro nevhodné argumenty, že máme vysokou hypotéku nebo drahé granule pro kočku. Někdy je žádná dohoda lepší, než špatná dohoda. A dovolme si odmítnout pozici, která není adekvátně ohodnocená. Nerozhodujte se ze strachu, že nebude jiná práce. Podle posledních dostupných dat je nezaměstnanost v ČR druhá nejnižší v rámci celé Evropské unie.

tags: #jak #si #říct #o #peníze #na

Oblíbené příspěvky: