Nemocenská je jednou z šesti dávek nemocenského pojištění v České republice. Účelem nemocenského je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany (přesněji pojištěnce) v období, kdy kvůli nemoci, tj. dočasné pracovní neschopnosti vzniklé ze zdravotních důvodů, přicházejí dočasně o výdělek. Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. U OSVČ je dobrovolná.

V případě nemoci má na nemocenské (dávka vyplácená státem) nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy.

Podmínky Nároku na Nemocenské

Podmínkou nároku na nemocenské je, že občan je nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění). Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.

Vznik Dočasné Pracovní Neschopnosti

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. neschopenky). Lékař při vzniku dočasné pracovní neschopnosti (dále též pracovní neschopnosti) vydává rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti elektronickou formou. Stejně tak potvrzuje její trvání.

Elektronická hlášení jsou od lékaře zasílána přímo na OSSZ, pojištěnci vystavuje pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce. V případě, kdy pojištěnec onemocní a ošetřující lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti, vydává pojištěnci pouze průkaz dočasné práce neschopného pojištěnce - II. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Pojištěnec nemusí svému zaměstnavateli předávat, posílat či jinak doručovat papírové neschopenky ani žádné jiné formuláře.

ČSSZ umožňuje poskytovatelům zdravotních služeb vystavovat eNeschopenku i namísto papírového tiskopisu o nařízení karantény. Je pouze třeba, aby vystavující lékař dodržel stanovené podmínky (uvádí se předem stanovená diagnostická značka a do pole „profese“ se vpisuje údaj „karanténa“). Smyslem a účelem tohoto opatření je napomoci technickým řešením eNeschopenky k tomu, aby kontakt lékařů a potenciálně nakažených pojištěnců byl minimalizován (eNeschopenku je možno vystavit i distančně, např. na základě telefonického rozhovoru).

V případě nařízené karantény se uplatní nárok na nemocenské tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že zaměstnanec svému zaměstnavateli předloží „Oznámení o nařízení karantény“. Tímto potvrzením se současně uplatní u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy od 1. do 14. dne karantény. Pokud je karanténa delší 14 kalendářních dnů, předá zaměstnanec zaměstnavateli „Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské“. Zaměstnavatel postoupí doklad příslušné OSSZ.

Vyplacení nemocenského za určité období (zpravidla v situaci, kdy karanténa trvá déle než jeden měsíc), je možné pouze, pokud lékař vystaví „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ (tzv. lístek na peníze). Tento tiskopis předá dále zaměstnanec svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel ho pak předá příslušné OSSZ.

Vznikla-li pracovní neschopnost následkem úrazu, je třeba, aby pojištěnec doložil, že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů uvedených v § 31 zákona o nemocenském pojištění (např. jako bezprostřední následek opilosti), tj. v případech, kdy nemocenské náleží jen v poloviční výši. V takovém případě vyplní tiskopis Záznam o úrazu, popř. Hlášení záznamu o úrazu.

Při uplatnění nároku na nemocenské z důvodu karantény je postup shodný pokud lékař použil systém eNeschopenky. Při použití papírového tiskopisu se nárok uplatňuje tiskopisem Potvrzení o nařízení karantény, který má 5 propisovacích dílů. Tiskopis vystavuje orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. Zaměstnanci předává při nařízení karantény I. a III. díl tohoto tiskopisu. Po ukončení karantény IV. díl tiskopisu. Je-li karanténa dlouhodobá, prokazuje trvání karantény tiskopisem „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“, který mu vydá orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. OSVČ předá OSSZ III. a IV. díl.

Nemůže-li pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů (např. proto, že je v bezvědomí) uplatnit nárok na výplatu dávky nebo ji přijímat, může OSSZ ustanovit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky. S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec i osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem.

O nároku na dávku rozhoduje příslušná OSSZ. Jsou-li podmínky pro přiznání dávky splněny, je dávka pojištěnci vyplacena a žádné rozhodnutí se pojištěnci nezasílá. Současně s dávkou obdrží občan písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu (jde o vydání oznámení v tzv. plném rozsahu).

Výpočet Nemocenského

Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost). Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ.

Výše nemocenského se pak stanoví procentem z tohoto redukovaného denního vyměřovacího základu:

• do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti 60 %,
• od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti 66 %,
• od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti 72 %.

V prvních dvou týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, a to za pracovní dny. Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků).

Délka Vyplácení Nemocenského

Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci. Nemocenské se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů (tzv. podpůrčí doba). Od 1. 1. 2020 probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem.

Nemůže-li pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů (např. proto, že je v bezvědomí) uplatnit nárok na výplatu dávky nebo ji přijímat, může OSSZ ustanovit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky. S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec i osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem.

Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.

Ve sporu o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje příslušná OSSZ. Proti jejímu rozhodnutí je možno do 15 dnů podat odvolání k OSSZ, která rozhodnutí vydala.

Je důležité neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění zaměstnaných osob v případě, kdy z důvodu nemoci či mateřství dočasně ztratí výdělek. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.

Místní příslušnost OSSZ k výplatě dávek nemocenského pojištění se určuje sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny (nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu). Má-li zaměstnavatel mzdovou účtárnu v místě, které není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ podle místa mzdové účtárny.

V případě porušení povinností stanovených zákonem (např. nedodržování léčebného režimu), může být nemocenské kráceno nebo odejmuto. O krácení či odejmutí dávky rozhoduje OSSZ.

Nemocenská je formou sociálního pojištění poskytující náhradu příjmu lidem, kteří jsou dočasně pracovně neschopní z důvodu nemoci nebo úrazu. Tato dávka je součástí nemocenského pojištění, které hradí zaměstnavatelé za své zaměstnance a zaměstnanci ze svých hrubých příjmů.

Sociální pojištění je odvodem, který musí platit téměř všichni pracující lidé. Jedná se přitom o celkem podstatnou část naší výplaty. Přesto ale spousta lidí neví, proč se vlastně sociální pojištění platí, a kolik se jim reálně strhává ze mzdy nebo z platu.

Podpůrčí doba je časové období, během kterého vám jsou vypláceny nemocenské dávky. Trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala dočasná pracovní neschopnost nebo vám byla nařízena karanténa.

Pro příjemce starobního nebo invalidního důchodu (pro invaliditu třetího stupně) je maximální podpůrčí doba zkrácena na 70 kalendářních dnů, avšak ne déle než do dne, kdy končí jejich pojištěná činnost (např. zaměstnání).

Karenční doba je obecně doba, která musí uběhnout, aby mohla nastat nějaká skutečnost. V kontextu nemocenské se jednalo o tři dny po začátku nemoci, které musely uběhnout než jste začali dostávat náhradu mzdy. Prvních 14 kalendářních dnů nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato náhrada je určena podle pravidel zákoníku práce a zahrnuje veškeré hodiny, které byste normálně odpracovali (např. podle stanoveného rozpisu práce).

Od 15. kalendářního dne nemoci se vám vyplácejí nemocenské dávky, které jsou součástí nemocenského pojištění.

Délka nemocenské záleží na závažnosti vaší nemoci či úrazu (případně délce karantény). Může tak jít jen o pár dnů či týdnů v případně virózy či chřipky, nebo i o několik měsíců v případě náročné nemoci či úrazu s dlouhou rekonvalescencí.

Na základě odpracované doby se určuje, kdy získáte nárok na starobní důchod a jak vysoký tento důchod bude. Po ukončení výdělečné činnosti: Pokud jste na nemocenské dávce po ukončení vaší výdělečné činnosti, doba, kdy pobíráte nemocenské dávky, se vám započítává do důchodu pouze z 80 %.

Nemocenské dávky vám musí být vyplaceny do 30 dnů od podání žádosti zaměstnavateli nebo vystavení eNeschopenky. Pokud je na jeho straně vše v pořádku, pak vám nezbývá než kontaktovat přímo OSSZ.

Pokud však i po uplynutí podpůrčí doby vaše problémy přetrvávají, můžete si podat žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. K žádosti budete potřebovat potvrzení od lékaře na základě kterého vám bude nebo nebude podpůrčí doba prodloužená. Další možností je podat žádost o invalidní důchod.

Pokud vám bude žádost o prodloužení podpůrčí doby zamítnuta, máte možnost se odvolat. Odvolání je třeba podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Žalobu raději nepodávejte sami. U soudu totiž uspějete jen tehdy, když bude vaše žaloba neprůstřelná.

Prvních 14 dnů, kdy vám náleží náhrady mzdy od vašeho zaměstnavatele, záleží na tom, zda jste měli na víkend naplánovanou práci. Pokud ano, dostanete náhradu mzdy i za víkend. Od patnáctého dne se vyplácí nemocenské dávky.

Pravidla nemocenské a náhrady mzdy se u pracovního poměru na dobu určitou nijak neliší. Specifika však nastávají v situaci, kdy jste na nemocenské a blíží se vám konec smlouvy. Zaměstnavatel nemá povinnost vám v případě vaší dočasné pracovní neschopnosti smlouvu prodloužit. To znamená, že váš pracovní poměr skončí, kdy má.

Na nemocenské dávky mají nárok jak zaměstnanci, tak osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pokud platí nemocenské pojištění. V prvních 14 dnech nemoci dostáváte náhradu mzdy od zaměstnavatele, následně od 15. dne vám jsou vypláceny nemocenské dávky, a to za každý kalendářní den.

Podpůrčí doba, tedy doba, po kterou máte nárok na nemocenské dávky, trvá maximálně 380 kalendářních dnů, ale v případě potřeby ji lze prodloužit. Karenční lhůta byla u nemocenské zrušena, takže nárok na náhradu mzdy vzniká hned od prvního dne pracovní neschopnosti.

Pokud vám nemocenské dávky nepřijdou, nebo máte otázky ohledně prodloužení podpůrčí doby, je nutné kontaktovat OSSZ.

Shrnutí důležitých informací:

• Nárok na nemocenské dávky vzniká v případě, že (dočasná) pracovní neschopnost trvá déle než čtrnáct kalendářních dní. Nemocenské dávky vám tedy náleží od 15. dne pracovní neschopnosti.
• 1.-14. den pracovní neschopnosti - náhrada mzdy nebo platu ve výši 60% průměrného výdělku za poslední kalendářní čtvrtletí, vyplácí zaměstnavatel.
• 15.-30. den pracovní neschopnosti - 60% denního vyměřovacího základu, vyplácí ČSSZ.
• 31.-60. den pracovní neschopnosti - 66% denního vyměřovacího základu, vyplácí ČSSZ.
• 61.-380. den pracovní neschopnosti - 72% denního vyměřovacího základu, vyplácí ČSSZ.

Nárok na nemocenské dávky vzniká v případě, že si hradíte nemocenské pojištění. U OSVČ je ale třeba splnit dobu pojištění alespoň tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Nárok mají i ti, kteří jsou nově OSVČ, a vznikla jim účast na pojištění do 8 dnů ode dne skončení zaměstnání, a při výkonu tohoto zaměstnání si dotyční alespoň v posledních 3 měsících trvání tohoto zaměstnání hradili nemocenské pojištění.

Jak jsme si již uvedli, nemocenské dávky náleží od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a mohou být vypláceny až 380 kalendářních dnů. Za určitých okolností lze tuto dobu prodloužit (o tom rozhoduje na žádost posudkový lékař).

Není-li osoba v pracovní neschopnosti zaměstnána nebo chybí-li jí doba (nemocenského) pojištění, nárok na nemocenské dávky nevzniká. Je-li podpůrčí doba pro pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpůrčí doba nemocenského vyčerpána, je třeba hledat pomoc jinde, zpravidla žádat sociální dávky. Řízení o přiznání invalidního důchodu však nemůže zahájit ani váš lékař, ani Česká správa sociálního zabezpečení (z moci úřední), o invalidní důchod musíte požádat sami.

Nemocenská v roce 2025:

• v roce 2025 je 1. redukční hranice 1 552 Kč (v roce 2024 to bylo 1 466 Kč)
• v roce 2025 je 2. redukční hranice 2 328 Kč (v roce 2024 to bylo 2 199 Kč)
• v roce 2025 je 2. redukční hranice 4 656 Kč (v roce 2024 to bylo 4 397 Kč)

Tyto hranice se používají k úpravě denního vyměřovacího základu, ze kterého se následně vypočítávají nemocenské dávky. I nadále platí, že základní nemocenská dávka je stanovena ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, odvozeného od redukčních hranic.

Od 31. dne pracovní neschopnosti se nemocenská počítá jako 66 % z denního vyměřovacího základu. Pokud je práceneschopnost delší než 61 dnů nemocenská bude 72 % z denního vyměřovacího základu.

Od 1. 1. 2020 musí všichni lékaři vystavovat eNeschopenku, která usnadňuje komunikaci mezi Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a zaměstnavatelem. V případě technického výpadku však lékař vždy může vystavit klasické papírové potvrzení o neschopnosti a do systému data zadat zpětně.

Vyplácení nemocenských dávek probíhá měsíčně a počítá se za každý kalendářní den, který jste práceneschopní.

Nemocenskou platí stát. Náhrada mzdy je naproti tomu vyplácena zaměstnavatelem, a to od 1. do 14. dne Vaší neschopnosti. Jako OSVČ na náhradu mzdy nemáte nárok.

Pro lidi, kteří pracují na smlouvu typu DPP, nastanou změny od 1. 1. 2025. Bude sledován jeden limit, při jehož překročení bude zaměstnavatel povinen odvést pojistné. Zároveň dojde ke strhnutí pojistného ze mzdy. To je od 1. 1. 2025 navýšeno na 7,1 % mzdy, nově se totiž platí 0,6 % mzdy jako nemocenské pojištění. Limit je stanoven na 25 % průměrné mzdy (aktuálně pro rok 2025 tedy 11 500 Kč) a platí pro všechny zaměstnance pracující na smlouvu DPP. U smluv na DPČ k žádným změnám v roce 2025 nedochází. I nadále platí, že pojistné se u těchto typů smluv platí od výdělků vyšších než 4 500 Kč měsíčně.

Výpočet mzdy a nemocenské, respektive náhrady mzdy, se počítá jako 60 % z hrubé hodinové mzdy.

Nemocenská společně s náhradou mzdy pomáhají pokrýt výpadek příjmu během dočasné pracovní neschopnosti.

Zaplaceny jsou skutečně neodpracované hodiny. Výše této náhrady mzdy je 60 % z redukovaného průměrného hodinového výdělku.

Od 15. dne marodění vyplácí nemocenskou stát, potažmo Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenské dávky se vyplácí za každý kalendářní den, tedy i za státní svátky a víkendy. Z počátku je výše dávky 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu, postupem času se toto procento zvyšuje na 66 % od 31. do 60. dne nemoci a na 72 % od 61.

Není stanovena maximální doba, po kterou může trvat pracovní neschopnost, ovšem v případě delšího trvání a nelepšícího se zdravotního stavu by člověk měl uvažovat o invalidním důchodu. Limit na maximální dobu, po kterou může být poskytována dávka nemocenské, už ale stanovený je. Pokud lékař pacient očekává, že se v blízké době po uplynutí lhůty 380 dní pacientův stav nezlepší, pak je možné sociální úřad požádat o prodloužení této lhůty až o 3 měsíce, i opakovaně.

Pracovní neschopnost vzniká, pokud je člověk lékařem dočasně uznán neschopen výkonu své práce ze zdravotních důvodů. Předpokladem je, že pracovní schopnost bude u daného člověka v dohledné době obnovena.

Pokud jste zaměstnanec, řešíte pracovní neschopnost se svým zaměstnavatelem. Práce neschopné osobě vystaví lékař eNeschopenku a povinností zaměstnance je informovat bez zbytečných odkladů zaměstnavatele o vzniku této dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanec má nárok jak na náhradu mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti, tak na nemocenskou od 15. dne pracovní neschopnosti.

Pokud jste OSVČ a účastníte se nemocenského pojištění minimálně 3 měsíce před datem vzniku dočasné pracovní neschopnosti, máte od 15. dne nemoci nárok na nemocenskou.

od 1. pracovního dne vzniku pracovní neschopnosti do 14. kalendářního dne náleží nemocnému náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel.

od 15. kalendářního dne do konce pracovní neschopnosti nebo max. 380 dní od vzniku pracovní neschopnosti náleží nemocnému nemocenské, které vyplácí OSSZ. Výše nemocenské je odvislá od délky trvání pracovní neschopnosti.

Ze zákona je možné nemocenskou pobírat pouze během podpůrčí doby, která trvá nejdéle 380 kalendářních dní ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Při dlouhodobých zdravotních problémech je nutné si požádat o invalidní důchod.

Nárok na nemocenskou má pojištěnec, pokud:

• dočasná pracovní neschopnost vznikla v době pojištění (tj. trvání doby zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění), nebo po skončení pojištění v tzv. ochranné lhůtě,
• nárok na dávku uplatnil předepsaným způsobem.

Nárok na nemocenské nemá ten, kdo:

• je příjemcem peněžité pomoci v mateřství (tzv. mateřské),
• je příjemcem rodičovského příspěvku.

Pracovní neschopnost začíná dnem, kdy lékař nemocnému vystaví tzv. Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, tzv. eNeschopenku. Pracovní neschopnost je lékařem také ukončena, a to vystavením tzv. Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti.

Během doby, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, nesmí vykonávat činnost, ze které měl příjem. Nemocný je povinen dodržovat předepsaný léčebný režim, včetně doby povolených vycházek.

Maximální doba vycházek je maximálně 6 hodin denně, a jsou individuálně určeny lékařem - jak jejich délka, tak časové rozmezí (např. od 8 do 11 hodin dopoledne a od 15 do 18 hodin odpoledne). Dodržování vycházek podléhá kontrole a kontrolním orgánem je ten, kdo peníze vyplácí. Tedy prvních 14 dní kontroluje dodržování vycházek zaměstnavatel, od 15. dne Česká správa sociálního zabezpečení. kontrola probíhá tak, že vás osobně navštíví kontrolor v místě pobytu, který uvádíte na neschopence.

Co dělat, když mám neschopenku?

• O začátku i konci dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje lékař.
• Nemocný pojištěnec obdrží od lékaře průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce.
• Informace o pracovní neschopnosti pojištěnce jsou v systému eNeschopenky odeslány elektronicky zaměstnavateli i příslušné OSSZ.
• Pokud vznikl pojištěnci nárok na náhradu mzdy, zaměstnavatel mu ji vyplatí za 1. až max 14. den pracovní neschopnosti.
• Pokud trvá nemoc, úraz či nařízená karanténa déle, může být (při splnění podmínek) pojištěnci od 15. dne pracovní neschopnosti vyplácena nemocenská.

Během dočasné pracovní neschopnosti nesmí pojištěnec vykonávat činnost, ze které měl příjem a musí dodržovat předepsaný léčebný režim, včetně povolených vycházek.

Podrobný výpočet nemocenské pro rok 2025. Nemocenská se vypočítává z průměrné denní hrubé mzdy. Tento denní základ se sníží podle redukčních hranic a podle délky nemoci se pak z tohoto sníženého základu vyplatí určité procento. Pozor, do 14. dne nemoci vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele.

Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. dnem dočasné pracovní neschopnosti (karantény) a trvá nejdéle do 380. dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Od 15. do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény náleží 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény náleží 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény náleží 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.