Zaměstnanci velmi diskutují o teplotě na pracovišti. Někdo má rád teplo, jinému vyhovuje chladnější prostředí. Je ale potřeba řídit se zákonem stanovenými limity. V České republice je otázka teplot na pracovišti upravena dvěma klíčovými legisltivními normami: nařízením vlády č. 361/2007 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a zákonem č. 262/2006 Sb., (zákoník práce).

Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit na pracovišti bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky a pracovní prostředí.

Zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci stanovuje, že zaměstnavatel je povinen zajistit takové podmínky na pracovišti, aby teplota vzduchu v pracovních prostorách odpovídala charakteru vykonávané práce, ročnímu období a zvláštnostem pracoviště. Zákon zmiňuje takzvanou zátěž teplem a v přílohách definuje, jaká zátěž (hodnocená podle teploty měřené teploměrem) je ještě přípustná. Proudění vzduchu a relativní vlhkost se nezohledňují.

Zákoník práce dále stanovuje, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby teplota na pracovišti byla přiměřená ročnímu období a povaze vykonávané práce.

Teplota na pracovišti, normativní, je pro zaměstnavatele závazná, není možné si vyhláškou stanovené limity přizpůsobovat.

Zaměstnavatel je povinen své zaměstnance rozdělit do kategorií (třídy práce), a to podle pracovní zátěže a výše energetického výdeje při plnění pracovních povinností. Čím je vykonávaná práce fyzicky náročnější, tím vyšší jsou přiznávané nároky zaměstnancům.

Podmínky ochrany zdraví při práci, do kterých spadají i teploty na jednotlivých pracovištích, určuje Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. rozlišuje dva druhy zátěže zaměstnance - při překročení horního limitu se jedná o zátěž teplem a při překročení dolního limitu teploty se jedná o zátěž chladem.

Posouzení rizika teploty na pracovišti se měří pomocí kulového teploměru.

S ohledem na maximální a minimální možnou teplotu na pracovišti jsou zaměstnanci rozděleni do několika skupin podle pracovní zátěže a výše energetického výdeje při výkonu pracovních povinností.

Minimální a maximální teplota na pracovišti pro pracovní třídy upravují předpisy pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci (BOZP) - konkrétně nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Jde o poměrně komplikovaný předpis. Povolené teploty se liší podle zařazení do tzv. tříd práce, určujících fyzickou namáhavost práce. Čím vyšší třída, tím silovější práce.

Předpisy BOZP stanovují minimální a maximální teploty pro jednotlivé třídy práce, uvedené v následující tabulce. Teploty uvedené v tabulce jsou platné od 1. 7. 2024. Oproti předchozímu období se vrátily původní hodnoty teplot tříd práce I. a IIa poté, co byly v roce 2022/2023 sníženy v důsledku energetické krize, vyvolané válkou na Ukrajině. Dále byla snížena maximální teplota u třídy IIb.

Pro srovnání uvádíme hodnoty z předchozího období v závorce.

Třída práce	Příklady činností	Minimální teplota (°C)	Maximální teplota (°C)
I	Kancelářské práce, personalista, účetní, programátor	20	27
IIa	Skladník, pokladní, řidič osobního vozu	18	27
IIb	Zdravotní sestry, ošetřovatelky	14	26
IIIa	Řezníci, pekaři	10	25

Uvedená minimální teplota na pracovišti je nejnižší přípustné minimum. Pro zázemí, ve kterém se nepracuje, jsou minimální teploty povoleny nižší.

Pokud jde o ochranné nápoje, zaměstnavatel by je měl poskytnout zaměstnancům v situacích, kdy je to nutné pro ochranu jejich zdraví. Zaměstnavatel má povinnost zabezpečit pitný režim pro zaměstnance v souladu s hygienickými a zdravotními normami. Tato povinnost je zvláště důležitá v situacích, kdy zaměstnanci pracují v teplém prostředí nebo vykonávají fyzicky náročnou práci, která může vést k dehydrataci.

Další povinnost pro zaměstnavatele v případě nevyhovujících mikroklimatických podmínek vycházející z ust. §104 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., je povinnost poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje. Tuto povinnosti dále rozvádí nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Tím tedy vzniká další nárok, který zaměstnanec může u svého zaměstnavatele požadovat v případě překročení teploty vzduchu nad 31°C, a to právo na ochranné nápoje dle §8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Je nutností, aby ochranný nápoj byl zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více jak 6,5 hmotnostních procent cukru, co může ale obsahovat jsou látky zvyšující odolnost organizmu. Ochranný nápoj poskytovaný pro ochranu před zátěží teplem se podává minimálně v množství 70 % ztracených tekutin a minerálních látek prostřednictvím potu a dýcháním za celou osmihodinovou směnu (v praxi to činní cca 0,9 litru vody. Pokud bude u práce třídy I naměřená teplota například 33 °C, zvyšuje se množství ochranného nápoje na 1,7 litru).

V případě zátěže chladem se podávají nápoje v teplé formě a minimální množství je půllitru za jednu osmihodinovou směnu.

Dle §8 odst. 3 vládního nařízení č. 361/2007 Sb. V případě zátěže chladem Vám náleží rovněž určitá práva. Pokud teplota poklesne až pod 10 °C, je zaměstnavatel povinen poskytnout teplý pracovní oděv, dále při poklesu teploty na pracovišti na méně než 4 °C, musí být zaměstnanec vybaven rukavicemi a pracovní obuví chránící před chladem.

V případě korigované teploty vzduchu -30 °C a nižší nesmí být nechráněná kůže vystavena mrazu více jak 10 minut.

Na klimatizovaných pracovištích musí zaměstnavatel dodržovat teplotní rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou okolo 5-6°C.

Zaměstnanci mají v souvislosti s teplotou na pracovišti několik základních práv, která jsou stanovena v zákoně č. 361/2007 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a zákoníku práce, zákon č. 262/2006 Sb.

• Právo na přiměřené pracovní podmínky - zaměstnanci mají právo na pracovní podmínky, které zahrnují přiměřenou teplotu vzduchu v pracovních prostorách.
• Právo na ochranu zdraví - zaměstnanci mají právo na ochranu svého zdraví a bezpečnosti při práci.

Pokud zaměstnanec cítí, že jeho práva jsou porušována, může podniknout několik kroků. Nejprve by měl tuto situaci oznámit svému nadřízenému.

Pokud teplota na pracovišti klesne pod 10 oC, je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnanci teplý pracovní oděv. Pokud se teplota vzduchu na pracovišti dostane pod 4 oC, musí zaměstnavatel zaměstnance vybavit rukavicemi a teplou pracovní obuví.

Zaměstnanec má nárok na přidělení rukavic, pokud teplota na pracovišti klesne pod 4 oC. Za stejných podmínek má zaměstnanec nárok také na teplé pracovní boty. Teplý pracovní oděv - třeba zimní pracovní bundu, musíte zaměstnancům pořídit, jakmile teploty klesnou pod 10 oC.

Pokud zaměstnanec pracuje v prostředí, kde je méně než 4 oC, má nejpozději po 2 hodinách nárok na 10minutovou bezpečnostní přestávku v ohřívárně.

Na podobnou zdravotní přestávku má zaměstnanec nárok, jestliže pracuje se studeným materiálem (pod 10 oC) a nemůže k práci použít rukavice - pak má po ukončení této práce nárok na 5minutovou pauzu na prohřátí rukou.

Zaměstnanci pracující v prostorách, kde je teplota 4oC a nižší, mají nárok na tzv. ochranný nápoj - měli by mít k dispozici alespoň půl litru teplého nápoje během standardní osmihodinové směny.

Kompletní znění najdete v Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., HLAVA II, Díl 2: Zátěž chladem:

• Práce v prostorách při teplotě vzduchu od 13 do 4,1 °C nesmí přesáhnout 3 hodiny.
• Souvislá práce v prostorech s teplotou od 4 oC do -10 oC nesmí přesáhnout 2 hodiny.
• Pokud by teplota na pracovišti byla ještě nižší (od -10 oC do -20 oC), nesmí zde zaměstnanec pracovat déle než hodinu.
• Při teplotách od -20 oC do -30 oC se tato doba zkracuje na 30 minut.
• Práce v prostředí pod -30 oC je povolena jenom, pokud jde o naléhavé provádění oprav, odvracení nebezpečí pro život nebo zdraví a při živelných nebo mimořádných událostech.
• Klesne-li teplota pod -10 oC, nesmějí se provádět takové práce, při nichž hrozí pád z výšky.
• V třeskutých mrazech pod -15 oC není povoleno kácet stromy.
• Je zakázáno manipulovat s tabulemi skla ve venkovních prostorách, kde se teplota pohybuje pod -5 oC.

Pokud teplota na nevenkovním pracovišti překračuje zákonné limity, je zapotřebí ji snížit - nejčastěji klimatizací. Pokud nemáte klimatizaci v prostorách instalovanou, řešením může být mobilní klimatizační jednotka. Dejte si ale pozor, aby rozdíl mezi venkovní teplotou a teplotou v klimatizované místnosti nepřesáhl 5-⁠6 oC. Nejde o čistě zdravotní doporučení - takto používání klimatizace upravují předpisy BOZP.

Pokud teplota na pracovišti překročí povolené limity, mají zaměstnanci nárok na na ochranný nápoj - v případě vysokých teplot studený. Měl by to být nápoj, který doplní nejen tekutiny, ale také minerály, jež zaměstnanec vypotil. Neměl by obsahovat víc než 6,5 % cukru a maximálně 1 % alkoholu (pro mladistvé zaměstnance 0 %). Ideálním ochranným nápojem do horkého prostředí je minerální voda. Zaměstnanec na ni má nárok v takovém množství, které odpovídá 70 % ztrátám tělesných tekutin během osmihodinové směny. Jinými slovy - čím více se člověk v práci potí, tím více minerální vody by měl od zaměstnavatele dostat.

Výjimku z výše uvedených pravidel lze učinit u zaměstnanců, kteří nepracují fyzicky - zaměstnanci třídy I (práce v kanceláři) a třídy IIa (např. pokladní). U těch se předpokládá, že vzhledem k nízké tělesné aktivitě nemá zvýšená teplota na nevenkovním pracovišti negativní vliv na zdraví. Zaměstnavatel je v tomto případě povinen přijímat opatření ke zvýšené ochraně zdraví zaměstnanců (klimatizovat nevenkovní pracoviště a poskytnout ochranné nápoje) až tehdy, pokud maximální teplota na pracovišti překročí 36 oC.

Práce v extrémních teplotách může představovat značná zdravotní rizika:

• Dehydratace - práce v horkém prostředí může vést k dehydrataci. Dehydratace může způsobit řadu zdravotních problémů, včetně únavy, závratí, nízkého krevního tlaku a v extrémních případech vede k selhání ledvin nebo dokonce smrti.
• Úpal a úžeh - tyto stavy jsou způsobeny přehřátím těla. Úpal je méně vážný a zahrnuje symptomy jako jsou závratě, nevolnost a zvracení. Úžeh je mnohem vážnější a může způsobit ztrátu vědomí, křeče a v extrémních případech dokonce smrt.
• Tepelná vyčerpanost a tepelný šok - tepelná vyčerpanost je stav, který může nastat při dlouhodobém vystavení organizmu vysokým teplotám a/nebo nedostatečné hydrataci. Symptomy mohou zahrnovat silné pocení, slabost, závratě, nevolnost a rychlý puls.

Práce v extrémních teplotách, ať už v horku nebo v chladu, představuje značné riziko pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců.

Zaměstnavatel by měl:

• Sledovat předpovědi počasí - zaměstnavatelé by měli pravidelně sledovat aktuální předpovědi počasí, aby byli informováni o očekávaných teplotách.
• Plánovat pracovní směny - pokud je to možné, zaměstnavatelé by měli plánovat pracovní směny tak, aby se vyhnuli nejteplejším a nejchladnějším částem dne.
• Přizpůsobit pracovní postupy - v případě extrémních teplot by měli zaměstnavatelé zvážit přizpůsobení pracovních postupů.
• Komunikovat s zaměstnanci - zaměstnavatelé by měli pravidelně komunikovat s zaměstnanci o očekávaných teplotách a vysvětlovat jim, jaké kroky podnikají k jejich řešení.
• Připravit se na krizové situace - zaměstnavatelé by měli mít plány pro krizové situace spojené s teplotou, jako jsou např. vlny veder.

Při venkovní práci je důležité:

• Hydratace - při venkovní práci v horkém počasí je důležité pravidelně pít vodu, aby se předešlo dehydrataci.
• Ochranné oblečení - nosit světlé a lehké oblečení může pomoci regulovat tělesnou teplotu a zabránit přehřátí.
• Regulace teploty - klimatizace by měla být nastavena na přiměřenou teplotu, která je pohodlná pro všechny zaměstnance.
• Údržba klimatizace - klimatizační systémy by měly být pravidelně kontrolovány a udržovány, aby fungovaly efektivně a bezpečně.

Aklimatizace na teplotu je proces, při kterém se tělo postupně přizpůsobuje práci v extrémních teplotách. Tento proces je zásadní pro udržení zdraví a bezpečnosti při práci v horkém prostředí. Když je tělo vystaveno vysokým teplotám, začne se přizpůsobovat tím, že zlepšuje svou schopnost regulovat tělesnou teplotu. Toto se děje prostřednictvím zvýšené produkce potu a zlepšené schopnosti těla odvádět teplo. Tento proces obvykle trvá přibližně 7 až 14 dní. Během tohoto období je důležité, aby zaměstnanci pracovali v omezeném režimu a dostávali dostatečný odpočinek a hydrataci.

Pamatujte, že každý jedinec se přizpůsobuje teplotě jinak, takže je důležité respektovat individuální potřeby a limity každého zaměstnance.

Proces aklimatizace zahrnuje:

• Postupná expozice - zaměstnanci by měli být vystaveni extrémním teplotám postupně.
• Dostatečná hydratace a výživa - při práci v horku je důležité zajistit dostatečnou hydrataci a výživu.
• Monitorování zdravotního stavu - zaměstnavatelé by měli sledovat zdravotní stav svých zaměstnanců během procesu aklimatizace.

Existuje mnoho typů OOPP, které mohou pomoci chránit zaměstnance před horkem. Ochranné oblečení - lehké, prodyšné oblečení, které pomáhá odvádět pot a udržovat tělo chladné.

Pokud si myslíte, že na vašem pracovišti jsou ze strany zaměstnavatele porušovány předpisy týkající se minimální teploty, přičemž zaměstnavatel s vámi odmítá tuto situaci řešit, můžete se bránit a podat stížnost. V případě, že pracujete v menší firmě, která nemá odbory ani bezpečnostního technika, obraťte se na krajskou hygienickou stanici.

tags: #hygienické #normy #teplota #na #pracovišti

Oblíbené příspěvky:

• Rodičovská a kariéra: Zvládněte to!
• Brigáda kontrola dabingu: Vše, co potřebujete vědět
• Brigády v Lysé nad Labem
• Letní brigády u Máchova jezera
• Vzorový plán rozvoje