V praxi se můžeme setkat se situací, kdy zaměstnanec má kromě pracovní smlouvy uzavřenou se stejným zaměstnavatelem také dohodu o provedení práce (DPP). Práce na hlavní pracovní poměr (HPP) a zároveň na dohodu o provedení práce (DPP) u jednoho zaměstnavatele je možná pouze tehdy, pokud se jedná o rozdílné druhy práce.

Nestačí pouhá změna názvu pracovní pozice - musí jít o činnosti, které jsou druhově odlišné. Například pokud pracujete na HPP jako účetní, můžete na DPP vypomáhat při organizaci firemních akcí.

V první řadě je třeba si uvědomit, že na základě jedné či více DPP je možné pro téhož zaměstnavatele pracovat v maximálním rozsahu 300 hodin v kalendářním roce a pokud má zaměstnanec uzavřenou pracovní smlouvu, nemůže na DPP u téhož zaměstnavatele vykonávat stejnou činnost jako na základě pracovní smlouvy (k tomu blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 1573/2012).

Pracovní pozice a povaha vykonávané práce musí být dostatečně odlišná a DPP nemůže zaměstnanci ukládat takové povinnosti, které již spadají nebo by mohly spadat pod jeho pracovní zařazení v rámci pracovní smlouvy. V případě zmíněného judikátu měl řidič rozvozu zboží jako další činnost provádět výběr peněz od zákazníků za dodané zboží.

Nejvyšší soud konstatoval, že sice jde o činnosti různé povahy, nicméně jedná se jen o doplnění pracovní náplně řidiče, neboť bezprostředně souvisí s výkonem práce řidiče, který rozváží zboží. Na toto je třeba dát pozor, pokud zaměstnavatel o podobném nastavení uvažuje.

Nejvyšší správní soud (rozhodnutí 4 Ads 175/2011) dále potvrdil, že pracovněprávní vztah bez úplaty nemůže vzniknout, tedy že závislá práce nemůže být vykonávána bez nároku na odměnu. Odměna přitom musí být stanovena dostatečně určitě a její přiznání není možné vázat na skutečnosti, které zaměstnanec nemůže ovlivnit.

Není tedy možné, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem domluvil na uzavření DPP na další pracovní činnosti a nepřiznal mu za ně odpovídající odměnu. Odměna nemusí být stanovena přímo v DPP, ale např. Práva a povinnosti vyplývající z paralelních pracovněprávních vztahů se posuzují samostatně.

Při uzavření DPP navíc k pracovní smlouvě je tedy třeba i ve vztahu k DPP dodržet všechny zákonné požadavky a nároky zaměstnance, tedy nejen stanovit odpovídající odměnu, jak bylo uvedeno výše, ale dodržet i ustanovení o minimální mzdě apod. Tyto povinnosti budou dále rozšířeny po transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20.

Protipólem k výše uvedené situaci by pak bylo uzavření fiktivní DPP k pracovnímu poměru, na jejímž základě by sice zaměstnanec dostával stanovenou odměnu navíc, ale předmětnou práci by nevykonával. Odměna z DPP má přitom být plněním za výkon práce, nikoli plněním za pouhou existenci pracovněprávního vztahu.

Důvodem k tomuto jednání může být snaha zaměstnavatele vyhnout se očividné mzdové diskriminaci v případě, že u jiných zaměstnanců se srovnatelnou prací k navýšení mzdy nedojde, nebo poskytnout zaměstnanci ke mzdě odměnu navíc, která ale bude mít výhodnější režim.

Příjem z DPP do 10 000 Kč měsíčně totiž nepodléhá odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a podléhá pouze srážkové dani, čímž může být daňová povinnost zaměstnance týkající se DPP považována za splněnou (tj. Podobným případem se nedávno zabýval i Nejvyšší správní soud (rozhodnutí 10 Afs 7/2021-38).

Šlo o situaci, kdy zaměstnavatel uzavřel DPP s „fiktivními“ zaměstnanci (osoby odlišné od zaměstnanců, kteří pro tohoto zaměstnavatele pracovali na základě uzavřených pracovních smluv).

V těchto DPP byla stanovena odměna, nebylo však prokázáno, že by tito zaměstnanci pro zaměstnavatele pracovali, ani že by obdrželi sjednanou odměnu. Naopak zaměstnanci pracující na pracovní smlouvu (v judikátu označeni jako nesporní zaměstnanci), obdrželi na své bankovní účty vyšší příjmy než vykázané na mzdových listech, přičemž pro zaměstnavatele vykonávali pracovní činnost nad rámec rozsahu odpovídajícího příjmům ve mzdových listech.

Dohoda o provedení práce (DPP) nebo o pracovní činnosti (DPČ) upravuje vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Nejedná se ale o klasický pracovní poměr a lze je ukončit bez udání důvodu.

Dohoda o provedení práce slouží k příležitostnému přivýdělku - umožňuje odpracovat maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Minimální odměna odpovídá minimální mzdě, tedy v roce 2025 částce 124,40 Kč/hod. Z příjmu DPP se strhává 15 % daň z příjmu.

Pokud máte uzavřený HPP i DPP u jednoho zaměstnavatele, daně z obou těchto příjmů zpracovává zaměstnavatel společně. Příjmy z HPP i DPP se tak sčítají pro účely výpočtu zálohy na daň z příjmu. Pro odvody na sociální a zdravotní pojištění se však příjmy z HPP a DPP posuzují samostatně.

Zdanění a odvody u DPP

Pro dohody o provedení práce (dále jen „DPP”) je stanoven právními předpisy samostatný limit, který rozhoduje o tom, jaký typ daně z příjmů ze závislé činnosti bude u odměny z dohody o provedení práce aplikován (zálohová nebo srážková), nebo zda budou nebo nebudou z těchto odměn hrazeny pojistné odvody.

Režim oznámené dohody byl nakonec ještě rychle další novelou s účinností od 1.1.2025 zrušen. Pro rok 2025 bude u dohod o provedení práce platit pouze jeden jediný rozhodný příjem („limit”) ve výši 11 500 Kč.

Pro dohody o provedení práce platí pro účast na nemocenském pojištění zvláštní úprava, a to konkrétně v § 7a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP”).

„Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) a byl jim zúčtován započitatelný příjem ve výši aspoň 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. č.

Pro výpočet čisté odměny musíme znát prioritně předpisy týkající se daně z příjmů ze závislé činnosti (zákon č. 586/1992 Sb., dále jen „ZDP“), zákona o sociálním zabezpečení (zákon č. 589/1992 Sb.) a zákona o veřejném zdravotním pojištění (zákon č.

Pro aplikaci správného typu daně z příjmů fyzických osob je rozhodující, zda poplatník podepsal či nepodepsal „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“, tzv. růžový papír (dále jen Prohlášení k dani).

K tomu lze pro rok 2025 využít doporučený tiskopis - vzor MFin 25 5457 vzor č. 27. příjem z DPP (příjmy DPP+DPP) od 1 - 11 499 Kč = bez podepsaného Prohlášení k dani bude v souladu s § 6 odst.

Pokud má pan Bílý u svého zaměstnavatele podepsáno Prohlášení k dani na rok 2025, bude se na všechny příjmy dosažené u tohoto plátce aplikovat daň zálohová. Odměnu z dohody ve výši 5 000 Kč přičte zaměstnavatel k měsíční mzdě zaměstnance a podle pravidel zákona o daních z příjmů vypočte a odvede na FÚ jednu zálohovou daň (předčíslí účtu 713).

Pokud by pan Bílý nepodepsal u zaměstnavatele Prohlášení k dani, protože nemusí (není to jeho povinnost, je to volba), pak by při zúčtování mzdy a odměny za jednotlivé měsíce vznikaly dva samostatné základy daně. Ze mzdy by zaměstnavatel odvedl daň zálohovou a z odměny z DPP (do limitu 11 499 Kč) daň srážkovou.

Z odměny ve výši 5 000 Kč vypočte zaměstnavatel srážkovou daň ve výši 750 Kč a odvede na FÚ (předčíslí účtu 7720). V systému Money S3 také lehce vyplníte daňové přiznání. Celý proces zvládnete za pár minut -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ program vás navede a vyplní část údajů za vás.

Pokud budou v každém kalendářním měsíci zúčtovány odměny z DPP do limitu (do částky 11 499 Kč), bude se aplikovat daň srážková a nebudou hrazeny pojistné odvody, a to ani za zaměstnance, ani za zaměstnavatele.

Od částky 11 500 Kč včetně již není rozhodují, zda pan Modrý podepsal či nepodepsat Prohlášení k dani. Zaměstnavatel bude z této odměny srážet daň zálohovou. Od částky 11 500 Kč včetně již musí být také hrazeny pojistné odvody, a to jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele.

Celkové měsíční náklady zaměstnavatele tak budou činit 15 387 Kč, a to díky jeho části pojistných odvodů v celkové výši 33, 8 % z hrubé odměny 11 500 Kč.

Pro účely daně z příjmů i pro účely pojistných odvodů je rozhodující u každého zaměstnavatele souhrnný limit 11 500 Kč v součtu všech dohod o provedení práce v jednom kalendářním měsíci (pozor také, u DPP platí pro možný maximální počet odpracovaných hodin souhrnný limit 300 hodin u jednoho zaměstnavatele pro všechny DPP).

Zúčtovaný příjem z obou dohod tak bude činit 13 000 Kč měsíčně. I když paní Červená nepodepsala Prohlášení k dani, bude vzhledem k překročení zákonného limitu sražena daň zálohová. Celkové měsíční náklady zaměstnavatele tak budou činit 17 394 Kč.

Dohoda o provedení práce a její specifika

Jednou z možností přivýdělku k zaměstnání je dohoda o provedení práce (DPP). Tu můžete uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, a dokonce můžete u jednoho zaměstnavatele uzavřít i více dohod o provedení práce. V tomto případě však musíte dodržet pravidlo, že u jednoho zaměstnavatele nesmíte odpracovat více než 300 hodin v kalendářním roce.

Dohoda o provedení práce vždy musí mít písemnou formu a obsahovat dobu, na kterou se uzavírá. Pro zaměstnavatele i samotné zaměstnance je výhodné, pokud při dohodě o provedení práce měsíční odměna nepřesáhne 11 500 Kč.

Pokud bude odměna vyšší, musí zaměstnavatel odvést sociální a zdravotní pojištění, které se vám strhne z výdělku. Příjem do 11 500 Kč měsíčně bez podpisu prohlášení k dani: Pokud u zaměstnavatele nepodepíšete prohlášení k dani, známé také jako růžový formulář, zaměstnavatel z vašeho příjmu odečte 15% srážkovou daň.

Po odečtení daně už není třeba příjem nikde prokazovat a neřeší se ani odvod sociálního a zdravotního pojištění. V tomto případě však nemůžete uplatnit žádnou slevu na dani.

Příjem do 11 500 Kč měsíčně s podpisem prohlášení k dani: Další variantou je to, že prohlášení k dani z příjmu podepíšete. Platí, že v každém měsíci můžete podepsat prohlášení k dani pouze u jednoho zaměstnavatele. V tomto případě by zaměstnavatel z vaší odměny odečetl 15% zálohu na daň z příjmů.

Uplatnit byste však mohli slevy na dani (základní sleva na poplatníka 2 336 Kč měsíčně, sleva na studenta apod.) a případně také daňové zvýhodnění na vyživované děti.

Odměna za práci na DPP se většinou stanovuje jako hodinová. V roce 2025 nesmí být nižší než 124,40 Kč za hodinu (při běžné týdenní pracovní době 40 hodin). Každý příjem z DPP podléhá zdanění. Zda zaplatíte srážkovou, nebo zálohovou daň, záleží na tom, jestli jste u zaměstnavatele podepsali prohlášení k dani (tzv.

Při měsíčním příjmu do 11 499 Kč se uplatní srážková daň ve výši 15 %. Zároveň máte nárok na slevu na poplatníka ve výši 2 570 Kč měsíčně, případně další slevy (např. na studenta nebo invaliditu).

Další podstatný faktor je, zda překročíte tzv. rozhodný příjem, tedy hranici, od které se z DPP odvádí pojistné.

Pokud máte více zaměstnání najednou (například dvě DPP nebo jednu DPP a jeden hlavní pracovní poměr), musíte si vybrat jen jednoho zaměstnavatele, u kterého prohlášení podepíšete.

Pokud podepíšete růžové prohlášení u více zaměstnavatelů současně, dojde k nesprávnému uplatnění daňových slev. Tím vznikne nedoplatek na dani, který budete muset doplatit - a hrozí i penále ze strany finančního úřadu.

Dohoda o provedení práce (DPP) je smlouva vhodná pro krátkodobé a příležitostné práce, s limitem 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. V roce 2025 je klíčová hranice 11 500 Kč měsíčně - do této částky se neplatí sociální ani zdravotní pojištění a odvádí se pouze 15% daň.

Zda se daň skutečně strhne a v jaké výši záleží na tom, jestli má zaměstnanec podepsané daňové prohlášení (tzv. „růžový papír“). S ním může daň odpadnout díky slevě na poplatníka. Bez něj se strhne 15% daň automaticky.

Daňové přiznání se obvykle nepodává, ale může se vyplatit - například pokud nebylo podepsáno daňové prohlášení nebo při nízkých příjmech.

Příklady z praxe

Příklad: Tomáš má u jednoho zaměstnavatele dvě DPP: jednu na 9 000 Kč a druhou na 3 000 Kč měsíčně. Celkem si vydělá 12 000 Kč. Výsledek: Příjmy se u stejného zaměstnavatele sčítají. Celkový příjem 12 000 Kč podléhá zálohové dani.

Příklad: Petra pracuje na DPP u dvou různých zaměstnavatelů. U prvního si vydělá 6 000 Kč, u druhého 7 000 Kč. Celkem tedy 13 000 Kč, ale pro každého zvlášť zůstává pod limitem 11 500 Kč. Výsledek: U prvního zaměstnavatele: díky prohlášení a příjmu do limitu se daň nestrhne - Petra dostane 6 000 Kč. U druhého zaměstnavatele: bez prohlášení bude stržena 15% srážková daň z 7 000 Kč, tj. 1 050 Kč - Petra dostane 5 950 Kč.

Kdy se vyplatí podat daňové přiznání?

Jedním z nejčastějších případů, kdy se daňové přiznání vyplatí, je situace, kdy nemáte podepsané prohlášení k dani (tzv. růžový papír) a vyděláváte měsíčně do 11 500 Kč. Zaměstnavatel vám v takovém případě automaticky strhne 15% srážkovou daň, kterou dál neřešíte.

Daňové přiznání se také vyplatí, pokud máte více DPP současně, přičemž prohlášení k dani máte podepsané jen u jednoho zaměstnavatele. U ostatních DPP vám zaměstnavatelé budou danit příjem bez jakýchkoli slev.

Další situací, kdy se daňové přiznání vyplatí, je, když jste v daném roce pracovali jen krátce nebo měli nízké příjmy. Typicky jde například o studenty, rodiče vracející se po mateřské, důchodce na přivýdělku nebo osoby, které v průběhu roku zaměstnání ukončily.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Dohoda o pracovní činnosti se hodí pro dlouhodobější spolupráce na zkrácený úvazek. Pracovní smlouva uzavřená na maximálně 20 hodin týdně u jednoho zaměstnavatele.

Maximální úvazek na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) je stanoven na 20 hodin týdně (polovina normální pracovní doby), přepočteno zhruba 1000 hodin za rok. Pro dohodu o provedení práce je limit stanoven na 300 hodin ročně, tj.

Srážková daň je daň, která se nejčastěji používá ke zdaňování menších příjmů z dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti (podívejte se na přehlednou tabulku).

Změny DPP od roku 2024

Nově se musí zaměstnavatelé hlásit všechny uzavřené dohody na České správě sociálního zabezpečení. Je to z toho důvodu, aby nedocházelo k podvodům ze strany zaměstnanců.

Pro vás jako zaměstnance to znamená akorát to, že po vás při podpisu dohody bude chtít váš zaměstnavatel vyplnit a podepsat také dokument o tom, zda pracujete na dohodu ještě u někoho jiného.

Kvůli registraci se na vás totiž jednoduše přijde a budete pak muset pojistné doplatit nejen sami za sebe, ale za zaměstnavatele. Kromě klasických 7,1 % z příjmu tak budete muset zaplatit i 24,8 % za zaměstnavatele. A pokud byste náhodou nezaplatili, vznikl by vám dluh na zdravotním a sociálním pojištění.

Práva a povinnosti dohodářů

Zaměstnavatel nesmí diskriminovat své dohodáře. To znamená, že jim musí náležet stejná mzda jako zaměstnancům na plný úvazek, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Toto pravidlo se přitom vztahuje i na poskytování pracovních benefitů ve formě stravenek, multisportky apod.

Na dohody dále platí pravidla pro minimální mzdu. Zaměstnanec pracující na dohodu proto musí dostat minimálně 124,40 korun za hodinu.

Dohodáři také nově získávají právo na některé příplatky za práci. Práci ve svátek: Za tu náleží dohodáři příplatek nejméně ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku nebo náhradní placené volno. Směnu ve svátek přitom může dohodář dostat jen výjimečné z vážných důvodů.

V případě, že svátek připadá na den, kdy by dohodář normálně pracoval, náleží mu náhrada mzdy jako klasickému zaměstnanci (např. Práci v noci: Dohodáři, který odpracoval určitou dobu mezi 22. až 6.

Home office při práci na dohodu je nově nutné stanovit písemně. Zároveň jej může zaměstnavatel dohodáři nařídit jen výjimečné a musí mu proplatit náklady, které s ním souvisí (výdaje za energie apod.).

Zaměstnavatel musí dohodáře informovat o pracovním rozpisu nebo změnách a to vždy nejpozději tři dny před začátkem dané směny. Jako dohodáři máte nově možnost požádat vašeho zaměstnavatele o převedení na hlavní pracovní poměr.

Pokud o převedení na hlavní pracovní poměr požádáte, má váš zaměstnavatel maximálně měsíc na to, aby vám odpověděl.

Dovolená u DPP

Od minulého roku máte u DPP nárok na dovolenou. Podmínky jsou přitom stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Pro vznik nároku je tedy nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně.

Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny. I když pracujete třeba jen pár hodin týdně, zákon pro výpočet nároku na dovolenou u DPP počítá s fiktivní týdenní pracovní dobou 20 hodin.

Výše nároku se pak odvíjí od toho, kolik hodin jste skutečně odpracovali a kolik týdnů dovolené dává váš zaměstnavatel (obvykle 4 nebo 5 týdnů ročně). Pokud na DPP odpracujete například 300 hodin za rok a firma dává 4 týdny dovolené ročně, bude váš nárok necelých 24 hodin placené dovolené. To odpovídá zhruba 3 dnům volna, pokud běžně pracujete 8 hodin denně.

Nemocenské dávky a důchod

Je-li z vaší hrubé odměny odváděno sociální pojištění (tj. u měsíčního příjmu vyššího než 11 500 Kč u jednoho zaměstnavatele), potom vám vzniká také nárok na nemocenské dávky.

Práce na DPP se odpracovaných roků pro starobní důchod počítá pouze v případě, že jste v daném měsíci dosáhli určitého výdělku a zároveň z něj bylo odvedeno důchodové pojištění. Pokud si na DPP vyděláte méně než 11 500 Kč, důchodové pojištění se z vaší odměny neodvádí - a takový měsíc se vám do důchodu nezapočítá.

Zásadní je také skutečnost, že hranice 11 500 Kč se posuzuje vždy zvlášť u každého zaměstnavatele.

Ukončení DPP

V DPP může být uvedena doba, po kterou dohoda platí a s jejím uplynutím dochází i k automatickému ukončení DPP. To samé platí i v případě odpracování 300 hodin. Vypovědět dohodu je ale možné i dřív, a to včetně DPP na dobu neurčitou. Je zde však povinná výpovědní lhůta 15 dní. Ta začíná běžet, jakmile doručíte svému zaměstnavateli písemnou výpověď.

Stejně tak to platí i pro zaměstnavatele. Samozřejmě je možné také ukončit pracovní poměr okamžitě, dohodou o ukončení DPP.

Datum narození: 1. 1. dávám tímto výpověď z dohody o provedení práce, uzavřené dne 1. 4. Výpověď podávám v souladu s ustanovením § 77 odst. V Praze dne 31. 5.

Tabulka: DPP vs. DPČ

Kritérium	Dohoda o provedení práce (DPP)	Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)
Maximální rozsah práce	300 hodin za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele	Průměrně max. 20 hodin týdně (počítá se za celé období trvání dohody)
Nárok na dovolenou	Ano, pokud dohoda trvá min. 4 týdny a je odpracováno min. 80 hodin	Ano, pokud dohoda trvá min. 4 týdny a je odpracováno min. 80 hodin
Sociální a zdravotní pojištění	Do 11 500 Kč měsíčně se neplatí	Do 4 500 Kč měsíčně se neplatí

tags: #hlavní #pracovní #poměr #a #DPP #u

Oblíbené příspěvky:

• Srovnání minimálních mezd
• Kontakty na finanční úřad v Karlových Varech
• Vývoj minimální mzdy
• Nárok na proplacenou dovolenou
• Práce v Hradci Králové a okolí