Jak Platit Zdravotní Pojištění při Více Zaměstnáních a Příjmech
Všichni občané s trvalým pobytem v ČR musí být pojištěni u některé ze zdravotních pojišťoven a platit zdravotní pojištění. Pouze za občany, kteří nemají žádný rozhodný příjem a jsou státními pojištěnci (např. penzisté, studenti), platí zdravotní pojištění stát. Všichni zaměstnanci a OSVČ musí platit zdravotní pojištění. Jak se však počítá zdravotní pojištění při více současných příjmech?
Zdravotní pojištění je povinnou daní. Pro výpočet zdravotního pojištění není stanoven žádný maximální vyměřovací základ, jako je tomu u sociálního pojištění. Při výpočtu zdravotního pojištění se neuplatňují žádné slevy nebo odpočty, jako je tomu u daně z příjmu fyzických osob. Od roku 2013 již není ve zdravotním pojištění stanoven maximální vyměřovací základ.
Zdravotní Pojištění u Zaměstnanců
Zaměstnavatelé jako plátci pojistného představují rozhodující skupinu plátců pro příjmovou stránku systému veřejného zdravotního pojištění. Zaměstnanec může být zaměstnán buď u jednoho zaměstnavatele, nebo u více zaměstnavatelů. Zaměstnáním se z pohledu zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. U pracovní smlouvy se odvádí pojistné z každé částky příjmu.
Při souběhu příjmů u více zaměstnavatelů je důležité, aby byl v jejich úhrnu dodržen za příslušný kalendářní měsíc minimální vyměřovací základ u těch příjmů, ze kterých se bude odvádět pojistné. To platí v případě, že u zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) musí být povinné minimum zabezpečeno. Ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., pojistném na veřejné zdravotní pojištění, naopak vyjmenovává osoby nebo situace, kdy zaměstnavatel nemusí stanovené minimum dodržet.
Příklady Situací u Zaměstnanců
Formou příkladů si předvedeme v právních podmínkách postupy zaměstnavatele a pojištěnce v případě více příjmů nebo více pracovněprávních vztahů u jednoho nebo u více zaměstnavatelů, primárně s podmínkou pro zaměstnavatele dodržet minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 4 a 6 zákona č. 592/1992 Sb. Jedná se tedy o situace, kdy zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, tudíž se nezabýváme variantou snížení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance na poměrnou část podle § 3 odst. 9 písm. a) zákona č.
Příklad 1: Dvě Zaměstnání na Zkrácený Úvazek
Paní Hedvika pracuje současně pro dva zaměstnavatele na zkrácený úvazek. U prvního zaměstnavatele má hrubou mzdu 25 000 Kč a u druhého 18 000 Kč. Z obou hrubých mezd je paní Hedvice sraženo zdravotní pojištění ve výši 4,5 % a dalších 9 % z hrubé mzdy platí oba zaměstnavatelé.
Příklad 2: Zaměstnání a Dohoda o Provedení Práce (DPP)
Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele s pravidelným příjmem 33 000 Kč. každý ze zaměstnavatelů je povinen přihlásit osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, za kterého bude odvádět pojistné. z vyměřovacího základu 33 000 Kč činí částka pojistného 4 455 Kč. zaměstnavatel s příjmem 6 000 Kč nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ a pojistné odvede sazbou 13,5 % z částky 6 000 Kč.
Příklad 3: Zaměstnanec s Více DPP u Různých Zaměstnavatelů
Pojištěnec je zaměstnán na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem nanejvýš 10 000 Kč. Za této situace nemá osoba ve zdravotním pojištění vyřešen svůj pojistný vztah, neboť žádný z uvedených příjmů účast na zdravotním pojištění (a tedy ani povinnost placení pojistného) nezakládá. Zaměstnanec ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb. stává se na daný kalendářní měsíc tzv.
Příklad 4: DPP a DPČ s Nízkými Příjmy
Paní Alice pracuje pouze na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, a to pro více zaměstnavatelů současně. Hrubé odměny má vždy do limitu pro neplacení zdravotního pojištění. Vzhledem k tomu, že paní Alice nesplňuje žádnou z legislativních podmínek, aby za ni zdravotní pojištění platil stát, je v registru své zdravotní pojišťovny vedena jako osoba bez zdanitelných příjmů s povinností platit si sama zdravotní pojištění.
Příklad 5: Neplacené Volno a Souběžné Zaměstnání
Zaměstnanec se může se svým (stálým) zaměstnavatelem dohodnout na poskytnutí neplaceného volna například na určitou dobu, po kterou bude v České republice vykonávat práci pro jiného (přechodného) zaměstnavatele. Na základě těchto skutečností neplatí stálý zaměstnavatel po dobu poskytnutého neplaceného volna za zaměstnance pojistné, což pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny doloží výše zmíněným potvrzením od přechodného zaměstnavatele.
Zdravotní Pojištění u OSVČ
OSVČ platí na zdravotním pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu. Osoby samostatně výdělečně činné, které vedou daňovou evidenci nebo uplatňují výdaje ročním výdajovým paušálem, odvádí na zdravotním pojištění 13,5 procenta z vyměřovacího základu.
Zaměstnanec Libor si přivydělává vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Z hrubé mzdy ve výši 40 000 Kč je panu Liborovi klasicky sráženo na zdravotním pojištění 4,5 %. Při výpočtu ročního zdravotního pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti však nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, tak jako je tomu při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Roční zdravotní pojištění se vypočítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu, tedy poloviny daňového základu. Sazba zdravotního pojištění pro OSVČ je 13,5 % z vyměřovacího základu.
Vedlejší Samostatná Výdělečná Činnost
Zaměstnanec Radek si ke svému zaměstnání od září letošního roku přivydělává výkonem samostatné výdělečné činnosti. Pan Radek vykonává tedy vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ a zdravotní pojištění se počítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu, tedy z poloviny daňového základu. Z hrubé mzdy je panu Radkovi standardně sráženo zdravotní pojištění. Z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti doplatí pan Radek zdravotní pojištění jednorázově při odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020. Hrubý zisk činí 36 800 Kč.
Příklad: Souběh Zaměstnání a OSVČ
Podnikající osoba platí v roce 2023 měsíční zálohy v minimální povinné výši 2 722 Kč, samostatná výdělečná činnost je v daném souběhu hlavním zdrojem příjmů. Protože tato osoba platí ve své samostatné výdělečné činnosti alespoň minimální zálohy jako OSVČ, nemusí být v zaměstnání dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Pokud příjem v zaměstnání nedosáhne v některém měsíci roku 2023 minimální mzdy, neprovádí zaměstnavatel dopočet do zákonného minima, ale odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu.
Pasivní Příjmy a Zdravotní Pojištění
Někteří občané mají současně více příjmů, ať už ze zaměstnání, podnikání, nájmu, nebo z kapitálu. Jak se v takových případech vypočítává a odvádí zdravotní pojištění? Zaměstnankyně Pavla má kromě příjmů ze zaměstnání ještě pasivní příjmy z nájmu a z kapitálového majetku. Zdravotní pojištění se odvádí pouze z rozhodných příjmů ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti. Z pasivních příjmů se zdravotní pojištění neplatí. Pan Cyril pracuje pro zaměstnavatele XY na klasickou pracovní smlouvu, a zdravotní pojištění je mu tedy standardně sráženo z hrubé mzdy mzdovou účetní. Současně si však pan Cyril přivydělává na různé brigády na pracovní dohody.
Z pasivních příjmů dle § 8, § 9 a § 10 zákona o dani z příjmu se zdravotní pojištění neplatí bez ohledu na jejich výši. Zaměstnankyně Pavla má kromě příjmů ze zaměstnání ještě pasivní příjmy z nájmu a z kapitálového majetku. Zdravotní pojištění se odvádí pouze z rozhodných příjmů ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti. Z pasivních příjmů se zdravotní pojištění neplatí.
Příklad: Zaměstnání a Příjem z Nájmu
Paní Veronika má mimo hrubou mzdu ze zaměstnání ve výši 38 000 Kč ještě pravidelný měsíční příjem z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu ve výši 9 500 Kč. Zdravotní pojištění je paní Veronice sraženo standardním způsobem pouze ze zaměstnání, z příjmu z nájmu zdravotní pojištění neplatí.
Příklad: Pouze Pasivní Příjmy
Slečna Karolína studuje na VŠ, přičemž má pravidelné pasivní příjmy z nájmu ze zděděných tří bytů po otci. Slečna Karolína je pro účely placení zdravotního pojištění státním pojištěncem a zdravotní pojištění za ni platí stát. Z nájmu se zdravotní pojištění neplatí.
Dohody o Provedení Práce (DPP) a Dohody o Pracovní Činnosti (DPČ)
Z dohody o provedení práce se zdravotní pojištění neplatí, pokud je hrubá odměna 10 000 Kč a méně. Z dohody o pracovní činnosti se zdravotní pojištění neplatí, jestliže je hrubá odměna 3499 Kč a méně. Podnikatelka Romana si v letních měsících přivydělává prací na dohody. Měsíční zálohy na zdravotním pojištění platí od odevzdání přehledu za rok 2021 ve výši 3790 Kč.
Zaměstnanec Jaroslav pracuje současně pro dva zaměstnavatele na dohodu o provedení práce, pro prvního s hrubou odměnou 25 000 Kč a pro druhého s hrubou měsíční odměnou 9 000 Kč. Zaměstnanci pracující pro více zaměstnavatelů na dohodu o provedení práce vždy s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč a méně si však musí zdravotní pojištění sami platit jako osoby bez zdanitelných příjmů.
Příklad: DPP a Limity pro Odvod Pojištění
Pan Cyril pracuje pro zaměstnavatele XY na klasickou pracovní smlouvu, a zdravotní pojištění je mu tedy standardně sráženo z hrubé mzdy mzdovou účetní. Současně si však pan Cyril přivydělává na různé brigády na pracovní dohody. Z dohody o provedení práce se zdravotní pojištění neplatí, pokud je hrubá odměna 10 000 Kč a méně. Z dohody o pracovní činnosti se zdravotní pojištění neplatí, jestliže je hrubá odměna 3499 Kč a méně.
Zdroj: Finance.cz
Tabulka: Limity pro Odvod Zdravotního Pojištění z DPP v letech 2024 a 2025
| Rok | Limit pro Neplacení Zdravotního Pojištění z DPP |
|---|---|
| 2024 | 10 000 Kč a méně |
| 2025 | Méně než 11 500 Kč |
Důležité Zkratky
- HPP: Hlavní pracovní poměr
- DPP: Dohoda o provedení práce
- DPČ: Dohoda o pracovní činnosti
- OSVČ: Osoba samostatně výdělečně činná
tags: #dve #zamestnani #zdravotni #pojisteni #jak #platit
