Dva pracovní poměry u dvou zaměstnavatelů: Podmínky a pravidla v České republice
Chcete si přivydělat a máte dvě zaměstnání? V dnešní době není neobvyklé, že si lidé ke svému hlavnímu zaměstnání přiberou další pracovní poměr nebo si najdou jiný způsob, jak si přivydělat. Můžete mít ke své pracovní smlouvě uzavřenou dohodu u svého stávajícího zaměstnavatele, pokud práce na dohodu bude jiná než ta, kterou děláte na základě pracovní smlouvy. Nebo můžete mít zaměstnavatele dva. Čtěte, jaká pravidla pro souběžné pracovní poměry platí.
Základní pojmy a legislativa
Na začátek si vysvětlíme použité zkratky. HPP je zkratka pro hlavní pracovní poměr a DPP pro dohodu o provedení práce. Je důležité vědět, že rozdělování pracovních poměrů na hlavní a vedlejší již zákoník práce několik let nezná.
Problematika souběhu zaměstnání pro různé zaměstnavatele je upravena v zákoně č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. V českém právním prostředí se setkáváme s určitým omezením pouze v případě, kdy má zaměstnanec více pracovních úvazků u stejného zaměstnavatele.
Pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele
Pokud pracujete na HPP a DPP u jednoho zaměstnavatele, je nutné, abyste u tohoto zaměstnavatele vykonávali minimálně dvě rozdílné práce. Například na HPP pozici sekretářky a na DPP pozici překladatelky. Podle zákoníku práce platí, že zaměstnanec u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Zákoník práce (dále jen „ZP“) obecně takovéto uspořádání vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nezakazuje.
Toto ustanovení chrání především zaměstnance, aby zaměstnavatel neobcházel ustanovení zákona o práci přesčas, době odpočinku a o pracovní době, a nekrátil tak práva zaměstnance. Dle zákoníku práce § 34b zaměstnanec nesmí v rámci druhé smlouvy vykonávat práci, která je stejně druhově vymezená jako ta, kterou vykonává v rámci první smlouvy.
Pracovní poměr u více zaměstnavatelů
Váš zaměstnanec může mít neomezený počet pracovních poměrů. A to jak u vás, tak u jiného zaměstnavatele.
Pokud se ovšem jedná o práci stejného druhu jako v případě paní Aleny, je k topu podle zákoníku práce v § 304 potřeba předchozí souhlas zaměstnavatele. Souhlas musí být písemný a zaměstnavatel jej dokonce může i odvolat (rovněž písemně). Případné odvolání souhlasu musí být odůvodněno, avšak zaměstnavatel může uvést v podstatě jakékoliv důvody. Pokud by zaměstnanec neměl souhlas, případně souhlas byl odvolán, je povinný nový pracovněprávní vztah okamžitě ukončit.
Pokud je předmětem činnosti zaměstnavatele např. poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software, nemůže zaměstnanec pracovat pro jinou společnost, která poskytuje tyto služby, ani nemůže v tomto oboru podnikat. Omezení jiné výdělečné činnosti bez předchozího souhlasu zaměstnavatele se vztahuje pouze na činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele.
Před přijetím druhého zaměstnání si proto nezapomeňte důkladně zkontrolovat, zda váš hlavní zaměstnavatel v pracovní smlouvě tuto doložku nezavedl a také jak si dva zaměstnavatelé konkurují (např. Jelikož se jedná o práci stejného druhu pro jiného zaměstnavatele, musí paní Alena před nastoupením požádat stávajícího zaměstnavatele o písemný souhlas. Pokud by jí nebyl udělen, a ona by přesto nastoupila, vystavuje se riziku výpovědi nebo okamžitému zrušení pracovního poměru ze strany původního zaměstnavatele.
Za výdělečnou činnost se považuje jak další pracovní poměr, tak vlastní podnikání. Pokud jste svému zaměstnanci tento souhlas udělili, můžete ho později odvolat. Ale musíte uvést důvod - bez něj je odvolání neplatné. Po odvolání souhlasu váš zaměstnanec musí ukončit podnikání nebo souběžný pracovní poměr.
V souběžném pracovním poměru můžete zaměstnance zaměstnat na plný i zkrácený úvazek. Operátorka z prvního příkladu tedy může na ranní směně odpracovat osm hodin a na odpolední dalších osm hodin. Pokud u vás zaměstnanec pracuje na více úvazků, z každého odvedete příslušné odvody na pojištění. To stejné platí, pokud má pracovník úvazky u více firem. Každá za něho odvádí pojištění zvlášť.
Jestliže se chystáte zaměstnat pracovníka na souběžný pracovní poměr, ujistěte se, že je na to připravený váš mzdový a účetní program.
Daně a pojištění
Pokud se stane, že onemocníte, váš lékař vám vystaví 2 elektronické neschopenky, pro každého zaměstnavatele jednu. Od 15. V případě, že máte dva zaměstnavatele, oba vám budou vyplácet náhradu mzdy, pokud jste účastni na pojištění, tj. práce.
Představte si situaci: ráno pracujete v účetní firmě a odpoledne učíte na střední škole. Jenže ouha - stát vám dovolí mít pouze jeden hlavní pracovní poměr pro účely pojištění. Co to znamená v praxi? Peníze vám strhávají z obou platů, ale zpátky už nic nedostanete. Je to jako platit dvakrát za jednu věc - prostě vyhozené peníze.
Z každé hlavní práce musíte platit zdravotní i sociální pojištění v plné výši. U zdravotního pojištění jde o 13,5 % z vaší hrubé mzdy. Šéf za vás zaplatí 9 % a vy přispějete 4,5 %. A pozor - tohle platíte z obou prací, i když už jednou pojištěný jste. Se sociálkou je to podobné. Celkem se odvádí 31,5 % - zaměstnavatel dává 24,8 % a vy 6,5 %.
U prvního zaměstnavatele, kde máte podepsané prohlášení, můžete využívat všechny daňové výhody - slevu na poplatníka nebo třeba na děti. Znám spoustu případů, kdy lidé na konci roku koukali jako vyoraná myš, protože jim vyšel pořádný daňový nedoplatek. Je to proto, že se příjmy z obou prací sčítají a můžou vás dostat do vyššího daňového pásma.
Nezapomeňte, že musíte podat daňové přiznání. To platí vždycky, když máte příjmy od více zaměstnavatelů najednou. Když součet vašich příjmů přesáhne maximální vyměřovací základ pro pojistné, máte nárok na vrácení přeplatku.
Když jeden z pracovních poměrů končíte, nezapomeňte si vzít všechny potřebné papíry - zejména potvrzení o příjmech a zaplaceném pojistném.
V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a příjmy v jednom zaměstnání jsou vyšší než minimální vyměřovací základ, příjmy z dalších zaměstnání nikoli, odvede se ve všech případech ze skutečného vyměřovacího základu. Odvod alespoň z minima je splněn. V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů, jednotlivé příjmy jsou nižší než minimální vyměřovací základ, ale v součtu dosáhnou minima, odvádí se pojistné ze skutečně dosažených příjmů. Zaměstnanec nebude doplácet do minima prostřednictvím jednoho zaměstnavatele, podmínka dodržení minimálního vyměřovacího základu je splněna v součtu. Povinností zaměstnance, je doložit doklad každému ze zaměstnavatelů o výši vyměřovacího základu od ostatních zaměstnavatelů. V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a příjmy v součtu jsou nižší, než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit do minima prostřednictvím zaměstnavatele, kterého si zvolí.
Dovolená a pracovní neschopnost
Dovolená při dvou pracovních poměrech? Není to žádná věda! Představte si to takhle: pracujete třeba v kavárně a současně v knihkupectví. V obou případech musíte odpracovat minimálně 60 dní v roce, abyste měli nárok na dovolenou.
Pozor ale na jeden důležitý háček - když vám šéf v kavárně kývne na dovolenou v červenci, neznamená to automaticky, že si můžete užívat volna i v knihkupectví. Co se peněz týče, je to vlastně docela fér - během dovolené dostanete průměrnou mzdu z každé práce zvlášť. Nestíháte vyčerpat všechnu dovolenou do konce roku? Žádný stres, převede se vám do dalšího roku.
V případě souběhu dvou hlavních pracovních poměrů nastává při pracovní neschopnosti specifická situace, kterou je třeba řádně pochopit a správně postupovat. Když zaměstnanec pracuje současně ve dvou zaměstnáních na hlavní pracovní poměr, má v obou případech nárok na náhradu mzdy i nemocenské dávky.
Pokud lékař rozhodne o pracovní neschopnosti, musí zaměstnanec tuto skutečnost nahlásit oběma zaměstnavatelům. V případě, že zdravotní stav neumožňuje výkon práce v obou zaměstnáních, vystaví lékař jeden společný doklad o pracovní neschopnosti, který zaměstnanec předloží oběma zaměstnavatelům.
První tři pracovní dny jsou takzvané karenční dny, během kterých zaměstnanci nenáleží žádná náhrada mzdy. Od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti přebírá výplatu dávek Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenské dávky se vypočítávají z příjmů z obou pracovních poměrů, přičemž se zohledňuje vyměřovací základ za rozhodné období, kterým je zpravidla 12 kalendářních měsíců před vznikem pracovní neschopnosti.
Může však nastat situace, kdy zdravotní stav zaměstnance umožňuje výkon práce pouze v jednom ze zaměstnání. V takovém případě lékař vystaví potvrzení o pracovní neschopnosti pouze pro to zaměstnání, které zaměstnanec nemůže vykonávat. V druhém pracovním poměru pak zaměstnanec normálně pokračuje v práci a pobírá mzdu.
Je důležité si uvědomit, že při souběhu dvou hlavních pracovních poměrů má zaměstnanec povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení z obou příjmů, což mu na druhou stranu zajišťuje nárok na nemocenské dávky z obou zaměstnání. Výše nemocenského se počítá samostatně z každého zaměstnání podle příslušných redukčních hranic. V případě dlouhodobé pracovní neschopnosti může zaměstnanec čerpat nemocenské dávky až po dobu 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti.
Další povinnosti zaměstnance
Při souběhu dvou hlavních pracovních poměrů je zaměstnanec povinen plnit své pracovní povinnosti vůči oběma zaměstnavatelům s maximální péčí a svědomitostí. Každý pracovní poměr představuje samostatný právní vztah, což znamená, že zaměstnanec musí dodržovat pracovní dobu, pracovní postupy a interní předpisy u obou zaměstnavatelů nezávisle na sobě.
V rámci pracovněprávních vztahů je zaměstnanec povinen dbát na ochranu důvěrných informací a obchodního tajemství každého zaměstnavatele. Nesmí docházet k přenosu citlivých informací mezi pracovišti ani k využívání znalostí získaných u jednoho zaměstnavatele ve prospěch druhého.
Významnou povinností je také řádné vedení evidence pracovní doby u obou zaměstnavatelů. Zaměstnanec musí zajistit, že se pracovní doba u jednotlivých zaměstnavatelů nepřekrývá a že jsou dodržovány zákonné limity pro délku pracovní doby a doby odpočinku.
V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zaměstnanec povinen absolvovat školení a dodržovat bezpečnostní předpisy na obou pracovištích. Musí také informovat oba zaměstnavatele o případných zdravotních omezeních nebo rizicích, která by mohla ovlivnit výkon práce.
Z hlediska dovolené a pracovního volna musí zaměstnanec koordinovat čerpání dovolené s oběma zaměstnavateli samostatně. Nárok na dovolenou vzniká v každém pracovním poměru zvlášť a její čerpání je třeba plánovat tak, aby nedocházelo k narušení pracovního procesu u žádného ze zaměstnavatelů.
V případě ukončení pracovního poměru platí pro každý pracovní poměr samostatná pravidla a lhůty. Zaměstnanec musí dodržet zákonné postupy pro ukončení pracovního poměru u každého zaměstnavatele zvlášť, včetně dodržení výpovědních dob a splnění všech povinností souvisejících s předáním práce a pracovních pomůcek.
Rizika a omezení
Mít 2 hlavní pracovní poměry nebo různé formy přivýdělku k práci s sebou přináší i jistá rizika a omezení. Hlavním z nich je již zmíněný zákaz konkurence a konkurenční doložka, která zakazuje zaměstnanci pracovat např. pro konkrétní společnosti.
Dalším rizikem, kterému se lidé s více pracovními úvazky vystavují, je přetížení a vyčerpání. Lidské tělo má určité limity. Lidé pracující na dva pracovní poměry souběžně o tom ví své. Souběžné zaměstnání totiž často vede k vysokému pracovní nasazení, aby člověk zvládl všechny pracovní povinnosti v obou pracích, a ke zvýšenému stresu. To se dříve či později může projevit na zdraví.
Před uzavřením druhého pracovního poměru nebo brigády při práci doporučujeme, abyste informovali svého hlavního zaměstnavatele o tom, že se chystáte pracovat i jinde. Zákon to sice nevyžaduje, ale zaměstnavatel má právo vědět o vašem dalším pracovním vztahu, pokud by to mohlo ovlivnit váš výkon coby jeho zaměstnance nebo by to bylo v rozporu s firemními zájmy.
Dva úvazky znamenají méně času na odpočinek, rodinu a koníčky. A ještě jedna praktická věc - pokud vyděláváte opravdu hodně a překročíte stanovený limit pro odvody, můžete si požádat o vrácení přeplatku.
Mnoho firem přímo v pracovní smlouvě požaduje, abyste jim řekli o další práci a získali jejich souhlas. Není to jen formalita - porušení může mít vážné následky. Je to jako chodit po tenkém ledě - musíte dobře zvážit každý krok. Nejlepší je probrat to s právníkem, který se v pracovním právu vyzná. A hlavně si upřímně odpovědět: Zvládnu opravdu dát sto procent na obou místech? Pamatujte, že porušení těchto pravidel může přijít draho - smluvní pokuty nejsou žádná legrace.
Představte si situaci, kdy jedna firma vyvíjí podobný produkt jako ta druhá. Komu budete loajální? Jak zajistíte, že nepoužijete nápad z jedné firmy v té druhé?
Co vám hrozí? Může to být pěkně drahá legrace. Šéf může ukončit pracovní poměr ze dne na den. A to není všechno - můžete se dočkat i požadavku na vrácení výplaty za hodiny, kdy jste fakticky nepracovali.
Dnes se nejedná o nic výjimečného a často nastává situace, kdy je zaměstnanec činný současně pro více zaměstnavatelů. Důvodů, proč má zaměstnanec současně uzavřeno několik pracovněprávních vztahů, může být mnoho.
Dále je potřeba zodpovědět otázku, co je práce stejného druhu, resp. práce jiného druhu. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1573/2012, ze dne 11.
Omezení upravuje § 304 ZP. Podle § 304 odst. 1 ZP je v takovémto případě k výkonu výdělečné činnosti u jiného zaměstnavatele, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnanec zaměstnaný, vyžadován předchozí písemný souhlas zaměstnavatele.
Souběžné zaměstnání v zahraničí
V zahraničí je však situace mnohdy odlišná. I zde se pracuje především s pracovní dobou a přestávkami. Na rozdíl od nás se však týdenní pracovní doba mnohdy neváže na zaměstnavatele, ale na zaměstnance.
Z dostupných zdrojů je možné vyčíst, že v Německu je povoleno mít více než jedno zaměstnání. Zaměstnanec však musí jasně oddělit jednotlivé pracovní poměry a být plně zapojen do pracovního procesu u všech svých zaměstnavatelů. Platí povinnost loajality zaměstnance vůči zaměstnavateli. Není možné vykonávat druhé zaměstnání, pokud by mohlo být ve střetu zájmů s prvním zaměstnavatelem, například v rámci konkurenčního boje. Zároveň je omezen v počet maximálně odpracovaných hodin za týden, a to v závislosti na oborech pracovní činnosti.
Rakousko umožňuje zaměstnancům práci pro více zaměstnavatelů. Nesmí ale docházet k ohrožení oprávněných zájmů zaměstnavatele. To platí zejména pro případ ochrany hospodářské soutěže. Další práci může zaměstnavatel zakázat v pracovní smlouvě. Podstatné je dodržování pracovní doby, která by neměla být překročena, a to ani v součtu všech pracovních úvazků.
Dánsko toto neřeší, protože má velmi specificky upravenou pracovní dobu - nemá žádný obecný právní předpis. Pracovní doba je obvykle stanovená smluvním tarifem nebo smlouvou o kolektivním vyjednávání. Typická pracovní doba čítá 37 hodin týdně.
Opačná je situace ve Francii. Zde je stanovená týdenní pracovní doba (35 hodin) s možností nařizovat přesčasy. Zaměstnanec tedy nesmí pracovat déle než 10 hodin denně a 48 hodin týdně (nebo 44 hodin týdně, počítaných po dobu 12 po sobě jdoucích týdnů). Nedodržení maximálního pracovní doby je potrestáno pokutou až do výše 1 500 eur. V případě druhého přestupku může být pokuta až 3 000 eur. Zaměstnanec musí svým zaměstnavatelům umožnit, aby zajistili dodržení maximální doby trvání povolené práce.
V Itálii zákoník práce umožňuje mít více než jedno zaměstnání, avšak je potřeba dodržet sazby pracovní doby.
Ve Španělsku není problém mít dvě pracovní smlouvy najednou. Zaměstnanec ve Španělsku může mít více úvazků. Maximální zákonná pracovní doba 40 hodin týdně se vztahuje pouze na jednu smlouvu (nikoliv na jednoho zaměstnavatele!), nesčítá se. U jednoho zaměstnavatele je však situace složitější, obdobně jako u nás.
Ani v Polsku zákon nezakazuje založení pracovního poměru s více než jedním zaměstnavatelem. Některým skupinám zaměstnanců je však možnost mít více jak jedno zaměstnání zapovězena. Například v případě mladistvých a řidičů není možné kumulovat více zaměstnání, resp. pracovat více než danou délku pracovní doby (stanovené doby odpočinku, které nelze krátit). Z formálního hlediska musí být u každého zaměstnavatele dodržovány doby odpočinku.
Doporučení pro efektivní zvládání dvou zaměstnání
- Zaměřte se na efektivní plánování: Plánujte si týdenní rozvrh a rozdělujte si úkoly podle náročnosti.
- Stanovte si priority: Každý týden si definujte, co je potřeba splnit u obou zaměstnavatelů.
- Dopřejte si pravidelný odpočinek: Dodržujte přestávky během dne a dostatek spánku.
Práce na 2 hlavní pracovní poměry nebo brigáda při práci je výhodná zejména pro ty, kteří mají dostatek energie, motivace a schopnost efektivně řídit svůj čas. Pokud se rozhodnete pro souběžné zaměstnání, dejte si pozor na všechny právní a daňové aspekty, abyste se vyhnuli nepříjemnostem.
| Období | Podíl zaměstnanců | Odhadovaný počet osob |
|---|---|---|
| 1. kvartál 1993 | 5,7 % | cca 270 000 |
| 2.-3. kvartál 2007 | 1,6 % | cca 80 000 |
| 4. kvartál 2017 | 2,8 % | cca 145 000 |
Poznámka: Reálné počty takto pracujících osob však budou mnohem vyšší.
tags: #dva #pracovní #poměry #u #dvou #zaměstnavatelů
