Důležité osobní překážky v práci podle zákoníku práce

Právní úprava překážek v práci je obsažena zejména v § 191 až 210 zákoníku práce. Jedná se o situace, kdy zaměstnanec nemůže plnit část pracovního závazku spočívající ve výkonu práce, protože nastanou určité skutečnosti, které činí toto plnění nemožným nebo je značně ztěžují. Zaměstnanec pak nepracuje, byť původně pracovat měl.

Překážky v práci mohou nastat jak na straně zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Jde o nejrůznější situace, které zaměstnancům dočasně brání v plnění pracovních povinností, resp. V praxi jsou mnohem častější takzvané překážky na straně zaměstnance. Zaměstnavatel je přitom povinen omluvit absenci zaměstnance v práci.

Právní úprava s různými překážkami v práci spojuje rozličné důsledky (např. překážky v práci na straně zaměstnavatele. Ve všech případech má zaměstnanec povinnost překážky na jeho straně včas a řádně oznámit a prokázat.

Překážky v práci rozlišujeme na důležité osobní překážky na straně zaměstnance (specifikovány v zákoníku práce), jiné důležité osobní překážky (nalezneme v nařízení vlády), překážky v práci z důvodu obecného zájmu a překážky v práci na straně zaměstnavatele.

Důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance

Základní výčet důležitých osobních překážek obsahuje § 191 zákoníku práce.

Mezi důležité osobní překážky, při nichž je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance, patří podle zákoníku práce:

dočasná pracovní neschopnost
karanténa
mateřská dovolená
otcovská dovolená
rodičovská dovolená
ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiné fyzické osoby
poskytování dlouhodobé péče

U překážek v práci, u nichž je doba jejich trvání a hmotné zabezpečení zaměstnance upraveno zvláštními zákony (zejména zákonem o nemocenském pojištění) již zákoník práce další právní úpravu neobsahuje. Takovou překážkou v práci je rovněž dlouhodobá péče podle § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění.

Pokud zaměstnanec nemůže vykonávat práci ze zdravotních důvodů (dočasná pracovní neschopnost, karanténa), má nárok na nemocenskou. Prvních 14 dnů nemocenskou vyplácí zaměstnavatel, od 15.

Při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě náleží zaměstnanci za prvních 14 dnů náhrada mzdy ve výši 60 % z průměrného redukovaného výdělku. Po uplynutí této doby za podmínek, že vznikl nárok na nemocenské, vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dávku nemocenského.

Mateřská dovolená přísluší výhradně zaměstnankyni (ženě) a poskytuje se v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Činí 28 týdnů v případě 1 dítěte, 37 týdnů v případě více dětí. Nastupuje se zpravidla 6-8 týdnů před očekávaným dnem porodu.

Rodičovská dovolená se poskytuje se za účelem prohloubení péče o dítě. Zaměstnavatel je povinen ji poskytnout na žádost zaměstnance. Přísluší max. do 3 let věku dítěte. Matce přísluší po skončení mateřské dovolené, otci již od narození dítěte.

U mateřské, otcovské a rodičovské dovolené platí, že náhradu poskytuje stát formou peněžité pomoci v mateřství (PPM), otcovské poporodní péče (v obou případech jde o dávku od ČSSZ) nebo rodičovského příspěvku (vyplácí úřad práce). Zaměstnavatel je pouze povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance pro tuto důležitou osobní překážku v práci.

Při ošetřování dítěte nebo jiného člena rodiny (s délkou maximálně 9 dnů, resp. 16 dnů u samoživitelů) a dlouhodobé péče (až 90 dnů) poskytuje ČSSZ dávku ve výši 60 % vyměřovacího základu. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance.

DEMO: Videoseminář: Překážky v práci na straně zaměstnance

Jiné důležité osobní překážky v práci

Vedle tohoto výčtu existují ještě jiné důležité osobní překážky, které upravuje § 199 zákoníku práce a prováděcí nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Okruh jiných důležitých osobních překážek v práci, při nichž se poskytuje pracovní volno, rozsah tohoto pracovního volna, případy, v nichž přísluší po dobu pracovního volna i náhrada mzdy nebo platu, včetně případného spolurozhodování odborové organizace o vyslání zaměstnanců na pohřeb spoluzaměstnance, stanovila vláda svým nařízením č. 590/2006 Sb.

Mezi důležité osobní překážky patří i mateřská, rodičovská a otcovská dovolená. Zaměstnavatel v těchto situacích neposkytuje náhradu mzdy nebo platu, příslušné dávky vyplácí stát.

Mezi další osobní překážky, které jsou uvedené v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., patří například vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, doprovod rodinného příslušníka k lékaři, svatba, pohřeb, stěhování či znemožnění cesty do zaměstnání. Zaměstnanec má v těchto situacích nárok na volno, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Na náhradu mzdy má však nárok pouze v konkrétních situacích, které vyjmenovává Zákoník práce.

Pokud zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu, přísluší ve výši průměrného výdělku.

Zaměstnanec má nicméně právo na svobodnou volbu lékaře a může si tak zvolit i vzdálenější zdravotnické zařízení. V takovém případě se mu pracovní volno na nezbytnou dobu poskytne, avšak náhrada mzdy nebo platu přísluší pouze v rozsahu, jako by navštívil zdravotnické zařízení nejblíže svému bydlišti nebo pracovišti.

Ačkoliv to nařízení vlády nestanoví, zaměstnancům i v tomto případě náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, neboť tak stanoví § 103 odst. 1 písm.

Jedná se o pozdní nástup do zaměstnání po stanoveném začátku pracovní směny z důvodu nepředvídaného přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků. Nemohl-li zaměstnanec dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem (náhradním dopravním prostředkem příp.

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému (ostatním zaměstnancům se takové pracovní volno neposkytuje) na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den pro znemožnění cesty do zaměstnání osobním dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá, a to z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů, živelních událostí nebo jiných mimořádných událostí.

při vlastní svatbě na pracovní volno v rozsahu 2 dnů, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu. To znamená, že pokud se svatební obřad koná v den, který pro zaměstnance není pracovní, náleží pracovní volno jen v rozsahu 1 dne.

V případě, že je nutné doprovodit rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení a zpět, má doprovázející zaměstnanec nárok na poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den.

Pracovní volno se poskytuje za podmínky, že byl doprovod rodinného příslušníka nezbytný a úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu zaměstnance. Uvedené volno se poskytuje pouze jednomu z rodinných příslušníků. Za rodinného příslušníka se pro tento účel považuje manžel, druh, dítě, rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela. Jde-li o ostatní rodinné příslušníky má zaměstnanec právo na pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu.

V případě doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět má zaměstnanec právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce.

K doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte a zpět má zaměstnanec právo na poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu. Pracovní volno se poskytuje na nezbytně nutnou dobu a pouze jednomu z rodinných příslušníků.

Jde o volno k účasti na pohřbu spoluzaměstnance. O účasti rozhoduje zaměstnavatel v dohodě s příslušnou odborovou organizací.

Přestěhování zaměstnance je jeho soukromou záležitostí, proto mu zaměstnavatel poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení. Jestliže se však zaměstnanec stěhuje v zájmu zaměstnavatele (např.

s náhradou mzdy nebo platu v rozsahu nejvýše 4 dnů, má-li skončit pracovní poměr výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů.

bez náhrady mzdy nebo platu v rozsahu nejvýše 2 dnů, má-li skončit pracovní poměr výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. f) až h) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů.

bez náhrady mzdy nebo platu v rozsahu nejvýše 4 dnů, má-li skončit pracovní poměr jinak, než je uvedeno v předchozích dvou odrážkách.

Současně s často diskutovanou novelou zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, která byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 120/2025 Sb. a v účinnost vstoupila k 1. 6. 2025, byl vyhlášen i jiný pracovněprávní předpis - novela nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (dále jen „nařízení vlády“), a to pod č. 122/2025 Sb. Změny v definici okruhu a rozsahu jiných důležitých osobních překážek v práci vstoupily v účinnost současně se zmíněnou novelou zákoníku práce, tj. k 1. 6. 2025.

Důvodem této nové právní úpravy byla nutnost zohlednit změny, které byly provedeny v zákoníku práce od roku 2006. Nařízení vlády totiž nebylo od doby svého přijetí, tj. od roku 2006, jakkoliv novelizováno a nemohly se do něj promítnout legislativní změny zákoníku práce, respektive jiných právních předpisů, které v mezidobí nastaly.

V souladu se zásadou zákazu diskriminace a v návaznosti na změnu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nařízení vlády rozšiřuje právo na překážky v práci i na partnery, kteří v minulosti uzavřeli registrované partnerství podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, či kteří uzavřou partnerství podle zákona č. 89/2012 Sb. Nově mají výše uvedené skupiny zaměstnanců výslovný nárok na pracovní volno (ve stanovených případech s náhradou mzdy/platu) v situacích, které mohly být dříve s ohledem na charakter jejich svazku ze strany zaměstnavatele diskutabilní.

Z hlediska zrovnoprávnění stejnopohlavních svazků toto nařízení stanoví, že pro jeho účely se manželem rozumí vedle partnera, který uzavřel partnerství podle občanského zákoníku, rovněž partner, který uzavřel registrované partnerství podle zákona o registrovaném partnerství, a manželstvím vedle partnerství podle § 655 odst. 2 občanského zákoníku rovněž registrované partnerství podle zákona o registrovaném partnerství.

Dříve byla překážka v práci na straně zaměstnance spočívající ve znemožnění cesty do zaměstnání výslovně spojena pouze s povětrnostními vlivy, což v praxi vyvolávalo nejasnosti ohledně toho, co vše lze pod tento pojem zahrnout. Nové znění danou formulaci zpřesňuje a rozšiřuje - kromě povětrnostních vlivů jsou výslovně uvedeny i „živelní události a jiné mimořádné události“.

„a) Pracovní volno se poskytne zaměstnanci na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší pouze za 1 den. První změnou v tomto bodě nařízení vlády je změna názvu překážky v práci ze „Svatba“ na „Uzavření manželství“. Tato úprava reflektuje celkové zrovnoprávnění manželů s partnery v nařízení vlády.

Dosavadní právní úprava stanovila, že zaměstnanci k účasti na vlastní svatbě náleží pracovní volno v rozsahu dvou dnů, přičemž jeden z nich měl být určen k účasti na svatebním obřadu. Náhrada mzdy nebo platu příslušela pouze za jeden den. Nebylo však stanoveno, za který z případných dvou dnů pracovního volna náhrada mzdy nebo platu přísluší. Nově je výslovně uvedeno, že pokud zaměstnanec čerpá pracovní volno v rozsahu dvou dnů, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu jen za den, kdy se účastnil svatebního obřadu.

Poslední změnu v tomto bodu představuje legislativně-technická úprava v podobě nahrazení odkazu na § 317 zákoníku práce odkazem na § 87a zákoníku práce ve větě, která právo na náhradu mzdy nebo platu přiznává i zaměstnancům, kteří si pracovní dobu rozvrhují sami.

V bodě 7 přílohy dochází nejen ke zpřehlednění, ale i k věcným změnám, které jsou ve prospěch zaměstnanců. Dosavadní úprava rozlišovala v závislosti na typu rodinné vazby, respektive soužití v domácnosti mezi poskytnutím jednoho dne pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu k účasti na pohřbu dané blízké osoby a poskytnutím pouze nezbytně nutné doby v rozsahu nejvýše jednoho dne. Nově se toto dělení odstraňuje a výslovně se stanoví, že pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu pro účely účasti na pohřbu vyjmenovaných blízkých osob přísluší vždy v rozsahu jednoho dne a další den náleží, pokud zaměstnanec současně obstarává pohřeb těchto osob.

Nově má zaměstnanec při úmrtí manžela (partnera), druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance nárok na dalších až pět dnů pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu.

V rámci této překážky v práci dochází k určitému zpřesnění, kdy se nově výslovně uvádí, že pracovní volno za účelem doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení se vztahuje i na doprovod zpět. Totéž platí i pro doprovod dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte. Tento výklad se sice v praxi již široce prosadil, nicméně při čistě formalistickém výkladu textu mohly vznikat určité pochybnosti. Jeví se však jako absurdní, aby zaměstnanec měl právo doprovodit rodinného příslušníka pouze do zdravotnického zařízení, ale tam by ho musel zanechat a zpět by se již tento rodinný příslušník musel dopravit zcela sám bez doprovodu.

Novela nařízení vlády jasně zakotvuje, že nárok na pracovní volno zahrnuje nejen doprovod do zdravotnického zařízení, ale i doprovod zpět. Nové znění odstraní potenciálně sporné výklady, které mohly vést k odmítání nároku zaměstnance na rozsah nezbytného doprovodu.

Změnu v tomto bodu představuje legislativně-technická úprava v podobě nahrazení odkazu na § 317 zákoníku práce odkazem na § 87a zákoníku práce ve větě, která právo na náhradu mzdy nebo platu přiznává i zaměstnancům, kteří si pracovní dobu rozvrhují sami.

Nově bude překážka v práci diferencovat rozsah pracovního volna v závislosti na výpovědním důvodu. V případě skončení pracovního poměru na základě výpovědi dané zaměstnavatelem podle § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohody uzavřené z téhož důvodu, má tedy zaměstnanec právo na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu k vyhledání nového zaměstnání s náhradou mzdy nebo platu v rozsahu až čtyř dní.

Zatímco zaměstnanec, u něhož dochází ke skončení pracovního poměru na základě výpovědi dané zaměstnavatelem podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce anebo dohody uzavřené z téhož důvodu, má právo pouze na pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu v rozsahu nejvýše dvou dní.

V případě překážky v práci upravené pod písm. c) tohoto bodu pak zaměstnanci, stejně jako doposud, přísluší pracovní volno zejména v situacích, kdy pracovní poměr končí jinak, než je uvedeno v písm.

Odpadá také původní konstrukce poskytování pracovního volna v podobě půldnů příslušejících za každý týden výpovědní doby, která byla obtížně aplikovatelná v praxi.

K dosavadnímu rozsahu pracovního volna se přidává ještě další „doplňkové“ pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu pro účely využití poradenských služeb Úřadu práce České republiky, a to v rozsahu nejvýše dvou dnů v případech uvedených v písm. a) a c) tohoto bodu a nejvýše jeden den v případě uvedeném v písm.

V zájmu shrnutí aktuálních změn v oblasti překážek v práci na straně zaměstnance je nutné zmínit ještě jednu důležitou novinku, která sice nevyplývá z nařízení vlády, ale je součástí právě již zmiňované tzv. flexinovely zákoníku práce. Do 31. 5. 2025 platilo, že zaměstnavatel byl povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci z důvodu poskytování dlouhodobé péče jen v případě, pokud tomu nebránily vážné provozní důvody. Tato konstrukce se od 1. 6. 2025 ruší. Nově platí, že zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a až § 41c zákona č.

Výše uvedené případy pracovního volna představují minimální zákonný standard práv zaměstnanců v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci. Kolektivní smlouva může tento rámec rozšířit, a to například v podobě rozsahu pracovního volna či dojednání náhrady mzdy nebo platu.

Některé změny přinesla letošní novela zákoníku práce platná od 1.6. 2025.„Novela odstraňuje některé nepřesnosti, které v praxi způsobovaly zbytečné komplikace. Změny ulehčí život zaměstnavatelům i zaměstnancům tím, že nastavují pravidla pro čerpání pracovního volna v důležitých životních situacích,“ uvedl k novele nařízení ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Příloha k nařízení č. 590/2006 Sb. stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Hlavní překážky jsou uvedeny v následující tabulce:

Překážka v práci	Pracovní volno	Náhrada mzdy/platu
Vyšetření nebo ošetření	Nezbytně nutná doba	Ano, pokud vyšetření/ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu a proběhlo v nejbližším zdravotnickém zařízení
Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce	Nezbytně nutná doba	Ano
Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadné dopravy	Nezbytně nutná doba	Ne
Znemožnění cesty do zaměstnání (pro OZP)	Nezbytně nutná doba, max. 1 den	Ano
Svatba (vlastní)	2 dny, z toho 1 den k účasti na obřadu	Pouze za 1 den (účast na obřadu)
Svatba (dítěte/rodiče)	1 den	U dítěte ano, u rodiče ne
Narození dítěte	Nezbytně nutná doba	K převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět ano, k účasti při porodu ne
Úmrtí	2 dny (manžel, druh, dítě) + 1 den k účasti na pohřbu; 1 den (rodič, sourozenec, rodič/sourozenec manžela, manžel dítěte/sourozence) + další den, pokud zaměstnanec obstarává pohřeb; nezbytně nutná doba, max. 1 den (prarodič, vnuk zaměstnance/manžela, osoba žijící se zaměstnancem v domácnosti) + další den, pokud zaměstnanec obstarává pohřeb	Ano
Doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení	Nezbytně nutná doba, max. 1 den	Ano (manžel, druh, dítě, rodič, prarodič zaměstnance/manžela), jinak ne
Doprovod zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy	Nezbytně nutná doba, max. 6 dnů v kalendářním roce	Ano
Doprovod dítěte do školského poradenského zařízení	Nezbytně nutná doba	Ne
Pohřeb spoluzaměstnance	Nezbytně nutná doba	Ano (určuje zaměstnavatel nebo zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací)
Přestěhování	Nezbytně nutná doba, max. 2 dny	Ne, pokud se nejedná o přestěhování v zájmu zaměstnavatele
Vyhledání nového zaměstnání	Nezbytně nutná doba, max. 1 půlden v týdnu (po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců)	Ano, pokud je výpověď dána zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) ZP, nebo dohodou z týchž důvodů

Pokud jde o volno pro vyhledání nového zaměstnání, nově se tedy zohledňuje důvod ukončení pracovního poměru. U sankčních důvodů se zkracuje doba pracovního volna na polovinu. „Základní rozsah volna (v některých případech s náhradou mzdy) může zaměstnanec využít k účasti na pracovních pohovorech nebo k návštěvě úřadu práce. Pokud tento rozsah vyčerpá a nové zaměstnání si nenajde, bude moci využít nové doplňkové neplacené volno v rozsahu až dvou dnů, určené výhradně pro využití poradenských služeb úřadu práce,“ připomíná Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Překážky v práci z důvodu obecného zájmu

U překážek v práci z důvodu obecného zájmu, přísluší zaměstnanci volno od zaměstnavatele v rozsahu výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze vykonávat mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy ale nepřísluší, pokud není stanoveno jinak. Sem spadá například:

výkon veřejné funkce
občanské povinnosti (svědci, tlumočníci nebo jiné osoby předvolané k soudu)
jiné úkony ve veřejném zájmu
volno v souvislosti s brannou povinností

Do této kategorie patří i volno pro táborové vedoucí. Právě u nich je výjimka a za překážku v práci jim náleží i náhrada mzdy, pokud jde o akci pořádanou právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti, což je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat. Vyplacenou náhradu na žádost zaměstnavatele refunduje stát. Za děti a mládež se považují osoby mladší 26 let.

Překážky na straně zaměstnavatele

Mezi překážky na straně zaměstnavatele patří prostoje a práce přerušené z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí, a dále jiné překážky. Rozdíl spočívá ve výši náhrady, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout za to, že mu neumožňuje výkon práce. U prostojí je výše náhrady minimálně 80 % průměrného výdělku, u přerušení z důvodu povětrnostních vlivů nebo živelní události je to 60 % průměrného výdělku. U ostatních překážek v práci má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku.

Pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu překážek na své straně, zaměstnanci vždy náleží náhrada mzdy, která se počítá z průměrného výdělku zaměstnance.

Při dočasném omezení odbytu výrobků nebo poptávky po službách lze ale dohodou s odborovou organizací (a pokud u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí vnitřním předpisem) stanovit, že se náhrada snižuje až na 60 % průměrného výdělku.

Překážky na straně zaměstnavatele
Překážka v práci na straně zaměstnavatele	Výše náhrady mzdy/platu	Poznámka
Prostoje	Min. 80 % průměrného výdělku	přechodná a neplánovaná překážka v práci na straně zaměstnavatele
Přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí	60 % průměrného výdělku
Ostatní překážky v práci	100 % průměrného výdělku
Ostatní překážky při omezení odbytu výrobků/poptávky po službách	Až 60 % průměrného výdělku	Nutná dohoda s odborovou organizací, resp.

tags: #důležité #osobní #překážky #v #práci #zákoník