Dotace na invalidní zaměstnance: Podmínky a výhody pro zaměstnavatele v ČR

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) je důležitým aspektem sociální politiky v České republice. Stát se snaží motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání OZP prostřednictvím různých finančních příspěvků a výhod. Tento článek shrnuje klíčové informace o dotacích na invalidní zaměstnance, podmínky pro jejich získání a povinnosti zaměstnavatelů.

Legislativní rámec

Realizace nástrojů na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením je upravena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Okruh osob se zdravotním postižením vymezuje § 67 zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.). Rozumí se jimi fyzické osoby, kterou jsou uznány invalidními v prvním, druhém nebo třetím stupni, popř. jsou osobami zdravotně znevýhodněnými. Osoby invalidní ve třetím stupni jsou také pojmenovány jako osoby s těžším zdravotním postižením. Rozhodnutí o tom, v jaké kategorii bude osoba zařazena, je v kompetenci orgánu sociálního zabezpečení.

Již sedm let se v personální praxi uplatňuje nový pojem tzv. osoba zdravotně znevýhodněná. Jde o osobu, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněnou, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat, jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Povinnosti zaměstnavatelů

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením mají všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru, volených zaměstnanců a zaměstnanců jmenovaných do funkcí. Jedná se o povinný podíl 4 %.

Zaměstnavatel je povinen přizpůsobit práci a pracoviště omezením souvisejícím s mírou a druhem postižení daného pracovníka.

Zaměstnavatelé zaměstnávající osoby zdravotně postižené velmi často nevedou řádnou evidenci zdravotn postižených osob a pracovních míst, která jsou pro ně vyhrazena. Další chybou je nesplnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním pojištěním. Chybou je také neplnění dalších povinností, k nimž patří například spolupráce s krajskou pobočkou Úřadu práce při zajišťování pracovní rehabilitace.

Možnosti podpory zaměstnvání OZP

Přímo zákon o zaměstnanosti nabízí několik možností, jak získat podporu při zaměstnání osoby se zdravotním postižením.

Příspěvek na zřízení pracovního místa: Podmínky stanoví § 75 zákona. Zaměstnavatel musí uzavřít dohodu s úřadem práce a pracovní místo musí být osobou se zdravotním postižením obsazeno 3 roky.
Příspěvek na úhradu provozních nákladů: Vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením (§ 76). Opět musí být uzavřena dohoda zaměstnavatele s úřadem práce a zaměstnavatel musí prokázat bezdlužnost. Roční výše příspěvku může být nejvýše 48.000 Kč, ale nenáleží zaměstnavateli, pokud osoba se zdravotním postižením nepracuje na pracovišti zaměstnavatele.
Zaměstnavatel na chráněném trhu práce: Pokud zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením, může s úřadem práce uzavřít dohodu o jeho uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Poté má zaměstnavatel nárok na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Dále náleží zaměstnavateli v rámci tohoto příspěvku paušální částka 1.000 Kč měsíčně na osobu se zdravotním postižením.

Další možnosti zvýšení příspěvku

Příspěvek jde dále zvýšit, pokud zaměstnavatel vynaložil náklady na:

náklady zaměstnanců a pracovních asistentů při pomoci osobám se zdravotním postižením,
náklady na dopravu osob se zdravotním postižením,
náklady na přizpůsobení provozovny pro zaměstnání osob se zdravotním postižením.

Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce

Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady nákladů vynaložených na mzdy nebo platy a dalších nákladů.

Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši 75 % skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.

Od 1. října 2022 se tato částka podle nařízení vlády č. 276/2022 Sb., ze dne 14. 9. 2022 zvyšuje na částku 14 200 Kč (dříve 13 600 Kč). Bude poskytnuta zpětně od 1. července 2022. Poskytuje se na osobu se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti nebo b) a nejvýše 5 000 Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou.

Výpočet příspěvku - příklady

Příklad č. 1: Měsíční hrubá mzda zaměstnance, který je OZP podle ustanovení § 67 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti, činí 4.000 Kč, odvody na veřejné zdravotní pojištění činí 360 Kč a na sociální pojištění 992 Kč. Mzdové náklady činí celkem 5.352 Kč. Příspěvek na tyto mzdové náklady může být poskytnut jen ve výši 4.014 Kč (0,75 x 5.352). V tomto případě zaměstnavatel dále může uplatnit zvýšení příspěvku a paušální částku ve výši 1.000 Kč.
Příklad č. 2: Měsíční hrubá mzda zaměstnance, který je OZP podle ustanovení § 67 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti, činí 15.000 Kč, odvody na veřejné zdravotní pojištění činí 1.350 Kč a na sociální pojištění 3.720 Kč. Mzdové náklady včetně odvodů činí celkem 20.070 Kč. Příspěvek na tyto mzdové náklady může být poskytnut jen ve výši 14.200 Kč (0,75 x 20.070 = 15.053). V tomto případě již zaměstnavatel nemůže uplatnit zvýšení příspěvku, ale jen paušální částku ve výši 1.000 Kč.
Příklad č. 3: Zaměstnanec, který je OZP podle ustanovení § 67 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti, byl v pracovním poměru u zaměstnavatele od 1. 3. 2022 do 15. 3. 2022. Hrubá mzda za toto období činí 10.000 Kč, odvody na veřejné zdravotní pojištění činí 900 Kč a na sociální pojištění 2.480 Kč. Mzdové náklady činí celkem 13.380 Kč. Příspěvek na tyto mzdové náklady může být poskytnut jen ve výši 10.035 Kč (0,75 x 13.380 = 10.035). V tomto případě zaměstnavatel dále může uplatnit zvýšení příspěvku a paušální částku ve výši 1.000 Kč.

Podmínky pro poskytnutí příspěvku

Příspěvek podle § 78a se zaměstnavateli dle ustanovení § 78a odst. 4 zákona o zaměstnanosti neposkytne po dobu 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce, pokud výše uložené pokuty přesáhla 50.000 Kč, a to na vyšší počet zaměstnanců, kteří jsou OZP, než jaký zaměstnavatel zaměstnával ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení této pokuty.

Pokud ÚP ČR ze stejného důvodu dohodu o UZ podle ustanovení § 78 odst. 7 písm.

Postup při uplatňování mzdových nákladů

Zaměstnavatel do žádosti uvede pouze skutečně vyplacené mzdové náklady.
Do mzdových nákladů se pro účely tohoto příspěvku započítává celá částka náhrady mzdy za dobu pracovní neschopnosti nebo karantény (vyplacená zaměstnanci podle ustanovení § 192 odst. 1 a 2 zákoníku práce) s výjimkou nákladů na náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti (karantény), která byla dohodnuta nebo stanovena nad výši, na kterou zaměstnanci vznikl nárok podle zákoníku práce (ustanovení § 192 odst.
Pokud některá složka mzdových nákladů nebyla vyplacena, uvede zaměstnavatel k OZP výši nákladů na mzdu bez nevyplacených nákladů. Pokud tedy zaměstnavatel např. zaměstnanci nevyplatil mzdu, ale odvedl za něj pojistné, příspěvek mu bude za odvedené pojistné poskytnut, a to ve výši 75% uvedené částky, maximálně však 14.200/5.000 Kč.
Zaměstnavatel bude v žádosti a ve jmenném seznamu zaměstnanců uvádět mzdové náklady bez části mzdy poskytnuté zaměstnancům, kteří jsou OZP, formou naturální mzdy.
Zaměstnavatel bude v žádosti a ve jmenném seznamu zaměstnanců uvádět mzdové náklady bez těchto srážek. Jedná se o srážky ze mzdy k uspokojení dluhu zaměstnance vůči zaměstnavateli s výjimkou srážek k uhrazení škody, za kterou odpovídá zaměstnanec a příspěvku zaměstnance na závodní stravování (musí být provedena na základě písemné dohody).
Zaměstnavatel bude v žádosti a ve jmenném seznamu zaměstnanců uvádět mzdové náklady bez náhrad mezd nebo platu poskytované zaměstnancům při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.

Doklady potřebné k žádosti

jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou OZP.
Skutečnost, že zaměstnanec je OZP, zaměstnavatel dokládá k první žádosti o poskytnutí příspěvku podle ustanovení § 78a na tohoto zaměstnance; pokud skutečnost již byla tímto zaměstnavatelem doložena ÚP ČR k jakékoliv předchozí žádosti podané v minulosti na příslušné KrP nebo příslušném VKoP a nedošlo ke změně statusu, zaměstnavatel skutečnost nedokládá.

Další výhody pro zaměstnavatele

Plnění tzv. povinný podíl, pak mu zaměstnanci se zdravotním postižením ušetří finanční prostředky.

Zaměstnavatel v rámci své daňové povinnosti k dani z příjmů může uplatnit slevu na této dani podle § 35 zákona o daních z příjmů. Výše slevy činí 60.000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením (tedy invalidního zaměstnance ve třetím stupni), popř. 18.000 Kč za ostatní zaměstnance se zdravotním postižením.

V zákoně se objeví sleva na pojistném pro zaměstnavatele, který zaměstnává vyjmenované osoby v § 7a odst. 1 tohoto zákona. Mezi ně patří mimo jiné i osoba se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti - tedy osoby invalidní či osoby zdravotně znevýhodněné.

Výše slevy pak bude činit 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance, na kterého je sleva uplatňována. Sleva bude uváděna na tiskopise a lze ji uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za daný kalendářní měsíc (tzn. tiskopis musí být podán v zákonné lhůtě do 20.

Ustanovení § 76 odst. 9 zákona o zaměstnanosti uvádí výčet ustanovení, která platí pro poskytování tohoto příspěvku v případě osoby samostatně výdělečně činné, která je OZP.

Druhy provozních nákladů, na které lze poskytnout příspěvek na PN, jsou stanoveny v ustanovení § 8 a § 9 prováděcí vyhlášky a způsob poskytování příspěvku je stanoven v ustanovení § 10 prováděcí vyhlášky.

Zvýšené správní náklady poskytované měsíčně ve výši 7 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, definované v ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a v ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) prováděcí vyhlášky, se nedokládají.

Domácí zaměstnanci

Domácí zaměstnanec je zaměstnanec, který pracuje výhradně ve svém bydlišti. Pokud se shoduje adresa bydliště zaměstnance s adresou místa výkonu práce (dále také „provozovna“), je považován za domácího zaměstnance.

Takového zaměstnance nelze započítat do počtu zaměstnanců, kteří pracují na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm pro účely splnění podmínky § 78 odst. 2 písm. d) bod 2 zákona o zaměstnanosti. Výjimkou je případ, kdy je adresa sídla zaměstnavatele i provozovny zaměstnavatele rovněž bydlištěm zaměstnavatele, a tato adresa je také bydlištěm zaměstnance - osoby se zdravotním postižením, např. z důvodu příbuzenského vztahu nebo provozování rodinného závodu na adrese bydliště.

Pokud zaměstnanec pracuje jak ve svém bydlišti, tak v provozovně zaměstnavatele nebo jeho smluvního partnera, jejíž adresa je odlišná od adresy bydliště zaměstnance, není tento zaměstnanec považován za tzv. domácího zaměstnance a lze jej započítat do počtu zaměstnanců, kteří pracují na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm pro účely splnění podmínky § 78 odst. 2 písm. d) bod 2 zákona o zaměstnanosti.

Z uvedeného tedy vyplývá, že zaměstnance, který částečně nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, protože podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje i v místě svého bydliště (tzv. homeworking), je možné zahrnout do skupiny zaměstnanců pracujících na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm pro účely splnění podmínky § 78 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti.

Proces podání žádosti

Řízení o žádosti je v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zahájeno dnem, kdy byla písemná žádost doručena ÚP ČR. Žádost musí být KrP nebo VKoP doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí.

K žádosti je potřeba doložit doklad o zřízení účtu a potvrzení o bezdlužnosti (§ 75 odst.

Podmínky pro bezhotovostní výplatu mzdy

Postup: Splnění podmínky bezhotovostní výplaty 80 % OZP v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání je sledováno zvlášť (samostatně) za jednotlivé kalendářní měsíce v průběhu sledovaného období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání.

Příklad k problematice sledovaného období: Žadatel podal žádost o uzavření dohody o uznání dne 1. 3. 2018. Splnění podmínek podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti tedy bude posuzováno v průběhu období 1. 3. 2017 až 28. 2. 2018. Pokud žadatel vznikl později než 1. 3. 2017, sleduje se plnění podmínek v průběhu období jeho existence.

Příklad posuzování podmínek pro bezhotovostní výplatu mzdy
Datum	Celkový počet zaměstnanců	Počet OZP	Mzda OZP vyplácena bezhotovostně
K 1. 3. 2017	10	0	-
1. 12. 2017	25	15	Ano, všem

Zaměstnavatel nemusí po dobu 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání existovat. Pokud žadatel vznikl dříve než 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání, sleduje se plnění podmínek v průběhu období 12 měsíců přede dnem podání žádosti. Pokud žadatel neexistuje 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání, sleduje se plnění podmínek za dobu existence žadatele.

Zaměstnavatel nemusí v průběhu období, za které je zjišťováno plnění podmínek, zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, s výjimkou kalendářního čtvrtletí předcházejícího dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání, ve kterém je již povinen zaměstnávat ve čtvrtletním přepočteném počtu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců (§ 78 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti).

Pokud však zaměstnavatel osoby se zdravotním postižením v průběhu sledovaného období zaměstnával, u všech těchto osob bude posuzováno plnění podmínek podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti, tj. např. kolika těmto osobám byla v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání vyplácena mzda bezhotovostně a kolika osobám hotově, a to zvlášť za jednotlivé měsíce sledovaného období.

Další povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel je podle ustanovení § 78 odst. 6 písm. d) zákona o zaměstnanosti povinen předkládat ÚP ČR roční zprávu o své činnosti, a to vždy do 15. 7. následujícího kalendářního roku.

Příklad: první dohoda o UZ byla se zaměstnavatelem uzavřena 1. 5. 2018, první roční zprávu o činnosti zaměstnavatel doloží do 15. 7. 2019.

Pokud nejpozději do 3 měsíců po uplynutí této doby zaměstnavatel opětovně požádá ÚP ČR o uzavření dohody o UZ, uzavírá se tato dohoda na dobu neurčitou. Příklad: Dohoda je účinná od 15. 3. 2018 do 14. 3. 2021, není tedy již účinná od 15. 3. 2021, opětovně musí být doručena žádost o uzavření dohody o UZ na ÚP ČR do 14. 6. 2021. Bude-li žádost doručena po termínu stanoveném v § 78 odst.

Zaměstnavatel může osoby zdravotně postižené zaměstnávat prostřednictvím chráněné dílny. Zřízení chráněné dílny musí povolit příslušný úřad práce. Podmínkou je, aby dílna zaměstnávala více než 60 procent osob se zdravotním postižením. Co se týče podpory státu, úřad práce zpravidla přispívá na její zřízení a po stanovenou dobu přispívá také na částečnou úhradu provozních nákladů.

Příprava k práci osoby se ZP patří mezi vhodné možnosti pro zaměstnavatele. Souvisí s pracovní rehabilitací a provádí se podle § 72 z. o. zam. Je to cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.

tags: #dotace #na #invalidní #zaměstnance #podmínky