Doplatek mzdy po skončení pracovního poměru dle zákoníku práce

Tento článek se zabývá problematikou doplatku mzdy po skončení pracovního poměru v České republice, a to v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších předpisů.

Zákonná úprava výplaty mzdy po skončení pracovního poměru

Zákoník práce v § 141 odst. 5 jednoznačně stanoví postup pro výplatu mzdy nebo platu při skončení pracovního poměru:

„Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu nebo plat za měsíční období, na které mu vzniklo právo v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru.“

Zákoník práce tímto jednoznačně stanoví v jaké lhůtě je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci, který o to požádá mzdu, na kterou mu vzniklo právo již v den skončení pracovního poměru, mimo případy, kdy to neumožňuje technika výpočtu mzdy. Zaměstnavatel pak může zaměstnanci vyplatit mzdu až po skončení pracovního poměru, nejpozději však v nejbližším pravidelném termínu výplaty.

Stanovením závazného postupu pro výplatu mzdy při skončení pracovního poměru zákoník práce realizuje naplnění čl. 12 Úmluvy (Mezinárodní organizace práce) č. 95 o ochraně mzdy.

Důležité je, že § 141 odst. 5 stanoví, že při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost mzdu splatnou za měsíční období v den skončení pracovního poměru.

Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

Co dělat, když zaměstnavatel nechce vyplatit mzdu

Jestliže zaměstnavatel nepostupuje výše uvedeným způsobem, má občan možnost podat podnět k provedení kontroly dodržování pracovněprávních předpisů.

V případě, že se rozhodnete podat podnět, můžete tak učinit elektronicky, písemně, prostřednictvím elektronické pošty, případně přímo na příslušném oblastním inspektorátu práce, adresy naleznete na www.suip.cz. Kontrolu provádí místně příslušný oblastní inspektorát práce, kde se nalézá místo výkonu práce nebo sídlo zaměstnavatele.

Předmětem této kontroly je pak především dodržování právních předpisů v oblasti, na kterou podnět upozorňuje. Po ukončení kontroly je podateli podnětu zaslána písemná informace o výsledku spolu se sdělením, zda byly skutečnosti uváděné v podnětu kontrolou potvrzeny.

Neplatné rozvázání pracovního poměru a náhrada mzdy

V souladu s § 72 zákoníku práce mohou jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

Dvouměsíční lhůta k podání výše uvedené žaloby je tzv. prekluzivní lhůta, u které platí pravidlo, že není-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, toto právo zanikne - žalobu je nutné nejpozději v poslední den lhůty doručit soudu (nestačí ji pouze odeslat v tento den poštou).

Dojde-li k neplatnému rozvázání pracovního poměru, může se na výši náhrady zaměstnavatel se zaměstnancem buď dohodnout, nebo v případě žaloby vyčká na rozhodnutí soudu a bude-li doba neplatnosti rozvázání pracovního poměru delší než 6 měsíců, je rozumné žádat soud o přiměřené snížení náhrady mzdy. V obou případech jsou však povinnosti zaměstnavatele z hlediska likvidace náhrady stejné, jen výše náhrady se zpravidla liší.

Příklad:

Zaměstnavatel dal neplatnou výpověď z pracovního poměru k 30. 6. 2024 a oznámil zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení ukončení zaměstnání. Též vystavil evidenční list důchodového pojištění s ukončením pojištění k 30. 6. 2024. Soud vynesl rozsudek, že pracovní poměr skončil neplatně a že pracovní poměr dosud trvá. Mohou nastat dvě situace:

Pracovní poměr nadále trvá, zaměstnavatel začne zaměstnanci znovu přidělovat práci a bude mu poskytovat mzdu.
Zaměstnavatel se se zaměstnancem dohodne na tom, že pracovní poměr skončí dohodou k určitému dni, například k 30. 4. 2025.

Pokud k dohodě nedojde, bude pracovní poměr trvat nadále a od doby, kdy zaměstnavatel zaměstnanci začne přidělovat práci podle pracovní smlouvy, bude zaměstnanci poskytovat všechny mzdové náležitosti buď podle mzdového výměru, nebo podle sjednané výše mzdy, byla-li mzda sjednána. Za dobu od neplatného skončení pracovního poměru do doby platného rozvázání pracovního poměru, respektive za dobu od neplatného rozvázání pracovního poměru do doby, kdy zaměstnanci bude přidělována práce, bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Výpočet náhrady mzdy

Náhrada mzdy bude náležet od 1. 7. 2024, kdy rozhodným obdobím pro výpočet průměrného hodinového výdělku je 2. čtvrtletí 2024. Předpokládejme, že průměrný hodinový výdělek činil 125,56 Kč a zaměstnanec pracoval v rámci 37,5 hodinové týdenní pracovní doby. Zjištěný průměrný hodinový výdělek je stanoven z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Ačkoliv je tento průměrný výdělek platný pro výpočet náhrady mzdy a další pracovněprávní nároky pouze ve třetím čtvrtletí 2024, použije se zpravidla tento průměrný výdělek i pro výpočet náhrady mzdy v dalších obdobích s tím, že pro další období se již považuje za pravděpodobný výdělek.

Zaměstnavatel zúčtoval náhradu mzdy najednou v měsíci dubnu 2025 (výplatní termín v květnu). Náhrada mzdy podléhá zdanění a odvodu zdravotního i sociálního zabezpečení.

Zdanění náhrady mzdy

Poplatník je stále zaměstnancem a může tedy u zaměstnavatele učinit Prohlášení poplatníka daně z příjmů, pokud ho neučinil u jiného plátce příjmu. V případě, že má již jiného plátce, kde má Prohlášení poplatníka daně z příjmů učiněno, nemůže současně podepsat Prohlášení u tohoto plátce. Ten pak musí zdanitelný příjem zdanit zálohovou daní ve výši 15 % a 23 % bez uplatnění jakýchkoliv daňových slev. Předpokládejme, že zaměstnanec v měsíci, kdy se náhrada ušlého příjmu poskytuje, neměl jiného plátce daně z příjmu (znamená to, že mohl učinit Prohlášení poplatníka daně z příjmů) a prokázal, že má ve společné domácnosti 2 nezletilé děti, které neuplatňuje druhý z poplatníků žijící ve společně hospodařící domácnosti. V takovém případě se uplatní základní sleva na poplatníka a daňové zvýhodnění na dvě děti, které poplatník prokáže.

Zdravotní pojištění

V souladu s ustanovením § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, musí zaměstnavatel zaplatit celou výši pojistného z minimálního vyměřovacího základu, není-li minimální vyměřovací základ dosažen z důvodu překážek na straně zaměstnavatele. Znamená to, že celá doba, kdy zaměstnavatel nepřiděloval práci, se musí zpětně posoudit jako překážka na straně zaměstnavatele a z hlediska zdravotního pojištění je nutné za měsíce, kdy nebylo pojistné odvedeno, odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu.

Z hlediska zdravotního pojištění je nutné zaměstnance znovu přihlásit k pojištění do 8 dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o této skutečnosti dozvěděl, s použitím kódu "P", aby došlo k pokračování zaměstnání. Dále je nutné doplatit zdravotní pojištění za dobu od neplatného skončení pracovního poměru do platného ukončení, respektive od neplatného skončení pracovního poměru do kalendářního dne, který předchází dni, kdy zaměstnanec opět nastoupil do práce, za kterou pobíral mzdu. Celou tuto dobu je nutné posoudit z hlediska dodržování minimálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Nejedná-li se o pojištěnce státu, pro které neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, je třeba doplatit dlužné pojistné.

Zaměstnavatel musel zaměstnance znovu přihlásit k pojištění k datu 1. 7. 2024 s použitím kódu "P", aby došlo k pokračování zaměstnání. Náhrada mzdy byla zúčtována v měsíci dubnu 2025, a proto bude dlužné pojistné na zdravotní pojištění vypočteno za měsíce červenec 2024 až březen 2025.

Pokud by byl zaměstnanec v době neplatného skončení pracovního poměru zaměstnán u jiného zaměstnavatele, je nutné získat potvrzení, že z jeho příjmu bylo v inkriminované době odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, a pojistné z minimálního vyměřovacího základu by se u tohoto zaměstnavatele již neodvádělo. Obdobně by se posuzovala situace, kdyby se tento zaměstnanec v době neplatného skončení pracovního poměru stal osobou samostatně výdělečně činnou a za jednotlivé měsíce by hradil zdravotní pojištění v minimální výši platné pro OSVČ, které mají podnikání jako hlavní zdroj příjmů. Pro rok 2024 činila tato výše 2 968 Kč, pro rok 2025 se jedná o částku 3 143 Kč.

V případě, že by "zaměstnanec" v době neplatného skončení pracovního poměru platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, tj. částku 2 552 Kč za červenec až prosinec 2024 a v dalších měsících pak 2 808 Kč, měl by požádat příslušnou zdravotní pojišťovnu o vratku pojistného, neboť povinnost odvádět zdravotní pojištění je na straně zaměstnavatele. V takovém případě by zaměstnavatel vystavil potvrzení o tom, že pracovní poměr trval a v jednotlivých měsících uhradil pojistné i za zaměstnance v rozsahu minimální výše pojistného, tj. za dané období 23 745 Kč.

Při jakémkoliv doplatku pojistného, tedy i pojistného vázajícího se na dobu neplatného skončení pracovního poměru, požadují pojišťovny zpětnou opravu přehledů o výši vyměřovacích základů a výši pojistného za příslušné kalendářní měsíce. Podle stávající právní úpravy však není tento požadavek oprávněný. Je na zaměstnavateli, vyhoví-li požadavku zdravotní pojišťovny, či nikoliv.

Při doplatku dlužného pojistného je zdravotní pojišťovna povinna vyčíslit penále. Zaměstnavatel má právo požádat o odstranění tvrdosti zákona, tj. žádat o prominutí penále, pokud výše penále činí nejvýše 20 000 Kč. Je v plné kompetenci zdravotní pojišťovny rozhodnout, zda žádosti zaměstnavatele vyhoví. Je-li penále vyšší, rozhoduje Rozhodčí orgán zdravotních pojišťoven. Žádost o odstranění tvrdosti je nutné podat do 15 dnů po doručení platebního výměru týkajícího se úhrady penále.

Lze se též se zdravotní pojišťovnou dohodnout, že se údaje o výši pojistného a vyměřovacích základech uvedou v přehledné tabulce s rozdělením do jednotlivých měsíců.

Nemocenské pojištění

Pokud došlo k neplatnému skončení pracovního poměru, musí být tato skutečnost oznámena okresní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode dne, kdy se o této skutečnosti zaměstnavatel dozvěděl, pokud nemá zaměstnavatel s ÚSSZ dohodnutou delší lhůtu pro plnění ohlašovacích povinností. Na předepsaném formuláři se oznámí nástup do zaměstnání k datu 1. 7. 2024.

Práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance

Podmínky pro poskytování mzdy musí být stejné pro muže a ženy. Zaměstnancům, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, přísluší stejná mzda.

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vznikl za tuto dobu nárok, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Pokud byla mzda sjednána v kolektivní nebo v pracovní smlouvě již s přihlédnutím k případné práci přesčas, příplatek ani náhradní volno podle odstavce 1 nepřísluší.

Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu bude poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Dohoda o skončení pracovního poměru

Kdykoliv však může být v případě sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru uzavřena dohoda o skončení pracovního poměru podle § 49 ZP. V dohodě je možné dohodnout datum skončení pracovního poměru a výši náhrady.

Převedení na jinou práci

Je-li zaměstnanec převeden podle § 37 odst. 2 písm. přísluší mu po dobu převedení ke mzdě doplatek do výše průměrného výdělku. Doplatek přísluší i tehdy, přejde-li zaměstnanec k jinému zaměstnavateli, protože pro něj dosavadní zaměstnavatel nemá jinou vhodnou práci. Vláda stanoví nařízením, za jakých podmínek uhradí příslušný orgán státní správy náklady na případný doplatek mzdy podle odstavce 1 písm.

Vadná práce a zmetky

Vyrobí-li zaměstnanec zaviněně svou vadnou prací zmetek (vadný výrobek), nepřísluší mu za práci na něm mzda. Lze-li zmetek opravit a provede-li zaměstnanec opravu sám, přísluší mu mzda za práci na tomto výrobku, nikoliv však mzda za provedení opravy. Jestliže zaměstnanec zmetek nezavinil, přísluší mu mzda jako za práci bezvadnou. Tato mzda mu přísluší i tehdy, nebylo-li mu po oznámení závady uloženo zastavit práci.

Další práva zaměstnance

Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené na zotavenou mzdu splatnou během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak.
Mzda se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Mzda se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě dohodnuto jinak.
Při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách.
Zaměstnanec může k přijetí mzdy písemně zmocnit jinou osobu. Manželu lze mzdu vyplatit jen na základě písemného zmocnění.

Naturální mzda

Zaměstnanci lze poskytovat část mzdy s výjimkou minimální mzdy naturální formou. Jako naturální mzdu lze poskytovat výrobky, výkony, práce a služby. Poskytování naturální mzdy ve formě lihovin nebo jiných návykových látek není dovoleno.

Minimální mzda

V případě, kdy není uzavřena kolektivní smlouva nebo mzda není v kolektivní smlouvě sjednána, nesmí být mzda nižší než příslušný minimální mzdový tarif.

Průměrný výdělek

Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 22 dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek, popřípadě jako průměrný denní (směnový) výdělek.

Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda (část mzdy), která je poskytována za delší období než kalendářní čtvrtletí, určí se pro účely zjišťování průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí; zbývající část (části) této mzdy se zahrne do hrubé mzdy při zjišťování průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). Počet dalších období se určí podle celkové doby, za niž se mzda poskytuje.

Mzda musí být sjednána nebo stanovena písemně před výkonem práce, za kterou tato mzda přísluší. Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci nahlížet do právních předpisů, které upravují poskytování mzdy, a do vnitřního mzdového předpisu, jestliže jím stanoví poskytování mezd.

tags: #doplatek #mzdy #po #skončení #pracovního #poměru