Deponovaná mzda: Účtování a praktické příklady
Deponovaná mzda je pojem, se kterým se mohou setkat zaměstnavatelé i zaměstnanci, zejména v souvislosti s exekucemi a insolvenčním řízením. V tomto článku se podíváme na to, co deponovaná mzda znamená, jak se účtuje a jaké povinnosti z toho plynou pro zaměstnavatele.
Deponovat - je zatrhávací pole (a tlačítko) v agendě Platby. Je využíváno u zákonných srážek, tzv.
Má smysl jen pro platby zasílané prostřednictvím agendy Hromadný příkaz (nikoliv např. zatrhněte pole Deponovat.
V praxi zaměstnavateli přijde buď nařízení výkonu rozhodnutí, ve kterém soud přikáže plátci mzdy, aby prováděl zaměstnanci srážky, nebo exekuční příkaz.
Srážky ze mzdy
Srážky ze mzdy jsou dobrovolné či nedobrovolné odvody části mzdy, které se obvykle vyplácí třetí straně.
Provádění srážek má na starosti mzdová účtárna zaměstnavatele, které musí zaměstnanec sdělit všechny potřebné informace - třeba to, že mu srážky ze mzdy nařídil soud (např.
Zaměstnanci ale vždy musí zůstat minimálně tzv. nezabavitelná částka.
Stanovuje ji nařízení vlády a pro rok 2023 je to 13 638 Kč.
Při odečítání srážek se rozlišují přednostní a nepřednostní srážky.
Ty přednostní definuje zákon a jde například o srážky za výživné, náhradu škody ublížením na zdraví nebo úmyslným trestným činem.
Ostatní jsou nepřednostní.
Pokud používáte mzdový software, výrazně vám při počítání srážek ze mzdy usnadní práci.
Exekuční řád stanoví, že na exekuci srážkami ze mzdy a jiných příjmů se použije přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy.
Přičemž srážky ze mzdy lze provádět jen do výše vymáhané pohledávky s příslušenstvím.
Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru (tedy např. odměna z dohody o provedení práce u stejného zaměstnavatele).
Zaměstnanci nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka - tzv.
Vyživovanými osobami jsou manžel/manželka, a to i když mají samostatný příjem.
Započítáme jednu čtvrtinu nezabavitelné částky.
Příklad výpočtu:
Zaměstnance je ženatý a má dvě děti. Jeho čistá mzda činí např. 22 500 Kč.
Rozdíl čisté mzdy a nezabavitelné částky = 22 500 - 10 895 = 11 605 Kč.
Částka, která se srazí bez omezení = 11 605 - 9 338 = 2 267 Kč.
Běžně však nebývá exekuce jen na jednu pohledávku, ale zaměstnanec jich mívá více.
V tomto případě je nejdůležitější jejich pořadí, protože podle toho se uspokojují.
Stane-li se situace, kdy dojde k doručení nařízení výkonu rozhodnutí v témže dni pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí.
Speciálně se přistupuje k pohledávkám na výživném.
Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy (tedy u přednostních pohledávek), uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky.
Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu.
Zaměstnanec ztrácí dnem, kdy je plátci doručeno nařízení výkonu rozhodnutí (nebo exekuce), právo na vyplácení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek.
Povinnosti zaměstnavatele při změně zaměstnání
Změna zaměstnavatele s sebou v případě srážek nese další povinnosti.
Při nástupu zaměstnance do nového zaměstnání je jeho nový zaměstnavatel povinen vyžádat si od zaměstnance potvrzení vystavené tím, u koho naposledy pracoval, o tom, zda se z jeho příjmu prováděly srážky a v čí prospěch.
Pokud zaměstnavatel zjistí existenci srážek ze mzdy u nového zaměstnance, měl by to oznámit soudu, či exekutorovi, který výkon nebo exekuci nařídil.
Dále uvede, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, a jaké je její pořadí.
Povinnost provádět srážky vzniká zaměstnavateli již dnem, kdy se od zaměstnance nebo od dosavadního plátce mzdy dozví o výkonu rozhodnutí nebo exekuci srážkami ze mzdy a pro jaké pohledávky.
Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, vztahují se srážky na všechny jeho mzdy.
Zde je situace komplikovanější, v případě výkonu rozhodnutí soud určí každému zaměstnavateli, kolik má srážet.
Zaměstnavatel musí dále oznámit soudu/exekutorovi do jednoho týdne, že u něho přestal příslušný zaměstnanec pracovat.
Výpočet srážek ze mzdy se řídí opět ustanoveními občanského soudního řádu a postup vyčíslení je tedy stejný, jak jsme výše uvedli.
Insolvence a srážky ze mzdy:
- Fáze první - od zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o úpadku: dispoziční právo má dlužník, lze výkon rozhodnutí a exekuci nařídit, nelze ji však provést.
- Fáze třetí A - oddlužení - soud rozhodl o schválení oddlužení: dispoziční právo má dlužník. S nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.
- Fáze třetí B - konkurz - soud rozhodl, že na dlužníka je vyhlášen konkurz: dispoziční právo má insolvenční správce.
Zaměstnavatel by tedy po schválení oddlužení měl zadržené částky proplatit zaměstnanci.
Pokud by byl insolvenční návrh zamítnut, nebo odmítnut, bude insolvenční řízení ukončeno.
Zaměstnavatel tedy nemůže argumentovat, že se nedozvěděl od zaměstnance, že je v insolvenci.
Přijímá-li tedy zaměstnavatel zaměstnance do zaměstnání, měl by nahlédnutím do insolvenčního rejstříku zjistit, zda je na daného zaměstnance vedeno insolvenční řízení a v jaké je fázi, případně vydání příkazu plátci mzdy ke srážkám.
Pokud by zaměstnavatel neprováděl srážky ze mzdy, vznikla by mu tím odpovědnost za škodu oprávněným věřitelům v insolvenčním řízení ve výši nesražených částek.
Soud by mu mohl uložit pořádkovou pokutu za ztěžování postupu řízení do výše 50 000 Kč.
Paušální náhrada nákladů plátce mzdy
Podle § 270 OSŘ má od roku 2022 plátce mzdy vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného.
Náklady plátce mzdy jsou náklady výkonu rozhodnutí.
Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou.
Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena podle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1 OSŘ ze sražené částky před jejím vyplacením nebo zasláním, zaniká.
Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny.
Uveďme jednotlivé případy, kdy nárok na paušální náhradu vzniká, případně zaniká.
Zastavení výkonu rozhodnutí:
Zastaví-li soud výkon rozhodnutí, vyplatí plátce mzdy sražené částky povinnému.
Ze sražených částek, které mají být vyplaceny povinnému, plátce mzdy odečte před jejich vyplacením paušálně stanovenou náhradu nákladů pouze jednou (viz § 289 odst. 2 OSŘ).
Příklad 1: Exekuční srážka nebyla v právní moci, ale byla první v pořadí. Zaměstnavatel sražené částky deponoval po dobu 10 měsíců. Poté soud zastavil výkon rozhodnutí.
Z deponované částky si zaměstnavatel ponechá paušální náhradu jednou.
Pokud má zaměstnanec další exekuce v pořadí, musí zbylou deponovanou část použít na úhradu exekuce, která se posunula na první pořadí.
Jen v případě, kdy zaměstnanec nemá další exekuční srážky v pořadí, se sražené částky snížené o paušální náhradu vyplatí zaměstnanci.
Nabytí právní moci rozhodnutí:
Plátce mzdy poté, co byl vyrozuměn o tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, odečítá paušálně stanovenou náhradu nákladů ze sražených částek, které mají být vyplaceny nebo zaslány (viz § 291 odst. 3 OSŘ).
Znamená to, že pokud usnesení o výkonu rozhodnutí nenabylo právní moci, ale exekuce je v prvním (aktuálním) pořadí, sražené částky se v jednotlivých měsících deponují.
Po nabytí právní moci se deponovaná částka sníží o paušální náhradu (jedna náhrada) a odešle se oprávněnému.
Příklad 2: Exekuční srážka je v prvním pořadí, ale nenabyla právní moci. Zaměstnavatel sražené částky deponuje. Po třech měsících je doručeno nabytí právní moci. Paušální náhrada náleží zaměstnavateli pouze jednou. Pokud by paušální náhradu v příslušném měsíci, kdy odesílá deponované částky věřiteli, neuplatnil (neodečetl), zaniká na ni nárok.
Změna plátce mzdy:
Změní-li se po nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy i na mzdu povinného u nového plátce mzdy.
Nový plátce mzdy poté, co mu bylo doručeno usnesení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, odečítá paušálně stanovenou náhradu nákladů ze sražených částek před jejich vyplacením nebo zasláním.
I zde platí ustanovení o nabytí právní moci rozhodnutí (viz výše).
Příklad 3: Dlužník měl exekuční srážky, které u dosavadního plátce mzdy (A) nabyly právní moci. Zaměstnání však ukončil dne 14. 4. 2025 a k novému zaměstnavateli (B) nastoupil 17. 4. 2025. Exekuce byly poprvé vydány v r. 2023.
Zaměstnavatel A má právo na paušální náhradu nákladů za měsíc duben 2025. Zaměstnavatel B je povinen v exekuční srážce pokračovat a sraženou částku deponuje. Současně soudu oznamuje, že povinný nastoupil do zaměstnání. Do datové schránky je mu doručeno usnesení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v květnu 2025.
Teprve poté, co mu bude doručeno usnesení o nabytí právní moci výkonu rozhodnutí (např. červen 2024), odečítá paušálně stanovenou náhradu nákladů (jedenkrát) ze sražených a dosud deponovaných částek, které poukazuje ve prospěch věřitele.
Za změnu plátce mzdy se považuje i vyplácení některých dávek nemocenského pojištění územní správou sociálního zabezpečení.
Pokud nový plátce mzdy obdržel od předchozího plátce mzdy podklady potřebné pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, paušální náhrada nákladů se neuplatní.
Příklad 4: Zaměstnankyně má exekuční srážku, která je v právní moci a pobírá peněžitou pomoc v mateřství od 20. 2. 2025. Příslušné ÚSSZ byly předány potřebné doklady 6. března 2025.
Při zúčtování mezd za únor provede plátce mzdy exekuční srážku a ponechá si z první třetiny paušální náhradu nákladů. ÚSSZ nemá nárok na paušální náhradu nákladů.
Příklad 5: Zaměstnanec dlouhodobě onemocní a DPN trvá od 23. 4. 2025 do 31. 7. 2025. Má exekuční srážku, která je v právní moci.
Při zúčtování mezd za duben 2025 plátce mzdy provede exekuční srážku a ponechá si paušální náhradu nákladů. Za měsíce květen, červen a červenec nemá ÚSSZ nárok na paušální náhradu nákladů, ačkoliv je povinna pokračovat v exekuční srážce.
Zaměstnavateli vznikne nárok na paušální náhradu až při zúčtování mezd za srpen, pokud exekuce byla poprvé vydána v roce 2022 nebo později.
| Situace | Nárok na paušální náhradu |
|---|---|
| Zastavení výkonu rozhodnutí | Zaměstnavatel si ponechá paušální náhradu jednou z deponované částky. |
| Exekuce v prvním pořadí, ale nenabyla právní moci | Zaměstnavatel deponuje sražené částky. Po nabytí právní moci se deponovaná částka sníží o paušální náhradu. |
| Změna plátce mzdy | Nový zaměstnavatel má nárok na paušální náhradu až po obdržení usnesení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy do datové schránky. |
| Výplata dávek nemocenského pojištění ÚSSZ | ÚSSZ nemá nárok na paušální náhradu nákladů, pokud obdržela podklady od předchozího plátce mzdy. |
Paušální částku, kterou si může zaměstnavatel uplatnit vůči povinnému (zaměstnanci) při srážkách v rámci exekučního řízení řeší nový § 4d a § 4e.
„Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za 1 kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč.
Zákonem č. 286/2021 Sb. dochází pak k 1. 1.
Podle § 270 OSŘ má nově plátce mzdy vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného, a to až do výše 50 Kč měsíčně.
Strop 50 Kč měsíčně platí bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o jednu či deset srážek ze mzdy.
Změny týkající se paušální náhrady nákladů se však uplatní až na vydaná usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí po 31. 12.
Pokud bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí do 31. 12. 2021, a doručeno plátci kdykoliv později, nárok na paušální náhradu není.
Paušální náhrada se tedy uplatní na výkony rozhodnutí srážkou ze mzdy vydané nejdříve 1. 1.
Pokud usnesení o výkonu rozhodnutí nenabylo právní moci, ale exekuce je na prvním pořadí, sražené částky se v jednotlivých měsících deponují.
Až po nabytí právní moci se deponovaná částka sníží o paušální náhradu v tom měsíci, kdy se bude srážka odesílat.
Maximálně však o částku 50 Kč.
Zbytek deponovaných částek se odešle oprávněnému (například exekutorovi).
Pozor, vše se však musí uskutečnit až po 1. 1.
Srážka náhrady nákladů bude provedena přede všemi ostatními pohledávkami z první třetiny zbytku čisté mzdy.
Pohledávka paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy je tak prioritní a má přednost před ostatními pohledávkami, avšak jen při srážkách z 1. třetiny zbytku čisté mzdy.
Dokonce může přeskočit i výživné, které by se sráželo z 1.
Plátce, zaměstnavatel, může srazit výše uvedenou náhradu nákladů pouze před tím, než sraženou částku zašle oprávněnému, případně soudu nebo exekutorovi.
Výše paušálně stanovené náhrady nesmí být vyšší než 50 Kč měsíčně a zároveň nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného, zaokrouhlenou na celé koruny nahoru.
Příklad 1: Pan Robert má u zaměstnavatele dva exekuční tituly, které dosud nenabyly právní moci. Zaměstnavatel tak vypočtené sražené částky ve výši 10 000 Kč měsíčně pouze deponuje (za listopad 2021 ve výši 5 000 Kč a prosinec 2021 ve výši 5 000 Kč).
Dne 10. 1. 2022 bylo zaměstnavateli doručeno do datové schránky nabytí právní moci obou exekucí. Bude mít zaměstnavatel nárok na paušální náhradu?
Ano, v tomto případě bude mít zaměstnavatel nárok na paušální náhradu. Náhrada však náleží zaměstnavateli pouze jednou - tedy ve výši 50 Kč.
Pokud by si paušální náhradu v příslušném měsíci zaměstnavatel nesrazil (nebo zapomněl srazit), nárok na ni navždy zaniká.
Příklad 2: Pan Roman má nařízeny exekuční srážky ze mzdy, které u zaměstnavatele nabyly právní moci 5. 1. 2022. Dne 14. 2. 2022 ukončil pracovní poměr a odchází pracovat od 15. 2. 2022 k novému zaměstnavateli. Který zaměstnavatel bude mít nárok na paušální náhradu?
Nový zaměstnavatel má nárok na paušální náhradu nákladů až po obdržení usnesení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy do datové schránky.
Příklad 3: Pan Ríša pracuje u zaměstnavatele Alfa. Dne 10. 2. 2022 dlouhodobě onemocní. DPN trvá až do 31. 7. 2022. Pan Ríša má exekuci, která nabyla právní moci v lednu 2022. Ve kterých měsících bude mít zaměstnavatel nárok na paušální náhradu?
Za změnu plátce mzdy se považuje i vyplácení nemocenských dávek od OSSZ. I pokud nový plátce mzdy (OSSZ) obdrží od předchozího plátce mzdy podklady potřebné pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, paušální náhrada nákladů se neuplatní.
Při zúčtování mezd za únor 2022 provede zaměstnavatel exekuční srážku a ponechá si paušální náhradu nákladů (maximálně 50 Kč). Za měsíce 3 - 7/2022 nemá OSSZ nárok na paušální náhradu nákladů, i když je povinna pokračovat v exekuční srážce.
Schéma srážek ze mzdy
Srážky ze mzdy a platu v roce 2024 včetně příkladů
tags: #deponovana #mzda #účtování #příklad
