Účast na nemocenském pojištění je u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) dobrovolná. Z nemocenského pojištění OSVČ je poskytováno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská poporodní péče, dlouhodobé ošetřovné a od 1. 1. 2025 ošetřovné.

Podmínky účasti na nemocenském pojištění OSVČ

OSVČ je účastna nemocenského pojištění za současného splnění následujících podmínek:

• Vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území ČR anebo mimo území ČR, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů ČR. Uvedené platí v případech, kdy není příslušnost k právním předpisům řešena mezinárodní smlouvou o sociálním zabezpečení nebo koordinačními nařízeními Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a nařízením Evropského parlamentu a Rady ES č. 987/2009.
• Přihlásila se k účasti na nemocenském pojištění prostřednictvím předepsaného tiskopisu.
• Platí pojistné na nemocenské pojištění alespoň v minimální výši a ve stanovených termínech.

Nemocenské pojištění OSVČ vzniká dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána.

Zánik účasti na nemocenském pojištění OSVČ

Účast na nemocenském pojištění OSVČ zaniká:

• Dnem, od kterého se odhlásila z nemocenského pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém byla odhláška podána.
• Dnem skončení samostatné výdělečné činnosti.
• Prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě podle zvláštního právního předpisu zaplaceno pojistné na nemocenské pojištění, nebo sice bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno.
• Nástupem výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.
• Dnem, kdy nastaly skutečnosti podle § 10 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, tj. např. ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti, zánik oprávnění k výkonu.

O zániku účasti na nemocenském pojištění z důvodu nezaplacení pojistného informuje správa sociálního zabezpečení písemně OSVČ.

Splatnost a výše pojistného

Splatnost pojistného na NP je od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se pojistné platí. V měsíci přihlášení se k NP je pojistné splatné až do konce následujícího kalendářního měsíce. Pojistné na NP si lze v době splatnosti navýšit a tím si v zákonem stanoveném rozpětí zvýšit vyměřovací základ pro výpočet případné nemocenské dávky.

Sazba pojistného na NP OSVČ od 1. 1. 2024 činí 2,7 %. Minimální měsíční základ pojistného činí 9 000 Kč a minimální platba je stanovena ve výši 243 Kč. OSVČ, které jsou poplatníky v paušálním režimu, naleznou více informací zde.

Měsíční základ na NP si OSVČ určuje svou platbou a maximální měsíční základ je určen ve výši částky rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Určeným vyměřovacím základem je celková částka, ze které bylo OSVČ za daný kalendářní rok stanoveno pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Nelze-li určit maximální měsíční základ z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích (např. při zahájení samostatné výdělečné činnosti, kdy v posledních třech letech nebyla činnost vykonávána), rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. Polovina průměrné mzdy v roce 2025 činí 23 279 Kč, tzn. platbu pojistného ve výši 629 Kč měsíčně (2,7 % z 23 279 Kč). Výši platby NP, průměru z určeného (ročního) vyměřovacího základu a měsíčního základu NP OSVČ je možné si spočítat na kalkulačce.

Za den platby se považuje den, kdy byla platba připsána na účet příslušné správy sociálního zabezpečení. Číslo účtu pro platby pojistného na NP je odlišné od účtu pro platby na důchodové pojištění!

Pojistné na NP, které nebylo uhrazeno ve splatnosti, lze doplatit. Pro úhradu takového pojistného (doplatku) lze použít dříve vzniklý přeplatek, není-li evidován přeplatek, lze použít další platbu pojistného, které bylo uhrazeno do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, na který pojistné nebylo zaplaceno ve splatnosti či v plné výši. Doplatit takové pojistné je však možné pouze do výše minimálního měsíčního vyměřovacího základu (tzn. 243 Kč v roce 2025).

OSVČ, která je účastna NP, je povinna platit pojistné na NP na účet příslušné správy sociálního zabezpečení za jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých po celý měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z NP jako OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenského se považuje rovněž doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které se nemocenské nevyplácí.

OSVČ může po projednání s ÚSSZ platit pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Pro vznik nároku na dávku NP musí být pojistné za kalendářní měsíc, ve kterém se OSVČ k NP přihlásila (první měsíc) zaplaceno vždy.

Pojistné, které bylo po projednání s příslušnou ÚSSZ zaplaceno do budoucna, nelze dodatečně navýšit.

Zaplatí-li OSVČ za některý měsíc vyšší pojistné, než odpovídá jejímu maximálnímu měsíčnímu základu, případně zaplatí pojistné za kalendářní měsíc, ve kterém není povinna platit pojistné, vzniká přeplatek, který bude vyčíslen a vrácen po skončení kalendářního roku, ve kterém takový přeplatek vznikl nejpozději do konce března. Bude-li přeplatek vyšší, než dvě minimální platby pojistného (2 x 243 Kč), bude část přeplatku přesahující tuto částku o více jak 99 Kč vrácena OSVČ, pokud nemá vůči ÚSSZ/ČSSZ jiný splatný závazek. Přeplatek do výše 486 Kč bude ponechán na kontě NP OSVČ jako rezerva pro případ neuhrazení (zcela nebo v nedostatečné výši) pojistného v budoucnu.

Nemocenské pojištění zaměstnanců

Nemocenské pojištění provádějí pro zaměstnance správy sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé plní v nemocenském pojištění pouze úkoly oznamovací, evidenční, při přijímání žádostí o dávky.

Úkoly oznamovací

Zaměstnavatel je povinen na předepsaném tiskopisu:

• Přihlásit se nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku do registru zaměstnavatelů.
• Odhlásit se z registru zaměstnavatelů do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem.
• Oznámit den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, den skončení zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů od nástupu/skončení zaměstnání; to neplatí, jde-li o zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.

Dojde-li u zaměstnance k zániku účasti na pojištění podle § 10 odst. 4, oznamuje zaměstnavatel den zániku účasti na pojištění, který se pro účely tohoto zákona považuje za den skončení doby zaměstnání, do 8 kalendářních dnů ode dne, v němž sjednaná částka započitatelného příjmu přestala dosahovat rozhodného příjmu.

Dojde-li u zaměstnance ke vzniku účasti na pojištění podle § 10 odst. 5, oznamuje zaměstnavatel den skončení doby zaměstnání malého rozsahu, pokud došlo k oznámení tohoto zaměstnání podle věty první, do 8 kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání malého rozsahu. Při vzniku účasti na pojištění podle § 10 odst. 5 se za den nástupu do zaměstnání považuje den vzniku pojištění.

U zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, u kterého zaměstnavatel nebyl povinen oznámit den nástupu do zaměstnání podle § 136 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, oznamuje zaměstnavatel den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění; vznikla-li tomuto zaměstnanci v kalendářním měsíci, v němž doba zaměstnání skončila, účast na pojištění na základě postupu podle § 7 odst. 3, oznamuje zaměstnavatel den nástupu do zaměstnání do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zúčtován příjem, který založil účast na pojištění.

U zaměstnance, u kterého zaměstnavatel oznámil den nástupu do zaměstnání podle § 136 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, je postup podle věty šesté splněn. Jestliže zaměstnanec uplatnil nárok na výplatu dávky a zaměstnavatel ještě den nástupu zaměstnance do zaměstnání neoznámil, učiní zaměstnavatel toto oznámení současně s předáním žádosti tohoto zaměstnance o dávku podle § 97 odst. 1.

Jestliže by lhůta pro oznámení skončení doby zaměstnání uplynula dříve, než lhůta pro oznámení dne nástupu zaměstnance do zaměstnání, oznamuje zaměstnavatel den skončení doby zaměstnání těchto zaměstnanců ve lhůtě stanovené pro oznámení dne nástupu těchto zaměstnanců do zaměstnání.

U zaměstnance s dočasnou ochranou v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo činného na základě dohody o provedení práce, se nástup do zaměstnání oznamuje bez ohledu na vznik účasti na nemocenském pojištění.

Od 1. 7. 2024 se nově zavádí povinná evidence všech zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce (dále jen „DPP“), to znamená nově i zaměstnanců, kteří nejsou z činnosti na základě DPP účastni nemocenského pojištění. Zaměstnavatel tak má povinnost každý měsíc sdělovat seznam všech zaměstnanců na DPP, včetně výše všech jejich příjmů, tj. i příjmů, ze kterých se neodvádí pojistné na sociální zabezpečení, a to prostřednictvím nového předepsaného tiskopisu „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“ (dále jen „Výkaz DPP“), vždy do 20. dne následujícího měsíce, poprvé za měsíc červenec 2024 v intervalu od 1. 8. 2024 do 20. 8. 2024. Zaměstnavatel je dále povinen elektronicky ohlásit u všech zaměstnanců činných na základě DPP, tzn. i těch nepojištěných, nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání v termínu do 20. dne následujícího měsíce, a to prostřednictvím předepsaného tiskopisu „Výkaz DPP“ - spolu s příjmy. Navíc platí, že nejpozději do 20. 8. 2024 přihlásí i zaměstnance, kteří nastoupili před 1. 7. 2024, jejich DPP trvá i po tomto datu (v červenci 2024) a nebyli dosud přihlášeni do evidence, neboť jim nevznikla účast na pojištění (tj. s prvním podáním Výkazu DPP).

U zaměstnanců na DPP již nemá zaměstnavatel povinnost zasílat tiskopis „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“, zůstane však možnost použít i tento současný tiskopis „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“ pro oznámení nástupu/skončení, jako tomu bylo doposud.

• Ohlásit každou změnu údajů uvedených na předepsaném tiskopisu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala.

U zaměstnance s dočasnou ochranou v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo činného na základě dohody o provedení práce, se Oznámení o skončení zaměstnání podává vždy ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne skončení jeho zaměstnání.

Skončení zaměstnání u zaměstnání malého rozsahu oznamuje zaměstnavatel až po skončení doby zaměstnání, nikoli po skončení účasti na pojištění.

U zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce se oznamuje skončení zaměstnání až po uplynutí doby, na kterou byla tato dohoda sjednána.

Oznámení o skončení zaměstnání zaměstnance činného na dohodu o provedení práce bez ohledu na účast na pojištění (tzn. i těch nepojištěných) se provede obdobně jako oznámení nástupu tohoto zaměstnance, tj. v termínu do 20. dne následujícího měsíce prostřednictvím nového předepsaného tiskopisu „Výkaz DPP“, popř. prostřednictvím současného tiskopisu „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“.

Úkoly evidenční

Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích účastných nemocenského pojištění, která musí pro tyto účely obsahovat údaje uvedené v § 95 zákona o nemocenském pojištění. Zaměstnavatel je povinen uschovávat záznamy o uvedených skutečnostech po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. Údaje, které mají charakter účetních záznamů, jsou uschovávány delší uschovací dobu.

Úkoly při přijímání žádostí o dávky

Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnanců (jakož i bývalých zaměstnanců) o dávky nemocenského pojištění, s výjimkou nemocenského a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat územní správě sociálního zabezpečení.

Údaje pro výpočet nemocenského zaměstnavatel zasílá neprodleně po uplynutí prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Údaje pro výpočet vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství zasílá zaměstnavatel současně se žádostí zaměstnance o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Zaměstnavatel je dále povinen přijímat podklady potřebné pro stanovení nároku na nemocenské a jeho výplatu a spolu s údaji potřebnými pro výpočet nemocenského, vč. údajů o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny, a po uplynutí prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti je zaslat v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou ÚSSZ.

Tabulka: Minimální a maximální měsíční základ pojistného pro OSVČ

Rok	Sazba pojistného	Minimální měsíční základ (Kč)	Minimální platba (Kč)	Polovina průměrné mzdy (Kč)	Platba z poloviny průměrné mzdy (Kč)
2024	2,7 %	9 000	243	Neuvedeno	Neuvedeno
2025	2,7 %	9 000	243	23 279	629

tags: #cssz #nemocenske #pojisteni #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Vývoj her od Warhorse Studios
• Pracovní teplota: Jaká je povolená?
• Kvalitní překlady a copywriting z/do angličtiny
• Kariéra Rudolfa Jelínka
• Jak získat potvrzení o zaměstnání? Vzor zde