Zaměstnanecké benefity jsou zajímavou možností motivace a odměňování zaměstnanců. Navíc mohou být pro zaměstnavatele daňovou úsporou v porovnání s výplatou mzdy, a proto by určitě neměly být přehlíženy. Řada benefitů je totiž daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele a zároveň nevstupuje do základu daně zaměstnance ani do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (hrazeného zaměstnancem i zaměstnavatelem).

Zaměstnanecké benefity lze rozdělit do několika základních kategorií. Nyní se podíváme blíže na nejvýznamnější kategorie benefitů a představíme si některé zajímavé a často používané benefity včetně jejich daňového řešení.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Dbát na bezpečnost a ochranu zdraví při práci je zákonnou povinností zaměstnavatele. Nejčastěji poskytovanými plněními jsou osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čistící a dezinfekční prostředky, ochranné nápoje včetně pitné vody na pracovišti a závodní preventivní péče. U všech výše uvedených plnění platí, že jsou-li poskytnuty v nepeněžní formě a do stanoveného limitu, jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem a nejsou zdanitelným příjmem zaměstnance ani nevstupují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Výjimku tvoří ostatní nealkoholické nápoje (např. Tato oblast je do značné míry regulována zejména zákoníkem práce.

Prohlubování a zvyšování kvalifikace

Prohlubováním kvalifikace je podle zákoníku práce myšleno její průběžné doplňování, udržování a obnovování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Zvýšením kvalifikace se pak podle zákoníku práce rozumí změna hodnoty kvalifikace. Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.

Pokud prohlubování či zvyšování kvalifikace zaměstnanců souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, je pro zaměstnavatele vždy daňově uznatelným nákladem.

Stravování zaměstnanců

Zaměstnavatel může zabezpečovat stravování svých zaměstnanců ve vlastním zařízení nebo prostřednictvím jiných subjektů (dovoz jídel či stravenky). Pokud společnost zajišťuje stravování zaměstnanců ve vlastním stravovacím zařízení, jsou daňovými výdaji náklady na provoz tohoto zařízení kromě hodnoty potravin. Příspěvky zaměstnavatele jsou daňově účinné až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % horního limitu stravného vymezeného pro zaměstnance v tzv. „nepodnikatelské sféře“ při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin, tj.

Do výše stanovených limitů jsou náklady zaměstnavatele na stravování zaměstnanců daňově uznatelné. Nad tyto limity již nejsou náklady daňově uznatelné.

Příspěvky na stravování jsou v České republice jedním z nejčastějších benefitů. Mohou mít několik podob. Někteří zaměstnavatelé mají v rámci své firmy pro své zaměstnance kantýny, ve kterých jim hradí obědy nebo jejich část. V některých firmách ale můžete narazit i na kantýny, které jsou zaměstnancům k dispozici celý den a kromě obědů nabízí zdarma také snídaně, svačiny, kávu a dezerty. To je ale spíše rarita se kterou se setkáte jen výjimečně, např.

Nejčastější formou příspěvku na stravování jsou stravenky. Ty fungují na principu toho, že zaměstnanec dostane stravenku např. v hodnotě 100 korun, kterou může uplatnit v různých restauracích nebo obchodech s potravinami. Častou praxí přitom je, že zaměstnavatel hradí pouze část takovéto stravenky a zbytek se sráží zaměstnanci ze mzdy. Je to z toho důvodu, že zaměstnavatel má možnost uplatnit maximálně 55 % jako daňový náklad.

Podobně funguje také stále populárnější stravenkový paušál.

Příspěvek na stravování bude fungovat stejně u peněžní formy (stravenkový paušál) i nepeněžní formy (stravenky, závodní stravování na pracovišti) - u zaměstnance je osvobozeno do limitu 116,20 Kč za odpracovanou směnu, nad limit se zdaňuje.

Zaměstnavatel může svým zaměstnancům jako plnění nad rámec mzdy za práci poskytnout příspěvek na stravování. Do konce roku 2023 platil odlišný daňový režim při poskytnutí příspěvku peněžitého a nepeněžitého. Za účelem daňové uznatelnosti příspěvku na stravování je nově nutné, aby nárok na příspěvek pro vaše zaměstnance vyplýval z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní smlouvy či jiné smlouvy.

Pokud mají vaši zaměstnanci směnu delší než 11 hodin vč. Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci plnění v podobě jídla či nápojů mimo příspěvek na stravování (výše), je třeba vždy vyhodnotit účel tohoto poskytnutí. U obou těchto příspěvků je pro použití níže po psaného daňového režimu v metodické informaci velmi zdůrazňována přiměřenost poskytnutých plnění.

Vzhledem k tomu, že zaměstnanec na pracovním obědě spotřebovává plnění ve formě jídla či nápoje poskytnuté zaměstnavatelem primárně za účelem plnění pracovních úkolů (výkon práce), nepodléhá takovýto příjem zdanění a nezapočítává se do denního limitu pro osvobozený příspěvek na stravování.

Poskytnutím či zajištěním drobného občerstvení, potravin či pochutin, které jsou v přiměřeném rozsahu k dispozici na pracovišti, zaměstnavatel vytváří pro zaměstnance vhodné pracovní podmínky a podporuje efektivitu pracovního výkonu. Do této kategorie mohou spadat například ovoce, zelenina, jogurty, mléko, káva či čaj v kuchyňce, ale také občerstvení typu chlebíčky, zákusky, koláče, wrapy jako občerstvení na seminářích a podobných pracovních událostech. Zásadní je, aby se nejednalo o plnohodnotnou formu hlavního jídla typu snídaně, oběd či večeře.

Speciální kategorií z pohledu daňového režimu je poskytnutí pitné vody na pracovišti.

Cestovní náhrady

Náhrady cestovních výdajů upravuje zákoník práce. Tyto náklady jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelné a do stanoveného limitu nevstupují do základu daně zaměstnance ani do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Zajímavým benefitem pro zaměstnance by mohla být možnost spojení pracovní cesty s dovolenou. Pokud zaměstnavatel vyšle zaměstnance na pracovní cestu, má zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem možnost plynule přejít z pracovní cesty na čerpání dovolené. Náklady související s prodlouženým pobytem si zaměstnanec hradí sám. Dopravu zpět (např.

Penzijní připojištění a životní pojištění

Zákon o daních z příjmů upravuje rozsah daňových výdajů pouze při poskytování příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem a soukromé životní pojištění. Příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem a soukromé životní pojištění je pro zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem. U zaměstnance nevstupuje do základu daně zaměstnance a ani do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, pokud nepřesáhne roční limit 24tis.

Příspěvky na penzijní či životní pojištění jsou dalším velmi oblíbeným benefitem. Nejčastější formou je, že zaměstnavatel přispívá pouze v případě, že si zaměstnanec platí část sám (např. zaměstnavatel přispívá měsíčně 1000 korun a zaměstnanec 500 korun). Častou praxí je také to, že nárok na tento benefit nevzniká hned, ale až časem např. Pro zaměstnavatele je tento typ benefitu výhodný zejména proto, že se na něj nevztahuje pravidlo poloviny měsíčního průměrného výdělku a proto se s ním pojí úspory na daních. Zaměstnavatelé tak mohou svým zaměstnancům přispívat ročně až 50 000.

Ostatní benefity

Náklady na benefity v této oblasti, kam můžeme zařadit např. provoz vlastního nebo pronajatého zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců, nákup vstupenek na kulturní a sportovní akce, nákup rekreačních poukazů či nepeněžní příspěvky na rekreaci a zájezdy, nejsou pro zaměstnavatele daňově uznatelné. Výhodou pro zaměstnance, ale i zaměstnavatele je, že nevstupují do základu daně zaměstnance a ani do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Pokud budou mít příspěvky v této oblasti peněžní formu, stanou se pro zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem při splnění obecných podmínek, zároveň ale budou celé vstupovat do základu daně zaměstnance a do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Zaměstnavatelé svým zaměstnancům v některých případech poskytují možnost využít sportovní či podobné vybavení, které mají zaměstnanci volně k dispozici na pracovišti v rámci své pracovní doby (či těsně před jejím začátkem či po jejím konci) a má sloužit k zajištění odreagování, uvolnění stresu a podobně s cílem zlepšení pracovní výkonnosti zaměstnance. Příjem související s možností využití sportovního vybavení na pracovišti v rámci pracovní doby nepodléhá zdanění a související výdaje zaměstnavatelem jsou daňovým nákladem - pro tyto účely doporučujeme upravit možnost využívat sportovní vybavení na pracovišti ve vnitřní směrnici či kolektivní smlouvě.

Do této kategorie však nespadají plnění, která jsou srovnatelná s běžnou komerční službou a svojí povahou by nahradila veřejně přístupná sportoviště, lekce, kurzy či služby běžně poskytované veřejnosti (kupříkladu kurzy jógy s instruktorem, přestože jsou prováděny na pracovišti, sauna, masáže, plno hodnotné sportoviště a podobně). Takováto plnění budou spadat do volnočasových zaměstnaneckých benefitů a podléhat ročnímu limitu osvobození.

Mezi další časté benefity patří například různé benefit karty, které umožňují zaměstnancům sportovat, hradit si kulturní zážitky, nadstandardní zdravotní péči apod. Dále sem patří také sick days, což jsou dny placeného volna navíc. Ty mohou zaměstnanci využít, pokud se necítí dobře, ale zároveň si nechtějí brát nemocenskou dovolenou. Poměrně časté jsou také delší placené dovolené, 13. a další platy, služební automobily atd.

Změny v daňových limitech pro rok 2025

Od 1. ledna 2025 došlo v České republice ke změnám v oblasti zaměstnaneckých benefitů, které se týkají zejména nastavení daňových limitů pro zdravotní a volnočasové nepeněžní benefity. Nově byl zaveden samostatný roční limit pro zdravotní benefity, který odpovídá výši průměrné mzdy, tedy 46.557,- Kč pro rok 2025.

Pro ostatní volnočasové benefity, jako jsou příspěvky na sportovní nebo kulturní aktivity, rekreační pobyty či vzdělávací kurzy, byl stanoven roční limit ve výši poloviny průměrné mzdy, tedy 23.278,- Kč.

Samostatný limit pro zdravotní benefity byl zaveden s cílem usnadnit přístup zaměstnanců k potřebné zdravotní péči a prevenci, což reaguje na rostoucí důraz na fyzické i duševní zdraví.

Z hlediska daňového režimu se na straně zaměstnavatele jedná o nedaňový náklad, což znamená, že tyto výdaje nelze uplatnit k daňovému snížení základu daně.

Důležité změny v roce 2024

Konsolidační balíček, který vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem 349/2023 Sb., mění mimo jiné od 1. 1. 2024 pravidla poskytování některých zaměstnaneckých benefitů. Zjistěte, o jaké novinky se jedná.

• Nejvýznamnější změny se týkají poskytování stravování zaměstnancům v nepeněžní podobě.
• Další významná změna spočívá v zavedení jednotného limitu ve výši poloviny průměrné mzdy - pro rok 2024 činí limit 21 983,50 Kč - na osvobození u zaměstnance na vybrané benefity podle § 6 odst. 9 písm.
• Zavádí se nové osvobození na účast zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené - § 6 odst. 9 písmeno g) ZDP.
• Dále se ruší osvobození zdanění u nepeněžních (věcných) darů do částky 2 000 Kč ročně.

Příklady benefitů a jejich daňové posouzení

Zaměstnavatel poskytuje od ledna 2024 zaměstnancům stravenkový paušál - peněžitý příspěvek na stravování ve výši 116,20 Kč za kalendářní den při odpracování více než 3 hodin. Nárok na stravenkový paušál zaměstnancům vyplývá z vnitřního předpisu upravujícího nárok na stravenkový paušál.

Zaměstnavatel poskytuje na základě vnitřního předpisu od ledna 2024 zaměstnancům nepeněžní poukázky na stravování - stravenky v hodnotě 200 Kč za jednu odpracovanou směnu. Zaměstnanci vzniká nárok na stravenku po odpracování minimálně 3 hodin. Zaměstnavatel na stravenky přispívá částkou 110 Kč, zbytek (tj. 90 Kč) si hradí zaměstnanci sami, a to buď hotově do pokladny zaměstnavatele, nebo srážkou ze mzdy. Příspěvek zaměstnavatele v částce 110 Kč představuje daňový náklad zaměstnavatele.

Zaměstnavatel provozuje závodní jídelnu. Zaměstnanec má po odpracování 3 hodin nárok dle vnitřního předpisu na oběd v hodnotě 150 Kč. Na oběd si zaměstnanec nepřispívá - je plně hrazen zaměstnavatelem. U zaměstnavatele představuje celá částka 150 Kč daňový náklad, resp. veškeré náklady na provoz vlastního stravovacího zařízení zaměstnavatele budou daňově uznatelným nákladem za podmínky § 24 odst. 2 písm. j) Zákona o daních z příjmů.

Sportovní vybavení na pracovišti

Metodická informace se podrobně zabývá problematikou zdanění sportovního vybavení, které je zaměstnancům k dispozici na pracovišti. Informace rozlišuje vybavení, které má sloužit k zajištění odreagování, uvolnění stresu apod. s cílem zlepšení pracovní výkonnosti zaměstnance a jako příklad uvádí rotoped, veslovací stroj, žebřiny, činky, horolezeckou stěnu, fotbálek, šipky, stolní tenis, boxovací pytel, kulečníkový stůl atd. Naopak vybavení a služby, které by měly charakter běžné komerční služby, podléhat zdanění u zaměstnance budou.

Podle Informace jde např. Informace dále uvádí, že pro to, aby sportovní vybavení nepodléhalo u zaměstnance zdanění, je nezbytné, aby bylo na pracovišti zaměstnavatele a bylo zaměstnanci využíváno v rámci výkonu práce, tj. např. Využívání sportovního zařízení na pracovišti nesmí primárně sloužit k účelnému zlepšení celkové tělesné a fyzické zdatnosti, ke zlepšení dovedností v daném odvětví sportu a podobným cílům, které spadají převážně do osobní sféry zaměstnance (specificky však musí být posuzovány situace, kdy je udržování kondice úzce provázáno s pracovní náplní konkrétního zaměstnance, např.

Takovéto sportovní vybavení pracoviště představuje u zaměstnavatele nedaňový náklad - § 25 odst. 1 písm. Pokud zaměstnavatel umožňuje zaměstnancům využívat bezplatně nebo za zvýhodněnou cenu zařízení, které má charakter komerční služby (např. fitness centrum), představuje zdanitelný příjem zaměstnance rozdíl mezi úhradou zaměstnance a běžnou cenou - § 6 odst.

Legislativní počin roku 2024

O tom, že se jednalo o velmi povedenou úpravu zákona, svědčí, že změna získala cenu Legislativní počin roku 2024, kterou každoročně vyhlašuje společnost Deloitte.

Závěr

Možnosti zaměstnaneckých benefitů jsou velmi široké. U zaměstnaneckých benefitů se změnily roční limity pro osvobození od daně a dále také došlo k rozdělení dvou kategorií.

tags: #benefity #pro #zaměstnance #zdanění

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky rekvalifikací pro pracovníky v sociálních službách
• Motivační citáty pro domov
• Srovnání mezd: Portugalsko a Česko
• Moderní vzdělávání ve Žďáru nad Sázavou
• Dovolená a nemocenská v ČR