Nemocenská ve zkušební době, výpověď a související podmínky

Zkušební doba je běžnou praxí u většiny českých firem. Jedná se o období, které zaměstnanci i zaměstnavateli umožňuje ověřit si, zda jim pracovněprávní poměr vyhovuje. Pokud ne, mohou jej obě strany snadno a rychle ukončit.

Zkušební doba není automatická a není ze zákona povinná. Zaměstnanec a zaměstnavatel se na ní musejí dohodnout. Pokud si zaměstnavatel a zaměstnanec sjednají zkušební dobu, je během této doby možné pracovní poměr ukončit z obou stran, a to i bez uvedení důvodu.

Jak už bylo zmíněno, zkušební doba je obdobím, během kterého může zaměstnanec podat výpověď nebo zaměstnavatel může zaměstnance propustit bez udání důvodů. Výhodou zkušební doby pro zaměstnavatele je, že pokud nebude s prací zaměstnance spokojený, může ho okamžitě propustit a zaměstnanci nevzniká nárok na odstupné. Nevýhodou ale je, že zaměstnanec může okamžitě odejít, i přesto, že je zaměstnavatel s jeho prací spokojený. Podobně je tomu i naopak.

Výhodou pro zaměstnance je, že může okamžitě odejít, pokud mu práce nebude vyhovovat nebo dostane lepší pracovní nabídku. Nevýhodou je samozřejmě to, že ho může zaměstnavatel vyhodit klidně i ze dne na den.

Maximální délka zkušební doby u nevedoucích pozic je tři měsíce, u vedoucích pozic se jedná o maximálně šest měsíců. Zároveň platí, že zkušební doba nesmí být delší než polovina smluveného pracovního poměru. Pokud například zaměstnavatel sjednává se zaměstnancem pracovní poměr o délce čtyř měsíců, nesmí být zkušební doba delší než dva měsíce.

Zatímco maximální délku zkušební doby nelze ze zákona překročit, může být i kratší, pokud s tím souhlasí obě strany. V zákoníku práce je přímo stanoveno, že prodlužování zkušební doby není možné. Po uplynutí maximální možné doby nelze zkušební dobu navýšit, a to ani v případě, že by s tím souhlasily obě strany.

Existuje však výjimka a tou je situace, kdy nastane překážka, kvůli které nemůže zaměstnanec práci vykonávat. Poté mu je zkušební doba o tento den nebo dny prodloužená.

Zkušební doba musí být sjednaná nejpozději v den nástupu nového zaměstnance a vždy musí být sjednaná písemně, v případě ústního sjednání je neplatná. Zkušební dobu je možné sjednat i po uzavření pracovní smlouvy, ať už samostatnou smlouvou nebo dodatkem k pracovní smlouvě, vždy však pouze do doby nástupu zaměstnance do práce.

Nemocenská během zkušební doby

Během zkušební doby mohou nastat neobvyklé životní situace, které není možné předem naplánovat, například nemoc či těhotenství. Na tyto situace myslí i zákoník práce.

Pokud během zkušební doby zaměstnanec onemocní, je chráněný před výpovědí pouze prvních 14 dní nemocenské. Po uplynutí této doby ho může (ale samozřejmě také nemusí) zaměstnavatel z práce vyhodit.

Zákon zaměstnance v pracovní neschopnosti chrání před zrušením pracovního poměru ve zkušební době v prvních čtrnácti kalendářních dnech pracovní neschopnosti. Po uplynutí čtrnácti dnů je totiž možné pracovní poměr se zaměstnancem zrušit. A to dokonce i v případě, kdy je pracovní neschopnost způsobena pracovním úrazem.

Zkušební doba se prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nevykonával práci. Pokud tedy zaměstnanec během zkušební doby onemocní a má vystavenou neschopenku (pracovní neschopnost), zkušební doba se automaticky prodlouží o počet dnů nemoci.

Zaměstnanec má sjednanou zkušební dobu od 1. června do 31. srpna. Pokud ale v červenci onemocní a je nemocný např. 10 pracovních dnů, zkušební doba se mu prodlouží o těchto 10 dní - tedy fakticky skončí až 10.

Podle zákoníku práce platí, že pokud zaměstnanec onemocní, náleží mu za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti náhrada mzdy od zaměstnavatele - a to pouze za pracovní dny, tedy za dny, kdy měl zaměstnanec podle rozvrhu pracovat. Tuto náhradu poskytuje zaměstnavatel od 1. do 14. dne nemoci. Od 15. dne pracovní neschopnosti přechází povinnost vyplácet dávky na stát, konkrétně na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), která zaměstnanci vyplácí nemocenské dávky.

Během celé doby pracovní neschopnosti zůstává zaměstnanec oficiálně v pracovním poměru, i když není v práci fyzicky přítomen.

Zaměstnavatel nesmí zaměstnanci během dočasné pracovní neschopnosti ukončit pracovní poměr ve zkušební době, pokud o důvodu ukončení rozhodl kvůli nemoci. To však neznamená, že není možné pracovní poměr ukončit vůbec.

Ve zkušební době totiž zaměstnavatel může pracovní poměr zrušit kdykoli, ale nesmí tak učinit v souvislosti s nemocí. Pokud je například ukončení pracovního poměru připraveno z jiných důvodů (např.

Zaměstnanec může pracovní poměr ve zkušební době ukončit kdykoli a z jakéhokoliv důvodu, dokonce i během nemoci.

Ano, i během pracovní neschopnosti může být pracovní poměr ve zkušební době ukončen. Zákon to umožňuje bez udání důvodu. Výpověď ale nesmí být v souvislosti s nemocenskou, diskriminační nebo v rozporu s dobrými mravy.

Ano, stejně jako ostatní zaměstnanci má nárok na náhradu mzdy za prvních 14 dnů nemoci. Od 15. dne nemoci vyplácí dávky stát prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Nemoc zkušební dobu přeruší. Zkušební doba se podle zákoníku práce prodlouží o počet dnů, kdy zaměstnanec nepracoval kvůli celodenní překážce, jako je právě nemoc.

Ano, zaměstnanec může pracovní poměr ukončit kdykoli, i během nemoci. Zkušební doba mu dává právo odejít bez udání důvodu.

Ne. Zkušební doba se kvůli pracovní neschopnosti prodlužuje, a tedy nekončí původním datem. Pracovní poměr trvá, dokud neskončí zkušební doba včetně prodloužení.

Práva v oblasti nemocenských dávek jsou stejná. Rozdíl je pouze v tom, že ve zkušební době lze snadněji ukončit pracovní poměr bez udání důvodu.

Nepřítomnost kvůli nemoci se eviduje jako pracovní neschopnost - s uvedením počátku a konce PN.

Těhotenství během zkušební doby

Pokud zaměstnankyně zaměstnanci oznámí, že otěhotněla, nesmí se samotná skutečnost otěhotnění stát důvodem k výpovědi. Z jiného důvodu je ale možné zaměstnankyni propustit, například z důvodu, že se na danou pozici nehodí apod. Těhotenství tedy před výpovědí ve zkušební době nechrání, ale nesmí být důvodem výpovědi.

V první řadě je nutné říci, že těhotenství nemáte povinnost oznamovat zaměstnavateli, dokud sama neuznáte za vhodné (pokud vám fyzická zátěž nebo povaha práce dovoluje pokračovat v práci).

Rozhodnete-li se těhotenství oznámit tedy ještě ve zkušební době, nesmí se samotná skutečnost, že jste otěhotněla, stát důvodem k výpovědi. Z jakéhokoliv jiného důvodu však propuštěna být můžete a těhotenství vás před výpovědí ve zkušebce nechrání.

Pracovní úraz ve zkušební době

Jestliže se vám stane pracovní úraz, je vždy nutné jej řádně nahlásit a sepsat hlášení. Zaměstnanci i ve zkušební době náleží veškeré nároky na odškodné s ohledem na typ a závažnost zranění. Vzniká mu i nárok na náhradu za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti.

Opět zde platí, že zaměstnavatel vás nesmí vyhodit prvních 14 dnů pracovní neschopnosti, poté již může. Zde však vzniká ještě otázka odškodnění pracovního úrazu. Za něj je zodpovědný zaměstnavatel (tedy jeho pojišťovna) a náleží vám veškeré nároky na odškodné v souladu s typem a závažností zranění. Také vám vzniká nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti.

Další důležité informace

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnance ve zkušební době povýšit, platí, že u jednoho zaměstnavatele může absolvovat pouze jednu zkušební dobu.

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být písemné, jinak je neplatné. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

Je důležité neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění zaměstnaných osob v případě, kdy z důvodu nemoci či mateřství dočasně ztratí výdělek. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.

V tabulce jsou shrnuty základní informace o náhradě mzdy a nemocenských dávkách během nemoci:

Období Kdo vyplácí Podmínky
Prvních 14 kalendářních dnů nemoci Zaměstnavatel Náhrada mzdy za pracovní dny
Od 15. kalendářního dne nemoci ČSSZ Nemocenské dávky za kalendářní dny

V případě chybného výpočtu může být zrušení pracovního poměru soudem prohlášeno za neplatné. Má-li zaměstnanec za to, že je zrušení neplatné, musí bezodkladně oznámit svému zaměstnavateli, že trvá na další zaměstnávání. Toto oznámení musí mít písemnou formu. Druhým krokem je žaloba na neplatnost rozvázání pracovního poměru. Tuto žalobu je možno podat nejpozději ve lhůtě dvou měsíců od okamžiku, kdy měl pracovní poměr skončit.

tags: #zkušební #doba #nemocenská #výpověď #podmínky

Oblíbené příspěvky: