Zdanitelný příjem zaměstnance: Definice a souvislosti

Článek se zabývá definicí zdanitelného příjmu zaměstnance v kontextu českého daňového systému. Zaměřuje se na různé formy příjmů ze závislé činnosti, včetně nepeněžních plnění (benefitů) a jejich zdanění, respektive osvobození od daně.

Příjmy ze závislé činnosti dle § 6 zákona o daních z příjmů

V ustanovení § 6 odst. 1 ZDP jsou pod písm. a) až d) definovány příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Zdanitelné příjmy, které zde nejsou uvedeny, jsou zahrnuty mezi jiné druhy příjmů podle § 7 až § 10 ZDP.

Dle zákona č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále též „zákoník práce“), s účinností od 1. 10. 2023 (některé změny nabývají účinnosti od 1. 1. 2024) byl institut plátcových pokladen zrušen s účinností od 1. 1.

Za příjmy ze závislé činnosti se považují také naturální požitky. Jestliže například zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci byt k bezúplatnému dočasnému užívání, musí být do daňového základu zahrnuto „obvyklé nájemné“ z tohoto bytu.

Do zdanitelných příjmů zaměstnance se také zahrnuje částka ve výši určeného procenta vstupní ceny vozidla (vč. DPH), které mu zaměstnavatel poskytne k používání pro služební i soukromé účely. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla.

Zaměstnanec má poskytnuta současně za kalendářní měsíc 2 vozidla s konvenčním pohonem se vstupní cenou 500 000 Kč a 350 000 Kč, 2 hybridní vozidla se vstupní cenou 1 000 000 Kč a 700 000 Kč a 2 bezemisní vozidla se vstupní cenou 1 250 000 Kč a 1 500 000 Kč.

Nízkoemisním vozidlem (§ 21b odst. 6 zákona o daních z příjmů) se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které je nízkoemisním vozidlem podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících a není bezemisním vozidlem. Bezemisním vozidlem (§ 21b odst. Omezení definované v § 30e odst.

Příjmy osvobozené od daně

Příjmy osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. j) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31.

Cestovní náhrady

Mezi příjmy osvobozené od daně patří také náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem například část sedmá hlava třetí zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“); vyhláška č. 341/2023 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2024; vyhláška č.

Práce na dálku a paušální náhrady

Výkon práce na dálku je možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v § 317 odst. 3 zákoníku práce stanoveno jinak. S výkonem práce na dálku jsou zaměstnancům přiznávány náhrady nákladů (§ 190a zákoníku práce).

Bylo-li to písemně sjednáno nebo vnitřním předpisem stanoveno, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každou započatou hodinu práce na dálku paušální částku. Paušální částka se poskytuje za započatou hodinu práce a její výši stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výše náhrady je stanovena vyhláškou č. 397/2023 Sb., o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2024 na 4,50 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku.

Zaměstnavatel se zaměstnancem si mohou předem písemně sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší (§ 190a odst. Zaměstnanci zaměstnavatele, který není odměňován platem, může být poskytována paušální částka vyšší. Zaměstnanci, který pro zaměstnavatele koná práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, je možné poskytovat náhrady nákladů při výkonu práce na dálku, jestliže s ním zaměstnavatel toto právo sjednal. Paušální částka se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru (§ 190a odst.

Částka převyšující stanovený limit bude zdaňována jako příjem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm.

Příspěvky na stravování

Zákon o daních z příjmů nijak nereguluje vznik nároku na příspěvek (peněžitý nebo nepeněžní) na stravování zaměstnanců, ani otázku, zda lze takový příspěvek zaměstnanci poskytnout. V obecné rovině to znamená, že na straně zaměstnavatele se bude vždy jednat o daňově uznatelný náklad. Ovšem na straně zaměstnance se bude jednat o příjem osvobozený pouze do stanoveného limitu (za splnění výše stanovených podmínek).

Od roku 2024 jsou podmínky osvobození sjednoceny pro všechny případy příspěvku na stravování a osvobozen je příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Pro rok 2025 se jedná o částku 70 % ze 177 Kč, tedy 123,90 Kč.

Pro všechny formy stravování novela ZDP s účinností od 1. 1. 2024 zavedla v ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP jednotný pojem "příspěvek na stravování". Novelou ZDP došlo také ke sjednocení daňového režimu plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě příspěvku na stravování a stanovení jednotné hranice pro osvobození ve výši uvedených 70 % stravného.

Zaměstnavatel má uzavřenu smlouvu o zajištění závodního stravování s místní restaurací, cena oběda je stanovena na 85 Kč, z toho 40 Kč je příspěvek zaměstnavatele a 45 Kč doplácí zaměstnanec. Částka 40 Kč, kterou za zaměstnance hradí zaměstnavatel, je u zaměstnance příjem, který je osvobozen od daně na základě § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.

Od daně z příjmů je osvobozen příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Další příspěvek na stravování poskytnutý zaměstnanci v rámci jedné směny bude do stejné výše osvobozen pouze v případě, pokud délka této směny v úhrnu s přestávkou v práci byla delší než 11 hodin. V případě zaměstnance, jehož výkon činnosti není rozvržen na směny, je podmínkou osvobození příspěvku skutečnost, že během kalendářního dne zaměstnanec vykonal práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu. Další příspěvek na stravování v rámci stejného kalendářního dne bude v případě, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin.

I v tomto případě platí, stejně jako ve všech ostatních případech, hranice 70 % stravného. V případě poskytnutí více forem příspěvku na stravování v rámci jedné směny je u zaměstnance osvobozena hodnota všech poskytnutých forem v úhrnu do 70 % horní hranice stravného. V rozsahu, ve kterém příspěvek na stravování přesáhne stanovený limit 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, se bude na straně zaměstnance jednat o příjem podléhající dani z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

Ještě jednou zdůrazněme, že stejná pravidla platí i pro stravenkový paušál neboli peněžní příspěvek na stravování. ZDP již nadále nerozlišuje, zda byl příspěvek na stravování poskytnut peněžní nebo nepeněžní formou a pro osvobození tohoto příspěvku na straně zaměstnance platí jednotná pravidla. S. r. o. poskytuje svým zaměstnancům peněžní příspěvek na stravování ve výši 100 Kč za každou odpracovanou směnu. Na straně zaměstnance se jedná o příjem osvobozený od daně, protože je to částka pod stanovený limit (123,90 Kč). Svému jednateli poskytuje s. r. o. peněžní příspěvek na stravování ve výši 300 Kč za každý kalendářní den. Pokud jednatel odpracuje v tento den alespoň 3 hodiny a nemá nárok na stravné dle zákoníku práce, je z tohoto příspěvku osvobozena částka 123,90 Kč. Zbývající část představuje zdanitelný příjem zaměstnance (jednatele).

Od roku 2024 byla zrušena speciální úprava bodu 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP. Na straně zaměstnavatele tak od té doby platí, že veškeré příspěvky na stravování poskytnuté od 1. 1. 2024 představují daňově uznatelné náklady, pokud splňují podmínky podle bodu 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP, tj. jako práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Bude-li tedy příspěvek na stravování se zaměstnancem odpovídajícím způsobem sjednán, bude takto vzniklý náklad na straně zaměstnavatele daňově uznatelný bez dalších limitací.

Vraťme se k příkladu peněžního příspěvku s. r. o. svému jednateli ve výši 300 Kč. Tento příspěvek je sjednán ve smlouvě o výkonu funkce. V takovém případě je peněžní příspěvek v plné výši daňovým nákladem s. r. o.

Ostatní benefity

§ 6 odst. 9 písm. d) a e) ZDP poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance.příspěvku na kulturní nebo sportovní akce. Jedná se o kulturní nebo sportovní akce, které nejsou pořádány zaměstnavatelem, např.

Poznámka: Hranice poloviny průměrné mzdy pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti pro nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu a ze zisku po zdanění se poprvé použije pro zdaňovací období 2024. Výši průměrné mzdy pro rok 2024 upravuje nařízení vlády 286/2023 Sb., a činí 43 967 Kč.

Za výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uznat (§ 25 odst. 1 písm. možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. Osvobození na rozdíl od § 6 odst. 9 písm.

Mezi zvláštní požitky u příslušníků bezpečnostních sborů patří také náborové příspěvky, které se podle výše uvedeného písmene h) považují u příslušníků bezpečnostních sborů za příjem od daně osvobozený. U ostatních poplatníků jsou náborové příspěvky zdanitelným příjmem plynoucím v souvislosti se současným nebo budoucím výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle § 6 odst. 1 písm.

V novele zákona o daních z příjmů dochází ke spojení stávajících limitů pro produkty spoření na stáří a rozšíření možnosti jejich aplikace i na nově zaváděný dlouhodobý investiční produkt. Limit 50 000 Kč platí pro všechny tyto příspěvky dohromady, tedy pro jeho posouzení se sečtou příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem na všechny daňově podporované produkty spoření na stáří daného poplatníka (vyjmenované v § 15a odst.

Výpočet záloh na daň z příjmů

Základ pro výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je definován v § 38h odst. Výpočet záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (§ 38h zákona o daních z příjmů) závisí na tom, zda poplatník u daného zaměstnavatele učinil (podepsal) Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Každý poplatník si může zvolit pouze jednoho (hlavního) zaměstnavatele (za stejné období kalendářního roku), u kterého „Prohlášení k dani“ učiní. Učiněné „Prohlášení k dani“ je jednou z podmínek, aby poplatník mohl již v průběhu vykazovaného zdaňovacího období uplatnit měsíční slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů (kromě slevy na manžela) a příslušnou částku měsíčního daňového zvýhodnění na děti. Plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „záloha“) ze základu pro výpočet zálohy.

Sazby zálohy na daň dle § 38h odst. Sazby zálohy na daň dle § 38h odst. Pro rok 2024 podle nařízení vlády č.

v případě, že základ pro výpočet zálohy nepřevyšuje 3násobek průměrné mzdy, tj.
v případě, že základ pro výpočet zálohy převyšuje 3násobek průměrné mzdy, tj.

Slevy na dani

Sleva na manžela/manželku, resp. partnera podle zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „manžel“) ve výši 24 840 Kč ročně, je nově definována v § 35bb zákona o daních z příjmů.

poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti nejen s manželem, na kterého je sleva uplatňována, ale zároveň i s vyživovaným dítětem poplatníka do 3 let věku (tj.

Upozornění: Náhradní výživné není příjmem druhého z manželů, ale je určeno nezaopatřenému dítěti, tudíž se ani nezahrnuje do příjmů druhého z manželů. Jedná se o sociální dávku, určenou k podpoře nezaopatřených dětí v případech, kdy rodič neplatí výživné, které mu bylo stanoveno rozhodnutím soudu [zákon č. Do vlastního příjmu manžela se zahrnují veškeré peněžní i nepeněžní příjmy s výjimkou příjmů shora uvedených (§ 35bb odst.

Sleva na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč ročně (1 345 Kč měsíčně), je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P (podle zákona č. Slevu na manžela lze uplatnit pouze jednorázově, a to po uplynutí zdaňovacího období. U poplatníka - daňového nerezidenta, uvedeného v § 2 odst. Upozornění: Daňový nerezident může u zaměstnavatele měsíčně uplatňovat pouze základní slevu na poplatníka.

Sleva na dani za zastavenou exekuci podle ustanovení § 35 odst. Slevu lze uplatnit až po uplynutí zdaňovacího období v rámci daňového přiznání, resp. Daň poplatníka (oprávněného) se snižuje o slevu za zastavenou exekuci ve výši náhrady přiznané exekutorem při zastavení exekuce. Sleva se týká pohledávek do maximální výše 1 500 Kč. Výše náhrady činí 30 % z vymáhané částky. Uvedenou slevu na dani si mohou, v souladu s § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů, uplatnit jak fyzické, tak právnické osoby (oprávnění). Zaměstnanci do žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění uvedou výši přiznané náhrady za zastavenou exekuci a doloží usnesení (příp.

Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň po slevě, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Podle § 38ch odst. případně ještě příjmy, které byly zúčtovány výše zmíněnými zaměstnavateli dodatečně v době, kdy pro ně již v roce 2023 závislou činnost nebo funkci nevykonával (tzv.

Podmínkou ovšem je, že u všech těchto plátců poplatník učinil na zdaňovací období 2023 v zákonné lhůtě „Prohlášení k dani“ anebo je učinil podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tak může učinit ovšem jen u posledního zaměstnavatele v tomto roce, a to do 15. Pozor: V případech, kdy poplatník učinil „Prohlášení k dani“ podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů dodatečně, plátce daně neprovádí změny (opravy) na dani ve Vyúčtováních daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (tak jak bylo sraženo původně, bylo sraženo správně - plátce daně srážel v souladu se zákonem o daních z příjmů), tzn., v této souvislosti nevzniká plátci daně přeplatek na dani srážkové a nedoplatek na dani zálohové.

Roční zúčtování záloh

Zákonná lhůta pro podání žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2023 je stanovena do 15. 2. daň se vypočte u zaměstnance z celoročního dílčího základu daně, sníženého o prokázané nezdanitelné části základu daně a vypočtená daň se sníží o prokázané částky slevy na dani podle § 35ba nebo § 35 odst.

V rámci ročního zúčtování je také možno napravit některá opomenutí, jestliže např. zaměstnanec včas neučinil u svého zaměstnavatele „Prohlášení k dani“, nebo pokud v průběhu zdaňovacího období včas neprokázal zaměstnavateli některé rozhodné skutečnosti pro uplatnění příslušných slev na dani nebo na daňové zvýhodnění atp. Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce dodatečně přihlédne k uvedeným skutečnostem, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani nebo na daňové zvýhodnění nejpozději do 15.

Pozor: Někdy zaměstnanec sice povinnost podat daňové přiznání nemá, přesto o roční zúčtování záloh u zaměstnavatele nepožádá, ale využije svého práva podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. To znamená, že podá daňové přiznání dobrovolně (aniž mu tuto povinnost zákon ukládá) a prakticky jen za účelem vrácení přeplatku na dani či doplacení daňového bonusu. Tuto možnost využije v praxi např. zaměstnanec, který z určitých důvodů „nestihne“ zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh ve stanovené lhůtě do 15.

Sazby daně

pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy se použije sazba daně 15 % a pro část základu daně nad 48násobek průměrné mzdy se použije sazba daně 23 %. Obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně; to neplatí pro zdaňovací období roku 2023, za které lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně (§ 1 odst. 1 zákona č.

Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3 000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem.

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1, je povinen dle § 38g odst. Ustanovení § 15 odst. Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění (§ 1 odst. 3 a 5 zákona č.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti nemá za zdaňovací období roku 2023 povinnost podat daňové přiznání, pokud by mu tato povinnost vznikla jen z důvodu snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2023 na zveřejněný bankovní účet č. Informace k prokazování poskytnutí daru na účet Velvyslanectví Ukrajiny v České republice ze dne 13. 5. Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. Od základu daně se odečte částka,...

Zaměstnanecké benefity

Problematika zdanění zaměstnaneckých benefitů vychází zejména z § 6 ZDP. Z pohledu obecných principů zdanění platí, že za příjmy ze závislé činnosti se považují příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch.

Je tedy zřejmé, že vymezení těchto příjmů je velmi široké a zaměstnanecké benefity do tohoto vymezení jednoznačně spadají. Následně je pak nutné rozhodnout, zda tyto příjmy nevylučuje příslušné ustanovení z předmětu daně nebo zda tento příjem nespadá do poměrně širokého okruhu příjmů osvobozených od daně. Pokud nikoliv, je nutné rozhodnout, jakým způsobem příslušný benefit zdanit a zahrnout do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Příjmem zaměstnance se rozumí i vyjmenovaná plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy poskytnutá zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. Současně je nutné upozornit, že za zaměstnance z pohledu ZDP se považuje poplatník s příjmy ze závislé činnosti, toto vymezení je tedy širší než vymezení pracovněprávní a zahrnuje také například společníky s. r. o., jednatele a další členy orgánů právnických osob.

Znamená to tedy, že případné benefity poskytované těmto fyzickým osobám, mají stejný daňový režim jako benefity poskytované "běžným" zaměstnancům. K tomu je ale nutné doplnit, že podle souhlasného stanoviska KDP ČR a GFŘ publikovaného v příspěvku Koordinačního výboru č. 520/02.05.18 Daňový režim cestovních náhrad a ostatních příjmů fyzické osoby obdržených v souvislosti s bezplatným výkonem funkce člena orgánu právnické osoby platí, že i v případě, kdy fyzická osoba vykonává funkci člena orgánu právnické osoby bezplatně (tzn. bez odměny), uplatní se u příjmů uvedených v § 6 odst. 7 ZDP vyloučení ze zdanění a u příjmů uvedených v § 6 odst. 9 ZDP osvobození od daně.

To je velmi důležitý závěr např. u jednatelů, kteří nepobírají za tuto svou činnost žádný příjem, a přesto jsou jim poskytovány zaměstnanecké benefity. Samotné slovo benefit představuje výhodu, přínos nebo určitý prospěch. Za zaměstnanecký benefit je pak považováno plnění zaměstnavatele vůči zaměstnanci nad rámec odměny za práci, které je pro zaměstnance výhodné, resp. přináší nějaký využitelný přínos či prospěch do jeho osobní sféry.

V tomto kontextu je třeba od zaměstnaneckého benefitu odlišovat plnění zaměstnavatele, která jsou sice "konzumována" zaměstnancem v souvislosti s výkonem závislé činnosti, ale převažuje u nich zájem zaměstnavatele v důsledku přímé vazby na uskutečnění potřebného či efektivního výkonu práce, a tedy zajištění pracovních podmínek. Dále je nutné ještě zohlednit skutečnost, že při výkladu právních norem je třeba vycházet nejen z jazykového znění jednotlivých ustanovení ZDP, každé plnění je nutné posoudit také způsobem vyplývajícím z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, popsaným např. v rozsudku č. j. 2 Afs 42/2005-136 ze dne 12. 1. 2006.

tags: #zdanitelný #příjem #zaměstnance #definice