Jako zaměstnavatel jste povinen vyplácet minimální i zaručenou mzdu. Minimální mzda stanovuje nejnižší možnou mzdu za libovolnou práci. Zaručená mzda ji upřesňuje pro jednotlivé profese podle jejich náročnosti. Na minimální, respektive zaručenou mzdu u zmíněných profesí, má každý zaměstnanec nárok a jejich výši musí každý zaměstnavatel respektovat. Pokud je mzda zaměstnance nižší než minimální nebo zaručená mzda, má zaměstnanec nárok na doplatek. Zaručená mzda nesmí být nižší než minimální mzda.

V tomto článku se dozvíte, jaká je nová výše minimální a zaručené mzdy pro rok 2025, jak se člení jednotlivé profese podle náročnosti a co vše patří do výpočtu minimální a zaručené mzdy. Dále se budeme věnovat srovnání zaručené mzdy s minimální a průměrnou mzdou v ČR a také na koho se vztahuje zaručená mzda v sociální péči.

Veškerou mzdovou agendu můžete evidovat v účetním programu Money S3, jehož součástí je také modul Mzdy a personalistika. Na základě údajů o zaměstnancích sám vypočítá mzdy zaměstnanců. Jeho výhodou je i pravidelná aktualizace. Jeho parametry a vzorce pro výpočty tak vždy odpovídají platné legislativě.

Minimální Mzda

Minimální mzda je podle zákoníku práce nejnižší přípustná mzda. Vztahuje se na všechny typy pracovních poměrů, tedy i na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, týká se tedy i například brigádníků. Nerozlišuje se, zdali se jedná o smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou. Do minimální mzdy se počítají pohyblivé složky mzdy (příplatky, osobní ohodnocení, prémie a odměny).

Pro srovnání: V roce 2024 byla výše minimální mzdy 18 900 Kč, respektive 112,50 Kč. Kromě výše minimální mzdy MPSV vyhlašuje i nejnižší zaručený plat (jednotlivé částky uvádíme v tabulce) a rozpětí příplatků za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Zaručená Mzda

Zaručená mzda stanovuje nejnižší možnou mzdu pro jednotlivé profese vzhledem ke složitosti, odpovědnosti a namáhavosti jejich práce. Od 1. ledna 2025 se ruší zaručená mzda v soukromém sektoru. Ve veřejné správě pravidlo zaručené mzdy zůstává, nově se však označuje jako „zaručený plat“ a funguje v přehlednějším režimu.

Výše zaručeného platu se nově určuje ve 4 skupinách (do 2024 v 8 skupinách) v návaznosti na minimální mzdu. U zaručeného platu budou profese od 1. 1. V tomto ohledu se systém nemění. v 1. ve 2. ve 3. ve 4. Zaměstnancům ve veřejných službách a správě a státním zaměstnancům bude navíc v roce 2025 za práci ve ztíženém pracovním prostředí příslušet příplatek v rozpětí 5 až 15 procent měsíční minimální mzdy. Princip rozdělování do jednotlivých skupin bude jednodušší než dosud a v podstatě půjde o zařazení podle dosaženého vzdělání.

Zaměstnanci ve veřejných službách, správě a státní zaměstnanci jsou podle svých profesí rozděleni do čtyř skupin s různou výší zaručeného platu. Do 1. pracovní skupiny patří zaměstnanci v 1. a 2. platové třídě, tedy lidé se základním vzděláním nebo základy vzdělání. Lidé se středním vzděláním s výučním listem pak budou mít v roce 2025 garantováno nejméně 24 960 korun (1,2 násobek minimální mzdy) měsíčně. Do 2. pracovní skupiny spadají zaměstnanci 3. až 5. platové třídy se středoškolským vzděláním či výučním listem. 3. pracovní skupina zahrnuje zaměstnance v 6. až 9. platové třídě se středoškolským vzděláním s výučním listem či maturitou nebo s vyšším odborným vzděláním. Ve 4. pracovní třídě jsou zaměstnanci 10. až 16. platové třídy, tedy lidé s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním.

Zaručená mzda dosud představovala státem určený minimální výdělek pro jednotlivé profese, které byly zařazeny do osmi skupin. V tomto ohledu se systém nemění. Do první skupiny, kde zaručený měsíční plat odpovídá minimální mzdě, budou patřit lidé se základním vzděláním.

Pokud nedosáhne plat - a to bez platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli - příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek do výše zaručeného platu. V případě jiné délky stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin týdně (např. u 2směnného pracovního režimu 38,75 hodiny týdně, 3směnného a nepřetržitého pracovního režimu 37,5 hodiny týdně apod.) se hodinové sazby minimální mzdy i nejnižší úrovně zaručené mzdy úměrně zvyšují. „Pokud zaručený plat nedosáhne stanoveného minima, musí se zaměstnavatel postarat o nápravu a poskytnout zaměstnanci doplatek. Jinak se ošizený pracovník může domáhat svých práv u soudu,“ připomíná na závěr daňový poradce Michal Dvořáček.

Profese s Zaručenou Mzdou v Sociální Péči

V oblasti sociální péče existuje několik profesí, které nabízejí tzv. zaručenou mzdu. Mezi profese s zaručenou mzdou v oblasti sociální péče patří například pracovníci v péči o seniory, osobu se zdravotním postižením či asistenti pedagoga. Tyto profese jsou velmi náročné a vyžadují od zaměstnanců nejen znalosti a dovednosti, ale také empatii a citlivý přístup k klientům. Zaručená mzda je proto vnímána jako určitá forma zajištění pracovních podmínek a odměny za náročnou práci.

Příkladem profese s zaručenou mzdou může být například pracovník v domově důchodců, který pečuje o klienty v různých denních či nočních směnách. V České republice se zaručená mzda v této profesi pohybuje okolo 24 tisíc korun měsíčně. Další profesí může být osobní asistent, který pomáhá lidem se zdravotním postižením s denními aktivitami, jako je hygiena a stravování. V tomto případě je zaručená mzda kolem 20 tisíc korun měsíčně.

Srovnání Zaručené Mzdy s Minimální a Průměrnou Mzdou v ČR

V ČR se zaručená mzda v sociální péči pohybuje v průměru kolem 25 000 Kč měsíčně. Minimální mzda v ČR prorok 2021 činí 15 200 Kč hrubého. Tato mzda se vztahuje na všechny pracovníky včetně těch v sociální péči, kteří nemají zaručenou mzdu. Průměrná mzda v ČR v roce 2021 byla kolem 34 000 Kč hrubého, tedy o více než 8 000 Kč více než zaručená mzda v sociální péči.

Je tedy patrné, že zaručená mzda v sociální péči se pohybuje pod průměrnou mzdou v ČR, což může být důvodem k neuspokojení pro některé pracovníky v této oblasti. Na druhou stranu je však třeba vzít v úvahu, že tyto pozice vyžadují vysokou kvalifikaci a zodpovědnost a zaručená mzda může být pro mnoho pracovníků v této oblasti stabilní a atraktivní.

Na Koho se Vztahuje Zaručená Mzda v Sociální Péči

Níže je seznam skupin a do nich zařazených pozic, jak je definuje Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Aktuální zaručenou mzdu pro tyto profese a skupiny najdete v samostatném článku o zaručené mzdě s tabulkou profesí kde je pravidelně aktualizujeme:

• 2. skupina:
  1. Poskytování přímé obslužné péče o klienty, podpora jejich soběstačnosti, nácvik jednoduchých denních činností a poskytování pomoci při osobní hygieně a oblékání klientů, manipulace s přístroji, pomůckami a prádlem a udržování čistoty a hygieny u klientů.
  2. Provádění úkonů pečovatelské služby. Výdej a rozvoz jídla klientům. Provádění dílčích sociálně pečovatelských úkonů pro klienty.
• 3. skupina:
  1. Rutinní práce při vytváření, prohlubování a upevňování základních hygienických a pracovních návyků a při péči o klienty, spolupráce na posilování sociálních a společenských kontaktů klientů.
  2. Provádění pečovatelských prací spojených s přímým stykem s občany s fyzickými a psychickými obtížemi, komplexní péče o jejich domácnost včetně péče o prádlo, donášky paliva, provádění pohybové aktivizace klientů.
  3. Provádění asistenční služby a osobní asistence osobám zdravotně postiženým.
• 4. skupina:
  1. Fixace získaných společenských a pracovních návyků u dospělých mentálně postižených klientů. Rozvíjení pracovní aktivity. Provádění odborného pracovního výcviku včetně vyhledávání pracovních příležitostí pro léčbu prací. Rozvíjení individuální manuální zručnosti klientů. Zabezpečování zájmové a kulturní činnosti v zařízeních sociální pée.
  2. Vyhledávání, organizování a provádění volnočasových aktivit zaměřených zejména na rozvíjejí osobnosti, zájmů, znalostí a tvořivých schopností klientů formou výtvarné, hudební, dramatické nebo tělesné výchovy.
  3. Poskytování dílčí sociální pomoci, zabezpečování základních sociálních agend. Zajišťování informací a odborných podkladů pro sociální práci včetně jejich zpracování, provádění dílčích sociálních šetření. Komplexní zajišťování přímé obslužné péče, základních výchovných, aktivizačních služeb, sestavování individuálních plánů rozvoje osobnosti klienta.
• 5. skupina:
  1. Sociálněprávní poradenství, analytická a metodická činnost v sociální péči. Vytváření podmínek pro zapojení klientů do společenského procesu. Poskytování soustavné sociální pomoci v přímém styku s občany, kteří se dostali do nepříznivé sociální situace.
  2. Řešení sociálněprávních a sociálně zdravotních problémů klientů aplikací odborných metod sociální práce, anamnézy, poradenství; účast na jednání se správními orgány a jinými organizacemi v zájmu klientů. Sociální práce v zařízeních sociální intervence (azylové domy, domovy pro matky s dětmi, noclehárny apod.).
• 6. skupina:
  1. Poskytování krizové intervence. Poskytování sociálněprávního poradenství a sociální práce s rodinami nebo jednotlivci v krizových situacích. Odborná činnost ve střediscích drogové a jiné závislosti.

Platové Zařazení Sociálního Pracovníka

Bezesporu důležitým tématem v sociální práci je narovnání platového zařazení sociálního pracovníka. Sociální pracovník je podhodnocenou profesí, jak níže vyplývá z platových tabulek ve srovnání s minimální mzdou. Těmito slovy by bylo možné zhodnotit, jakých výdělků sociální pracovník může dosáhnout, pokud jej srovnáme s náročností práce, požadavky na vzdělání, osobní odolností a rizikovými faktory, které se mohou v sociální práci objevit. Sociální pracovníci každodenně odvádějí nezastupitelnou práci pro ohrožené skupiny lidí. Současný systém je nevyvážený a velmi znevýhodňuje určité resorty a nestátní poskytovatele sociálních služeb.

Sociální pracovníci jsou odměňování nejméně ve dvojím režimu - platem a mzdou. Část sociálních pracovníků je odměňována platem, kdy základní složkou je tzv. platový tarif. Plat sociálního pracovníka nalezneme v NV č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Oblast sociálních věcí upravuje NV č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, díl 20. Nesmíme zapomenout na to, že sociální práce je realizována i mimo rámec sociálních služeb.

Sociální pracovníci zaměstnaní v sociálních službách jsou odměňováni mzdou. Zde, na rozdíl od platových tarifů, nemá vláda tolik nástrojů, jak odměňování v této oblasti služeb regulovat. V nestátních neziskových organizacích bez zřizovatele (např. o. p. s., z. ú., z. s.), v organizacích zřízených církvemi, event. v soukromém sektoru (např. s. r. o., a. s.), náleží sociálnímu pracovníkovi alespoň tzv. Sociálnímu pracovníkovi vykonávajícímu činnost např. v zařízení sociálních služeb či ve školském zařízení aj., přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v platové tabulce č. 2, § 5, odst. (2) . Oproti platovému zařazení sociálního pracovníka ve veřejné správě, např. vykonávajícího svou činnost na městském úřadě či na úřadě práce apod. se řídí podle § 5 odst. (1) platové tabulky č. 1 .

Následující tabulka poukazuje na rozdíly sociálních pracovníků spadajících do platové tabulky č. 1 a č. 2. Pro lepší přehlednost, si vezmeme započitatelnou praxi do 27 let, která znázorňuje zařazení sociálních pracovníků do různých platových tabulek podle jejich pozice. Sociální pracovník zařazený do platové tabulky č. 1 je značně finančně znevýhodněný oproti sociálnímu pracovníkovi zařazenému do platové tabulky č. Na roztříštěnost systému a resortů MŠMT s MPSV můžeme narazit také např. v zařazení do platových tříd.

V katalogu prací NV č. 222/2010 Sb. najdeme seznam povolání a rozpětí platových tříd. Ve skutečnosti je praxe taková, že mnozí sociální pracovníci spadající pod resort MPSV jsou často zařazeni do 10. platové třídy. Oproti tomu například sociální pracovníci ve školských zařízeních spadající pod resort MŠMT jsou mnohdy zařazeni do 11. platové třídy. Výkon činnosti sociální práce není pod resortem MŠMT kontrolován resortem MPSV.

Sociální pracovníci působící ve veřejné správě jsou zařazeni do platové tabulky č. 1 a mnohdy spadají do platové třídy 10, i když běžně vykonávají některou z činností z 11. U tak důležité profese, neexistuje shoda v odměňování za takřka stejnou práci. Přesto sociální pracovníci, pracující v různých resortech, obětavě vykonávají sociální práci s různými cílovými skupinami a jsou zařazeni do zcela odlišné platové tabulky. Snad se podaří změnit systém financování sociálních služeb bez ohledu na to, jestli sociální pracovník pracuje pro neziskovou organizaci, soukromý subjekt nebo příspěvkovou organizaci města nebo kraje.

Platová Tabulka	Zařazení	Pozice
Platová tabulka č. 1	Veřejná správa	Sociální pracovník na městském úřadě či úřadu práce
Platová tabulka č. 2	Sociální služby, školská zařízení	Sociální pracovník v zařízení sociálních služeb či školském zařízení

tags: #zarucena #mzda #pracovnik #v #socialnich #sluzbach

Oblíbené příspěvky:

• Nabídky práce sociální pracovník Šumperk
• Průvodce zrušením smlouvy u KB Pojišťovny
• Motivační dekorace do bytu
• Náplň práce personalisty
• Daňové povinnosti pro OSVČ v ČR