Záludné otázky na pohovoru: Příklady a jak na ně reagovat

Pracovní pohovor s potenciálním zaměstnavatelem může být klíčový moment, který nastartuje vaši kariéru nebo definitivně pohřbí veškerou naději na vysněné pracovní místo. O tom, zda uspějete, rozhodují většinou správně zvolená slova a vaše odpovědi na kladené otázky. Personalisté pomocí otázek na pracovním pohovoru často ověřují vaši pozornost, pohotové jednání, reakce a schopnost improvizace. Proto je vhodné, ať z vaší strany není příprava na pracovní pohovor podceněna, nyní už totiž nemusí být pro vás noční můrou.

Teoreticky se můžete setkat s jakoukoliv otázkou, ale prakticky se většina personalistů zabývá jen několika standardními, které se objevují téměř vždy. Poradíme vám, jak se vypořádat s těmi nejčastějšími i nejtěžšími otázkami, se kterými se můžete při pohovoru setkat.

Časté otázky a tipy, jak na ně odpovídat

1. Řekněte mi něco o sobě

Tato otázka přichází často mezi prvními. Tahle otázka přichází často mezi prvními. Důležité je nemluvit moc dlouho. Ideální jsou tak dvě, nanejvýš tři minuty. Vše, co o sobě řeknete, by mělo přímo souviset s tím, proč se hodíte na nabízenou pozici. Doporučujeme důkladně si před pohovorem pročíst inzerát a vše, co se týká dané pracovní pozice. Zdánlivě jednoduchá otázka, která ale může hrát ve váš prospěch. To vše jsou body pro vás.

Tváří v tvář obávané otázce zůstaňte v klidu. Udržujte si otevřený postoj a buďte sebejistí, abyste dokázali tazateli, že jste ideálním kandidátem na danou pozici.

K tomu se vám mohou hodit tyto užitečné časové struktury:

Představte se jednoduše, tím naznačíte, kdo jste a co děláte (přítomnost).
Vysvětlete, jak jste došli až sem díky vzdělání a odborným zkušenostem (minulost).
Okomentujte svou motivaci a kam byste chtěli ve své kariéře dojít (budoucnost).

Abyste se vyhnuli opakování informací ze svého životopisu, může být zajímavé stručně vysvětlit, proč jste si vybrali právě tuto kariéru, co vás vedlo ke studiu konkrétního oboru, jak se vaše zájmy vyvíjely… Pokud jste v tomto odvětví relativně noví nebo svou kariéru teprve začínáte, můžete mluvit o důvodech, proč vás toto odvětví zajímá, co se na této pozici chcete naučit a čím jí naopak můžete přispět. Také můžete zmínit, že jste například studovali semestr v zahraničí nebo jste obdrželi nějaká stipendia nebo ceny.

Vyberte si tři nebo čtyři dovednosti, které považujete za klíčové pro pozici, o kterou se ucházíte, a zmiňte je s konkrétními příklady. Například místo toho, abyste jen řekli „Jsem dobrý manažer“, neváhejte je podrobněji popsat, jako třeba: „Vytvořil jsem a vyškolil tým pěti lidí“ nebo: „Podařilo se nám dovést tento projekt do konce / dosáhnout tohoto cíle“.

Je důležité náboráři sdělit své krátkodobé, ale i dlouhodobé kariérní aspirace. Vysvětlete, proč by práce pro danou společnost přispěla k vašemu profesnímu plánu. Ukažte, jaká je vaše motivace pracovat na této pozici (například dovednostmi, které můžete získat) a v této konkrétní společnosti (ve vztahu k její pověsti nebo hodnotám společnosti). Je čas ukázat, že o pozici, o kterou se ucházíte, opravdu stojíte!

Jak reagovat? Nepřipravit se na pohovor je tou největší chybou, kterou můžete udělat. Abyste věděli, co říct, jaké klíčové body zdůraznit, a jak ukázat, že jste nejlepší kandidát na danou pozici, postupujte podle těchto tipů:

Věnujte nějaký čas doma přípravě jednoduchého scénáře, abyste měli jasno v tom, co chcete říct, jaký chcete udělat dojem a jak se chcete před personalistou předvést.
Snažte se být struční. Vždy můžete rozšířit své odpovědi, pokud si myslíte, že to kontext vyžaduje a vaše vysvětlení je namístě.
Pamatujte si, fráze „řekněte mi něco o sobě” je jen jeden způsob, jak prolomit ledy. Umožňuje to personalistovi ponořit se do aspektů, které mu připadaly nejdůležitější.

Pamatujte, všichni máme chyby. To, co na vás dokážou nejvíce ocenit na pohovoru, je to, že jste je byli schopni identifikovat, rozpoznat a pokusit se je zlepšit. Totéž platí pro naše selhání: schopnost analyzovat chybu nebo profesní zklamání, abychom získali pozitivní poučení, ukáže nejen naši pokoru, ale také schopnost sebekritiky.

Raději nezmiňujte své případné vady přímo související s hlavními kompetencemi, které jsou na dané pozici zapotřebí. Tak byste mohli vzbudit mylný dojem, že by tyto problémy mohly být překážkou při rozvoji vašich funkcí ve společnosti.

I když se upřímnost cení, nemusíte se hned před náboráři odhalovat (metaforicky). Snažte se soustředit na ty nejkladnější aspekty svého profilu a „jednoduše vysvětlete čtyři osobnostní rysy, které vyjadřují vaše postoje, jako že jste veselý nebo pracovitý,“ vysvětluje Meritxell. Pokud se personalista zajímá o vaše negativní stránky, mluvte o nich přirozeně a vždy se jim snažte dát konstruktivní náhled. Pokud se chystáte mluvit o svém osobním životě, udělejte to, abyste posílili svou odpověď, podpořili tak svůj obraz a potvrdili své kvality jako kandidát.

2. Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?

Ideální je odpovědět takovým způsobem, ať vaše silné stránky odpovídají požadavkům na danou pozici. Takže si ještě jednou přečtěte popis pozice a zamyslete se nad svými vlastnostmi a dovednostmi. Poté vyberte 3 nejdůležitější, které přímo souvisí s nabízenou pozici a naučte se je stručně a srozumitelně prodat. Pokud jde o slabé stránky, nikdy neodpovídejte „žádné slabé stránky nemám” nebo „žádné mě teď nenapadají”. Doporučujeme připravit opět 3 vaše nepodstatné slabiny. Dejte si pozor, abyste nezmínili něco, co by naznačovalo potenciální konflikty s kolegy nebo nadřízenými.

Náš tip! Udělejte ze své slabiny přednost. Přijďte s odpovědí, ve které popíšete, jak na své slabině vědomě pracujete nebo jak jste ji odbourali. Např. „Po povýšení na složitější pozici jsem měl/a problém s organizací svého času, úkoly se hromadily a nevěděl/a jsem, co dřív, ale rozhodl/a jsem se s tím bojovat. Přečetl/a jsem si knihu o time managementu, články na odborných webech, několik knih a absolvoval/a jsem školení.

3. Proč chcete pracovat právě u nás?

Personalisté hledají kandidáta, který má opravdu zájem o pozici a potřebují se ujistit, že nebudou muset pozici znovu obsazovat za půl či tři čtvrtě roku. Dále je zajímají vaše ambice do budoucna a zájem o práci. Jak tedy odpovědět?„Tato pracovní příležitost mě velmi zajímá. Důkazem je to, že jsem dnes tady.

Personalisté hledají takové uchazeče, kteří vědí, jakou konkrétní práci chtějí dělat a proč. Také je zajímá jejich vztah k firmě či k oboru. Zde vám jako vhodná odpověď poslouží z domova nastudované informace o firmě a správně aplikované klíčové požadavky na pozici. Poté vše shrňte na základní údaje a vyzdvihněte, co se vám fakt na firmě líbí. Důležité je ukázat nadšení a vážný zájem pracovat u konkrétní společnosti. Klíčové požadavky na pozici je vhodné spojit se svými dovednostmi, zkušenostmi a silnými stránkami.

4. Proč jste odešel/odešla z předchozího zaměstnání?

Z odpovědi personalisté poznají, zda je váš pohled na zaměstnavatele pozitivní nebo negativní. Zajímá je skutečný důvod vašeho rozhodnutí opustit současného zaměstnavatele. Vhodnou odpovědí je zmínit to, co se vám v zaměstnání líbilo, např. že tam byl super kolektiv spolupracovníků nebo že vás nadřízený motivoval k samostatnosti a lepším výkonům. Ale i přesto byste rádi zkusili nové výzvy, nové příležitosti a že máte zájem plnit důležitější úkoly, dál se rozvíjet.

Tady personalisté testují loajalitu a diplomacii. I když by kandidát mohl mít vážné důvody, jako například špatné vztahy na pracovišti nebo nespokojenost s vedením, je lepší tuto pravdu neříkat přímo. Doporučuje odpovědět třeba takto: „Hledal jsem příležitost rozvíjet své schopnosti a cítil jsem, že v předchozím zaměstnání jsem už dosáhl všeho, co bylo možné.“

5. Jaké jsou vaše úspěchy?

Touto otázkou personalisté zjišťují, jak si ceníte sami sebe a zda jste ve své pracovní kariéře už něco dokázali. Odpovědi na tuto otázku je vhodné si dopředu pečlivě rozmyslet a vybrat ty úspěchy, které nejlépe odpovídají dané pozici.

6. Kde se vidíte za pět let?

Jaká by mohla být vhodná odpověď? Dáme vám tip, pokud si nevíte rady. Například můžete říct: „Myslím, že bych lhal/a, kdybych řekl/a, že plánuji tak daleko do budoucnosti.

7. Jak rozumíte této pozici?

Ukažte, že dané pozici velmi dobře rozumíte. Ideální je přijít na pohovor připravený a s velmi dobrou představou, co dané zaměstnání obnáší - za co máte hlavní odpovědnosti, jaké budete vykonávat pracovní aktivity a jak probíhá běžný pracovní den. Takový kandidát je ideální nejen proto, že se rychle zapracuje, ale je pravděpodobné, že bude svoji práci dobře zvládat.

8. Jaká je vaše platová představa?

Znát svoji hodnotu je velmi důležité. Je to vaše příležitost se ukázat a prodat vaše kvality. Správné odhadnutí částky se odvíjí od toho, jak přesnou máte představu o platech ve vašem oboru a ve společnosti, kde se o práci ucházíte. Na internetu je docela dost informací, které vám dobře poslouží jako vodítko.

9. Máte nějaké otázky?

Je téměř jisté, že tato otázka padne na konci pohovoru, takže doporučujeme této příležitosti využít. Vaším cílem je na pracovním pohovoru u této poslední záludné otázky a odpovědi udělat na personalistu dobrý dojem. Položte mu chytré a relevantní otázky. Vhodné je si připravit nejméně tři stručné a snadno pochopitelné otázky, např.:

Jaké hlavní úkoly bych měl/a splnit během prvního měsíce?
Jakých výsledků bych měl/a dosáhnout během zkušební doby?
Jaké máte cíle v oblasti...?

Záludné otázky a hlavolamy

U pohovoru jde všechno skvěle, a pak najednou zazní: „Tak to bude k vašemu životopisu asi vše, a teď mi povězte, jak byste popsal slepci žlutou barvu.“ O co HR pracovníkovi jde? Pravděpodobně chce otestovat následující:

Jak si poradíte s otázkou, na kterou neznáte odpověď
Jak si poradíte ve stresové situaci
Jak umíte řešit problémy
Jaké je vaše strategické, analytické a kritické myšlení
Jak jste kreativní

Jak tedy na otázky na pohovoru odpovědět?

1. Matematické a logické úlohy

Sem patří otázky s odpovědí, kterou můžete přesně odvodit: například „kolik je 19x19“ nebo „hodím dvěma kostkami, jaká je pravděpodobnost, že padne 9?“ S nimi se můžete setkat u pohovorů na analytiky, programátory a podobné profese, které mají co do činění s čísly a výpočty.

2. Fermiho úlohy - hlavolamy, které se dají vypočítat

Kolik je v Česku ladičů pian? Kolik váží led na hokejovém hřišti? Kolik tenisáků se vejde do limuzíny? Kolik se každou minutu narodí koček? Kolik je na světě psů? Úlohy pojmenované po fyzikovi Enricu Fermim jsou takové, kde se dá ke zdánlivě nevypočitatelnému výsledku dojít poměrně přesně, a to pouze s použitím odhadů. I když otázka začíná slovem „kolik“, odpovědí nemusí být přesné číslo, i když pomocí logaritmů se k přibližnému výsledku dopracujete - zpovídající chce spíše otestovat, jak přemýšlíte.

3. Hádanky a chytáky

Proč je kanál kulatý? Jak byste přestěhovali Sněžku? Jak byste utekli z mixéru? K čemu všemu se dá použít cihla? Jak byste navrhli kořenky pro slepce?

4. Rádoby psychotesty

Trochu jinou kategorií podivných otázek na pohovorech jsou otázky typu: „Kdybyste byli ovoce / zvíře / strom / dopravní značka / pohádková postava / aplikace Microsoft Office, čím byste byli a proč?“. I zde můžete kreativitu a pohotové reakce uplatnit, ovšem častěji v této otázce náboráři i kandidáti spatřují jakýsi psychotest.

Kdy místo pravdy říci, co chce personalista slyšet

Personalisté to ale vidí trochu jinak. Podle něj otevřeně přiznat různé skutečnosti sice může znamenat nižší skóre na pohovoru, ale zabrání to pozdějšímu rozčarování a zklamání na obou stranách. Etickou hranici mezi tím, jaké skutečnosti při hledání práce zamlčet, si musí každý stanovit sám. Hodně se diskutuje o tom, jestli je neetické například zamlčet těhotenství nebo zdravotní omezení. Někteří uchazeči ve věku nad 50 let, kdy se velmi často objevuje diskriminace kvůli věku, neuvádí věk na životopisu z obavy, aby nebyli automaticky vyloučeni. Na pracovních pohovorech se kandidáti mohou setkat z různými záludnostmi, které si na ně personalisté nachystají. A někdy je lepší na otázku odpovědět slovy, které chtějí náboráři slyšet.

Otázky, které jsou tabu

Kandidát by podle něj měl jednoznačně a upřímně sdílet informace o svých dovednostech, dosavadních pracovních zkušenostech a dosaženém vzdělání. Zamlčovat nebo zkreslovat tyto údaje se nevyplácí, zaměstnavatel si je může ověřit,“ varuje Douda. Zaměstnavatelé také ocení nadšení kandidáta pro obor nebo firmu, kde by chtěl působit. Projev opravdového zájmu zanechá dobrý dojem, tvrdí Douda. A co si naopak kandidát může nebo dokonce má nechat pro sebe?

Těhotenství. Kandidátka není povinna informovat o svém těhotenství. Pokud by se zaměstnavatel na tuto skutečnost přímo dotazoval, může se jednat o diskriminační otázku.
Věk. Uvádění věku není povinné, stále častěji se v životopisech datum narození vynechává. Věk by neměl být rozhodujícím kritériem, důraz má být kladen na dovednosti a zkušenosti.
Zdravotní problémy bez vlivu na výkon. Pokud zdravotní stav kandidáta nijak neomezuje jeho schopnost vykonávat pracovní úkoly, nemusí o něm zaměstnavatele informovat.
Osobní plány. Informace o osobních plánech, jako jsou zakládání rodiny, stěhování nebo další vzdělávání, si kandidát může nechat pro sebe, pokud nejsou relevantní pro pozici, o kterou se uchází.

tags: #záludné #otázky #na #pohovoru #příklady