Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele: Podmínky a povinnosti
Každý zaměstnavatel nese odpovědnost za zdraví a bezpečí svých zaměstnanců. I při důsledném dodržování bezpečnostních pravidel se ale může někdy stát, že dojde k úrazu či onemocnění. Právě pro tyto situace existuje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je povinné pojištění, které slouží k ochraně zaměstnanců v případě, že dojde k nějakému pracovnímu úrazu nebo se objeví nemoc z povolání. Pokud k takové situaci dojde, má zaměstnavatel ze zákona povinnost odškodnit zaměstnance. Smyslem tohoto pojištění je chránit zaměstnance, kteří utrpí újmu při práci, a zároveň ulevit zaměstnavateli od náhlých vysokých výdajů, kdy musí zaměstnanci vyplácet peníze za újmu a škody.
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je upraveno zákoníkem práce a vyhláškou Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Zaměstnavatelé, kteří jsou přihlášení k pojištění, mají právo, aby za ně pojišťovna uhradila škodu a nemajetkovou újmu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Kdo je pojištěn?
Všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance jsou ze zákona pojištění pro případ povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, a to buď u Generali České pojišťovny a.s., k 31. 12. 1992, nebo u Kooperativa pojišťovny, a.s. , Vienna Insurance Group, podle podmínek stanovených v § 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Zákonné pojištění se týká všech zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance v pracovním poměru, na DPP nebo DPČ. Která z pojišťoven je pro konkrétního zaměstnavatele příslušná, určuje vyhláška č. 125/1993 Sb. podle přiděleného kódu hlavní činnosti (např. podle klasifikace CZ-NACE).
U Generali České pojišťovny a.s. jsou pojištěni:
- ti zaměstnavatelé, kteří s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. 12. 1992
- zaměstnavatelé, na něž přejdou práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu při vzniku právního nástupce těchto zaměstnavatelů.
Pojištěni u Kooperativy nejsou zaměstnavatelé, kteří měli pojištění sjednáno s Českou pojišťovnou k 31. 12.
Vznik pojištění
Pojistný vztah vzniká přímo ze zákona. Nezakládá se pojistnou smlouvou, jako je tomu u smluvního pojištění. Pojištění vzniká dnem uzavření prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele. Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen písemně a bez zbytečného odkladu oznámit pojišťovně. Současně uvede své identifikační číslo nebo jiné označení, které jej nahrazuje (např. rodné číslo v případě, že zaměstnavatelem je soukromá, nepodnikající osoba, např.
Z tohoto pojištění vzniká zaměstnavatelům právo, aby za ně pojišťovna uhradila škodu a nemajetkovou újmu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Pojištění s účinností od 1. 6. 2025 pokrývá i nárok zaměstnance na jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru v případě rozvázání pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. d) zákoníku práce nebo dohodou z důvodu, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí.
Bližší podmínky a sazby pojistného stanoví vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Sazby pojistného a výpočet
Pojistné si vypočítává zaměstnavatel vynásobením příslušné sazby určené podle OKEČ převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem (příloha vyhlášky MF č. 125/1993 Sb.
Sazby pojistného jsou stanoveny na základě převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem, přičemž se pro účely zařazování zaměstnavatelů do příslušných sazeb používá členění podle ekonomických činností OKEČ. Od 1.1.2025 došlo k úpravě klasifikace některých ekonomických činností.
Základem pro výpočet pojistného je potom souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které zaměstnavatel v tomto období zaměstnával. Vyměřovací základ se stanovuje shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb.
Pokud zaměstnanec na DPP vstoupí do odvodu sociálního pojištění, musí být prováděn výpočet zákonného pojištění shodně s postupem dle § 12 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb.
Do vyměřovacích základů pro výpočet pojistného dle § 12 odst. 2 vyhl. 125/1993 Sb. Kooperativa pojišťovna, a.s., V. I. G. jako správce zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele uvádí, že je povinností zaměstnavatelů postupovat dle ust. § 12 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb., tedy zahrnout vyplácené odměny (zdravotníků a sociálních pracovníků) do vyměřovacích základů pro výpočet pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Navrhovaný postup se uplatní vždy, tedy i v případě, budou-li odměny vyplaceny zaměstnavatelem na základě ust. § 224 odst.
Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával.
Pokud zaměstnavatel v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, vypočte první pojistné ze základu pro čtvrtletí, za které má pojistné zaplatit. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze vyhlášky č. 125/1993 Sb.
Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné na toto pojištění, uhradí zaměstnavatel první pojistné vypočítané ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí a současně dopředu. První pojistné je splatné 2×, jednou zpětně za období, které uplynulo a v němž zaměstnavatel byl pojištěn, ale pojistné nemohl zaplatit, protože mu nebyly známy vyměřovací základy. Druhá platba je dopředu na následující pojistné období (další čtvrtletí).
Splatnost pojistného
Pojistné je splatné do 31. ledna (za 1. čtvrtletí), do 30. dubna (za 2. čtvrtletí), do 31. července (za 3. čtvrtletí) a do 31. října (za 4. čtvrtletí).
(3) Pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna, za II. čtvrtletí do 30. dubna, za III. čtvrtletí do 31. července a za IV. čtvrtletí do 31. října.
Pojistné se hradí čtvrtletně s tím, že pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna, za II. čtvrtletí do 30. dubna, za III. čtvrtletí do 31. července a za IV. čtvrtletí do 31.
Nezaplatí-li zaměstnavatel pojistné řádně a včas, zvyšuje se dlužné pojistné o 10 procent dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení.
Pokud není pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc.
Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat, jinak se má za to, že pojistné nebylo uhrazeno.
Jak platit pojistné?
Zaměstnavatel příslušný ke Kooperativě, pojišťovně, a. s., na účet číslo 40002-50404-011/0100 Komerční banka, a.
Kdy pojišťovna plní?
Z tohoto pojištění vzniká zaměstnavatelům právo, aby za ně pojišťovna uhradila škodu a nemajetkovou újmu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Pojišťovna je povinna plnit nejpozději do 15 dnů po skončení šetření nutného ke zjištění rozsahu její povinnosti poskytnout plnění. Šetření je skončeno, pokud byla dohodnuta výše náhrady škody nebo pokud pojišťovna obdržela pravomocné rozhodnutí o výši náhrady škody. To platí i pro případy upravené v § 5 odst.
Pojistnou událostí je vznik povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu.
Takto pojištěný zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce.
Pojišťovna hradí náklady na odškodnění zaměstnance (bolestné, léčbu, ušlý výdělek, rentu či pohřeb), ale pouze pokud zaměstnavatel splní zákonné povinnosti (např. dokumentace úrazu, dodržení BOZP).
Kdy pojišťovna neplní?
Pojišťovna je povinna plnit nejpozději do 15 dnů po skončení šetření nutného ke zjištění rozsahu její povinnosti poskytnout plnění.
Pokud však došlo k hrubému porušení předpisů, může pojišťovna odmítnout plnění a požadovat náhradu (tzv.
Pojistné plnění může pojišťovna odmítnout v případech, kdy zaměstnavatel nesplní své zákonné povinnosti.
Plnění může být zamítnuto také tehdy, pokud se ukáže, že úraz nevznikl v přímé souvislosti s výkonem práce.
Dalším důvodem pro odmítnutí může být hrubé porušení pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) ze strany zaměstnavatele. V takových případech má pojišťovna právo požadovat zpětně náhradu vyplaceného odškodnění po zaměstnavateli v rámci tzv. regresního řízení.
V případě, že zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr, protože zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku dále konat v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání svou práci, přísluší zaměstnanci odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Nejedná se o škodu, kterou by byl zaměstnavatel povinen zaměstnanci nahradit, ale o povinnost, stanovenou zaměstnavateli zákonem.
Pokud zaměstnanec omylem poškodí zboží zákazníka, zákonné pojištění vám nepomůže.
Pojištění se nevztahuje na výkon funkce člena dozorčí rady, správní rady, společníky a statutární orgány kapitálových společností, přestože od 1. 1. 2012 je za tyto subjekty odváděno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb.
Povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel je povinen:
- dbát, aby nenastala škodná událost. Zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou jí uloženy právními předpisy nebo na jejich základě, ani nesmí trpět porušování těchto povinností ze strany třetích osob.
- zmocnit pojišťovnu, aby za něho v této věci jednala,
- osobě, a informovat pojišťovnu o průběhu a výsledku řízení,
(1) Poruší-li zaměstnavatel povinnosti uvedené v § 8 písm.
(2) Nevznese-li zaměstnavatel v řízení o náhradě škody, kterou má pojišťovna uhradit, bez souhlasu pojišťovny námitku promlčení [§ 8 písm. c)] nebo zaváže-li se bez tohoto souhlasu uhradit promlčenou pohledávku, není pojišťovna povinna plnit. Pojišťovna není povinna plnit, ani když zaměstnavatel bez souhlasu pojišťovny uzavře soudní smír [§ 8 písm.
(2) Zaměstnavatel je povinen vůči jinému toto právo zabezpečit.
Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat.
Zaměstnavatelům doporučujeme zaměřit se především na prevenci. Investice do školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), pravidelná údržba strojů a zajištění vhodných ochranných pomůcek výrazně snižují riziko pracovních úrazů. Důležité je také vést pečlivou dokumentaci, uchovávejte záznamy o školeních, kontrolách i případných úrazech.
Důsledky nesjednání pojištění
Nesjednání zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele představuje porušení zákona a může mít za důsledek pokutu (např. ze strany České správy sociálního zabezpečení nebo Státního úřadu inspekce práce).
V případě pracovního úrazu dohodáře ponese spolek veškerou odpovědnost za vzniklou škodu, včetně bolestného, ztráty na výdělku, nákladů na léčení a případně i pozůstalostních dávek.I když se spolek může zdát malou organizací s omezenými zdroji, dodržování zákonných povinností je klíčové pro jeho stabilní fungování.
Další informace
Pojištění vzniká splněním podmínek stanovených zákonem.
U Generali České pojišťovny a.s. nelze pojistit nové klienty, s výjimkou pracovně-právních nástupců stávajících klientů.
Příslušnost klientů k zákonnému pojištění odpovědnosti je dána vyhláškou č. 125/1993 Sb.
V případě ukončení zaměstnávání zaměstnanců, převodu fyzické osoby-zaměstnavatele na OSVČ, zániku firmy apod. je potřeba o této situaci informovat Generali Českou pojišťovnu a.s.
Při dočasném přerušení zaměstnávání zaměstnanců musí zaměstnavatel informace o období bez zaměstnanců sdělit Generali České pojišťovně a.s. písemně na některou z kontaktních adres (dočasné odhlášení a opětovné přihlášení vždy s datem, kdy situace nastala).
Změnu názvu nebo IČO firmy, reorganizaci, které vede k pracovněprávnímu nástupci firmy, rozštěpení nebo sloučení firem apod. je nutné sdělit Generali České pojišťovně a.s.
Zákonné pojištění se vztahuje pouze na odpovědnost za škodu, za kterou zaměstnavatel odpovídá svému zaměstnanci. Nárok zdravotní pojišťovny na náhradu nákladů léčení, které vynaložila na léčení poškozeného zaměstnance, jsou samostatným nárokem zdravotní pojišťovny.
Zákonné pojištění odpovědnosti nemá omezenou regionální působnost.
Kontakty na pojišťovny
Pojistnou událost z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání můžete nahlásit on-line nebo písemně na adresu: Generali Česká pojišťovna a.s., P. O.
Odpovědi na dotazy k výplatě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renty) po pracovním úrazu nebo podklad pro daňové přiznání (Potvrzení o zdanitelných příjmech) vám připraví a zašle na vyžádání konkrétní pracovník likvidace pojistných událostí spravující vaši pojistnou událost. Pokud jméno a kontaktní údaje k dispozici nemáte, můžete dotaz zaslat písemně na adresu: Generali Česká pojišťovna a.s., P. O. Vždy prosím uveďte číslo pojistné události, popř.
Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance GroupP. O.
V obou případech nás prosím kontaktujte. P. O. P. O.
Tabulka sazeb pojistného dle OKEČ
| OKEČ - kód | Ekonomická činnost (OKEČ - název) | Z vyměřovacího základu v ‰ |
|---|---|---|
| 01 | Zemědělství | 4,2 |
| 02 | Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby | 8,4 |
| 10.1 | Dobývání černého uhlí včetně výroby černouhelných briket | 50,4 |
| 10.2 | Dobývání hnědého uhlí včetně výroby hnědouhelných briket | 8,4 |
| 11 | Dobývání ropy a zemního plynu a související služby | 4,2 |
| 12 | Dobývání a úprava uranových a thoriových rud | 50,4 |
| 13 | Dobývání rud | 50,4 |
| 14.1 | Dobývání a úprava kameniva | 8,4 |
| 15.1 | Výroba masa a masných výrobků (vč. drůbeže) | 9,8 |
| 15.2 | Zpracování ryb a rybích výrobků (vč. konzervování) | 4,2 |
| 15.4 | Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků | 4,2 |
| 15.5 | Úprava a zpracování mléka | 8,4 |
| 15.83 | Výroba cukru | 8,4 |
| 15.9 | Výroba nápojů | 8,4 |
| 16 | Zpracování tabáku | 4,2 |
| 17.14 | Úprava a spřádání lnářských vláken | 8,4 |
| 17.23 | Tkaní česaných vlnařských tkanin | 4,2 |
| 17.24 | Tkaní hedvábnických tkanin | 4,2 |
| 17.25.3 | Tkaní lnářských tkanin | 4,2 |
| 17.25.4 | Tkaní jutařských tkanin | 8,4 |
| 17.25.5 | Tkaní vigoňových tkanin | 4,2 |
| 17.4 | Výroba konfekčního textilního zboží (kromě oděvů) - koberce, ložní prádlo aj. | 4,2 |
| 17.52.1 | Výroba provaznická | 4,2 |
| 17.53 | Výroba netkaných textilií a výrobků z nich (kromě oděvů) | 8,4 |
| 17.54.1 | Výroba stuh a prýmků | 4,2 |
| 17.54.2 | Výroba tylů, krajek, záclon a výšivek | 4,2 |
| 17.6 | Výroba pletených materiálů | 4,2 |
| 17.7 | Výroba pleteného zboží | 4,2 |
| 18 | Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin | 4,2 |
| 19 | Výroba usní a úprava kůží; výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi | 4,2 |
| 20.1 | Výroba pilařská a impregnace dřeva | 9,8 |
| 20.2 | Výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků | 8,4 |
| 20.3 | Výroba stavebně truhlářská a tesařská | 8,4 |
| 20.4 | Výroba dřevěných obalů | 8,4 |
| 21.1 | Výroba vlákniny, papíru a lepenky | 8,4 |
| 24.11 | Výroba technických plynů | 9,8 |
| 24.12 | Protektorování a opravy pryžových pneumatik | 8,4 |
| 24.3 | Výroba nátěrových hmot, laků a podobných ochranných vrstev, tiskařských černí a tmelů | 8,4 |
| 24.64 | Výroba chemických výrobků pro fotografické účely | 8,4 |
| 24.7 | Výroba chemických vláken | 8,4 |
| 25.11 | Výroba pryžových pneumatik | 8,4 |
| 26.11 | Výroba plochého skla | 9,8 |
| 26.13 | Výroba dutého skla | 8,4 |
| 26.21 | Výroba keramických a porcelánových výrobků pro domácnost a ozdobných předmětů | 4,2 |
| 26.22 | Výroba keramických výrobků pro sanitární účely | 4,2 |
| 26.3 | Výroba keramických obkládaček a dlaždic | 8,4 |
| 26.5 | Výroba cementu, vápna a sádry | 8,4 |
| 26.6 | Výroba výrobků z betonu, cementu a sádry | 8,4 |
| 26.7 | Zpracování přírodního kamene | 9,8 |
| 26.81 | Výroba brusiv | 8,4 |
| 27.1-27.4 | Výroba kovů (kromě slévárenství) | 8,4 |
| 27.5 | Odlévání kovů (slévárenství) | 9,8 |
| 28 | Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě výroby strojů a nářadí | 8,4 |
| 29 | Výroba strojů a přístrojů | 8,4 |
| 30.02 | Výroba počítačů aj. | 4,2 |
| 31.3 | Výroba kabelů a vodičů | 8,4 |
| 35.1 | Stavba lodí a člunů (vč. oprav) | 8,4 |
| 36.1 | Výroba nábytku | 8,4 |
| 37.1 | Zpracování kovového odpadu a šrotu | 9,8 |
| 37.2 | Zpracování nekovového starého materiálu a zbytkového materiálu | 60.2 |
| 45 | Stavebnictví | 9,8 |
| 60.2 | Pozemní doprava (mimo potrubní a železniční) vč. MHD | 8,4 |
| 75.25 | Protipožární ochrana a ostatní záchranné práce | 8,4 |
| 85.2 | Veterinární činnosti | 8,4 |
| 90 | Odstraňování odpadu a odvod odpadních vod | 8,4 |
Poznámka: Kompletní seznam sazeb dle OKEČ je uveden v příloze vyhlášky č. 125/1993 Sb.
tags: #zakonne #pojisteni #odpovednosti #zamestnavatele #podmínky
