Nemocenská a výpověď: Jaké máte nároky a možnosti?
Ukončení pracovního poměru nikdy není jednoduché období, zvlášť když v této době ještě onemocníte. Spoustu lidí vůbec netuší, jaké mají možnosti a nároky na nemocenské dávky ve výpovědi a po skončení zaměstnání. Nemocenská (nemocenské) je formou sociálního pojištění, které poskytuje náhradu příjmu osobám, které jsou dočasně pracovně neschopné kvůli nemoci nebo úrazu.
Sociální pojištění je odvodem, který musí platit téměř všichni pracující lidé. Jedná se přitom o celkem podstatnou část naší výplaty. Přesto ale spousta lidí neví, proč se vlastně sociální pojištění platí, a kolik se jim reálně strhává ze mzdy nebo z platu.
Nemocenská je jednou z esti poskytovaných dávek z nemocenského pojištění v České republice.
Věděli jste, že v 1. pololetí roku 2024 trvala pracovní neschopnost v České republice průměrně 32,5 dne? Z důvodu nemoci trvala kratší dobu, a to 30 dnů.
Podmínky nároku na nemocenskou
Pro nárok na nemocenskou je potřeba splnit několik podmínek:
- Dočasná pracovní neschopnost: Osoba musí být lékařem uznána za dočasně pracovně neschopnou kvůli nemoci nebo úrazu.
- Nemocenské pojištění: Nárok na nemocenskou má pouze osoba, která platí nemocenské pojištění.
- Začátek vyplácení: Zaměstnanci mají nárok na nemocenskou až od 15. dne pracovní neschopnosti.
Když onemocníte v době výkonu zaměstnání, je to jednoznačné - prvních 14 dnů dostanete náhradu mzdy od vašeho zaměstnavatele a od 15. dne začnete pobírat nemocenské dávky.
Nemocenská ve výpovědní době
Pracovní neschopnost ve výpovědní době není nic neobvyklého. Funguje to přitom obdobně, jako byste marodili klasicky. To znamená, že prvních 14 dní vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele a následně od 15. dne začnete dostávat nemocenské dávky.
Pracovní poměr může být mimo jiné ukončen výpovědí podanou zaměstnancem i zaměstnavatelem. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu, zaměstnavatel pouze z důvodů taxativně vyjmenovaných v zákoníku práce.
Při podání výpovědi běží dvouměsíční výpovědní doba, která dle § 51 zákoníku práce začíná běžet dnem, ve kterém byla výpověď doručena druhé smluvní straně a končí dnem, který se s tím dnem číslem shoduje. I během této výpovědní lhůty může být zaměstnanec v pracovní neschopnosti.
Pokud onemocníte ve výpovědní době (tedy až po tom, co jste dali, nebo dostali výpověď a plyne výpovědní doba) a lékař vás uzná dočasně pracovně neschopným, tak jste od té doby na neschopence. Výpovědní doba se nijak neprodlužuje. Nemocenská se vypočítává také standardně a její vyplácení je prvních 14 dní na zaměstnavateli (Náhrada mzdy) a od 15.
Pokud pracovní neschopnost skončí ještě před uplynutím výpovědní doby, pak se tato doba neprodlužuje. Pokud ovšem výpovědní doba uplyne ještě v době trvání pracovní neschopnosti, pak se výpovědní doba přeruší a pokračuje až po ukončení neschopenky.
Příklad: Pan Novotný podal výpověď a začala mu běžet dvouměsíční výpovědní lhůta. Týden před koncem této lhůty pan Novotný onemocněl. První týden pracovní neschopnosti dostal náhradu mzdy od svého zaměstnavatele (stále mu totiž běžela výpovědní lhůta). Druhý týden už však od zaměstnavatele nedostal nic, jelikož už nebyl jeho zaměstnancem. Začátkem třetího týdne (15. dne nemoci) začal pan Novotný pobírat nemocenské dávky od státu.
Ochranná lhůta
Vaše nemocenské pojištění končí společně s ukončením pracovního poměru. Následně však ještě 7 kalendářních dnů běží tzv. ochranná lhůta. Během této lhůty máte stále nárok na nemocenské dávky.
Zaměstnanec, který onemocní až po skončení pracovního poměru, ale stále nejvýše 7 dní po jeho skončení je v tzv. ochranné lhůtě a má ještě nárok na nemocenskou. Už tedy nemá nárok na náhradu mzdy, protože nepracuje pro žádného zaměstnavatele, ale má nárok na nemocenské dávky vyplácené od 15.
§ 15 Zákona o nemocenském pojištění č. Ochranná lhůta se týká nároku nemocného na nemocenské dávky i ve výpovědi a po skončení pracovního poměru.
Dle zákona o nemocenském pojištění činí ochranná lhůta u nemocenské 7 kalendářních dní ode dne zániku pojištění. Ochranná lhůta je přitom stejně dlouhá, ať už došlo k ukončení pracovního poměru výpovědí podanou zaměstnavatelem, výpovědí podanou zaměstnancem nebo vzájemnou dohodou. Způsob ukončení pracovního poměru nemá vliv na délku ochranné lhůty pro nárok na nemocenskou.
Příklad: Nemocenská u smlouvy na dobu určitou. Paní Zuzaně skončí pracovní smlouva sjednaná na dobu určitou koncem července. I pro paní Zuzanu platí sedmidenní ochranná lhůta pro nárok na případnou nemocenskou. Ochranná lhůta platí i v těchto případech, zaměstnanci pracující na smlouvu na dobu určitou nejsou nijak znevýhodněni.
Pokud zaměstnanec onemocní 8. , nebo další den po výpovědi (po posledním dni v práci), tak nárok na náhradu mzdy ani na nemocenské dávky NEMÁ.
Pokud člověk není práceschopný po skončení zaměstnání, žádné dávky nemocenské nedostává. Výjimkou je ovšem situace, kdy je neschopenka zahájena do 7 dnů od skončení pracovního poměru. V případě, kdy je nemocenská zahájena do 7 dnů po skončení pracovního poměru, vzniká nárok na nemocenské dávky. Za dobu prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti ovšem takovému člověku žádná náhrada mzdy nenáleží, protože pracovní poměr již netrvá. Od 15.
Z důvodu nástupu na nemocenskou v ochranné lhůtě samozřejmě nedochází k nějakému znevýhodnění při samotném výpočtu nemocenské. Ve výpočtu nemocenské nehraje roli, zdali se na nemocenskou nastupuje během trvání pracovního poměru nebo až po skončení pracovního poměru v ochranné lhůtě.
Výpočet nemocenské
Pokud jste na neschopence, platí vám nejdříve váš zaměstnavatel a poté dostáváte nemocenské dávky. Jak to ale funguje v případě, že zaměstnavatele nemáte? Kdy máte nárok na nemocenskou v tomto případě a kdy vám náleží i náhrada mzdy?
V prvních 14 kalendářních dnech nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato náhrada je určena podle pravidel zákoníku práce a zahrnuje veškeré hodiny, které byste normálně odpracovali, kdybyste nebyli v pracovní neschopnosti. Od 15. kalendářního dne nemoci se vyplácí nemocenské dávky, které jsou součástí nemocenského pojištění.
V tabulce máme vypočtenu nemocenskou u různých mezd dle výpočtové formule letošního roku. Vzhledem k tomu, že dlouhodobý výpočet nemocenské je zvýhodněn, tak máme vypočtenu nemocenskou za 30 dní, 60 dní a 90 dní, vždy až od 15.
| Hrubá mzda | Nemocenská za 30 dní (v závorce průměr na den) | Nemocenská za 60 dní (v závorce průměr na den) | Nemocenská za 90 dní (v závorce průměr na den) |
|---|---|---|---|
| 20 000 Kč | 11 170 Kč (372 Kč) | 23 404 Kč (390 Kč) | 36 214 Kč (402 Kč) |
| 30 000 Kč | 16 746 Kč (558 Kč) | 35 098 Kč (585 Kč) | 54 298 Kč (603 Kč) |
| 40 000 Kč | 22 324 Kč (744 Kč) | 46 778 Kč (780 Kč) | 72 368 Kč (804 Kč) |
| 50 000 Kč | 27 378 Kč (913 Kč) | 57 366 Kč (956 Kč) | 88 746 Kč (986 Kč) |
| 60 000 Kč | 31 086 Kč (1 036 Kč) | 65 142 Kč (1 086 Kč) | 100 782 Kč (1 120 Kč) |
| 70 000 Kč | 34 824 Kč (1 161 Kč) | 72 964 Kč (1 216 Kč) | 112 864 Kč (1 254 Kč) |
| 80 000 Kč | 36 828 Kč (1 228 Kč) | 77 166 Kč (1 286 Kč) | 119 376 Kč (1 326 Kč) |
| 100 000 Kč | 40 536 Kč (1 351 Kč) | 84 942 Kč (1 416 Kč) | 131 412 Kč (1 460 Kč) |
| 120 000 Kč | 44 244 Kč (1 475 Kč) | 92 718 Kč (1 545 Kč) | 143 448 Kč (1 594 Kč) |
| 150 000 Kč | 48 266 Kč (1 609 Kč) | 101 138 Kč (1 686 Kč) | 156 458 Kč (1 738 Kč) |
Zkrácený úvazek není na překážku. Ochranná lhůta platí i pro zaměstnání na zkrácený úvazek. Podmínky pro nárok a výpočet nemocenské jsou stejné u zaměstnání na plný úvazek i u zaměstnání na zkrácený úvazek. Při práci na zkrácený úvazek je však hrubá měsíční mzda nižší než by byla v případě zaměstnání na plný úvazek, takže nemocenská ze zkráceného úvazku je z tohoto důvodu nižší než ze zaměstnání na plný úvazek. Částka nemocenské totiž závisí na výši rozhodného předchozího příjmu. Čím vyšší mzda, tím vyšší případná nemocenská.
Výpověď a ochranná doba
Posledním tématem okolo kterého se množí otázky je, jak to funguje s výpovědí v případě nemocenské. Byli jste v dočasné pracovní neschopnosti a zaměstnavatel vám doručil výpověď? Může si něco takového dovolit?
Pokud jste zrovna na nemocenské, jste také v ochranné době. V této době vám nemůže dát zaměstnavatel výpověď. § 53 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve svém prvním odstavci jasně říká, že výpověď nelze zaměstnanci dát, pokud byl uznán dočasně práce neschopným (DPN) a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu do lázeňského léčení až do skončení. Zaměstnanec je totiž v tzv. ochranné době, kdy nemůže být propuštěn. Do ochranné doby pak spadají např.
V ochranné době se podle zákoníku práce nachází pouze ten zaměstnanec, který si pracovní neschopnost nepřivodil vlastním úmyslným zaviněním.
Zákoník práce v určitých případech upřednostňuje ochranu trvání pracovního poměru před tím, aby mohl zaměstnavatel realizovat své právo a dát zaměstnanci výpověď. I když tedy existuje výpovědní důvod na straně zaměstnavatele, zaměstnavatel nesmí zaměstnanci dát výpověď v ochranné době, tj. Pro zákaz výpovědi je rozhodný stav v době, kdy byla výpověď dána (zaměstnanci doručena).
Pokud by zaměstnanci, na kterého se vztahuje ochranná doba, zaměstnavatel dal výpověď v ochranné době, je výpověď neplatná, i kdyby výpovědní doba měla skončit až po uplynutí ochranné doby, a stejně tak v případě, že zaměstnavatel nevěděl o tom, že v době dání výpovědi se na zaměstnance vztahuje ochranná doba (nevěděl by např. o tom, že zaměstnankyně je těhotná).
Jestliže skutečnost, pro kterou plyne ochranná doba, nastala až po doručení výpovědi, výpověď by z tohoto důvodu neplatná nebyla. Ochranná doba hraje roli pouze při výpovědi ze strany zaměstnavatele.
Existují však i další případy, kdy může zaměstnanec v době pracovní neschopnosti obdržet výpověď ze zaměstnání, aniž by byla protizákonná:
- Běží zkušební lhůta: Zaměstnavatel vás může bez důvodu propustit během zkušební doby. Stejně tak může práci opustit i zaměstnanec. Pracovník je však během nemoci částečně chráněn zákoníkem. Zaměstnavatel jej během prvních 14 dnů nemoci, kdy pobírá náhradu mzdy, nemůže vyhodit. Od 15. Zde navíc platí, že dny strávené na dočasné pracovní neschopnosti se mu do zkušební doby nezapočítávají.
- Organizační změny: Dát výpověď zaměstnanci na nemocenské se nezakazuje, pokud jsou důvodem organizační změny, například pokud se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, nebo pokud se zaměstnavatel nebo jeho část přemisťují.
- Hrubé porušení povinností: I když jste na nemocenské, zaměstnavatel s vámi může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud dojde k zvlášť hrubému porušení pracovních povinností nebo porušení jiných povinností, které vyplývají z povinností zaměstnance a předpisů k vykonávané práci. Má zaměstnavatel právo dát zaměstnanci okamžitou výpověď: Výpověď i během vaší neschopenky můžete dostat pokud jste zvlášť hrubým způsobem porušili vaše pracovní povinnosti (například pokud přijdete do práce opilí nebo si z práce odnesete něco, co vám nepatří).
- Porušení pravidel nemocenské: Výpověď vám hrozí také v případě, že porušujete pravidla dočasné pracovní neschopnosti. Došlo k porušení pravidel nemocenské: Výpověď vám hrozí také v případě, že porušujete pravidla dočasné pracovní neschopnosti.
- Uplynutí smlouvy na dobu určitou: Pokud končí pracovní smlouva na dobu určitou, nemusí být prodloužena. Prodloužení může odmítnout zaměstnavatel, ale i zaměstnanec, a to v obou případech bez uvedení důvodu. Nejde o klasickou výpověď, ta je vždy jednostranná a musí splňovat určité náležitosti.
- Dohoda o rozvázání pracovního poměru: Zákaz výpovědi je také možné obejít dohodou o rozvázání pracovního poměru. Někteří zaměstnavatelé přicházejí za zaměstnancem s podepsáním dohody, aby zkrátili jeho práva například na řádnou výpovědní lhůtu, odstupné apod., což by u výpovědi ze strany zaměstnavatele nebylo možné.
Podal-li zaměstnavatel výpověď v době pracovní neschopnosti, je výpověď neplatná. Zaměstnanec - pokud s ní nesouhlasí - by měl podat návrh k soudu, aby o neplatnosti rozhodl. Není přitom významné, zda zaměstnavatel věděl o tom, že dává výpověď zaměstnanci, který je v ochranné době. Za neplatnou by se považovala např. i výpověď těhotné ženě, i kdyby zaměstnavatel o těhotenství nevěděl.
Marně zaměstnavatel namítal, že zaměstnanec nesplnil povinnost stanovenou mu v pracovním řádu a že výpověď pro porušení pracovních povinností je možná i v době pracovní neschopnosti. V justiční praxi soud řešil případ, kdy zaměstnanec neoznámil zaměstnavateli, že je v pracovní neschopnosti, ačkoliv mu tuto povinnost přikazoval pracovní řád. Soud rozhodl ve prospěch zaměstnance, že je výpověď neplatná.
Pokud vám dá zaměstnavatel v nemocenské padáka a nemá pro to žádný z výše uvedených důvodů, můžete se bránit. Žalobu raději nepodávejte sami. U soudu totiž uspějete jen tehdy, když bude vaše žaloba neprůstřelná.
Vy jakožto zaměstnanec můžete podat výpověď kdykoliv, a to včetně doby, kdy jste na nemocenské.
Uplyne-li poslední den výpovědní doby v ochranné době, dochází ke stavení běhu výpovědní doby. Většinou se jedná o případy, kdy ještě v tento den trvá pracovní neschopnost zaměstnance. Ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Výpovědní doba se prodlužuje a skončí uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby.
Příklad: Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným dne 23. 5. 2024 na dobu 1 týdne a na den 31. 5. 2024 připadl poslední den dvouměsíční výpovědní doby. Výpovědní doba se prodlužuje o 8 dnů (období od počátku pracovní neschopnosti 23. 5. do uplynutí výpovědní doby 31. 5., tedy o 8 dnů). Těchto 8 dnů se přičte ke dni, kdy skončila pracovní neschopnost, např. 20. 6. 2024. Pracovní poměr skončí teprve dnem 28. 6.
K prodloužení nebo ke stavení výpovědní doby nedochází, jestliže ochranná doba (např. na výpověď danou zaměstnanci z důvodu rušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo jeho části.
To neplatí v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou (resp. na výpověď danou zaměstnanci z důvodu, pro který zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr s výjimkou zaměstnankyně na mateřské dovolené, zaměstnance na otcovské dovolené nebo zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou žena je oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.
na výpověď danou zaměstnanci pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci (dle § 52 písm. g) zákoníku práce) nebo pro porušení povinnosti stanovené v § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem (dle § 52 písm.
Prodloužení může odmítnout zaměstnavatel, ale i zaměstnanec, a to v obou případech bez uvedení důvodu. Pokud byl váš pracovní poměr sjednán na dobu určitou, skončí pracovní poměr dnem, který byl sjednán jako poslední.
Zákon zakazuje ukončit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní. Dostala jste výpověď v práci a současně vám váš lékař sdělil, že jste v očekávání? Pokud jste otěhotněla před datem, kdy jste od zaměstnavatele výpověď dostala, byla by taková výpověď neplatná.
Nárok na odstupné vám vznikne, pokud jste dostali od svého zaměstnavatele výpověď podle § 52 písm. Pokud jste se sami rozhodli skončit pracovní poměr, nárok na odstupné vám nevzniká. Výpovědní doba a odstupné nesmí mít vliv na váš pracovní výkon, který po celou dobu výpovědní doby musí být na požadované úrovni.
Na závěr je nutné připomenout, že po celou dobu výpovědní doby musíte pro svého zaměstnavatele i nadále pracovat a plnit pokyny nadřízených. I ve výpovědní době se na vás vztahuje možnost takzvaného vytýkacího dopisu, a v extrémních případech i možnost okamžitého zrušení pracovního poměru.
Zaměstnanci mohou pobírat nemocenskou i po skončení zaměstnání, podmínkou je nástup na nemocenskou ještě během trvání pracovního poměru nebo v ochranné lhůtě. Zatímco náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti, náleží pouze za dobu trvání pracovního poměru, tak nemocenskou lze pobírat i po skončení zaměstnání. Nemocenská náleží od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti a vyplácí ji místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení.
Přísnější podmínky pro starobní důchodce
Nárok na nemocenskou mají při splnění podmínek i pracující starobní důchodci. Mohou však pobírat nemocenskou nejdéle 70 kalendářních dní a nejdéle do dne, jímž skončila doba zaměstnání. Pro pracující starobní důchodce tedy neplatí ochranná lhůta a po skončení zaměstnání nemají na nemocenskou nárok.
Výpovědní doba smí být prodloužena pouze vzájemnou písemnou domluvou mezi vámi a zaměstnavatelem.
tags: #zákoník #práce #výpověď #nemocenská
