Výpočet Nemocenské v Insolvenci v České Republice

Tento článek se zabývá problematikou výpočtu nemocenské v situaci, kdy je nařízena insolvence. Vysvětlíme si, jak se liší nemocenská od náhrady mzdy za nemoc, kdo má na nemocenskou nárok, a jak insolvence ovlivňuje výši dávek a průběh oddlužení.

Kdo má nárok na náhradu za nemoc a nemocenské dávky?

Na vyplácení nemocenského má právo každý, kdo se účastní na nemocenském pojištění. Tato povinnost vzniká zpravidla ve stejný den, kdy se člověk stává ekonomicky aktivním, například začne vykonávat zaměstnání a končí se skončením doby zaměstnání.

Nemocenská vs. náhrada mzdy za nemoc

Jak se liší nemocenská od náhrady mzdy za nemoc? U zaměstnanců je základním vstupním údajem průměrná hrubá mzda a nikoliv čistá mzda.

Zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy za pracovní dny v prvních 14 dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti. Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků).

Pokud je náhrada mzdy za nemoc vyplácená ve výši podle zákoníku práce, nedaní se a neplatí se z ní pojistné na sociální ani zdravotní pojištění.

Kdo má nárok na nemocenskou?

Nárok na nemocenskou mají pouze zaměstnanci účastni na nemocenském pojištění a OSVČ platící si dobrovolné nemocenské pojištění. Částka nemocenské následně závisí na rozhodných příjmech.

Pracovní smlouva (HPP): Zaměstnanci pracující na klasickou pracovní smlouvu odvádí vždy ze své hrubé mzdy sociální pojištění (včetně nemocenského pojištění), tedy i při práci na zkrácený úvazek, a mají tak nárok na nemocenskou.
DPP a DPČ: Na nemocenskou mají nárok dokonce i zaměstnanci pracující na některou z pracovních dohod, pokud bylo z předmětné dohody odváděno sociální pojištění.
OSVČ (práce na IČO): Zatímco naprostá většina zaměstnanců dostává během pracovní neschopnosti nemocenskou, tak osoby samostatně výdělečně činné většinou nikoliv. Důvodem je skutečnost, že účast na nemocenském pojištění je pro OSVČ dobrovolná a většina OSVČ této možnosti v praxi nevyužívá.

Výpočet nemocenské 2025 a redukční hranice

Při výpočtu nemocenské se z průměrné mzdy vypočítá neredukovaný denní vyměřovací základ (DVZ), který se při výpočtu redukuje.

Do první redukční hranice (do 1 552 Kč) se započítává z 90 %, ve druhé redukční hranici (od 1 552 Kč do 2 328 Kč) z 60 %, ve třetí redukční hranici (od 2 328 Kč do 4 656 Kč) z 30 %.

V prvních 16 dnech nároku na nemocenskou je následná denní nemocenská 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, v dalších 30 dnech již 66 % a v následujících dnech již 72 %. Základní podpůrčí doba pro nemocenskou je 380 dní.

V přiložené tabulce máme pro názornost vypočten redukovaný denní vyměřovací základ (DVZ) u průměrné hrubé mzdy ve výši 55 000 Kč.

Novinky v účetnictví, mzdách a personalistice v roce 2025

Výpočet	Částka
Průměrná hrubá mzda	55 000 Kč
Neredukovaný DVZ	1 808,22 Kč
Zápočet z první redukční hranice	1 396,80 Kč
Zápočet ze druhé redukční hranice	153,73 Kč
Redukovaný DVZ	1 551 Kč

Nemocenská v insolvenci

Podléhá nemocenská (dávky nemocenského pojištění) srážkám pro oddlužení (insolvenci)? Ano, podléhá. Dávky nemocenského pojištění jsou považovány za příjem podléhající srážkám ze mzdy pro potřeby oddlužení (insolvence).

Výpočet dávek nemocenského pojištění je nastaven tak, že dávky nemocenského pojištěné jsou vždy nižší, než normální mzda dlužníka. Pokud srážky pro oddlužení poklesnou kvůli sníženým příjmům dlužníka při nemoci příliš, nemusí dlužník plnit povinnost hradit v oddlužení věřitelům zákonem nastavenou minimální částku.

Bohužel nelze přesně stanovit, od jaké výše příjmů oddlužení nebude dlužníkem plněno, ani jak dlouho může dlužník nízké příjmy mít, aby své oddlužení neohrozil. V obecné rovině lze z praxe odvodit, že dočasný pokles příjmů dlužníka, tj. cca 3-6 měsíců, není důvodem pro zrušení oddlužení. Naopak dlouhodobý a výrazný pokles příjmů dlužníka může způsobit neplnění oddlužení dlužníkem a může být důvodem pro jeho zrušení.

Samotná nemoc (pracovní neschopnost) nijak oddlužení neovlivňuje, ani není důvodem pro jeho zrušení (jakkoli dlouho trvá). Co ale může být zdrojem komplikací v oddlužení je dlouhodobý pokles v příjmech dlužníka.

Nezabavitelná částka se při nemoci sníží, zpravidla ale pouze o několik málo desítek či stovek korun. Současně platí, že čím nižší jsou příjmy dlužníka, tím nižší je i pokles v nezabavitelné částce při čerpání nemocenského pojištění.

Neschopenka: Na co má právo zaměstnavatel?

Dodržování režimu nemocného během neschopenky provádí primárně zaměstnanci Okresní správy sociálního zabezpečení. V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti, kdy zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy za nemoc, však může zaměstnavatel zaměstnance kontrolovat, a to včetně dodržování stanovených vycházek.

Další důležité informace

Nemocenská ve zkušební době: I zaměstnanci ve zkušební době mohou onemocnět, přičemž pro tyto situace platí stejná pravidla jako v ostatních případech. V prvních 14 dnech tedy náleží náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele a od 15. dne náleží nemocenská.
Nemocenská ve výpovědní lhůtě a po skončení pracovního poměru: Nárok na nemocenskou mají pochopitelně i zaměstnanci ve výpovědní lhůtě. Nemocenská se vyplácí stejně. Výplata nemocenské následně náleží i po skončení pracovního poměru, pokud trvají zdravotní důvody pro nárok na nemocenskou.
Nemocenská v ochranné lhůtě: Nemocenskou je možné pobírat i po skončení pracovního poměru, jestliže dojde k nástupu na nemocenskou v ochranné sedmidenní lhůtě po skončení zaměstnání.

tags: #výpočet #nemocenské #v #insolvenci