Splatnost a výplata mzdy a postup účtování

Otázky související s výplatou mzdy a její splatností jsou řešeny v ustanoveních § 141 až 143 zákoníku práce (ZP). Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce. Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán, stanoven nebo určen, a to nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce po výkonu práce. Aby mzdové účetní měly na provedení mzdové závěrky vždy stejný počet pracovních dnů, je možné stanovit na každý kalendářní měsíc jiný den výplaty.

Přehled výplatních termínů se stanoví na celý rok dopředu. Pokud v organizaci působí odborová organizace, je nutné přehled výplatních termínů projednat s odborovou organizací a poté dát na vědomí všem zaměstnancům. Mzdu je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplácet v zákonných penězích. Mzda (rozumí se celková) se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Dovolená a výplata mzdy

Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci před nastoupením dovolené mzdu splatnou během dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiném dnu výplaty. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, je povinen vyplatit mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy je povinen mu vyplatit nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dovolené. V případě, že záloha bude poskytnuta, pak je možné tak činit jen v rámci finančního účetnictví. Záloha se poskytne z pokladny a po výplatě mzdy zaměstnanec zálohu do pokladny vrátí. V rámci mzdového software se zúčtuje celá náhrada mzdy za dovolenou.

Konec pracovního poměru a výplata mzdy

Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dni skončení pracovního poměru.

Způsob výplaty mzdy

Mzdu zaměstnavatel vyplácí po provedení případných srážek ze mzdy na svůj náklad a nebezpečí na platební účet určený zaměstnancem, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v pravidelném termínu jejich výplaty. Zaměstnanec, kterému je vyplácena mzda v českých korunách, může určit pro výplatu své mzdy jen účet vedený v českých korunách u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva se sídlem v České republice nebo pobočky zahraniční banky se sídlem v České republice. Zaměstnavatel se se zaměstnancem může dohodnout na jiném způsobu výplaty.

Hotovostní výplata

Vyjádří-li zaměstnanec se způsobem výplaty na platební účet písemný nesouhlas, nebo neposkytne-li k němu potřebnou součinnost (neuzavře dohodu o převodu mzdy na platební účet) anebo nemá platební účet zřízený, vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci mzdu nebo plat v hotovosti v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty.

Jak na správné zaúčtování mezd?

Správné zaúčtování mezd vyžaduje přesnost, a proto se používají specifické účty pro jednotlivé části výplaty a odvodů.

Čistá mzda: 331 - Závazky vůči zaměstnancům (částka, kterou zaměstnanec dostane po odečtení všech odvodů a daní).

Hrubá mzda je celkový příjem zaměstnance před odečtením daní a odvodů. Účtování mezd nemusí být noční můrou. S iÚčtem získáte jistotu, že vše probíhá správně a podle aktuálních zákonů.

Samotnou tvorbu i zaúčtování mezd lze zrychlit zapnutím funkce dávkového vytváření a zaúčtování mezd. Dávkové vytváření mezd = Karta mzdy je ihned uložena, nenabízí se ke zpracování. V případě úpravy je nutné uloženou mzdu opětovně otevřít. Dávkové zaúčtování mezd = Jednotlivě generované doklady jsou ihned uloženy do seznamu závazků, pohledávek a interních dokladů. Program jednotlivé doklady nenabízí před uložením. V případě úpravy je nutné uložený doklad opětovně otevřít. Nastavení naleznete na kartě Money / Možnosti a nastavení / Uživatelská konfigurace.

Výpočet čisté mzdy

Vypočítá se z hrubé mzdy tak, že se od ní odečtete výši odvodů zdravotního i sociálního pojištění a zálohu na daň z příjmů. Získáme tak základ pro výpočet daně, tzv. Pojištění zaokrouhlujeme na celé koruny nahoru. Ze základu daně vypočítáme zálohu na daň z příjmu, která činí 15 %. Pokud zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, má nárok na slevy na dani.

Slevy na dani se vypočítají jako 1/12 roční částky, kterou stanoví Zákon o daních příjmů - např. v roce 2017 činí sleva na poplatníka 2 070 Kč, na vyživované dítě 1 117 Kč na 2. dítě 1 617,- na 3. a další 2 017,-) , na studenta 335 Kč. školkovné (do výše 11 000,-/ rok/ dítě).

Od vypočtené daně odečteme nejdříve slevu na poplatníka (nelze uplatnit daňový bonus, odečítáme nejdále do 0!). Poté odečteme další slevy, na které má zaměstnanec nárok. Dále vypočítáme zdravotní a sociální pojištění, které platí zaměstnanec. Jestliže byl zaměstnanec nemocný, dostane za prvních 14 dní náhradu mzdy za pracovní neschopnost od zaměstnavatele (přičemž první tři dny nemoci neplatí zaměstnavatel nic). Měsíční hrubá mzda zaměstnance činila 25 000 Kč.

Účtování mezd

Vzniká závazek vůči institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. O zálohu na daň se zmenší závazek vůči zaměstnanci a zároveň vzniká závazek vůči finančnímu úřadu. Daně z příjmů odváděné za zaměstnance účtujeme vždy na účet 342 Ostatní přímé daně, nikdy na účet 341 Daň z příjmů.

sociální pojištění placené zaměstnancem: 25 000 x 6,5 % = 1 625 331 / 336
zdravotní pojištění placené zaměstnancem: 25 000 x 4,5 % = 1 125 331 / 336
Náhrada placená správou sociálního zabezpečení 336

Účtová skupina 52 - Osobní náklady

V této skupině se účtují mzdové náklady na zaměstnance včetně příjmů společníků a členů obchodních společností ze závislé činnosti, odměny členům orgánů korporací, náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (zákonné i ostatní) a sociální náklady zákonné i ostatní včetně sociálních nákladů fyzické osoby, která vede účetnictví.

521 - Mzdové náklady

Na účtu se zachycují všechny pracovněprávní nároky zaměstnanců, které patří do nákladů účetní jednotky. Příjmy ze závislé činnosti se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch.

Základní pojmy a úprava mzdových nároků zaměstnanců je v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (ZP). Zákon o daních z příjmů upravuje pouze daň příjmů ze závislé činnosti, vybírání a placení daní, prokazování nezdanitelných částek, náležitosti mzdového listu pro účely daně z příjmu apod.

Solidární daň

Pro výpočet "solidární daně" se použije stejný výpočet jako pro zálohu (§ 38ha ZDP). Zvýšená 23% sazba daně z příjmů se uplatňuje pouze na tu část příjmů, která přesahuje roční limit. Solidární daň se uplatňovala pouze na příjmy fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnání) a samostatně výdělečné činnosti (podnikání).

Pro účely výpočtů v dalších příkladech platí pro rok 2024:

Účtování mezd od roku 2024

Od roku 2024 došlo k řadě změn, které ovlivňují výpočet čisté mzdy. Stručný přehled změn:

Daň z příjmů - sazba daně z příjmů je 15 %. Kromě toho existuje ještě další daňové pásmo ve výši 23 %, které platí pro osoby s vyššími příjmy.
Změna limitu pro vyšší sazbu daně - na rozdíl od limitu pro rok 2023, který činil 48násobek průměrné mzdy, se v roce 2024 jedná pouze o 36násobek průměrné mzdy.
Odvody na sociální pojištění - v roce 2023 bylo zaměstnancům z hrubé mzdy odváděno sociální pojištění ve výši 6,5 %, ale v roce 2024 se zvýšilo na 7,1 %.
Zrušení slevy na studenta - od roku 2024 již není možné uplatnit slevu na studenta, která dříve činila 4.020 Kč ročně (tedy 335 Kč měsíčně).
Zrušení školkovného - nově byla zrušena také sleva na dani, kterou si mohli uplatnit rodiče dětí navštěvujících předškolní zařízení.
Omezení slevy na manžela/manželku - nárok na slevu na manžela/manželku bez vlastních příjmů do 68.000 Kč ročně mají od roku 2024 pouze rodiny s dítětem mladším 3 let.
Zrušení některých odečtů - v roce 2024 již nemohou poplatníci odečíst zaplacené příspěvky odborům ani úhrady za zkoušky.
Změna výše minimální mzdy - v roce 2024 se jedná o částku 18.900 Kč.

Daň z příjmů se snižuje prostřednictvím slev na dani, což může znamenat v měsíční výplatě, ale také na konci zdaňovacího období snížení odvodu daně z příjmů.

Zaměstnanec pobírá měsíční hrubou mzdu 50.000 Kč, současně obdržel odměnu z fondu odměn 10.000 Kč, užívá k soukromým účelům osobní automobil v PC včetně DPH 600.000 Kč, má 2 děti. Dále uplatňuje odečet úroků z hypotečního úvěru 15.000 Kč. Zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani:

Naturální příjem

O naturálním příjmu vyjádřeném v penězích se účtuje analogicky jako o peněžním příjmu. Plátci mezd musí vést evidenci o výplatách na mzdových listech.

Náhrada mzdy a nemocenské při dočasné pracovní neschopnosti

Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. V případě nemoci, která trvá více než 14 dní má zaměstnanec nárok na nemocenskou (dávka vyplácená státem), pokud byl zaměstnanec uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa). Zaměstnavatel snižuje částku k úhradě pojistného za zaměstnance o 1/2 vyplacených náhrad mezd.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se uzavírají k provedení práce opakující se povahy nebo k provedení práce jednorázové povahy, a to buď se zaměstnanci, kteří jsou již u zaměstnavatele v pracovním poměru, nebo se zaměstnanci cizími. Pro dohody platí pravidla pro minimální mzdu.

Zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodáři) mají od roku 2024 právo na některé příplatky za práci např.: Práce ve svátek, Práce v noci, Práci v sobotu a neděli, Práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Dohody o provedení práce (DPP)

Na DPP nemůže zaměstnanec odpracovat více než 300 hodin u jednoho zaměstnavatele za kalendářní rok. Daň z příjmů u dohod o provedení práce (DPP): Pokud je měsíční odměna z DPP menší než 10.000 Kč u jednoho zaměstnavatele, neplatí se sociální ani zdravotní pojištění. Od roku 2024 mají zaměstnanci s DPP nárok na placenou dovolenou.

Nově musí zaměstnavatelé hlásit všechny uzavřené dohody České správě SZ proto, aby nedocházelo k podvodům ze strany zaměstnanců. Zaměstnanec musí při podpisu dohody vyplnit a podepsat také dokument o tom, zda pracujete na DPP ještě u jiného zaměstnavatele.

Dohody o pracovní činnosti (DPČ)

Dohoda o pracovní činnosti se sjednává písemně a musí obsahovat: dobu, na kterou se uzavírá, vymezení úkolu nebo činnosti, výši sjednané odměny, rozsah práce. Rozsah práce zaměstnance v rámci DPČ nesmí v průměru překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby (posuzováno za celé období trvání smlouvy, max. 52 týdnů). Povinnost platit pojištění závisí na tom, jaký je hrubý měsíční příjem.

Prohlášení k dani z příjmů lze mít na jeden konkrétní měsíc nebo období podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele.

Účtování mzdových případů

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům mimo mzdu také celou řadu dalších plnění, které musí správně daňově posoudit a také zaúčtovat.

I. Vyúčtování mezd

Při účtování je potřebné vést analytickou evidenci minimálně k účtu 336 - Zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění, protože pojistné je placeno dvěma institucím (OSSZ a zdravotní pojišťovně). Vzniklé náklady z titulu předpisu hrubých mezd (521) a zákonného pojistného (524) jsou daňově účinné.

II. Srážky ze mzdy

Srážky, které zaměstnavatel provádí ze mzdy, snižují jeho dluh vůči zaměstnanci (331) a v této souvislosti vzniká nový dluh k instituci nebo osobě, v jejíž prospěch je nutné srážku odvést (379).

III. Refundace mzdy

Zaměstnavatel má právo požadovat po tom, pro koho byl jeho zaměstnanec uvolněn, náhradu mzdy (refundaci). Jde o náhradu mzdy, kterou zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci a odvody pojistného za zaměstnavatele, i když zaměstnanec po dobu uvolnění nepracoval a zaměstnavatel mu poskytl pracovní volno s náhradou mzdy.

IV. Náhrada za škodu způsobenou zaměstnancem (manko, škoda)

Aktivní účet 335 - Pohledávky za zaměstnancem lze mimo předpisu náhrady za škodu využít také k vyúčtování záloh vyplacených zaměstnancům např. na nákup materiálu, zboží pro zaměstnavatele apod.

V. Nárok zaměstnance na náhradu škody

Obecně lze konstatovat, že pokud zaměstnanci vznikne v souvislosti s výkonem práce škoda, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci tuto škodu nahradit.

VI. Odstupné

Odstupné je součástí mzdových nákladů a z toho důvodu bude účtováno na straně MD účtové skupiny 52 - Osobní náklady souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi.

IX. Naturální mzda (formou poskytnutí vnitropodnikové služby)

Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou, že část mzdy zaměstnance nebude hrazena v penězích, ale např. formou poskytnutí dohodnuté služby, je možné pro účtování zvolit postup, kdy je částka naturální mzdy do mzdových nákladů aktivována prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 58 - Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Vždy je však nutné, aby zaměstnanec obdržel mzdu také v penězích, a to alespoň ve výši minimální mzdy.

X. Zaměstnanecké benefity

Zaměstnavatel může poskytovat zaměstnanecké benefity na vrub nákladů, čerpáním z fondu nebo ze zisku po jeho zdanění. Příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnance poskytnutý formou stravenky je jedním z nejrozšířenějších benefitů.

Mzda vs. plat vs. odměna

Mzda je definovaná v § 109 odst. 2 zákoníku práce jako peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci.
Minimální mzda je nejnižší možná mzda, kterou je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci za jeho práci při plném úvazku. Pro rok 2024 je minimální měsíční mzda ve výši 18 900 Kč.
Zaručená mzda je stanovena dle náročnosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce. Zaručená mzda stanovená pro práce v 1. skupině se rovná minimální mzdě.

Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, tedy souhrnný pojem zahrnující všechny složky odměny poskytnuté zaměstnanci za výkon práce, ať už jde o tzv. Dalším způsobem odměňování zaměstnance za vykonanou práci je naturální mzda dle § 119 zákoníku práce.

Základem daně z příjmů je u zaměstnance hrubá mzda. Sazba daně z příjmů ze závislé činnosti je 15 %, další sazba daně ve výši 23 % je uplatněna u příjmů zaměstnance přesahujících trojnásobek průměrné mzdy, tj. V ostatních případech se použije záloha na daň.

Čistá mzda vs. mzda k výplatě: Po ponížení hrubé mzdy o odvody na daň a zdravotní a sociální pojištění se dopracujeme k čisté mzdě, která však nemusí být v této výši vyplacena. V případě, že zaměstnanec nemá žádné povinné ani dobrovolné srážky ze mzdy, čistá mzda je rovna mzdě k výplatě.

Finanční odměnu za odvedenou práci dostává každý zaměstnanec, který je v pracovněprávním vztahu se svým zaměstnavatelem. Dnes se na výpočet hrubých a čistých mezd využívají účetní programy, které na základě potřebných údajů vypočítají mzdu za vás a ulehčí tak práci mzdovým účetním.

Druhy pracovního poměru jsou vymezeny v zákoníku práce. Hlavní pracovní poměr se uzavírá se zaměstnanci, kteří se přijímají k dlouhodobé spolupráci s pevně stanoveným počtem odpracovaných hodin. Dohoda o provedení práce je oblíbená forma vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a je hojně využívaná zejména pro brigádníky. Zákon stanovuje rozsah odpracovaných hodin na maximálně 300 hodin za kalendářní rok. Dohoda o pracovní činnosti je další forma vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, je výhodná zejména v případě dlouhodobější spolupráce v menším rozsahu.

S účinností od 1. 1. 2024 dojde k novelizaci zákoníku práce, která obsahuje rozsáhlé úpravy týkající se právě DPP a DPČ. Nově budou mít zaměstnanci nárok na příplatky za práci o víkendech, v noci a ve státních svátcích. V oblasti pojistného u DPP dojde ke změně stávajícího limitu 10 000 Kč, od kterého je nutné platit pojistné. Nově budou stanoveny dva limity pro vznik účasti na sociálním a zdravotním pojištění.

Mzda je odměna za práci v pracovním poměru, která náleží zaměstnanci za práci, kterou odvedl. Zaměstnavatel vyplácí mzdu zpětně zpravidla za předchozí měsíc. Zákoník práce stanovuje jednotné principy odměňování pro všechny skupiny zaměstnanců a např. definuje minimální mzdu, která chrání zaměstnance proti nepřiměřeně nízkým odměnám.

Mzdové formy představují rozdílné principy a metody, jak se určuje mzda. Pro zaměstnavatele je důležité správně zvolit mzdové formy, které motivují k vylepšení pracovního výkonu zaměstnance. Principy mzdových forem se uvádějí ve vnitřním mzdovém předpisu, který upravuje mzdová práva zaměstnanců. Časová mzda je považována za nejvíce využívaný typ mzdy. Hrubá mzda se tedy skládá ze základní mzdy, která je, jak už jsme uváděli výše, pevně daná na základě pracovní smlouvy. Dále se skládá z pohyblivé složky mzdy, která obsahuje příplatky např. za práci přesčas, za práci ve svátek, v noci, o víkendech nebo za práci ve ztíženém prostředí. Součástí mzdy jsou i různé zaměstnanecké výhody neboli benefity, které můžou zaměstnavatelé poskytovat svým zaměstnancům.

Při výpočtu mezd se postupuje v souladu se zákoníkem práce. Účetní, která mzdy zpracovává, shromažďuje informace o odpracované době, čerpání dovolené, odměnách a dalších údaje, které souvisí se mzdami zaměstnance za dané období.

Z hrubé mzdy se dále vypočítá záloha na daň z příjmů ve výši 15 %. Pokud měsíční mzda přesahuje 4násobek průměrné mzdy, musí být uplatněna progresivní sazba ve výši 23 %. Od daně lze odečíst dále i slevu na dítě/děti. Aktuální měsíční výše slev na dani v podobě daňového zvýhodnění v roce 2023 je na první dítě 1 267 Kč, na druhé dítě 1 860 Kč a na třetí a každé další dítě 2 320 Kč. Čistá mzda se poté po všech výše uvedených úpravách vyplatí zaměstnanci.

Na zaúčtování mezd se v dnešní době využívají účetní programy, které provedou výpočty za vás. Samotnému výpočtu čisté mzdy ovšem předchází spousta důležitých činností, které musí mzdová účetní provádět. Hrubou mzdu účtuje zaměstnavatel jako náklad na účet 521 - Mzdové náklady. Sociální a zdravotní pojistné hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance pak jako náklad na účet 524, a to souvztažně se závazkovými účty za zaměstnanci 331 a za příslušnými institucemi sociálního a zdravotního pojištění 336. Předpis zálohy na dani účtuje zaměstnavatel jako závazek na straně Dal na účtu 342 jako ostatní přímé daně.

Právních předpisů týkajících se zaměstnanců a mezd je několik. V našem článku zmíníme ty nejdůležitější. Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) upravuje pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Dále v něm najdeme např. Z účetního hlediska je důležitý zákon č. Pro výpočet sociálního pojištění nebo nemocenské potřebujeme znát zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zdravotní pojištění nám pak upravují dva zákony, a to zákon č.

V dnešní době účtujeme mzdy v příslušném účetním programu, který za nás provede všechny výpočty a zaokrouhlení. Tak získáme základ pro výpočet daně (superhrubá mzda). Výsledek, tzv. Zároveň je důležité pamatovat na to, zda zaměstnanec podepsal Prohlášení k dani (tzv. růžový papír).

Od vypočtené daně odečteme slevu na poplatníka a dále ostatní slevy, pokud má na ně zaměstnanec nárok. Je-li sleva větší než daň, daň se rovná nule (odečítáme pouze do nuly). Pouze u určitých slev, např. sleva na dítě, pakliže je větší než daň, nastane tzv. Následuje výpočet sociálního (6,5 %) a zdravotního (4,5 %) pojištění, které platí zaměstnanec. Zaměstnanci také mohou být pravidelně sráženy ze mzdy další částky, např. půjčky, úvěry, alimenty apod.

Náhrada mzdy v době nemoci náleží zaměstnanci od 4. dne takovéto pracovní neschopnosti. Základem pro výpočet dávek nemocenského pojištění je denní vyměřovací základ. Od roku 2014 došlo k některým větším či menším změnám v této oblasti. Například podle § 192 zákoníku práce se náhrada mzdy bude poskytovat za prvních 14 kalendářních dní, z čehož nenáleží za první tři dny. Nemocenská tedy bude vyplácena od 15.

Hrubý příjem se vydělí počtem odpracovaných hodin. Tento příjem může zahrnovat náhradu mzdy za dovolenou, návštěvu lékaře atp. „Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. V případě, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.

Zaměstnanci často zapomínají na možnost využití různých slev na dani a odčitatelných položek, jako jsou např. Může se také stát, že mzdoví účetní je na to neupozorní (není to sice jejich povinnost, ale mohli by poradit), nebo jim je dokonce nechtějí uplatnit. I s takovými případy jsme se již setkali. Doporučujeme tedy se pečlivě seznámit se svými právy a trvat si na nich.

Za splnění podmínek, podle § 15 zákona o daních z příjmů, si zaměstnanec může snížit daňový základ daně z příjmů fyzických osob o darovanou částku. Dále by si měl zaměstnanec pohlídat, zda mu mzdový účetní uplatnil slevu na manželku, splňuje-li k tomu podmínky. Tato sleva je však specifická v tom, že ji lze uplatnit pouze v rámci ročního zúčtování.

Samotné účtování mezd je snadné, ale složitější je sledování zákonů a novinek. Mzdoví účetní mají na starosti také vyplňování nejrůznějších formulářů a evidencí.

tags: #vyplata #mzdy #uctovani #postup