Průměrné mzdy v Evropě: Statistiky a srovnání s Českou republikou

Koncem března 2025 byla Eurostatem publikována data o úrovni mezd v jednotlivých státech EU. Vzhledem k tomu, že jde o data Eurostatu, pak lze předpokládat, že tato data jsou věrohodná, neboť právě Eurostat se srovnáváním nejrůznějších statistických dat dlouhodobě zabývá a jeho závěry jsou považovány za nezpochybnitelné.

Průměrná mzda v EU je 25,2 eur na hodinu práce. Ta je oproti úrovni českých mezd o více než 80 % vyšší, neboť česká mzda je - po odečtu vedlejších nákladů práce - jen 13,7 eura.

Nově zveřejněná statistika EU dokazuje, že Češi musí urazit velmi dlouhou cestu, aby se vůbec přiblížili k úrovni mezd v Německu, které jsou v přepočtu na koruny více než dvojnásobné. Nový výpočet Eurostatu tvrdí, že průměrný hrubý roční výdělek zaměstnance na plný úvazek za rok 2023 činil v Německu 50 998 eur (1,3 milionu korun), v Česku to je 23 454 eur (592 tisíc korun). Za průměrem EU Češi zaostávají stále o 14 400 eur (363 tisíc korun). Nejvíce vydělávají lidé v Lucembursku, kde dosáhl roční průměr 81 tisíc eur (dva miliony korun). Naopak nejnižší příjmy mají lidé v Bulharsku, ročně v průměru 13 503 eur (340 tisíc korun). Češi si nicméně ze zemí bývalého komunistického bloku nevedou úplně špatně.

Česká republika má v roce 2024 náklady na hodinu práce ve výši 18,2 eura, z toho jsou vedlejší náklady právě 4,5 eura a samotná mzda zaměstnance je 13,7 eura (tedy zhruba 342 korun za hodinu práce při kurzu 25 CZK/€ resp. pro 170 hodin měsíčně pak vychází měsíční mzda 58 140 Kč). Průměr nákladů práce v EU pak dosahuje v roce 2024 celkem 33,5 euro (837,5 korun) a v zemích eurozony je ještě vyšší - 37,3 euro. Poměřovat vedlejší náklady práce vůči české úrovni nemá větší smysl, neboť tyto náklady závisí na systému sociálního a zdravotního pojištění.

Pro ilustraci - skandinávské země, které se vyznačují rozsáhlým systémem sociální ochrany, mají tyto vedlejší náklady poměrně nízké např. Ovšem jejich mzdy jsou podstatně vyšší - v Dánsku více než třikrát, ve Finsku více než dvakrát. Ještě dodejme, že je to bezpochyby spojeny i s celkovým systémem zdanění - např. Na doplnění uvádíme, že Dánsko se svojí úrovní mzdy 43,6 eura a celkovými náklady práce 50,1 eur je na čele podle výše mezd mezi zeměmi EU a i Evropy (kromě malého Lucemburska) nepoužívá euro a má dohodu, že do eurozóny nemusí nikdy vstoupit. Je však třeba také dodat, že právě Dánsko má rozvinutý a fungující systém kolektivního vyjednávání mezi odbory a zaměstnavateli o pracovních podmínkách a především o mzdách.

Jak vyplývá z následující tabulky, pak se sice úroveň českých mezd zvyšuje a za posledních 16 let se přiblížila úrovni německých mezd asi tak o 9 bodů. Je to samozřejmě jen hrubý, ryze technický výpočet, nicméně oprávněný. Zajímavé je také porovnání dynamiky mezd a úrovně mezd vůči našim sousedům - Slovensku a Polsku. Ačkoliv v roce 2008 byla ČR celkem jednoznačně před těmito zeměmi úrovní mezd, pak v současnosti již tomu tak není. Pokud jde o Slovensko, které má údajně vyšší mzdy než ČR, patrně jde o problém přepočtu CZK/EUR, kde Slovensko, které používá euro, není ovlivněno změnou kurzu měny. Po celé období 2008 - 2024 má Česká republika pomalejší dynamiku mezd než Polsko a Slovensko a k tomu vysokou inflaci. Patrně česká hospodářská politika je příliš orientována na mzdovou konkurenceschopnost, na nízké mzdy.

Nesporně, že zde hraje určitou roli i notoricky známý vysoký odliv dividend - vyšší v relaci k HDP než v obou srovnávaných zemích - a také další finanční toky do zahraničí, které snižují užitý hrubý domácí produkt a reálná tempa růstu spotřeby v ČR. České mzdy jsou nižší, než by musely, což se odráží v nízké nezaměstnanosti.

Výdělkové přehledy bývaly v Evropské unii vydávány s dlouhým časovým odstupem, neboť se čekalo na podrobná data od všech členských států. Ta pak mohla pocházet buď ze strukturální mzdové statistiky (SES), nebo ze zjišťování úplných nákladů práce (LCS). Tato rozsáhlá a velmi detailní šetření se provádějí střídavě jednou za 4 roky. Poslední výsledky LCS 2020 jsou k dispozici nyní, na SES 2022 si budeme muset počkat do druhé poloviny příštího roku.

Mezitím však Eurostat vyvinul výpočet, kterým pomocí krátkodobého indexu nákladů práce (LCI) aktualizuje sumární údaje o mzdových i nemzdových nákladech z LCS. Údaje roku 2020 byly takto protaženy pro roky 2021 a 2022. Tyto odhady průměrné hrubé hodinové mzdy jsem využil, a přepočítal kurzem eura do českých korun. Získal jsem tak přijatelnější představu, jak se výdělkové úrovně v EU liší, a jak se vyvíjely. Je ovšem třeba brát v úvahu, že i kurz koruny se vyvíjí v čase.

Česko mělo 55 % průměru. Mzdové rozdíly zůstávají obrovské. V roce 2022 brali zaměstnanci v Bulharsku 174 Kč/h, zatímco v Lucembursku 1 091 Kč/h. Bulharská průměrná mzda byla tedy jen 16 % lucemburské. Ve srovnání s celoevropským průměrem (563 Kč/h) je bulharská mzda méně než třetinová (31 %), zatímco lucemburská je takřka dvojnásobná (194 %).

Mezi další mzdově chudé země patří Rumunsko, které je na 39 % evropského průměru, dále Maďarsko (40 %), Lotyšsko (42 %), Polsko a Chorvatsko (shodně 45 %), a následuje Slovensko s polovičním podílem. Jde výlučně o země východní Evropy, které se k EU připojily v roce 2004, 2007 nebo 2013.

Státy, kde se mzdy pohybují mezi 50 a 60 % průměru EU, jsou namíchané zajímavěji: najdeme zde Řecko (51 %), které se stalo členem ES již v roce 1981, potom Estonsko (53 %), dále Česko a Litvu (shodně 55 %) z vlny roku 2004, Portugalsko (57 %), které přistoupilo k ES již v roce 1986, a nakonec Maltu (59 %), která také vstoupila v roce 2004.

Ke mzdově nejbohatším státům náleží výlučně země západní Evropy. Druhé po Lucembursku je nyní Dánsko, kde brali zaměstnanci průměrně 1 007 Kč/h, což odpovídá 179 % evropského průměru. Na třetím místě se s již výraznějším odstupem nachází Belgie (146 %), následují Irsko (139 %), Nizozemsko (134 %) a Německo (132 %). K zemím nad průměrem EU patří ještě Finsko (129 %), Rakousko (125 %), Francie (121 %) a Švédsko (119 %). Nejchudší z původních zakládajících států ES je Itálie s průměrnou mzdou 521 Kč/h, což je 93 % evropského průměru. Dohání ji Slovinsko s 86 % a průměrnou mzdou 486 Kč/h, které vstoupilo do EU spolu s Českem v roce 2004.

Vývoj pomalu uzavírá mzdové nůžky

Termín dohánění je při porovnávání východní a západní části Evropské unie velmi případný. Rozdíly ve mzdách se totiž v čase výrazně snižují, i když pořadí států se mění jen málo. V roce 2008 dosahovaly nejchudší bulharské mzdy ještě jen 13 % evropského průměru, a dokonce pouze 7 % mezd v Dánsku, které byly v onom roce a ještě v letech 2012 a 2016 nejvyšší v EU. Za období 2008-2022 se bulharské výdělky zvýšily z 52 Kč/h na 174 Kč/h, což je nárůst o strhujících 233 %. Na druhé straně ty dánské vzrostly ze 756 Kč/h na 1 007 Kč/h, tedy jen o 33 %.

Vysoké nárůsty byly pro chudé východoevropské země takřka typické. Litevské mzdy se zvýšily za stejné období o 193 %, rumunské o 177 %, slovenské o 116 %, estonské o 107 % a lotyšské o 106 %. Poněkud pozvolněji rostly mzdy v Česku, kde se zvýšily o 84 %. Bylo to ale více než v Polsku, kde došlo k nárůstu o 61 %, nebo v Maďarsku (63 %), a dokonce i ve Slovinsku (68 %).

V západních zemích byl mzdový růst mnohem skromnější. S výjimkou malého Lucemburska, kde se mzdy zvýšily o 58 %, a Rakouska (44 %) nepřekročil nárůst za období 2008-2022 hranici čtyřiceti procent. Velmi slabý mzdový růst zaznamenala Itálie, kde se výdělky zvýšily jen o 15 %. A nejhůře ze všech států dopadlo Řecko, kde se mzdy naopak snížily z 337 Kč/h v roce 2008 na 285 Kč/h v roce 2022. To je propad o 15 %. České mzdy se podle Eurostatu zvýšily ze 167 Kč/h v roce 2008 na 307 Kč/h v roce 2022, přitom řeckou úroveň překonaly již v roce 2021, kdy měla Česká republika průměrnou hodinovou mzdu 292 Kč/h, zatímco Řecko jen 287 Kč/h.

Pokud bychom srovnávali celkové náklady práce, z nichž tvoří mzdy podmnožinu, můžeme dojít k poněkud jinému pořadí. Čeští zaměstnavatelé mají nadprůměrné nemzdové náklady, konkrétně vysoké platby na zdravotní a sociální pojištění. Ty tvoří více než 26 % českých nákladů práce, přičemž průměr EU je 23 % (za rok 2020), a např. portugalské jsou jen 19 %. Nejvyšší platby pojištění najdeme ve Švédsku (30 %) a ve Francii a Itálii (shodně 28%), nejnižší mají Rumunsko či Litva (shodně 6 %), ze západních zemí Irsko (13 %). Je nutné podotknout, že sazbám pojištění na druhé straně odpovídá rozsah plnění.

Hlavním faktorem, který působí na výši i vývoj mezd, je pochopitelně výkonnost ekonomik, resp. produktivita práce. Není to však zdaleka jednoznačné. Pro měření výkonnosti použiji HDP na obyvatele v tržních cenách za rok 2022. Pořadí států vzdáleně odpovídá mzdovému srovnání. Nejvyšší HDP na úrovni 291 % průměru EU má Lucembursko, na opačném konci žebříčku stojí Bulharsko s 25 % evropského průměru.

Již z tohoto je zjevné, že rozpětí ve výkonnosti je mnohem širší než u hodinových mezd. Dánsko je v pořadí podle HDP až na třetím místě se 179 % průměru EU, nad něj vyskočilo Irsko s 269 %. Na čtvrtém místě je Švédsko (159 %), na pátém Nizozemsko (150 %) a na šestém Rakousko (133 %). Německo (124 %), které bylo ve mzdách na pátém místě, najdeme až za Finskem (132 %) a Belgií (128 %). Následuje Francie (115 %) a opět pod průměrem EU je Itálie (97 %).

Nejméně produktivní země po Bulharsku je Rumunsko (35 %), následuje Lotyšsko (46 %), Maďarsko a Chorvatsko (shodně 50 %), Polsko (51 %), Litva (52 %) a Estonsko (56 %). Dále Slovensko s 57 % průměru EU, pak hned Česko (64 %), Řecko (65 %) a Portugalsko (67 %).

Vzájemným porovnáním úrovní hodinových mezd a HDP najdeme některé výrazné disproporce. Některé národní ekonomiky mají mzdy nad úrovní své výkonnosti, jiné naopak výrazně „podstřelují“. Pro země na periferii Evropy to může být strategie, jak si udržet zaměstnanost. Belgie a Německo, které jsou v centru evropské ekonomiky, mají naopak mzdy značně vyšší, než odpovídá jejich výkonnosti. Maličké Lucembursko má ukazatel HDP na obyvatele zkreslený tím, že tam pracuje obrovské množství lidí dojíždějících zpoza hranic (pendlerů). Irsko a Kypr jsou potom daňovými přístavy pro zahraniční korporace, což opticky nafukuje HDP, ale zaměstnancům nic nepřináší.

Mezi ty druhé, „podstřelující“ státy patří i Česko, kde je rozdíl v žebříčcích 9 procentních bodů v neprospěch mezd. České mzdy tedy svou úrovní neodpovídají dobře výkonnosti, mohly by být vyšší. Však také odsud stovky miliard korun ročně odtékají do zahraničí na dividendách a na neodpovídajících vnitrokoncernových cenách. Vyšší produktivita práce, než odpovídá mzdové úrovni, má však bonus ve formě velmi nízké nezaměstnanosti.

Česká republika je země uprostřed kontinentu, s dobrou dostupností a infrastrukturou a také kvalitní pracovní silou, což láká zahraniční investory, kteří zde vytvářejí velké množství pracovních míst. Větší, než dokáže zdejší obyvatelstvo zaplnit. V roce 2023 byla průměrná hrubá mzda v Česku osmá nejnižší z členských zemí Evropské unie, avšak s malým finančním odstupem od Řecka, Portugalska nebo Malty.

Pravidelné každoroční zvyšování minimální mzdy má zajistit důstojné životní podmínky, má být impulsem i pro přijmutí hůře placených pracovních profesí, je to také snaha snižovat další rozevírání příjmových nůžek v ekonomice.

Ve 14 členských zemích EU nedosahovala v roce 2023 průměrná roční hrubá mzda ani 23 500 euro a v Lucembursku, v Nizozemí, v Irsku, v Německu a v Belgii je roční minimální mzda vyšší než právě 23 500 euro. Například v Lucembursku činí roční minimální mzda za rok 2024 částku 30 851 euro.

Zpravidla však bývá zveřejňována hrubá mzda, tedy částka mzdy před zdaněním. Důvodem je skutečnost, že dva zaměstnanci se stejně vysokou hrubou mzdou mohou na svůj bankovní účet obdržet různou částku. Výpočet zdanění na straně zaměstnance ovlivňují různé daňové výhody, slevy či odpočty. Situace v jednotlivých členských zemích Evropské unie se pochopitelně liší.

Dlouhodobě nejvyšší mzdy z členských zemí EU jsou v Lucembursku, v Dánsku, v Nizozemí, v Belgii a v Německu. Za loňský rok byla nejnižší roční hrubá mzda v Bulharsku a v Rumunsku.

Dle částky roční hrubé mzdy v eurech uvedené v publikaci „La pression sociale et fiscale réelle du salarié moyen au sein de I´EU en 2023 - The Tax Burden on Global Workers (Institut économique Molinary)“ můžeme jednotlivé členské země Evropské unie rozdělit dle výše hrubé mzdy do čtyř skupin:

  1. První skupina (nad 50 000 euro): V osmi členských zemích EU byla průměrná hrubá roční mzda vyšší než 50 000 euro, a sice v Lucembursku (70 189 €), v Dánsku (62 798 €), v Nizozemí (57 513 €), v Belgii (55 332 €), v Německu (55 041 €), v Irsku (54 649 €), v Rakousku (52 666 €) a ve Finsku (50 774 €).
  2. Druhá skupina (od 30 000 euro do 50 000 euro): Ve třech členských zemích EU byla průměrná hrubá roční mzda vyšší v rozmezí 30 000 euro až 50 000 euro. Jedná se o Švédsko (44 259 €), Francii (41 540 €) a Itálii (33 855 €).
  3. Třetí skupina (od 20 000 euro do 30 000 euro): V šesti členských zemích EU byla průměrná roční mzda v rozmezí 20 000 euro až 30 000 euro. Takto vysoká hrubá roční mzda byla ve Španělsku (28 360 €), na Kypru (26 424 €), ve Slovinsku (23 332 €), v Portugalsku (21 606 €), na Maltě (20 952 €) a v Litvě (20 667 €).
  4. Čtvrtá skupina (do 20 000 euro): V deseti členských zemích EU nedosahuje průměrná roční hrubá mzda ani 20 000 euro, a sice v Estonsku (19 996 €), v Řecku (19 912 €), v Česku (19 176 €), v Lotyšsku (16 758 €), v Polsku (16 731 €), v Maďarsku (16 582 €), v Chorvatsku (16 557 €), na Slovensku (15 538 €), v Rumunsku (15 527 €) a v Bulharsku (10 786 €).

V minulém roce tak průměrná roční hrubá mzda v Česku měla nejblíže k Řecku. Nicméně je důležité si uvědomit, že průměrná mzda ve všech členských zemích EU je vyšší, mnohdy výrazně, od „nejběžnější mzdy“. Průměrnou a vyšší mzdu má přibližně pouze třetině zaměstnanců. Výši průměrné mzdy totiž zvyšují mzdy nejlépe finančně ohodnocených zaměstnanců.

V roce 2024 byla průměrná česká mzda podle parametrů vyhlášených v nařízení 286/2023 Sb. stanovena na 43 967 korun. Mezi evropskými státy se řadíme k pomyslnému zlatému středu - jsme na tom lépe třeba než Slovensko, Polsko, Maďarsko či Ukrajina, ale zemím s nejvyššími průměrnými výdělky, jako jsou Švýcarsko, Island, Lucembursko, Dánsko nebo Norsko, se rozhodně neblížíme. Více než 120 tisíc korun činí průměrné mzdy na Islandu, v Lucembursku a v Dánsku. Údaje o průměrných měsíčních mzdách jednotlivých států vychází ze statistik OECD. Vztahují se k průměrným měsíčním mzdám za rok 2022 (statistiky z roku 2023 zatím k dispozici nejsou). Nutno však podotknout, že se jedná pouze o nominální částky, které nezohledňují takzvanou paritu kupní síly.

Mimo území Evropy mají lidé nejvyšší průměrné mzdy ve Spojených státech amerických, Kanadě a Austrálii. Průměrná americká mzda dosáhla v roce 2022 na 5 407 dolarů, což bylo po přepočtu na českou měnu 114 740 korun. Spojené státy americké tak patří spolu s Kanadou a Austrálií mezi země mimo území Evropy, kde se průměrné mzdy pohybují nad hranicí 100 tisíc korun měsíčně.

Záleží vždy na konkrétní zemi. Vysoké průměrné mzdy mají třeba v USA, Kanadě či Austrálii, kde hodnota průměrných výdělků překonala hranici 100 tisíc korun.

Průměrná hrubá měsíční mzda v České republice počítá Český statistický úřad z mezd, do kterých se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. Průměrná nominální hrubá mzda v ČR průběžně roste.

V průběhu roku je vyšší průměrná mzda ve druhém čtvrtletí a výrazně vyšší na konci roku, což je dáno půlročními a ročními odměnami. Do roku 2009 rostla v ČR průměrná mzda v průměru o 1 200 Kč ročně (tj. 5 až 7 %). V období krize 2009-2016 byl vzrůst mzdy pouze okolo 2 % ročně, od roku 2017 je růst mzdy opět okolo 7 %.

Zajímavý je vývoj české průměrné mzdy přepočtený na USD - nejvyšší růst mezd přepočtený na USD byl do roku 2008. Od roku 2009 průměrná mzda přepočtená na USD stagnuje a aktuálně (2020) je stále na úrovni roku 2008. V období let 2014-2017 česká průměrná mzda přepočtená na USD poklesla o více než 30 %.

Každé čtvrtletí Český statistický úřad zveřejňuje informace o vývoji průměrných mezd, a to na základě informací z podnikového výkaznictví. To poskytuje spolehlivé údaje o průměrných mzdách v národním hospodářství, které lze třídit jen podle některých hledisek, např. podle odvětví a velikostních skupin podniků. Organizace poskytují úhrnné údaje o celkovém počtu zaměstnanců a celkovém objemu mezd.

Průměrná měsíční mzda se pak počítá jako aritmetický průměr, tedy celkový objem mzdových prostředků se vydělí počtem zaměstnanců a počtem odpovídajících období, např. měsíců. Vedle toho existují roční data ze strukturální statistiky, kterou zpracovává ČSÚ ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Tyto údaje poskytují detailní informace o mzdách zaměstnanců. Toto šetření zjišťuje mzdy jednotlivých zaměstnanců spolu s podstatnými personálními údaji o zaměstnanci, např. pohlaví, vzdělání, věk.

Díky tomuto šetření se získá statistika, která poskytuje strukturální údaje o dosažených mzdách tříděných podle např. věku, dosaženého vzdělání apod. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je tedy doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok.

Vedle průměru je důležitým údajem i medián mezd, který lépe vypovídá o příjmu typického pracovníka, protože polovina pracujících má nižší mzdu než je medián a druhá polovina vyšší. Medián totiž není zatížen vlivem vysokých mezd (např. manažerů). Pro vypočtení mediánu mezd je potřeba strukturálního šetření, které shromažďuje data za všechny jednotlivé zaměstnance.

Po seřazení mezd všech zaměstnanců od nejnižší po nejvyšší je možné určit mzdu, která se nachází přesně uprostřed, a která tedy určuje medián mezd. Čím větší je rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem, tím je vyšší mzdová nerovnost. Mzdové rozdíly v Česku jsou v rámci zemí OECD jedny z nejmenších.

Přibližně 10 % mezd je menších než 0,5 průměrné mzdy, polovina mezd je menších než 0,85 průměrné mzdy a přibližně 10 % nejvyšších mezd je nad 1,5násobek průměrné mzdy. Ve 4. čtvrtletí 2017 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 8,0 %, reálně se zvýšila o 5,3 %. Medián mezd činil 27 320 Kč.

Ve 4. čtvrtletí 2017 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 31 646 Kč, což je o 2 337 Kč (8,0 %) více než ve stejném období roku 2016. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,6 %, reálně se tak mzda zvýšila o 5,3 %. Medián mezd (27 320 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 8,9 %, u mužů dosáhl 29 639 Kč, u žen byl 24 790 Kč.

V roce 2017 dosáhla průměrná mzda 29 504 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1 929 Kč (7,0 %). Výše průměrné mzdy v České republice v roce 2022 dosáhla 40 353 Kč.

tags: #průměrné #mzdy #v #Evropě #statistiky

Oblíbené příspěvky: