Samotná dohoda o provedení práce (DPP) vypadá na první pohled jednoduše - pár hodin práce, jednoduchá smlouva a rychlý výdělek. Jenže i tady vstupuje do hry daňový systém, který se v roce 2025 opět trochu mění. Jak z textu vyplývá, dohoda o provedení práce a daně spolu úzce souvisí.

V roce 2025 je klíčová hranice 11 500 Kč měsíčně - do této částky se neplatí sociální ani zdravotní pojištění a odvádí se pouze 15% daň. Zda platíte daň z DPP, záleží na výši příjmů a podepsání prohlášení. Sledujte tedy aktuální informace, zejména pokud plánujete uzavřít DPP u více zaměstnavatelů současně.

Co je DPP?

Jedná se o zkratku pro dohodu o provedení práce. Je jednou ze dvou hlavních dohod, které lze uzavřít se zaměstnavatelem (mimo pracovní poměr). Je to jednoduchá smlouva, kterou si s tebou může zaměstnavatel sjednat, když potřebuje pomoct s nějakou krátkodobou prací. Dohoda o provedení práce (DPP) je smlouva vhodná pro krátkodobé a příležitostné práce, s limitem 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele.

Kdy se z výdělku na DPP odvádí daň?

Klíčovým faktorem pro stanovení odvodů z DPP je výše měsíční odměny. Tato částka má zásadní vliv nejen na pojistné, ale i na zdanění DPP jako takové. Rozhodná hranice pro vznik povinného pojištění je nově stanovena tak, aby odpovídala 25 % průměrné mzdy s tím, že se zaokrouhluje o 500 Kč dolů.

Pokud máte z dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele měsíční příjem nižší než 11 500 Kč, nevzniká vám účast na důchodovém a nemocenském pojištění. Jakmile měsíční příjem zaměstnance z DPP dosáhne nebo přesáhne 11 500 Kč (včetně součtu více DPP u jednoho zaměstnavatele), vzniká povinná účast na nemocenském a důchodovém pojištění a zároveň i povinnost odvádět pojistné.

Pro účely pojištění se sčítají příjmy ze všech DPP uzavřených u jednoho zaměstnavatele. Pokud tedy má zaměstnanec například dvě dohody u stejného zaměstnavatele (např. Naopak příjmy z DPP u různých zaměstnavatelů se nesčítají. Účast na pojištění se v takovém případě posuzuje samostatně u každého zaměstnavatele zvlášť.

Zdanění příjmu z DPP

Z příjmu z DPP se standardně strhává 15 % daň z příjmu fyzických osob. Pokud si vyděláte do 11 500 Kč měsíčně, zaměstnavatel vám automaticky strhne 15 % daň formou tzv. srážkové daně. Pokud si ale podáte vlastní daňové přiznání, můžete zpětně uplatnit daňové slevy (např. Pokud si vyděláte do 11 500 Kč měsíčně, můžete díky slevě na poplatníka (2 570 Kč měsíčně) často dosáhnout toho, že se daň vůbec nestrhne.

Při výdělku nad 11 500 Kč měsíčně už se daň vždy počítá jako záloha, ne srážkově. Zda se daň skutečně strhne a v jaké výši záleží na tom, jestli má zaměstnanec podepsané daňové prohlášení (tzv. „růžový papír“). S ním může daň odpadnout díky slevě na poplatníka. Bez něj se strhne 15% daň automaticky.

Prohlášení k dani (růžový papír)

Prohlášení smíte podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele v témže měsíci. Pokud máte více zaměstnání najednou (například dvě DPP nebo jednu DPP a jeden hlavní pracovní poměr), musíte si vybrat jen jednoho zaměstnavatele, u kterého prohlášení podepíšete.

Pokud podepíšete růžové prohlášení u více zaměstnavatelů současně, dojde k nesprávnému uplatnění daňových slev. Tím vznikne nedoplatek na dani, který budete muset doplatit - a hrozí i penále ze strany finančního úřadu.

Kdy se vyplatí podat daňové přiznání?

Daňové přiznání se obvykle nepodává, ale může se vyplatit - například pokud nebylo podepsáno daňové prohlášení nebo při nízkých příjmech. Jedním z nejčastějších případů, kdy se daňové přiznání vyplatí, je situace, kdy nemáte podepsané prohlášení k dani (tzv. růžový papír) a vyděláváte měsíčně do 11 500 Kč. Zaměstnavatel vám v takovém případě automaticky strhne 15% srážkovou daň, kterou dál neřešíte.

Daňové přiznání se také vyplatí, pokud máte více DPP současně, přičemž prohlášení k dani máte podepsané jen u jednoho zaměstnavatele. U ostatních DPP vám zaměstnavatelé budou danit příjem bez jakýchkoli slev.

Další situací, kdy se daňové přiznání vyplatí, je, když jste v daném roce pracovali jen krátce nebo měli nízké příjmy. Typicky jde například o studenty, rodiče vracející se po mateřské, důchodce na přivýdělku nebo osoby, které v průběhu roku zaměstnání ukončily.

Příklady z praxe

Příklad 1: Srážková daň a nízký příjem

Situace: Zaměstnanec si vydělal na DPP 10 000 Kč měsíčně a nepodepsal prohlášení k dani.

Výsledek: Zaměstnavatel jí strhne 15 % srážkovou daň (1 500 Kč) a zbytek (8 500 Kč) jí pošle na účet.

Příklad 2: Příjem do 11 500 Kč a podepsané prohlášení

Situace: Zaměstnanec si vydělal na DPP 14 000 Kč měsíčně a podepsal prohlášení k dani.

Výsledek: Daň 15 % by činila 2 100 Kč, ale sleva na poplatníka ji pokryje.

Příklad 3: Dvě DPP u jednoho zaměstnavatele

Situace: Tomáš má u jednoho zaměstnavatele dvě DPP: jednu na 9 000 Kč a druhou na 3 000 Kč měsíčně. Celkem si vydělá 12 000 Kč.

Výsledek: Příjmy se u stejného zaměstnavatele sčítají. Celkový příjem 12 000 Kč podléhá zálohové dani.

Příklad 4: DPP u dvou různých zaměstnavatelů

Situace: Petra pracuje na DPP u dvou různých zaměstnavatelů. U prvního si vydělá 6 000 Kč, u druhého 7 000 Kč. Celkem tedy 13 000 Kč, ale pro každého zvlášť zůstává pod limitem 11 500 Kč.

Výsledek:

• U prvního zaměstnavatele: díky prohlášení a příjmu do limitu se daň nestrhne - Petra dostane 6 000 Kč.
• U druhého zaměstnavatele: bez prohlášení bude stržena 15% srážková daň z 7 000 Kč, tj. 1 050 Kč - Petra dostane 5 950 Kč.

Jak vznikají přeplatky na dani a kdy mám nárok na jejich vrácení?

Roční zúčtování daně je způsob, jak si může zaměstnanec vyřešit daně jednoduše přes svého zaměstnavatele, aniž by musel sám podávat daňové přiznání. O roční zúčtování daně přitom musíte svého zaměstnavatele požádat, a to do vždy do 15. února následujícího roku a přiložit potřebné dokumenty.

Jako dohodáři ale nemáte na využití této možnosti nárok vždy.

• musíte mít u zaměstnavatele podepsané daňové prohlášení (tzv.
• neměli jste souběžně jiného zaměstnavatele, u kterého vám byla sražena zálohová daň (tj.
• nepodnikali jste ani jste neměli jiné druhy zdanitelných příjmů (např.

Tři způsoby zdanění mezd

Každý ví, že příjmy ze závislé činnosti alias mzdy zaměstnanci obvykle neobdrží v celé (hrubé) výši. Vedle pojistného na sociální a zdravotní pojištění jim ze mzdy ukousne i daň z příjmů ze závislé činnosti. Pro zdanění mezd je rozhodující, zda zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal nebo elektronicky učinil "Prohlášení poplatníka k dani" podle § 38k zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP") či nikoliv.

Obecně lze říci, že "Prohlášení k dani" je pro zaměstnance vždy výhodné a nemůže na něm nikdy prodělat, umožňuje mu totiž, aby již během zdaňovacího období (kalendářního roku) - při výpočtu měsíčních záloh na daň ze mzdy uplatňoval pro snížení svého daňového zatížení "osobní" slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované děti (při splnění věcných podmínek). Zásadním omezením ovšem je, že na stejné období kalendářního roku jej lze učinit nejvýše u jednoho zaměstnavatele.

Zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec podepsal (učinil) "Prohlášení k dani", se v praxi označuje jako "hlavní zaměstnavatel" a je možné jej v průběhu kalendářního roku změnit. A podle očekávání "vedlejším" se rozumí zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec nepodepíše (neučiní) "Prohlášení k dani". V návaznosti na toto stěžejní rozlišení se pak může konkrétní postup zdaňování mzdy zaměstnance ubírat třemi odlišnými cestami.

Poznámky:

• Příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce (dále také jen "DPP"), jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele alias plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 11 500 Kč.
• Pokud hrubá mzda přesáhne 4násobek průměrné mzdy - 130 796 Kč pro rok 2019, v roce 2020 je to 139 340 Kč - uplatní se tzv. solidární zvýšení daně u záloh o 7 % z části hrubé mzdy přesahující tento limit.

Zdanění mzdy zálohou na daň

Naprostá většina zaměstnanců má pouze jediného, a tudíž "hlavního" zaměstnavatele, u kterého proto ve vlastním zájmu podepsala (učinila) zmíněné "Prohlášení k dani". Tím pádem se zdanění jejich mzdy bude ubírat jedinou možnou cestou - srážením záloh na daň podle § 38h ZDP bez ohledu na druh a výši jejich příjmů ze závislé činnosti. Jako bych slyšel některé z vás... ano, zálohově zdanění se pak týká i dohod o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč.

Pro zaměstnavatele (plátce daně) jde o nejsložitější postup zdanění mezd probíhající ve dvou krocích:

1. Při výplatě, resp. zúčtování mzdy za příslušný měsíc z úhrnu příjmů ze závislé činnosti zvýšených o povinné pojistné placené zaměstnavatelem - v praxi se ujalo označení "superhrubá mzda" - vypočte zálohu na daň 15 %, případně včetně solidárního zvýšení (s ohledem na jeho výjimečnost v praxi dále neuvažujeme).
2. Pak se zaměstnavatel podívá do "Prohlášení k dani" daného zaměstnance a podle něj vypočtenou zálohu na daň sníží o "osobní" slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti.

Výsledkem je konečná záloha na daň, kterou srazí ze mzdy zaměstnance, případně daňový bonus (osvobozen od daně), který mu vyplatí se mzdou. Dodejme, že daňoví nerezidenti ČR (zahraniční pracovníci) mohou prostřednictvím zaměstnavatele v Česku uplatnit pouze dvě "osobní" slevy na dani - základní a na studenta. Ostatní daňové úlevy od české daně z příjmů mohou případně nárokovat jedině v daňovém přiznání, pokud splní ještě tři dodatečné podmínky.

Příklad č. 1 - Zálohové zdanění nízké odměny za dohodu o provedení práce

Jirka studuje a finančně si přilepšuje v rámci brigád. Vždy jde o právně nejjednodušší formu závislé činnosti - dohodu o provedení práce (dále "DPP"). Její ještě větší výhodou je, že až do limitu měsíční odměny 10 000 Kč nepodléhá povinnému veřejnoprávnímu pojistnému na sociální a zdravotní pojištění. U firmy A, s. r. o., podepsal "Prohlášení k dani", kde uplatňuje pouze základní "osobní" slevu na dani. Jak byla zdaněna jeho odměna 10 000 Kč např. za říjen 2019?

Díky Prohlášení k dani zaměstnavatel bez ohledu na výši hrubé mzdy (dále "HM"), resp. odměny z DPP vypočte zálohu na daň. Což platí, i když jde o pojistně a daňově ideální dohodu o provedení práce do 10 000 Kč.

Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti (záloha na daň ze mzdy):

• Základ pro výpočet zálohy na daň = HM + Sociální pojistné hrazené zaměstnavatelem + Zdravotní pojistné hrazené zaměstnavatelem = 10 000 Kč + 0 Kč + 0 Kč = 10 000 Kč.
• Vypočtená záloha na daň = 15 % základu (zaokr. na stovky nahoru) = 0,15 x 10 000 Kč = 1 500 Kč.
• Záloha po "osobních" slevách na dani = Vypočtená záloha na daň - "Osobní" sleva na dani = 1 500 Kč - 2 070 Kč = 0 Kč (pro nízký příjem plně nevyužil ani základní slevu, záloha nemůže být záporná!).
• Čistá mzda k výplatě zaměstnanci: HM - Sociální pojistné hrazené zaměstnancem - Zdravotní pojistné hrazené zaměstnancem - Konečná záloha na daň = 10 000 Kč - 0 Kč - 0 Kč - 0 Kč = 10 000 Kč.

Ovšem i když zaměstnanec nepodepíše (neučiní) "Prohlášení k dani", tak obvykle stejně bude jeho příjem ze závislé činnosti zdaněn formou zálohy na daň. V praxi jde zpravidla o druhého a dalšího (vedlejšího) zaměstnavatele, u kterého tedy již nelze druhé, natožpak další "Prohlášení k dani" učinit. Výjimkou jsou jen dohody o provedení práce (dále "DPP") s odměnou do 10 000 Kč měsíčně a případné jiné druhy příjmů ze závislé činnosti do úhrnu 3 000 Kč za měsíc, pro které platí speciální způsob tzv. srážkové daně, na který se podíváme za chvíli.

Pro zaměstnance (poplatníka) půjde o podstatně daňově bolestivější situaci, neboť bez onoho tiskopisu nemůže nárokovat žádné slevy na dani ani daňové zvýhodnění. Naopak zaměstnavatel to bude mít snadnější, jelikož zdanění proběhne v jednom, prvním kroku uvedeném výše bez možnosti snížení zálohy na daň.

Protože nás zajímají zejména DPP, demonstrujeme si odvodově nemilou situaci tohoto způsobu zdanění příjmu ze závislé činnosti, takže výše odměny za kalendářní měsíc od jednoho plátce musí převýšit 10 000 Kč.

Příklad č. 2 - Zálohové zdanění mzdy u "vedlejšího" zaměstnavatele

Student Jirka z minulého příkladu v říjnu 2019 pracoval souběžně ještě u firmy B, s. r. o. Odměna činila 11 000 Kč. U druhého "vedlejšího" zaměstnavatele již nemohl učinit "Prohlášení k dani", jak byl příjem zdaněn?

Při absenci Prohlášení k dani - a jelikož nešlo o DPP do 10 000 Kč ani o jiný příjem do 3 000 Kč, musel zaměstnavatel vypočítat a srazit z příjmu (mzdy) zálohu na daň, kterou nemohl snížit o žádné slevy na dani.

Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti (záloha na daň ze mzdy):

• Základ pro výpočet zálohy na daň = HM + Sociální pojistné zaměstnavatele + Zdravotní pojistné zaměstnavatele = HM + 24,8 % HM + 9 % HM = 11 000 Kč + 2 728 Kč + 990 Kč = 14 780 Kč.
• Vypočtená záloha na daň = 15 % základu (zaokr.
• Konečná záloha na daň (ke sražení ze mzdy poplatníka) = Vypočtená záloha na daň = 2 220 Kč.
• Čistá mzda k výplatě zaměstnanci: HM - Sociální pojistné zaměstnance - Zdravotní pojistné zaměstnance - Konečná záloha na daň = HM - 6,5 % HM - 4,5 % HM - Sražená záloha = 11 000 Kč - 715 Kč - 495 Kč - 2 220 Kč = 7 570 Kč.

Ačkoli výdělek (HM) byl o 1 000 Kč vyšší než v předešlém příkladu, tak si Jirka odnese domů o 2 500 Kč méně. Navíc přidaná tisícikoruna HM přišla "vedlejšího zaměstnavatele" o téměř 5 000 Kč dráže.

Zdanění mzdy srážkovou daní

Nyní nás čeká ještě třetí způsob zdanění příjmů ze závislé činnosti zaměstnavatelem (plátcem daně). Je to zaměstnanec bez Prohlášení k dani, kterému za daný kalendářní měsíc plyne příjem z dohody o provedení práce ("DPP") do 10 000 Kč, nebo jiné druhy příjmů ze závislé činnosti do úhrnu 3 000 Kč. Tyto příjmy obvykle nepodléhají pojistnému na sociální a zdravotní pojištění. Pro jejich zdanění předepisuje § 6 odst. 4 ZDP speciální režim tzv.

Kdy vzniká nárok na vrácí daně u brigády v režimu DPP?

Nárok na vrácení zaplacené srážkové daně z brigády na dohodu o provedení práce mají nejčastěji studenti a důchodci. Do ročního daňového základu ve výši 205 600 korun se totiž daň z příjmu fyzických osob vůbec neplatí. Důvodem je nárok na slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun, na kterou mají nárok všichni daňoví poplatníci.

V případě, že jste měli v roce 2024 měsíční odměnu z dohody o provedení práce 10 tisíc korun a méně a neměli jste u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani, byla vám z měsíční odměny odvedena 15procentní srážková daň z příjmu. Při hrubé odměně 10 tisíc korun tak činila odvedená srážková daň 1 500 korun.

Když není podepsáno prohlášení k dani, tak se při výpočtu daně z příjmu neuplatňují daňové slevy. Zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nepodepisují prohlášení k dani z důvodu, že jej mají podepsané u jiného zaměstnavatele - prohlášení k dani nelze mít podepsáno u dvou zaměstnavatelů současně, ani z neznalosti či opomenutí.

Kdo podává daňové přiznání? Příklady u práce na DPP

Student

Student vysoké školy Jakub si celý rok 2024 přivydělával na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 tisíc korun. U zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani. Každý měsíc odvedl na srážkové dani z příjmu 1 500 korun, za celý rok potom 18 tisíc korun. Jakub si dobrovolně podá daňové přiznání a srážkovou daň obdrží zpět.

Důchodce

Petr je v důchodu a celý rok 2024 si přivydělával pro jednoho zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 tisíc korun, přičemž u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani. Od července do prosince pracoval i pro druhého zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 tisíc korun a nemohl již podepsat prohlášení k dani. Za šest měsíců odvedl na srážkové dani 9 000 korun. I Lukáš dostane srážkovou daň po podaném daňovém přiznání zpět.

Vyplnění daňového přiznání krok za krokem

Daňoví poplatníci pouze s příjmy ze závislé činnosti, což je případ studentů či důchodců, kteří budou nárokovat odvedenou srážkovou daň z dohody o provedení práce zpět, vyplní dvoustránkové daňové přiznání. Jak daňové přiznání vyplnit?

Informace o daňovém poplatníkovi

Vyplnění první strany daňového přiznání je jednoduché. Daňové přiznání se podává za rok 2024.

Žádost o vrácení přeplatku

Na první straně dole v rámečku vyplníte žádost o vrácení přeplatku, tj. částku daňové vratky a číslo bankovního účtu pro její zaslání:

Potvrzení od zaměstnavatele

Jako výdělečně činní studenti či důchodci budete v daňovém přiznání zpravidla uplatňovat pouze základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun. V takovém případě je vyplnění daňového přiznání velmi jednoduché a k samotnému vyplnění stačí mít od všech zaměstnavatelů „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně“.

Daňoví poplatníci uplatňující další daňové slevy nebo daňové odpočty budou muset mít i doklady pro uplatnění dalších daňových úlev.

Oddíl 2 daňového přiznání

V řádku 22 a 24 uvedete souhrnnou hrubou roční odměnu z brigád od všech zaměstnavatelů. Částku zjistíte součtem částek z příslušných potvrzení.

Oddíl 4 daňového přiznání

V případě uplatňování pouze základní daňové slevy na poplatníka bude v řádku 32 částka z řádku 24 zaokrouhlená na stokoruny dolů. V řádku 33 bude částka daně, tj. řádek 32 vynásobený 15procentní sazbou daně z příjmu, v řádku 34 bude stejná částka jako v řádku 33.

Oddíl 5 daňového přiznání

V řádku 36 bude částka 30 840 korun, jedná se o roční slevu na poplatníka. Stejná částka bude i v řádku 44. V řádku 45 bude vypočtená daň z příjmu z řádku 34 ponížená o slevu na poplatníka. Při ročním daňovém základu do 205 600 korun bude tato částka 0 Kč. Stejná částka potom bude i v řádku 48, protože nepočítáme s daňovým zvýhodněním na děti.

Oddíl 6 daňového přiznání

Odvedená srážková daň z příjmu během roku z dohody o provedení práce je uvedena v řádku 53, tato částka se získá z potvrzení od zaměstnavatelů z řádků 3. Z důvodu nároku na daňový přeplatek, tj. na vrácení srážkové daně z dohody o provedení práce je v řádku 55 vypočtená částka s mínusem.

Jedná se o rozdíl částek v řádku 48 (0 korun) a v řádku 53 (zaplacená srážková daň z příjmu během roku).

Společnost NeoTax ve spolupráci s deníkem e15 nabízí interaktivní online formulář pro daňové přiznání pro daň z příjmu fyzických osob ve formátu PDF, zároveň však i v XML formátu určeném pro MS Excel.

Elektronický formulář za uplynulý rok 2024 vyplníte snadno, služba je určena i pro OSVČ, kterým se postará o přehled pro pojišťovny. Aplikace od daňové poradenské společnosti NeoTax garantuje správnost výpočtu při správně zadaných údajích. Pokud termín daňového přiznání nestihnete, společnost vám zařídí odklad.

tags: #vraceni #srazkove #dane #z #dpp #postup

Oblíbené příspěvky:

• Finanční úřady v ČR - aktuální změny
• Jak správně podat výpověď před odchodem do důchodu?
• Průvodce výpovědí ze zdravotních důvodů
• Zákaznické zkušenosti Ovocný Světozor
• Osvětlení pracoviště v ČR