Náhrada mzdy od Úřadu Práce: Podmínky a Postup
Současná pandemická situace ovlivňuje řadu zaměstnavatelů, kteří se dostávají do ekonomických potíží, včetně platební neschopnosti. V důsledku nedostatečných finančních prostředků se může stát, že nemohou vyplatit mzdu zaměstnancům. Stát se to může komukoliv, a rozhodně to není nic příjemného - váš zaměstnavatel se z nějakého důvodu ocitl v platební neschopnosti a přestal vyplácet mzdy svým pracovníkům.
Pokud zaměstnavatel zaměstnanci neplatí, tak zaměstnanci je umožněno žádat výplatu od úřadu práce dle zákona č 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Jde sice o porušení práv uvedených v Listině základních práv a svobod a v řadě dalších zákonů, ale lidem konstatování moc nepomůže. Jak v takové situaci postupovat? Obraťte se na úřad práce. Šance na alespoň částečné uspokojení vašich pohledávek je relativně vysoká.
Základní podmínky pro uplatnění nároku
Co je základní podmínkou pro uplatnění nároku na úřadu práce? Tou je skutečnost, že vůči tomuto zaměstnavateli musí být podán insolvenční návrh u příslušného soudu, případně na něj musí být vyhlášeno takzvané moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Následně může být zahájeno insolvenční řízení nebo vyhlášena ochranná doba, tzv. moratorium.
Nárokovat náhradu mzdy mohou zároveň i ti zaměstnanci, jejichž pracovní poměr s dotčenou firmou (zaměstnavatelem) již skončil, avšak v rozhodném období svoji výplatu nedostali.
Rozhodné období
Základním faktorem vymezujícím délku rozhodného období, za nějž může zaměstnavatel žádat o náhradu výplaty, je okamžik, respektive měsíc, v němž došlo k podání insolvenčního návrhu nebo vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení. Pakliže byl tedy návrh podán například během dubna, rozhodným obdobím bude interval od 1. ledna do 31.
Podmínkou pro výplatu je, aby mzdové nároky vznikly v rozhodném období. „Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci,“ stojí v § 3 a) zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
Je-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 1. července 2021, počítá se doba 6 měsíců zpětně a začíná 1. ledna 2021.
Z výše uvedeného vyplývá další podmínka - na zaměstnavatele musí být u příslušného soudu podán insolvenční návrh. Insolvenční návrh může podat sám zaměstnanec, případně jiný z věřitelů zaměstnavatele.
Výše náhrady mzdy
Stanovení rozhodného období je klíčové pro vypočtení konečné výše náhrady mzdy nárokované u úřadu práce. Zaměstnanec nemá podle zákona nárok na vyplacení ušlé mzdy v plné výši, ale pouze její části. Své mzdové nároky totiž může uplatňovat jen za tři měsíce z celého sedmiměsíčního rozhodného období. Proč na tom tak záleží? Jednoduše proto, že výplata se může každý měsíc nepatrně lišit.
Celkem úřady zaměstnancům vyplatí dlužné mzdy pouze za tři měsíce.
Ano, existuje. Úřad práce smí postihnutému zaměstnanci vyplatit za účelem uspokojení jeho mzdových nároků maximálně jedenapůlnásobek takzvané rozhodné částky. Tato rozhodná částka je stanovena zákonem, přičemž každý rok se její výše mění. K jejímu zvyšování, tedy valorizaci dochází pravidelně 1. května, přičemž pro právě skončené období do 30.
Maximální výše mzdových nároků vyplácená Úřadem práce: Výše proplacených mzdových nároků nesmí za jeden měsíc překročit jeden a půl násobek tzv. rozhodné částky.
Rozhodnou částku stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vždy na dvanáctiměsíční období, a to od 1. května do 30. dubna. Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 104/2022 Sb. z dubna letošního roku byla s účinností od 1. května 2022 do 30. dubna 2023 rozhodná částka stanovena ve výši 37 839 korun. Jeden a půl násobkem je potom 56 759 korun - to je tedy maximální výše dlužné mzdy, kterou za jeden kalendářní měsíc úřady práce proplatí.
Je ovšem stanoven limit, nejvýše 1,5násobek průměrné mzdy platné v národním hospodářství v době podání návrhu na konkurs. Celková výše mzdových nároků za 1 měsíc nesmí překročit jeden a půl násobek rozhodné částky. Průměrná měsíční mzda (rozhodná částka) je pro období od 1. května 2021 do 30. dubna 2022 pro tyto účely 35 611 Kč. Tato částka byla publikována ve Sbírce zákonů jako sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 142/2021 Sb.
| Období | Rozhodná částka (Kč) | 1,5 násobek rozhodné částky (Kč) |
|---|---|---|
| 1.5.2021 - 30.4.2022 | 35 611 | 53 416,50 |
| 1.5.2022 - 30.4.2023 | 37 839 | 56 759 |
Co se proplácí?
Proplácí se mzdové nároky, tedy mzda či plat nebo odměny z DPP (založila-li účast na nemocenském pojištění), odměny z DPČ a náhrady mzdy či odstupné. Naproti tomu se neproplácejí jiné peněžité nároky, například cestovní náhrady.
„Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Zaměstnanec si může sám zvolit, za které měsíce rozhodného období mzdové nároky uplatní. Pokud zaměstnanci vznikl nárok na odstupné nebo náhradu mzdy, nejedná se o samostatný mzdový nárok, ale tento mzdový nárok se zahrnuje do měsíce (společně se mzdou), ve kterém jsou splatné,“ připomíná Úřad práce ČR.
Lhůta a postup k uplatnění nároků u Úřadu práce
V okamžiku, kdy insolvenční soud zahájí insolvenční řízení, oznámí zahájení řízení úřadu práce, v jehož obvodu má zaměstnavatel sídlo nebo místo podnikání. V návaznosti na to uveřejňuje Úřad práce na své úřední desce informace o vyhlášeném moratoriu nebo zahájeném insolvenčním řízení spolu s uvedením rozhodného období a konce lhůty pro uplatnění nároků.
Jakmile své mzdové nároky u Úřadu práce uplatní jeden ze zaměstnanců, vyzve úřad zaměstnavatele, aby předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců. Byl-li ustaven insolvenční správce, vyžádá úřad informaci od insolvenčního správce.
Pokud výše mzdového nároku nevyplyne ze seznamu od zaměstnavatele, musí zaměstnanec sám prokázat, že mu mzda skutečně vyplacena nebyla. V opačném případě Úřad práce přizná mzdové nároky jen do výše minimální mzdy.
Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářního dnů po dni uveřejnění informací na úřední desce Úřadu práce. „Zaměstnanec může uplatnit mzdové nároky u kteréhokoliv Úřadu práce. Mzdové nároky uplatňuje zaměstnanec písemně. Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru nebo dohody o provedení práce, příp.
Jako zaměstnanec zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti, můžete požádat kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce České republiky nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce o uspokojení splatných mzdových nároků (tj. zaměstnanec má vůči zaměstnavateli dlužné mzdové nároky, které mu vznikly v rozhodném období, tzn. zaměstnanec uplatnil mzdové nároky v zákonné lhůtě, tj. nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů ode dne zveřejnění informací o zaměstnavateli a lhůtě, ve které mohou jeho zaměstnanci uplatnit své splatné mzdové nároky u úřadu práce. Zaměstnanec začne řešit službu Uspokojování mzdových nároků podáním žádosti o uspokojení mzdových nároků. Potřebujete vyplnit formulář Žádost o uspokojení mzdových nároků spolu s přílohami.
Co dělat, když zaměstnavatel neplatí?
Pokud má váš zaměstnavatel jen pár dní zpoždění a jste s ním v kontaktu, zkuste se s ním nejdříve normálně domluvit. Občas se stane, že se třeba v účetnictví vyskytne problém a nevyplacená mzda je pouhým nedorozuměním.Pokud vám nebude mzda vyplacena v termínu splatnosti, je čas začít jednat. Zákon vám v tomto případě poskytuje slušnou ochranu. Situaci je třeba řešit.
Pokud zvolíte služby Dostupného advokáta, do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč.
Dalším krokem je poslat zaměstnavateli předžalobní výzvu. Písemná výzva by měla obsahovat informace o výši dlužné částky a období, za které vznikla. Je dobré rozepsat, za co vám konkrétně zaměstnavatel dluží. Nezapomeňte přitom zahrnout i případné příplatky za práci (např. za práci v noci, o víkendu nebo práci přesčas). Dále se vám do výzvy vyplatí zahrnout také informaci o tom, co se bude dít, pokud zaměstnavatel dluh nezaplatí. Tedy, že se třeba obrátíte na inspektorát práce nebo budete částku vymáhat soudní cestou. Na oficiálnosti pak výzva nabere pokud ji necháte sepsat a poslat advokátem.
Obraťte se na místně příslušný oblastní inspektorát práce s podnětem ke kontrole vašeho zaměstnavatele. Můžete jej podat písemně, ústně nebo telefonicky. Podnět je dobré doplnit o kopie dokumentů týkajících se vašeho pracovního poměru (např.
Pokud zaměstnavatel na předžalobní výzvu nereaguje, podejte na něj žalobu na zaplacení dlužné částky. S tou si určitě nechte pomoci od advokáta a rozhodně nevolte vzory z internetu. Ty jsou totiž často plné chyb a kvůli tomu mohou vést nejen ke značné časové a mnohdy i finanční ztrátě, ale dokonce i k úplné prohře sporu. Pokud bude žaloba úspěšná, rozhodne soud o tom, že vám musí zaměstnavatel dlužnou mzdu uhradit do 15 dnů od doručení rozsudku. V případě, že by se tak nestalo, je třeba se obrátit na exekutora.
Bohužel není neobvyklé, že zaměstnavatel neplatí mzdu jednoduše z toho důvodu, že na ní prostě nemá, protože je zadlužený. To si ověříte v insolvenčním rejstříku. Pokud proti němu bylo zahájeno insolvenční řízení, nemusíte svou pohledávku (dlužnou mzdu) nikde oznamovat. Vyplývá totiž automaticky z účetnictví nebo daňové evidence zaměstnavatele. Pokud ale chcete mít jistotu, přihlásit jí můžete. K tomu využijte formulář „Přihláška pohledávky“ na stránkách Insolvenčního rejstříku.
Pokud zaměstnavatele v insolvenčním rejstříku nenajdete nenajdete, ale máte podezření, že je v platební neschopnosti, můžete vy sami k soudu podat insolvenční návrh. Zálohu na náklady insolvenčního řízení jakožto zaměstnanec neplatíte.
Jakmile dojde k vyhlášení moratoria nebo zahájení insolvenčního řízení, můžete se obrátit na úřad práce s žádostí o uspokojení mzdových nároků. Tu je třeba podat písemně na kterémkoliv úřadu práce. Mzdový nárok je možné uplatnit maximálně na 3 kalendářní měsíce vaší práce.
S nevyplacenou mzdou vám vzniká právo na okamžité zrušení pracovního poměru. Toho můžete využít 15 dnů po termínu splatnosti mzdy a musíte jej podat písemně, jinak neplatí.
Nevyplacení mzdy zaměstnavatelem je vážným porušením jeho povinností. Je důležité reagovat včas a využít dostupné možnosti, jako je podání podnětu inspektorátu práce, či případně podání žaloby.
tags: #urad #prace #nahrada #mzdy #podmínky
