Úmrtí Zaměstnance a Výplata Mzdy v České Republice

Úmrtí zaměstnance je vždy velmi nepříjemná a stresující situace. V takovém případě dochází k ukončení pracovního poměru, a proto je důležité vědět, jak postupovat a na co mají pozůstalí nárok. Mezi nevyřízené pohledávky patří nevyplacená mzda, náhrady mzdy nebo nemocenská.

Podle ust. § 48 odst. 4 zákoníku práce smrtí zaměstnance pracovní poměr zaniká. Smrtí zaměstnance dochází automaticky k zániku všech pracovněprávních vztahů, tedy jak pracovního poměru, tak dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Vzhledem k tomu, že tyto právní vztahy zavazují zaměstnance k osobnímu výkonu práce, nemůže docházet k přechodu závazku vykonávat práci na dědice zemřelého zaměstnance. Stejné účinky jako smrt zaměstnance má i případné prohlášení za mrtvého soudem.

Peněžitá Práva Zaměstnance

Peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají. To podtrhuje zákoník práce v ustanovení § 328, a to ve vztahu k peněžitým právům buď na straně zaměstnavatele, nebo na straně zaměstnance.

Dle § 328 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, nezanikají peněžitá práva (t.j. až když takové osoby nejsou, peníze se stávají předmětem dědictví. Mzdová práva zesnulého zaměstnance do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku je možné oprávněné osobě vyplatit kdykoliv po smrti zaměstnance bez ohledu na stav a výsledky dědického řízení.

Peněžitá práva ale nezanikají, a to nemusí být jen nevyplacená mzda ale například také třeba náhrady mzdy za pracovní neschopnost. Tyto práva přecházejí postupně na zaměstnancova manžela, manželku, děti a rodiče, pokud s ním žili v době smrti ve společné domácnosti.

Peněžitá práva je možné oprávněné osobě vyplatit kdykoli po smrti zaměstnance, a to BEZ ohledu na dědické řízení, právě proto, že nejsou předmětem dědického práva. Pak všechny další peníze, které zaměstnavatel dluží přechází do dědického řízení. Nepřijdete o ně, ale nedostanete je okamžitě.

Důležité je, že skončením pracovního poměru zanikají nepeněžitá práva zaměstnance i zaměstnavatele. Nelze tak například po smrti zaměstnance dále projednat jeho stížnost, resp. takové projednání nemůže již ani případný dědic nárokovat.

Naopak peněžitá práva zaměstnance (a v omezených případech i zaměstnavatele) nezanikají a jsou tak předmětem dalšího vypořádání mezi zaměstnavatelem a dědici zemřelého zaměstnance.

Pokud má zaměstnanec po jeho smrti dosud nevyplacené dávky z nemocenského pojištění, pak i na tyto dávky mají jeho pozůstalí nárok. Musí o ně požádat sociální správu zabezpečení a nárok na ně přechází stejně jako v případě nevyplacené mzdy, tedy nejprve na manžela, manželku, děti nebo rodiče, kteří žili ve společné domácnosti.

Pokud zemřelý před smrtí nestihl nárok na výplatu dávek uplatnit, zmíněné osoby tento nárok mohou uplatnit za něj a žádat tak o výplatu dávek.

Postup Přechodu Mzdových (Platových) Práv

Postup přechodu mzdových (platových) práv se dá shrnout následovně:

Nevyplacenou mzdu (plat) zaměstnance si zaměstnavatel ponechá na účtu.
Pozůstalí, kteří žili se zesnulým zaměstnancem v době smrti ve společné domácnosti, se obrátí na zaměstnavatele a písemně jej požádají o vyplacení mzdy (platu) zaměstnance.
Zároveň písemně prohlásí, že se zesnulým žili trvale ve společné domácnosti a sdělí zaměstnavateli, jaký způsobem si přejí mzdu (plat) vyplatit.
Zaměstnavatel pozůstalé informuje, zda mzdová práva zaměstnance existují a v jaké výši, popřípadě rovnou pozůstalým mzdu (plat) vyplatí.
Neobrátí-li se na zaměstnavatele žádný z pozůstalých se žádostí o vyplacení mzdy (platu) zesnulého, měl by zaměstnavatel pozůstalé informovat, že u zesnulého eviduje nevyplacenou mzdu (plat).
Pozůstalí následně požádají o vyplacení dle výše uvedeného postupu či sdělí tuto informaci notáři, který dané dědictví projednává.

Ve většině případů peněžitá práva zaměstnavatele smrtí zaměstnance zanikají.

Podmínka Společné Domácnosti

Pro přechod mzdových a platových práv zemřelého zaměstnance postupně na jeho manžela nebo partnera, děti a rodiče stanoví ZP podmínku společné domácnosti. Pro účely zákoníku práce se domácností rozumí dle jeho ustanovení § 347 odst. 5 ZP "společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby."

Základním pojmovým znakem pojmu "domácnost" je, že musí jít o spotřební společenství trvalé povahy. O spotřební společenství jde tehdy, jestliže určité osoby hospodaří společně se svými příjmy, přičemž se nevyžaduje, aby tyto osoby byly v příbuzenském nebo jiném obdobném vztahu.

Trvalost tohoto vztahu je dána tehdy, jestliže tu jsou objektivně zjistitelné okolnosti, které svědčí o úmyslu vést takové společenství trvale, nikoliv jen na přechodnou dobu.

Pokud zaměstnanec zemřel a zaměstnavatel má vůči němu nějaká neuhrazená mzdová nebo platová práva, měl by vejít do kontaktu s výše uvedenými příbuznými a domluvit se s nimi na způsobu výplaty takové částky.

Neměl-li zesnulý zaměstnanec manžela, děti ani rodiče nebo s nimi nežil ve společné domácnosti, stanou se jeho mzdová práva předmětem dědictví.

Příklad Výpočtu Mzdových Nároků

Hrubá měsíční mzda zaměstnance činí 35 000 Kč. Trojnásobek průměrné měsíční mzdy zaměstnance bude v tomto případě tedy 105 000 Kč, což představuje také maximální výši mzdových nároků, které na matku mohou přejít.

Zaměstnanci po smrti vznikl dále nárok na výplatu pololetního bonusu ve výši 50 000 Kč a mzda za dva dny odpracované v červenci v celkové výši 3 220 Kč.

Na matku přejdou následující mzdová práva: mzda za měsíc červen ve výši 35 000 Kč hrubého, pololetní bonus ve výši 50 000 Kč a mzda za červenec, celkem tedy 88 220 Kč.

Povinností zaměstnavatele je vyplatit pozůstalým mzdu (plat), kdykoliv o to požádají. Smyslem přechodu mzdových (platových) práv je totiž zajištění obživy osob, které byly na příjmu zesnulého závislé.

Než je zaměstnavatel oprávněným pozůstalým požádán o výplatu mzdy (platu), je povinen ji ponechat na svém účtu a informovat o této skutečnosti pozůstalé. Nežil-li žádný z pozůstalých se zaměstnancem ve společné domácnosti, mají pozůstalí povinnost informovat o nevyplacené mzdě (platu) notáře, který dědictví projednává.

Doporučení pro Žádost Pozůstalého o Výplatu Mzdy

Doporučuje se, aby žádost pozůstalého o výplatu mzdy (platu) zaměstnavateli:

byla zaslána písemně včetně informace o tom, na jaký účet mý být vyplacena,
obsahovala prohlášení žadatele, v jakém rodinném poměru k zaměstnanci je (byl) a že s ním v době smrti trvale žil ve společné domácnosti.

Pokud by pozůstalý žádal vyplacení mzdy (platu) v hotovosti, je více než vhodné mít převzetí mzdy (platu) písemně potvrzeno, a to vč. prohlášení dle předešlé věty.

Peněžitá Práva Zaměstnavatele

Smrtí zaměstnance peněžitá práva zaměstnavatele obecně zanikají. Zákoník práce dělá z tohoto pravidla tři výjimky, a to ve vztahu k peněžitým právům, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto (nejčastěji soudem), která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodů i výše, nebo která se týkají náhrady škody způsobené zaměstnancem úmyslně (viz ustanovení § 257 odst. 3 ZP).

tags: #úmrtí #zaměstnance #a #výplata #mzdy