Ukončení pracovního poměru na dobu určitou a nemocenská
Práci pro zaměstnavatele můžete vykonávat buď v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy, nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr: dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ).
Pracovní poměr na základě pracovní smlouvy
Je nejčastější forma základního pracovněprávního vztahu. Zaměstnanec na základě pracovního poměru pracuje pro zaměstnavatele a dostává za to mzdu. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou uzavřenou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pracovní poměr může být uzavřený na dobu určitou, nebo neurčitou.
Pracovní poměr na dobu určitou končí uplynutím/uběhnutím této doby. Pracovní poměr může být rozvázán jen dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době.
Pozor! Pracovní poměr automaticky zaniká, pokud vám vyprší nebo jinak zanikne oprávnění/povolení k pobytu, nebo skončí platnost povolení/oprávnění k zaměstnání!
Povinné součásti pracovní smlouvy
Pracovní smlouva musí být vždy písemná a zaměstnanec i zaměstnavatel musí obdržet jedno vyhotovení. Měnit tuto smlouvu je opět možné pouze písemným ujednáním obou smluvních stran (zaměstnavatele a zaměstnance) a obě strany s ní musí souhlasit.
Pracovní smlouva musí obsahovat:
- místo výkonu práce
- druh práce
- den nástupu do práce
Další náležitosti pracovní smlouvy najdete zde
Skončení pracovního poměru
Pracovní poměr může být rozvázán dvoustrannou dohodou o rozvázání pracovního poměru, nebo jednostranně zaměstnancem nebo zaměstnavatelem výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době. Tato právní jednání musí být vždy písemná.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPČ a DPP)
Dohoda o provedení práce (DPP)
Může být uzavřená na maximální rozsah práce 300 hodin v kalendářním roce. Do těchto 300 hodin se započítává také doba práce, kterou vykonáváte pro stejného zaměstnavatele na základě jiné dohody o provedení práce.
Dohoda o provedení práce musí být uzavřená písemně a musí v ní být uvedená i doba, na kterou se uzavírá. Měla by obsahovat také předmět a rozsah práce a odměnu, jež nesmí být nižší než minimální mzda. Více o DPP najdete zde.
Na základě dohody o provedení práce nelze získat zaměstnaneckou kartu, modrou kartu ani povolení k zaměstnání!!!
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)
Můžete ji uzavřít v případě, že předpokládaný objem práce nepřesáhne v průměru 20 hodin týdně, a to za období, na které byla dohoda uzavřená, nejdéle však za období 52 týdnů.
V dohodě o pracovní činnosti musí být uveden:
- druh práce,
- sjednaný rozsah pracovní doby,
- doba, na kterou se dohoda uzavírá.
Musí být uzavřena v písemné formě. Také by měla obsahovat také ujednání o odměně, jež nesmí být nižší než minimální mzda. Více o DPČ najdete zde.
Pracovní doba
Doba, ve které zaměstnanec musí pro zaměstnavatele vykonávat práci, případně musí být připravený k výkonu práce na pracovišti podle pokynů zaměstnavatele. Zahrnuje dobu směny a práci přesčas. Nejvýše přípustná stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin týdně.
Zaměstnavatel se se zaměstnancem může dohodnout (vždy písemně!) na sjednání kratší pracovní doby (tzv. částečný úvazek). Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který určuje začátek a konec směn.
Nemocenská a ukončení pracovního poměru
Zaměstnanci mohou pobírat nemocenskou i po skončení zaměstnání, podmínkou je nástup na nemocenskou ještě během trvání pracovního poměru nebo v ochranné lhůtě.
Zatímco náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti, náleží pouze za dobu trvání pracovního poměru, tak nemocenskou lze pobírat i po skončení zaměstnání.
Nemocenská náleží od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti a vyplácí ji místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení.
Nemocenská ve výpovědní lhůtě
Pracovní poměr může být mimo jiné ukončen výpovědí podanou zaměstnancem i zaměstnavatelem. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu, zaměstnavatel pouze z důvodů taxativně vyjmenovaných v zákoníku práce.
Při podání výpovědi běží dvouměsíční výpovědní doba, která dle § 51 zákoníku práce začíná běžet dnem, ve kterém byla výpověď doručena druhé smluvní straně a končí dnem, který se s tím dnem číslem shoduje. I během této výpovědní lhůty může být zaměstnanec v pracovní neschopnosti.
Nemocenská v ochranné lhůtě
Dle zákona o nemocenském pojištění činí ochranná lhůta u nemocenské 7 kalendářních dní ode dne zániku pojištění. Ochranná lhůta je přitom stejně dlouhá, ať už došlo k ukončení pracovního poměru výpovědí podanou zaměstnavatelem, výpovědí podanou zaměstnancem nebo vzájemnou dohodou.
Způsob ukončení pracovního poměru nemá vliv na délku ochranné lhůty pro nárok na nemocenskou.
Příklad: Nemocenská u smlouvy na dobu určitou. Paní Zuzaně skončí pracovní smlouva sjednaná na dobu určitou koncem července. I pro paní Zuzanu platí sedmidenní ochranná lhůta pro nárok na případnou nemocenskou. Ochranná lhůta platí i v těchto případech, zaměstnanci pracující na smlouvu na dobu určitou nejsou nijak znevýhodněni.
Zkrácený úvazek není na překážku
Ochranná lhůta platí i pro zaměstnání na zkrácený úvazek. Podmínky pro nárok a výpočet nemocenské jsou stejné u zaměstnání na plný úvazek i u zaměstnání na zkrácený úvazek.
Při práci na zkrácený úvazek je však hrubá měsíční mzda nižší než by byla v případě zaměstnání na plný úvazek, takže nemocenská ze zkráceného úvazku je z tohoto důvodu nižší než ze zaměstnání na plný úvazek. Částka nemocenské totiž závisí na výši rozhodného předchozího příjmu. Čím vyšší mzda, tím vyšší případná nemocenská.
Z důvodu nástupu na nemocenskou v ochranné lhůtě samozřejmě nedochází k nějakému znevýhodnění při samotném výpočtu nemocenské. Ve výpočtu nemocenské nehraje roli, zdali se na nemocenskou nastupuje během trvání pracovního poměru nebo až po skončení pracovního poměru v ochranné lhůtě.
Výpočet nemocenské
V tabulce máme vypočtenu nemocenskou u různých mezd dle výpočtové formule letošního roku. Vzhledem k tomu, že dlouhodobý výpočet nemocenské je zvýhodněn, tak máme vypočtenu nemocenskou za 30 dní, 60 dní a 90 dní, vždy až od 15.
| Hrubá mzda | Nemocenská za 30 dní (v závorce průměr na den) | Nemocenská za 60 dní (v závorce průměr na den) | Nemocenská za 90 dní (v závorce průměr na den) |
|---|---|---|---|
| 20 000 Kč | 11 170 Kč (372 Kč) | 23 404 Kč (390 Kč) | 36 214 Kč (402 Kč) |
| 30 000 Kč | 16 746 Kč (558 Kč) | 35 098 Kč (585 Kč) | 54 298 Kč (603 Kč) |
| 40 000 Kč | 22 324 Kč (744 Kč) | 46 778 Kč (780 Kč) | 72 368 Kč (804 Kč) |
| 50 000 Kč | 27 378 Kč (913 Kč) | 57 366 Kč (956 Kč) | 88 746 Kč (986 Kč) |
| 60 000 Kč | 31 086 Kč (1 036 Kč) | 65 142 Kč (1 086 Kč) | 100 782 Kč (1 120 Kč) |
| 70 000 Kč | 34 824 Kč (1 161 Kč) | 72 964 Kč (1 216 Kč) | 112 864 Kč (1 254 Kč) |
| 80 000 Kč | 36 828 Kč (1 228 Kč) | 77 166 Kč (1 286 Kč) | 119 376 Kč (1 326 Kč) |
| 100 000 Kč | 40 536 Kč (1 351 Kč) | 84 942 Kč (1 416 Kč) | 131 412 Kč (1 460 Kč) |
| 120 000 Kč | 44 244 Kč (1 475 Kč) | 92 718 Kč (1 545 Kč) | 143 448 Kč (1 594 Kč) |
| 150 000 Kč | 48 266 Kč (1 609 Kč) | 101 138 Kč (1 686 Kč) | 156 458 Kč (1 738 Kč) |
Přísnější podmínky pro starobní důchodce
Nárok na nemocenskou mají při splnění podmínek i pracující starobní důchodci. Mohou však pobírat nemocenskou nejdéle 70 kalendářních dní a nejdéle do dne, jímž skončila doba zaměstnání. Pro pracující starobní důchodce tedy neplatí ochranná lhůta a po skončení zaměstnání nemají na nemocenskou nárok.
Dočasná pracovní neschopnost a nemocenská
Nemocenská (nemocenské) je formou sociálního pojištění, které poskytuje náhradu příjmu osobám, které jsou dočasně pracovně neschopné kvůli nemoci nebo úrazu. Sociální pojištění je odvodem, který musí platit téměř všichni pracující lidé. Jedná se přitom o celkem podstatnou část naší výplaty. Přesto ale spousta lidí neví, proč se vlastně sociální pojištění platí, a kolik se jim reálně strhává ze mzdy nebo z platu.
- Dočasná pracovní neschopnost: Osoba musí být lékařem uznána za dočasně pracovně neschopnou kvůli nemoci nebo úrazu.
- Nemocenské pojištění: Nárok na nemocenskou má pouze osoba, která platí nemocenské pojištění.
- Začátek vyplácení: Zaměstnanci mají nárok na nemocenskou až od 15. dne pracovní neschopnosti.
Náhrada mzdy v prvních 14 dnech nemoci
V prvních 14 kalendářních dnech nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato náhrada je určena podle pravidel zákoníku práce a zahrnuje veškeré hodiny, které byste normálně odpracovali, kdybyste nebyli v pracovní neschopnosti.
Od 15. kalendářního dne nemoci se vyplácí nemocenské dávky, které jsou součástí nemocenského pojištění.
Když onemocníte v době výkonu zaměstnání, je to jednoznačné - prvních 14 dnů dostanete náhradu mzdy od vašeho zaměstnavatele a od 15. dne začnete pobírat nemocenské dávky. Vaše nemocenské pojištění končí společně s ukončením pracovního poměru. Následně však ještě 7 kalendářních dnů běží tzv. ochranná lhůta. Během této lhůty máte stále nárok na nemocenské dávky.
Pracovní neschopnost ve výpovědní době
Pracovní neschopnost ve výpovědní době není nic neobvyklého. Funguje to přitom obdobně, jako byste marodili klasicky. To znamená, že prvních 14 dní vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele a následně od 15. dne začnete dostávat nemocenské dávky.
Vysvětleme si to na příkladu: Pan Novotný podal výpověď a začala mu běžet dvouměsíční výpovědní lhůta. Týden před koncem této lhůty pan Novotný onemocněl. První týden pracovní neschopnosti dostal náhradu mzdy od svého zaměstnavatele (stále mu totiž běžela výpovědní lhůta). Druhý týden už však od zaměstnavatele nedostal nic, jelikož už nebyl jeho zaměstnancem. Začátkem třetího týdne (15. den nemoci) začal pan Novotný pobírat nemocenské dávky.
Výpověď v době nemocenské
Pokud jste zrovna na nemocenské, jste také v ochranné době. V této době vám nemůže dát zaměstnavatel výpověď.
Výjimky:
- Běží zkušební lhůta: Zaměstnavatel vás může bez důvodu propustit během zkušební doby.
- Má zaměstnavatel právo dát zaměstnanci okamžitou výpověď: Výpověď i během vaší neschopenky můžete dostat pokud jste zvlášť hrubým způsobem porušili vaše pracovní povinnosti (například pokud přijdete do práce opilí nebo si z práce odnesete něco, co vám nepatří).
- Došlo k porušení pravidel nemocenské: Výpověď vám hrozí také v případě, že porušujete pravidla dočasné pracovní neschopnosti.
Pokud vám dá zaměstnavatel v nemocenské padáka a nemá pro to žádný z výše uvedených důvodů, můžete se bránit. Vy jakožto zaměstnanec můžete podat výpověď kdykoliv, a to včetně doby, kdy jste na nemocenské.
Po skončení pracovního poměru následuje 7denní ochranná lhůta, během které má zaměstnanec stále nárok na nemocenské dávky, ale ne na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Během pracovní neschopnosti je zaměstnanec chráněn a zaměstnavatel mu nemůže dát výpověď. Výjimku z pravidla však představuje zkušební doma, hrubé porušení pracovních povinností či pravidel nemocenské, zrušení podnikatelské činnosti zaměstnavatele nebo jeho přestěhování.
Ukončení pracovního poměru na dobu určitou
V případě pracovního poměru, sjednaného na dobu určitou tento pracovní poměr končí uplynutím sjednané doby ve smyslu § 42 odst. 2 zákoníku práce. Z uvedeného tedy vyplývá, že pracovní poměr uzavřený na dobu určitou končí uplynutím doby, tzn. k ukončení není třeba další „aktivní činnosti“ zaměstnance, nebo zaměstnavatele.
Pracovní poměr, uzavřený na dobu určitou se ovšem může změnit na pracovní poměr na dobu neurčitou podle ustanovení § 56 odst.
Sama pracovní neschopnost nemá vliv na ukončení pracovního poměru na dobu určitou.
Pravidla pracovní smlouvy na dobu určitou
Pravidla pracovní smlouvy na dobu určitou jsou ukotvena v § 39 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Ve smlouvě musí být jasně uvedeno, na jaké období se sjednává. Nejdéle ji lze stanovit na 3 roky s tím, že je do písemnosti nutné zanést přesné datum začátku i konce.
Smlouva na dobu určitou může být opakována nejvýše 2×. Do tohoto opakování se pak počítá i její možné prodloužení. Toto pravidlo však neplatí, pokud se při sjednání smlouvy postupuje podle zvláštního právního předpisu a předpokládá se, že je smlouva sjednána např.
Chránění jste v podstatě úplně stejně jako zaměstnanci pracující na smlouvu na dobu neurčitou. Vzniká vám tedy např. nárok na dovolenou, na náhradu mzdy při překážkách nebo např. na odstupné, kdyby vás zaměstnavatel vyhodil pro nadbytečnost nebo z organizačních důvodů. I zde může být smlouva ze strany zaměstnavatele ukončena jen za určitých podmínek, zaměstnanec může dát výpověď vždy.
Pokud jste podepsali růžové prohlášení poplatníka, je vám z hrubé mzdy strhávána záloha na daň, díky čemuž lze uplatňovat všechny daňové slevy a daňová zvýhodnění, na které máte nárok.
Nemocenská a smlouva na dobu určitou
Samozřejmě, že může. Od 15. dne nemoci mu pak bude náležet nemocenské z nemocenského pojištění. V obou případech se ve výpočtu přesné výše vychází i z redukčních hranic.
Během toho, kdy běží období, na které se sjednala smlouva na dobu neurčitou, vám navíc zaměstnavatel nemůže dát výpověď. Jestliže se závratně blíží konec období, na které jste se zaměstnavatelem smlouvu sjednali, a vy jste stále na nemocenské, opět je nutné zmínit, že zaměstnavatel vám smlouvu nemusí prodloužit.
Zaměstnavatel vám nemusí dávat žádnou výpověď a neexistuje zde ani žádná výpovědní lhůta. Smlouva končí sjednaným datem. Pobírání nemocenských dávek ani vaše dočasná pracovní neschopnost však s tím nekončí.
Ochranná lhůta po skončení smlouvy
Smůla se občas lepí na každého a velmi snadno může dojít k tomu, že vám skončí pracovní smlouva a vy hned na to onemocníte a budete dočasně práce neschopní. I na to však zákony myslí. Pokud vám ovšem smlouva již skončila a vy onemocníte hned poté, můžete využít takzvané ochranné lhůty. Ta činí sedm kalendářních dnů od skončení zaměstnání.
Podal-li zaměstnavatel výpověď v době pracovní neschopnosti, je výpověď neplatná. Zaměstnanec - pokud s ní nesouhlasí - by měl podat návrh k soudu, aby o neplatnosti rozhodl. Není přitom významné, zda zaměstnavatel věděl o tom, že dává výpověď zaměstnanci, který je v ochranné době. Za neplatnou by se považovala např. i výpověď těhotné ženě, i kdyby zaměstnavatel o těhotenství nevěděl.
V justiční praxi soud řešil případ, kdy zaměstnanec neoznámil zaměstnavateli, že je v pracovní neschopnosti, ačkoliv mu tuto povinnost přikazoval pracovní řád. Soud rozhodl ve prospěch zaměstnance, že je výpověď neplatná. Marně zaměstnavatel namítal, že zaměstnanec nesplnil povinnost stanovenou mu v pracovním řádu a že výpověď pro porušení pracovních povinností je možná i v době pracovní neschopnosti.
Uplyne-li poslední den výpovědní doby v ochranné době, dochází ke stavení běhu výpovědní doby. Většinou se jedná o případy, kdy ještě v tento den trvá pracovní neschopnost zaměstnance. Ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Výpovědní doba se prodlužuje a skončí uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby.
Příklad: Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným dne 23. 5. 2024 na dobu 1 týdne a na den 31. 5. 2024 připadl poslední den dvouměsíční výpovědní doby. Výpovědní doba se prodlužuje o 8 dnů (období od počátku pracovní neschopnosti 23. 5. do uplynutí výpovědní doby 31. 5., tedy o 8 dnů). Těchto 8 dnů se přičte ke dni, kdy skončila pracovní neschopnost, např. 20. 6. 2024. Pracovní poměr skončí teprve dnem 28. 6.
K prodloužení nebo ke stavení výpovědní doby nedochází, jestliže ochranná doba (např. Zákaz se neuplatní v případech, kdy výpověď z pracovního poměru dává zaměstnanec, nebo když se končí pracovní poměr dohodou. V těchto případech ZP nebrání zaměstnavateli skončit pracovní poměr. Zaměstnanec může však podat výpověď kdykoliv, tedy i v ochranné době. Ochranná doba rovněž nemá vliv na skončení pracovního poměru, který byl sjednán na dobu určitou.
Důvody pro smlouvu na dobu určitou
Pro sjednání pracovní smlouvy na dobu určitou mohou mít zaměstnavatelé nejrůznější důvody. Může se jednat o záskok za mateřskou dovolenou, kdy zaměstnavatel často ani mnoho jiných možností nemá, nebo se jedná o běžný způsob personální politiky, kdy si zaměstnavatelé nastavují v podstatě poněkud delší zkušební dobu.
Pracovní smlouva na dobu určitou má z podstaty věci jasně omezenou platnost. Zaměstnavatelé mají na jednu stranu poměrně volnou ruku v tom, kdy a komu smlouvu na dobu určitou nabídnout. Na druhou stranu chce zákoník práce zabránit řetězení takových smluv a minimalizovat tak nevýhodné postavení zaměstnanců, stejně jako jejich nejistou pozici. Proto je ze zákona dané, že smlouva na dobu určitou smí být sjednána nejdéle na tři roky.
Příklady a prodlužování smluv
Pracovní smlouva byla uzavřena 1. 3. 2016 na dobu určitou do 28. 2. 2019. Pokud chce zaměstnavatel následně pokračovat v pracovním poměru na dobu určitou, může buď k dosavadní smlouvě uzavřít dodatek o prodloužení maximálně do 28. 2. 2022, případně uzavřít novou pracovní smlouvu od 1. 3. 2019 do (maximálně) 28. 2. 2022. Poté má ještě jednu příležitost k prodloužení nejdéle o tři roky. Využije-li zaměstnavatel pokaždé maximální tříletou délku smlouvy na dobu určitou, pak lze druhé prodloužení či nová smlouva sjednat až do 28. 2.
Zaměstnavatel vám nemusí dávat žádnou výpověď a neexistuje zde ani žádná výpovědní doba. Smlouva končí sjednaným datem.
Tip: Na první pohled se může zdát zaměnitelné, zda se stávající smlouva na dobu určitou prodlouží, nebo se nechá doběhnout a uzavře se nová smlouva na dobu určitou. Z hlediska zákona jde ale o poměrně významný rozdíl. V případě že zaměstnavatel nechal smlouvu doběhnout a připravil vám novou smlouvu, musí vás odhlásit z evidence plateb sociálního a zdravotního pojištění a proplatit vám zůstatek nevyčerpané dovolené.
Výjimky a sezónní práce
Z uvedeného pravidla existuje jedna výjimka. Existují totiž zaměstnanci, u nichž je zapotřebí smlouvy na dobu určitou sjednávat častěji. Většinou se jedná o různé sezónní činnosti, které je možné vykonávat jen v určitých obdobích roku - jako práce v zemědělství a podobně. V takových odůvodněných případech se zaměstnavatel může od výše uvedených pravidel odchýlit a stanovit si vlastní.
Omezení se opakování smluv na dobu určitou se také nevztahuje na agenturní zaměstnávání. Tedy takové, kdy jste zaměstnancem agentury práce, která vás na základě dohody o dočasném přidělení umístí k určitému uživateli jejich služeb na konkrétní pozici.
Pokud se blíží konec období, na které jste se zaměstnavatelem smlouvu sjednali a vy jste zrovna na nemocenské, neznamená to pro zaměstnavatele okolnost, na jejímž základě by v pracovněprávním vztahu s vámi musel pokračovat. Pobírání nemocenských dávek ani vaše dočasná pracovní neschopnost však ukončením smlouvy nekončí.
Mateřská dovolená a smlouva na dobu určitou
Je-li zaměstnankyně těhotná a má brzy odejít na mateřskou dovolenou, v rámci níž jí třeba za půl roku uplyne pracovní smlouva na dobu určitou, není zde na jednu stranu žádný důvod ukončovat smlouvu dřív a dávat výpověď, na druhou stranu ale porod a mateřství neposkytne zaměstnankyni ochranu v tom smyslu, že by se smlouva ve sjednaném termínu neukončila.
Ukončením pracovního poměru dochází mimo jiné k ukončení účasti zaměstnance / zaměstnankyně na nemocenském pojištění, ze kterého se vyplácí dávky peněžité pomoci v mateřství. Za určitých okolností může být pracovní smlouva na dobu určitou výhodná pro zaměstnance i zaměstnavatele, kteří si mohou otestovat, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje. Zaměstnanec má po dobu platnosti smlouvy totožné postavení jako kterýkoliv jiný zaměstnanec se smlouvou na dobu neurčitou (nárok na nemocenskou, zápočet pro důchod atd.).
tags: #ukonceni #pracovniho #pomeru #na #dobu #urcitou
