Vláda připravuje výrazné navýšení platů pro zaměstnance ve veřejných službách a správě i pro státní zaměstnance (nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a nařízení vlády č. 304/2014 Sb.). Změna také reaguje na nedávné zvýšení platů u příslušníků bezpečnostních sborů a armády.

Platy porostou! Takový je závěr z jednání zástupců vlády s odbory, na kterém došlo k jednomu z nejvýznamnějších posunů v oblasti odměňování zaměstnanců veřejného sektoru za poslední dekádu.

Vláda počítá s navýšením objemu platů pro státní zaměstnance od ledna příštího roku o pět procent. Vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla v úterý večer, nestihla se tato položka propsat do návrhu státního rozpočtu, který jeho resort zveřejnil v noci na neděli.

Vláda pracuje na srozumitelnějším odměňování státních zaměstnanců. Současný systém je komplikovaný kvůli platovým třídám či stupňům a nikdo se v něm nevyzná. Na místo tříd a stupňů by novinka zavedla tři úrovně. Šéf resortu si od změn slibuje atraktivnější státní správu pro mladé zaměstnance.

Zaměstnancům ministerstev a státním úředníkům už šestým rokem rostou platy pomaleji než mzdy v české ekonomice. Stát se tak stává stále méně konkurenceschopným.

V minulém roce tak dosáhly platy těchto úředníků ve srovnání s průměrnou mzdou nových minim, klesá i konkurenceschopnost.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne na úterním jednání tripartity zvýšení platů ve veřejné sféře od září takzvané první skupině, kam patří úředníci, pracovníci v kultuře, techničtí pracovníci či nepedagogické síly ve školství, a zaměstnancům ve státní službě v rozmezí od sedmi do deseti procent.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) totiž naplánoval v návrhu státního rozpočtu na příští rok snížit výdaje na platy až o osm a půl miliardy korun. Šéf resortu rovněž navrhl zeštíhlit počet státních zaměstnanců o 21 tisíc.

Zrušení platové tabulky č. 1

Vláda přislíbila zrušení tzv. platové tabulky č. 1 plynoucí z přílohy č. 1 Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., která dnes určuje mzdy statisícům zaměstnanců státní správy, samospráv, kultury i civilních složek bezpečnostních sborů.

Zaměstnanci státu a samospráv by měli být v následujících letech převedeni do výhodnější tabulky č. 2, která se dnes používá například pro pracovníky v sociálních službách či zdravotnictví.

Rozdíl v odměňování mezi oběma tabulkami přitom činí až 18-20 %. V praxi to znamená, že zaměstnanci spadající dosud pod nejnižší tabulku se mohou těšit na významné zvýšení platů - a to doufejme nejpozději do tří let.

Vedle přechodu na novou tabulku se zároveň vedla jednání o každoroční valorizaci platů. Pro rok 2026 vláda navrhla zvýšení objemu prostředků na platy o 4 %, což by mělo znamenat valorizaci tarifů o zhruba 3 %.

Pokud by byl podobný růst zachován i v následujících letech, kombinace valorizace a převedení do výhodnější tabulky by mohla znamenat až 30% růst platů do roku 2028. Změny se budou týkat i zaměstnanců ve služebním poměru pod zákonem o státní službě.

Odboráři ale budou považovat požadovat valorizaci vyšší. Jednání budou pokračovat 25. srpna 2025, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí představí konkrétní návrhy změn v obou dotčených nařízeních vlády a předloží k diskusi harmonogram zrušení tabulky č. 1.

Společný tlak nás odborářů nakonec doufejme přinese své ovoce. Poděkování patří též zástupcům zaměstnavatelů územně samosprávných celků, se kterými se v požadavcích na zrušení platové tabulky č.

Dvě varianty navýšení platových tarifů navrhlo nedávno ministerstvo práce, a to buď o sedm procent, nebo o deset. Zatímco odbory požadují ještě více a hrozí stávkami, kritici vládního rozhazování upozorňují na to, že to bude mít drtivý dopad na už tak ztrátový státní rozpočet.

Od září by se podle odbornosti a délky praxe mohly zvýšit základní platy části pracovníků buď o 850 až 3850 korun, nebo o 1220 až 5500 korun hrubého měsíčně. Týká se to úředníků, pracovníků v kultuře, technických pracovníků v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogických sil ve školství.

Přidání o sedm procent včetně odvodů by stát, samosprávy a zdravotní pojištění do konce roku stálo 4,57 miliardy korun.

Alena Schillerová, bývalá ministryně financí, zdůrazňuje potřebu navýšení platů kvůli inflaci a snižování reálné hodnoty mezd. „Musíme si uvědomit, že těmto lidem se platy naposledy zvýšily v září 2022. Od té doby v důsledku inflace přišli o zhruba 18 procent a o další peníze je připravilo zavedení nemocenské nebo snížení FKSP. Dovedu si představit, že varianta navýšení tarifů o 10 procent v kombinaci s férovým vyjednáváním o situaci od 1. ledna povede k odvolání stávkové pohotovosti. Rozhodně se nejedná o nepřiměřený požadavek.“

Řadoví úředníci by si v příštím roce mohli ke svému základnímu platu přilepšit až o 13 procent. Minimálně o pět procent by si měli v příštím roce přilepšit státní zaměstnanci ke svým základním platům.

Ministerstvo práce a sociálních věcí však ve svém návrhu, který minulý týden v pátek předložilo k připomínkám, počítá celkem se šesti variantami, jak by platy ve státní sféře měly v příštím roce růst. Rozhodovat o nich bude vláda. Ta nejštědřejší, která vybraným profesím přidá 13 procent, by vyšla státní pokladnu téměř na 28 miliard korun.

I navýšení tarifů o pět procent by však znamenalo dopad na státní pokladnu ve výši 15 miliard korun. Druhá možnost, že by si všichni polepšili o sedm procent, by vyšla na 20 miliard.

Změny však mají začít platit od 1. ledna 2026, bez ohledu na to, která varianta nakonec projde. Až o 13 % by se mohly platy navýšit státním zaměstnancům dle nařízení vlády č. Dalším pracovníkům, kteří nespadají pod nařízení vlády č. 304/2014 Sb., ale pod nařízení vlády č. 341/2017 Sb., konkrétně pod § 5 odst. 1, by se rovněž zvýšil plat o 13 %.

Většině zaměstnanců státu a veřejných služeb se od ledna zvýší platový tarif o 1400 korun. Průměrný hrubý plat státních zaměstnanců tak poskočí z letošních 44 200 korun na 47 190 korun. To představuje růst o 6,8 procenta.

Kritika a obavy z dopadů na státní rozpočet

Přidávání má ale dlouhodobě odpůrce z řad zastánců rozpočtové odpovědnosti. „Frustraci z propadu reálných platů chápu. Na druhou stranu je nutné mít pochopení i pro frustraci daňového poplatníka. Za posledních 10 let se počet osob placených ze státního rozpočtu zvýšil o 20 procent, aniž by to na kvalitě veřejných služeb bylo vidět. Když jich 20 procent zase propustíme, můžeme platy zvýšit. Dělat to na dluh je cesta do pekla. Až začnou Husákovy děti odcházet do penze, kdo uživí je a miliónovou armádu placenou z veřejných peněz?“

Podle nedávné studie think-tanku IDEA totiž zaměstnává stát téměř půl milionu lidí, což tvoří 10 procent pracovní síly v ČR. Náklady na platy loni překročily čtvrt bilionu korun, přičemž průměrný plat státního zaměstnance byl 43 699 korun měsíčně.

Šéf odborů Josef Středula ale poukazuje spíše na absenci vládní shody a nedostatečnou komunikaci s odbory. „Ke zvýšení platů státních zaměstnanců není vládní shoda, jednat chceme už měsíce. Vzniklá situace jde zcela na vrub vlády.“

Resort zdravotnictví, který je dlouhodobě dáván za příklad šetření, nicméně upozorňuje na to, že na vyšší platy chybí finance. „Ačkoliv jsou v rámci důvodové zprávy konkrétně vyčísleny dopady na státní a ostatní veřejné rozpočty, z materiálu nevyplývá způsob jejich financování.“ Totéž tvrdí resort průmyslu a obchodu. „Navýšení stupnic platových tarifů nelze realizovat bez odpovídajícího navýšení prostředků na platy.“

Kritici poukazují na to, že navzdory obrovským nákladům na platy stát stále nabírá nové zaměstnance, což situaci ještě zhoršuje.

Ekonomický analytik Lukáš Kovanda upozorňuje, že současný růst mezd je nejvýraznější od třetího čtvrtletí roku 2019 a podporuje spotřebu domácností. Tento růst však nemusí vést k mzdově-inflační spirále.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky by ale stát mohl šetřit i více, mohlo by se to však projevit na jeho fungování. „Větší počet zrušených pracovních míst a pokles platových nákladů by mohl ohrozit poskytování veřejných služeb a zároveň komplikovat nábor kvalitních zaměstnanců do veřejného sektoru, kteří jsou pro bezproblémový chod potřeba. I tak jsem přesvědčen, že existuje prostor pro další úspory. Určení, kde přesně škrtat pracovní místa a náklady je mimořádně těžké bez existence řádného auditu procesů, zodpovědností, struktury, poskytování služeb apod.“

Odbory a jejich požadavky

„Je to jednoznačný úspěch odborů. Naší dlouhodobou snahou bylo zrušení nespravedlivého systému, který držel stovky tisíc zaměstnanců na podprůměrných platech. Dnes se ukazuje, že tlak odborů má smysl,“ komentují odbory situaci.

Středula se chystá na Fialu: Je v zájmu ODS, aby zvýšila platy. Premiéra Petra Fialu (ODS) ve středu čeká složité jednání se šéfem odborů Josefem Středulou o zvýšení platů státních zaměstnanců, a to už od září. Středula před jednáním vzkazuje, že je v zájmu ODS, aby na navýšení kývla, a věří, že premiéra přesvědčí. Pokud se tak nestane, odbory hrozí stávkou. Zvýšení by se mohlo týkat 360 až 850 tisíc lidí.

Odbory dlouhodobě kritizují nedostatečnou komunikaci ze strany vlády a absenci dohody o růstu platů pro letošní a příští rok.

„Víme, že cesta není u konce. Bude záležet na rychlosti implementace i ochotě vlády skutečně naplnit to, co přislíbila. Ale to, že jsme dnes u stolu a jednáme o výrazném růstu platů pro úředníky, městské policisty, pracovníky kultury, odborníky z výzkumu i občanské zaměstnance bezpečnostních složek, je krok, který se ještě nedávno jevil jako nepředstavitelný.“

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula již dříve hrozil protesty po celé zemi.

Historické navýšení platů

Platy státních zaměstnanců vzrostou od listopadu o tři procenta, pracovníci spadající pod služební zákon si od Nového roku přilepší o další dvě procenta. Dohodli se na tom odboráři s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) a ministryní práce Michaelou Marksovou (ČSSD). Od ledna se zvýší také fond kulturních a sociálních potřeb.

Z fondu se vyplácejí různé bonusy a příspěvky - na penzijní spoření, stravenky, rekreace či jazykové kurzy.

Podle mluvčího vlády Martina Ayrera se výdělek zvýší lidem, které platí státní rozpočet. Přidáno tak podle něj dostanou hasiči, policisté, vojáci, pracovníci v kultuře či zaměstnanci úřadů práce a finančních úřadů. Plat se zvedne i zdravotníkům, ale až od ledna. Jejich odměňování upravuje úhradová vyhláška, která platí od nového roku.

Koalice se už v dubnu dohodla na zvýšení sumy na platy o tři procenta pro příští rok. Odbory dohodu vládních stran kritizovaly. Vadilo jim, že s nimi politici o úpravě nejednali a na zvednutí výdělků se shodli při projednávání konvergenčního programu pro přijetí eura a schodku rozpočtu.

Odboroví předáci poukazovali na to, že ekonomika roste a že i poslancům, ministrům a dalším činitelům se od ledna zvednou platy víc než o tři procenta.

ČMKOS pracovníkům firem už dříve doporučila požadovat po zaměstnavatelích od ledna reálný růst výdělků mezd o tři až pět procent, nominálně tedy zhruba o 4,5 až 6,5 procenta.

Reakce opozice

Místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát zvýšení platů okomentoval tím, že to zapadá do současné vládní politiky „rozdávat peníze“. Kabinetu vyčítá, že při velmi dobrém ekonomickém růstu příliš utrácí a nemyslí na dobu, kdy se hospodářství opět propadne.

Navíc by podle něj měly pro případné zvyšování platů hledat resorty peníze primárně ve svých vnitřních rezervách. „Určitě by se měly dál dorovnávat platy učitelů, ty jsou dlouhodobě podhodnoceny. Ale to, o co tady jde, jsou další peníze pro státní úředníky.

Varianta navýšení	Dopad na státní pokladnu
5 % pro všechny	15 miliard korun
7 % pro všechny	20 miliard korun
Až 13 % pro vybrané profese	28 miliard korun

tags: #statni #zamestnanci #pridano #benefity

Oblíbené příspěvky:

• Ideální zaměstnání v ubytování
• Dodržování léčebného režimu
• Průvodce zrušením pracovního poměru ve zkušební době
• Jak probíhá zkouška instruktora plavání?
• Práce pro sociální pracovníky v Jihomoravském kraji