Pokud zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu, odpovídá za ni. Může zaměstnavatel náhradu škody strhnout zaměstnanci z výplaty? V pracovněprávních vztazích je přípustné započtení.

Rozsah náhrady škody ze strany zaměstnance

Pouze v případě, kdy zaměstnanec škodu způsobil neúmyslně, je výše náhrady limitována čtyřapůlnásobkem průměrného měsíčního výdělku. Pokud však škodu způsobil úmyslně, v opilosti, anebo po zneužití jiných návykových látek, odpovídá zaměstnanec v plné výši.

U úmyslně způsobené škody může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku. Zvláštní pravidla platí i pro případ uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o hmotné odpovědnosti.

Započtení v pracovněprávních vztazích

Až do roku 2007, kdy vstoupil v účinnost stávající zákoník práce, nebylo započtení v pracovněprávních vztazích možné. Podle aktuální právní úpravy lze podpůrně využít občanského zákoníku, vždy ale s přihlédnutím k základním zásadám pracovněprávních vztahů.

Započtení po vzájemné dohodě je v podstatě možné vždy. U jednostranného započtení na mzdu, plat nebo odměnu z dohody o práci konané mimo pracovní poměr musí být ze strany zaměstnavatel splněny následující podmínky:

• Dluh zaměstnance se již stal splatným.
• Zaměstnavatel může svůj dluh vůči zaměstnanci z titulu mzdy, platu nebo odměny z dohody splnit (zpravidla po ukončení měsíce, v němž byla vykonána práce).
• Zaměstnanci z čistého výdělku vždy zůstane tzv. nezabavitelná částka (k jejímu výpočtu dospějeme obdobně jako při výpočtu srážek ze mzdy pro výkon soudního rozhodnutí) a jedna třetina zbytku čistého výdělku.

Jsou-li podmínky naplněny, může zaměstnavatel provést i jednostranné započtení pohledávky vůči zaměstnanci. Neplatí to však absolutně - u náhrady škody je totiž výjimka.

Zvláštní úprava u náhrady škody

V rozsudku 21 Cdo 238/2019 Nejvyšší soud rozhodoval o dovolání zaměstnavatele, s nímž zaměstnanec ukončil pracovní poměr okamžitým zrušením poté, co mu zaměstnavatel strhl ze mzdy náhradu škody. Ukončuje-li okamžitým zrušením pracovní poměr zaměstnanec, musí mu zaměstnavatel zaplatit také náhradu průměrného výdělku za dva měsíce, po které by jinak běžela výpovědní doba.

Nejvyšší soud potvrdil, že je možné provést i jednostranné započtení. „V ustálené praxi dovolacího soudu nejsou pochybnosti o tom, že závazek (dluh) zaměstnance nebo zaměstnavatele může v pracovněprávních vztazích zaniknout (podle úpravy účinné ode dne 1.1.2007) rovněž započtením. To platí i v případě, představuje-li jedna ze vzájemných pohledávek právo zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu“ píše se v rozsudku.

Pokud jde ovšem o pohledávku zaměstnavatele na náhradu škodu, jednostranné započtení možné není. Srážky k náhradě škody totiž zákoník práce podmiňuje uzavřením dohody o srážkách ze mzdy (§ 147 odst. 3 věta druhá zákoníku práce). Nejvyšší soud ČR v rozsudku z 21. května 2019, (spis. zn. 21 Cdo 238/2019), konstatoval, že i když je proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a na náhradu mzdy nebo platu jednostranné započtení zaměstnavatelem, jsou-li dodrženy zákonné limity (tj. limity pro srážky ze mzdy) obecně přípustné, jde-li však o pohledávku zaměstnavatele na náhradu škody, zákon jednostranné započtení zaměstnavatelem zapovídá, neboť možnost provádět srážky ze mzdy k náhradě škody podmiňuje uzavřením dohody o srážkách ze mzdy (ustanovení § 147 odst.

I kdyby byly dodrženy zákonné meze vyžadované ustanovením § 144a odst. 4 ZP vyplývající z ustanovení § 278 a § 279 odst. 1 OSŘ, je zaměstnavatel oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu. A proto když zaměstnavatel jednostranně započetl a srazil ze mzdy zaměstnance část své pohledávky na náhradu škody, kterou mu měl způsobit při plnění pracovních úkolů, aniž by mezi účastníky pracovního poměru o tom byla uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy, bylo třeba považovat za věcně správný závěr odvolacího soudu, že nebyla-li ani v době do 15 dnů po uplynutí období splatnosti zaměstnanci vyplacena část mzdy za příslušný měsíc, i když pro její nevyplacení neexistoval zákonný důvod, bylo následné okamžité zrušení pracovního poměru, k němuž přistoupil zaměstnanec, podle ustanovení § 56 odst. 1 písm.

Zaměstnanec tedy zrušil oprávněně a platně pracovní poměr. A ještě navíc získal náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dva měsíce. Protože zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele podle ustanovení § 56 odst. 2 ZP náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Ve sporu ale nebyl úspěšný, a tak náhrada mzdy zaměstnanci náleží. Navíc zaměstnavatel musel uhradit zaměstnanci soudní výlohy a samozřejmě uhradit též své vlastní. Srážka, respektive započtení na mzdu v rozporu s pravidly zákona, se zaměstnavateli tedy rozhodně nevyplatila.

Zaměstnavatel se marně pokusil zvrátit pravomocný verdikt odvolacího soudu ve prospěch zaměstnance u Nejvyššího soudu a následně neuspěl ani s ústavní stížností proti rozhodnutí Nejvyššího soudu u Ústavního soudu. Závěr o nemožnosti provedení jednostranného započtení nároku zaměstnavatele na náhradu škody a provedení srážek ze mzdy byl opřen o kogentní ustanovení § 147 odst. V obecné rovině sice lze přisvědčit připomínce zaměstnavatele, že započtení a srážky ze mzdy jsou dva rozdílné instituty, nicméně v kontextu případu byla srážka ze mzdy faktickým důsledkem stěžovatelkou provedeného započtení nároku na náhradu škody. A proto nelze mít výhrady proti závěru Nejvyššího soudu, že takový postup není vůči zaměstnanci právě s ohledem na ustanovení § 147 odst. 3ZP větu druhou možný, jak konstatoval Ústavní soud ve svém usnesení spis. zn. III.

Jestliže tedy ženatý zaměstnanec se 2 nezletilými pobírá čistou mzdu například 27 000 Kč, ale dluží zaměstnavateli na nepřednostní pohledávce náhrady škody 100 000 Kč, může mu zaměstnavatel srazit ze mzdy na základě dohody 5145 Kč. Nesmí si totiž na úhradu své pohledávky započíst (srazit) ze zaměstnancovy mzdy nezabavitelnou částku 6608 Kč (na zaměstnance) plus 3× 1652 Kč (na manželku a 2 děti), což je celkem 11 564 Kč. Příklad už vychází z parametrů srážek ze mzdy od 1. ledna 2020, kdy se základní nezabavitelná částka na osobu povinného zvyšuje z 6428,67 Kč na 6608 Kč.

Pořadí a postup srážek ze mzdy

V § 147 ZP jsou v návaznosti na § 146 písm. a) ZP konkretizovány případy srážek ze mzdy stanovené zákoníkem práce nebo zvláštními zákony. V odstavci 1 jsou kromě srážek na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, pojistného na sociální a zdravotní pojištění uvedeny případy, kdy si zaměstnavatel může srazit své pohledávky i bez souhlasu zaměstnance - viz písmena c) až e).

Srážky ze mzdy - příklady

Zaměstnanec pracující ve vícesměnném provozu způsobil firmě ABC neúmyslně škodu na výrobním zařízení ve výši 255 000 Kč (škoda byla vyčíslena ve výši opravy stroje fakturované externí firmou). Zaměstnanec škodu uznal, uzavřel se zaměstnavatelem v květnu 2022 písemnou dohodu o úhradě škody. PHV k 1. 1. 2022 činil 230 Kč a k 1. 4. 2022 činil 260 Kč. Kolik budeme moci zaměstnanci srazit?

Zákoník práce limituje náhradu škody do výše 4,5násobku jeho průměrného výdělku, za předpokladu, že škoda byla způsobena neúmyslně, bez vlivu alkoholu či drog. Ve vícesměnném provozu činí stanovená týdenní doba 37,5 hodin. Pokud byla škoda zjištěna v květnu 2022, použijeme PHV platné k 1. 4. Při výpočtu srážek ze mzdy musí zaměstnavatel postupovat v souladu s OSŘ, tedy může provést každou jednotlivou srážku ze mzdy pouze ve výši odpovídající srážce z první třetiny a případně plně zabavitelného zbytku čisté mzdy. Víc srazit nelze, a to dokonce ani v případě, kdyby s tím zaměstnanec souhlasil.

Zaměstnanec pracuje ve firmě XY na jednosměnný provoz. Svou nedbalostí, avšak neúmyslně, způsobil škodu na tiskárně ve výši 62 000 Kč. (Škoda byla vyčíslena na základě faktury opravy stroje externí firmou.) V květnu 2022 uzavřeli zaměstnanec a zaměstnavatel (firma XY) písemnou dohodu o úhradě škody. Na hlavní pracovní poměr je stanovená pracovní doba 40 hodin týdně.

Dohoda o srážkách ze mzdy - vzor

Níže je uveden příklad dohody o srážkách ze mzdy:

JUDr. Alena Čechtická, Ph.D. Beta, s.r.o. IČO 55121231 se sídlem Brněnská 12, Praha 3, PSČ 130 00 zastoupená jednatelem PhDr. Pavlem Hrubým zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddílu C, vložka 4212 (dále jako "zaměstnavatel") a Jindřich Novák narozený 21. 2. 1980 bytem Prostějovská 12, Praha 2, PSČ 120 00 (dále jako "zaměstnanec") (zaměstnanec a zaměstnavatel dále také společně jako "smluvní strany" a každý samostatně jako "smluvní strana") uzavírají v souladu s § 2045 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jako "občanský zákoník"), níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto dohodu o srážkách ze mzdy (dále jen "dohoda"):

I. Předmět dohody

1. Smluvní strany uzavřely dne 1. července 2006 pracovní smlouvu, na jejímž základě zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele práci v pracovním poměru jako elektrotechnik.
2. Smluvní strany činí nesporným, že zaměstnavatel má za zaměstnancem pohledávku v celkové výši 20.000 Kč vzniklou z titulu odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli ztrátou svěřeného měřicího přístroje zn. Bosch, GLM 30 Professional, rok výroby 2017.
3. Smluvní strany se dohodly, že dlužnou částku uvedenou v bodě 2 tohoto článku bude zaměstnanec zaměstnavateli splácet v pravidelných měsíčních splátkách, které budou zaměstnanci sráženy z jeho mzdy v souladu s čl. II této dohody.

II. Srážky ze mzdy

1. Zaměstnanec tímto prohlašuje, že z jeho mzdy nejsou prováděny žádné srážky.
2. Zaměstnanec tímto uděluje svůj souhlas k tomu, aby zaměstnavatel za účelem náhrady vzniklé škody prováděl pravidelné srážky z jeho mzdy v částce 5.000 Kč (slovy pět tisíc korun českých) měsíčně počínaje dnem 1. června 2018 až do úplného uhrazení vzniklé škody ve výši 20.000 Kč (slovy dvacet tisíc korun českých). Jestliže v příslušném měsíci bude mzda zaměstnance nižší, upraví zaměstnavatel výši splátky tak, aby srážka nečinila více, než může činit podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.
3. Zaměstnavatel se zavazuje vydat zaměstnanci potvrzení o provedených srážkách ze mzdy vždy do konce každého kalendářního měsíce, kdy byla srážka provedena. Zaměstnavatel se dále zavazuje vydat bez zbytečného odkladu poté, co bude uhrazena vzniklá škoda v plné výši, zaměstnanci potvrzení o tom, že škoda byla uhrazena a že vůči němu nemá v této věci žádná další práva či nároky.

Závěr

Problematika srážek ze mzdy za způsobenou škodu je komplexní a vyžaduje pečlivé dodržování zákonných ustanovení. Zaměstnavatelé by měli vždy postupovat v souladu se zákoníkem práce a občanským zákoníkem, aby se vyhnuli případným sporům se zaměstnanci. Důležitá je dohoda o srážkách ze mzdy a respektování nezabavitelné částky.

tags: #srazka #ze #mzdy #za #zpusobenou #skodu

Oblíbené příspěvky:

• Městské muzeum Nový Bydžov: Historie
• Výpověď u ProfiFP: Co potřebujete vědět
• Možnosti zaměstnání na mateřské
• Výpočet důchodu pro OSVČ
• Podmínky výpovědi v ČR