Souhlas zaměstnavatele s výdělečnou činností zaměstnance: Vzor zdarma a podrobný výklad

V dnešní době není výjimkou, že zaměstnanci kromě pracovního poměru u svého zaměstnavatele vyvíjí i další výdělečnou činnost. Motivace může být různá, kromě snahy o vylepšení rodinného rozpočtu se může jednat například i o činnost, která byla původně jen relaxací, avšak časem přerostla v aktivitu, která přináší i zisk (např. prodej domácích keramických výrobků).

Bez ohledu na způsob, jakým se zaměstnanec k výdělečné činnosti dostal, měl by si vždy před jejím započetím ověřit, zda mu nehrozí konflikt se zájmy zaměstnavatele. Zákoník práce, případně i další zvláštní zákony, totiž stanoví určité podmínky, za kterých je možné výdělečnou činnost vedle současného zaměstnání provozovat tak, aby nedocházelo k ohrožení oprávněných zájmů zaměstnavatele.

V tomto článku se tedy budeme věnovat tomu, kdy a za jakých podmínek může zaměstnanec vykonávat další výdělečnou činnost za současného trvání dosavadního zaměstnání (problematice konkurence po skončení pracovního poměru se v tomto textu nevěnujeme).

Obecná úprava v zákoníku práce

Základní pravidlo pro převážnou většinu zaměstnanců je obsaženo v ustanovení § 304 odst. 1 ZP, podle kterého platí, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Dle ustanovení § 304 odst. 2 ZP může zaměstnavatel udělený souhlas kdykoli odvolat, musí tak ale učinit písemně a v odvolání musí uvést důvody pro změnu svého rozhodnutí.

Zaměstnanec má pak povinnost bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů (tedy za dodržení např. daňových předpisů apod.). Tato omezení se však nevztahují na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Ta je zaměstnanci umožněna vždy.

Účelem uvedených pravidel je ochrana oprávněných zájmů zaměstnavatele tak, aby nedocházelo k situacím, kdy např. zaměstnanec informace a kontakty nabyté v rámci výkonu zaměstnání použije k tomu, aby zaměstnavateli konkuroval, přebíral jeho zakázky apod. Taková situace by byla jen stěží udržitelná, navíc je třeba pamatovat též na fakt, že i nepřímý útok na majetek zaměstnavatele (např. přeposlání zakázky třetí osobě bez vědomí zaměstnavatele) je zvlášť hrubým porušením povinností a loajality zaměstnance vůči zaměstnavateli. Proto zákoník práce reguluje uvedeným způsobem výdělečnou činnost zaměstnance, pokud by byla shodná s činností zaměstnavatele.

Výdělečná činnost

Výdělečnou činností se přitom rozumí jakákoli výdělečná činnost, což zahrnuje např. dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, podnikání či členství ve statutárních orgánech obchodních společností, které podnikatelskou činnost provozují. Není přitom důležité, zda následně došlo k majetkovému prospěchu zaměstnance, důležité je, že taková činnost je s majetkovým prospěchem obvykle spojena a zaměstnanec chtěl takového prospěchu dosáhnout.

Zaměstnanec tedy nesmí vykonávat žádnou výdělečnou činnost, bez ohledu na její formu, pokud by konkurovala předmětu činnosti zaměstnavatele. Pokud však takový konflikt nehrozí, není zaměstnanec nijak omezen (např. zaměstnanec banky může bez souhlasu zaměstnavatele prodávat zmiňované domácí keramické výrobky). Dokonce ani nemusí informovat zaměstnavatele o tom, že takovou další výdělečnou činnost vykonává.

Je však třeba věnovat pozornost doslovnému znění zákona, protože ten zaměstnancům zakazuje výkon výdělečné činnosti. K této otázce se váže poměrně bohatá sbírka soudních rozhodnutí, která nám umožňuje v hraničních případech identifikovat, zda zaměstnanec svou výdělečnou činností skutečně ohrožuje zájmy zaměstnavatele.

Například obstarání si živnostenského oprávnění ještě samo o sobě nepředstavuje výkon jiné výdělečné činnosti. Výkon výdělečné činnosti nepředstavuje ani stav, kdy je zaměstnanec společníkem obchodní společnosti, která svou činností konkuruje zaměstnavateli, pokud se na chodu společnosti nepodílí jinak, než výkonem svých majetkových práv a povinností, např. hlasováním na valné hromadě. Taková situace se totiž posuzuje jako správa vlastního majetku, nikoliv výdělečná činnost. Překážku však tvoří výkon funkce jednatele nebo člena dozorčí rady takové společnosti.

Naopak pro konkurenční jednání vůči zaměstnavateli postačuje, pokud jiná výdělečná činnost zaměstnance pokrývá i jen určitou dílčí část předmětu činnosti zaměstnavatele. Navíc není ani rozhodné, jakou činnost konkrétně zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává, protože předmět činnosti daného zaměstnavatele je shodný pro všechny jeho zaměstnance, bez ohledu na to, jaký druh práce pro zaměstnavatele vykonávají.

Zlepši svůj vzhled a život (přestaň se zanedbávat)

Předmět činnosti zaměstnavatele

Praktickou otázkou může být kde, případně jak se mají zaměstnanci o předmětu činnosti zaměstnavatele informovat. Předně lze předmět činnosti zaměstnavatele zjistit u subjektů zapisovaných do obchodního rejstříku z tohoto rejstříku, u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění z tohoto rejstříku a u osob podnikajících na základě zvláštních právních předpisů z těchto právních předpisů.

U organizačních složek státu vyplývá předmět činnosti zpravidla z příslušných zákonů a u příspěvkových a dalších subjektů zpravidla buď ze zřizovacích listin, či ze zvláštních zákonů.

Vzor žádosti zaměstnance o udělení předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele k jiné výdělečné činnosti - § 304 odst. 1 ZP

JUDr. Alena Čechtická, Ph.D.
Václav Havlíček
Jelení 22
301 00 Plzeň

Logistik, s.r.o.
Ovocná 33
301 00 Plzeň
Plzeň 30. dubna 2017

Žádost o udělení souhlasu k jiné výdělečné činnosti

Vážení,

na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 2. 2016 pracuji u Vaší společnosti jako vedoucí skladu. V uplynulém měsíci mi byla nabídnuta možnost externí spolupráce s jinou logistickou firmou, a to na pozici pomocného skladníka. Vzhledem k tomu, že se jedná o výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti Vaší obchodní společnosti, dovoluji si Vás tímto požádat o udělení souhlasu k výkonu dané činnosti. Výkon uvedené činnosti bych měl zahájit od 1. 6. 2017. Uvedenou činnost bych vykonával pouze občasně a v omezeném rozsahu, takže její výkon by neměl žádné dopady na kvalitu mé práce a plnění mých pracovních povinností u vaší společnosti.

Děkuji Vám za kladné vyřízení mé žádosti.

S pozdravem

........................................
Václav Havlíček

Výklad

Podle § 304 odst. 1 ZP platí, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Výjimkou z tohoto pravidla je pouze výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti, které lze konat i bez udělení souhlasu zaměstnavatele.

Za výdělečnou činnost se považuje jakákoliv činnost konaná za účelem dosažení výdělku nebo zisku, a to bez ohledu na skutečnost, v jakém právním režimu je taková činnost vykonávána, a bez ohledu na to, zda výkonem této činnosti bylo výdělku či zisku skutečně dosaženo či nikoliv. Za výdělečnou činnost je tedy nutno považovat činnost konanou zaměstnancem pro jiný subjekt jak na základě pracovní smlouvy či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tak na základě různých typů občanskoprávních či obchodněprávních smluv (např.

Každý má Listinou základních práv a svobod zajištěno právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, a každý má právo získávat prostředky pro své potřeby prací, takže proč bychom nemohli pracovat pro zaměstnavatele a ještě být podnikatelem?

Vzor předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele s jinou výdělečnou činností zaměstnance - § 304 odst. 1 ZP

JUDr. Alena Čechtická, Ph.D.
Logistik, s.r.o.
Ovocná 33
301 00 Plzeň

Vážený pan Václav Havlíček
Jelení 22
301 00 Plzeň
Plzeň 15. května 2017

Souhlas zaměstnavatele s jinou výdělečnou činností

Vážený pane Havlíčku,

naše společnost obdržela Vaši žádost ze dne 30. 4. 2017 o udělení souhlasu s výkonem činnosti pomocného skladníka u jiné logistické společnosti. Tímto Vám sdělujeme, že Vaší žádosti vyhovujeme a udělujeme Vám souhlas k tomu, abyste s účinností od 1. 6. 2017 začal práci pomocného skladníka u Vámi zmíněné společnosti vykonávat.

Současně si Vás však dovolujeme upozornit na skutečnost, že pokud by výkon této souběžné výdělečné činnosti měl mít negativní vliv na kvalitu plnění Vašich pracovních úkolů u naší společnosti příp.

Vzor žádosti zaměstnance o souhlas s výdělečnou činností

[Jméno a Příjmení]
[Adresa]
[Telefonní číslo]
[Emailová adresa]

[Jméno zaměstnavatele]
[Adresa zaměstnavatele]

[Datum]

Žádost o souhlas s výdělečnou činností

Vážený/á [Jméno nadřízeného],

tímto Vás žádám o udělení souhlasu s výkonem výdělečné činnosti spočívající v [Popis činnosti, např. práce na volné noze, podnikání apod.]. Tuto činnost bych vykonával/a mimo pracovní dobu, a to [Dny a časy, kdy bude činnost vykonávána].

Ujišťuji Vás, že tato činnost nebude mít žádný negativní dopad na mé pracovní výkony a plnění povinností vůči společnosti [Jméno zaměstnavatele].

Děkuji Vám za posouzení mé žádosti.

S pozdravem,

[Podpis]
[Jméno a Příjmení]

Vzor souhlasu zaměstnavatele s výdělečnou činností

[Jméno zaměstnavatele]
[Adresa zaměstnavatele]

[Jméno zaměstnance]
[Adresa zaměstnance]

[Datum]

Souhlas s výdělečnou činností

Vážený/á [Jméno zaměstnance],

tímto potvrzujeme, že souhlasíme s Vaší žádostí ze dne [Datum žádosti] o výkon výdělečné činnosti spočívající v [Popis činnosti].

Souhlas je udělen za podmínky, že tato činnost nebude mít negativní dopad na Vaše pracovní výkony a plnění povinností vůči společnosti [Jméno zaměstnavatele]. V případě porušení této podmínky si vyhrazujeme právo tento souhlas odvolat.