Souběh starobního důchodu a nemocenské dávky v České republice

Dosažení důchodového věku a získání potřebné doby důchodového pojištění jsou dvěma základními podmínkami, aby nárok na starobní důchod vznikl. Odejít do starobního důchodu je právo, nikoliv povinnost.

Datum, od kterého se starobní důchod přizná, si volí sám občan. Důchod proto není a ani nemůže být přiznáván automaticky, ale výhradně na základě žádosti občana. Žádost o důchod se podává osobně na okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správě sociálního zabezpečení (OSSZ).

Případně lze k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci (bez nutnosti notářského ověření). Za občany, kteří nemohou podat žádost o důchod sami vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o jejich zdravotním stavu žádost podat jejich rodinní příslušníci.

Podat žádost o důchod je možné bez předchozího objednání kterýkoliv úřední den, OSSZ také nabízejí možnost sjednat si pro tento úkon konkrétní termín, a to pomocí online objednání. Žádost o důchod je možné podat nejdříve 4 měsíce před požadovaným datem přiznání.

Potřebné doklady a způsob výplaty důchodu

Při podání žádosti o důchod je třeba předložit především průkaz totožnosti. Dále se předkládají doklady o náhradních dobách pojištění (např. o studiu, vojně, péči o dítě) a o dobách pojištění, které ČSSZ nemá v evidenci.

ČSSZ nabízí hned několik způsobů, jak mít přehled o evidovaných dobách důchodového pojištění. Nejjednodušší je zřídit si přístup na ePortál ČSSZ a sledovat své „důchodové konto“ online. Nemá-li žadatel žádné doklady k dispozici, postačí k sepsání žádosti o důchod pouze platný doklad totožnosti.

Doklady, které mohou mít vliv na výši důchodu, lze předložit dodatečně, a to prostřednictvím OSSZ nebo přímo ČSSZ. Při podání žádosti o důchod si žadatel volí způsob jeho výplaty. Důchod je možné vyplácet dvěma způsoby - na účet důchodce nebo jeho manžela/manželky u peněžního ústavu nebo v hotovosti na adresu bydliště prostřednictvím České pošty.

Pro výplatu důchodu na účet je třeba předložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice - majitel účtu nebo Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky) v České republice. Způsob výplaty si budoucí důchodce volí při sepisování žádosti o důchod, ale je možné ČSSZ kdykoliv požádat o změnu způsobu výplaty.

ČSSZ rozhodne o žádosti o důchod ve lhůtě do 90 dní a o přiznání důchodu zašle rozhodnutí. ČSSZ však nevydává žádný univerzální „průkaz důchodce“.

Potřebují-li lidé z různých důvodů prokázat, že jsou starobními důchodci, mohou požádat o potvrzení o pobírání důchodu či jeho aktuální výši, které vydá na počkání v případě potřeby OSSZ.

Důchodce má povinnost do 8 dnů sdělovat ČSSZ všechny skutečnosti, které mají vliv na důchod a jeho výplatu, tj. zejména změnu jména nebo adresy, změnu čísla účtu pro zasílání důchodu apod.

Skutečnost, že byl občanovi přiznán důchod, oznamuje každý důchodce zdravotní pojišťovně, u které je registrován, sám. Pokud bude důchodce i po přiznání důchodu nadále vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (jsou OSVČ), měl by informovat příslušnou OSSZ, protože přiznání důchodu může mít vliv na výši záloh na pojistné na sociální zabezpečení.

Informace o tom, v jakých případech musí důchodce podat daňové přiznání a kdy naopak důchod v daném roce nepodléhá zdanění, sdělí příslušný finanční úřad.

I po přiznání starobního důchodu je možné nadále pracovat či podnikat. Ten, kdo při pobírání starobního důchodu vykonává výdělečnou činnost podléhající odvodům na důchodové pojištění, může po 360 dnech této činnosti požádat o přepočet důchodu. Žádost je možné podat nejlépe prostřednictvím OSSZ podle místa trvalého bydliště, příp. zaslat přímo na ústředí ČSSZ. O přepočet důchodu lze žádat opakovaně, vždy po získání 360 dnů výdělečné činnosti (nemusí být získána v kuse).

Souběh důchodů a vliv výdělečné činnosti

Jsou-li splněny současně podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo výplatu starobního a invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod a to vyšší. To však neplatí, jde-li o nárok na sirotčí důchody po obou rodičích.

Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního a invalidního důchodu ve stejné výši, vyplácí se důchod, který si pojištěnec zvolil. Dnem úpravy výplat důchodů pro souběh zanikají nároky na důchody, které se nevyplácejí.

Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního důchodu nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského důchodu nebo vdoveckého důchodu, anebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši, včetně základní výměry a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry.

S účinností od 1. 1. 2010 již není nárok na starobní důchod přiznaný podle § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, podmíněn sjednáním pracovněprávního vztahu na dobu určitou nepřesahující dobu jednoho roku. V době po 31.12.2009 tedy pojištěnec může pobírat tento starobní důchod v plné výši bez ohledu na to, jakou výdělečnou činnost vykonává a v jakém rozsahu ji vykonává. Vedle této možnosti má poživatel tohoto starobního důchodu možnost zvolit si při výkonu výdělečné činnosti výplatu starobního důchodu v poloviční výši.

Pokud poživatel starobního důchodu přiznaného před dosažením důchodového věku podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, vykonává výdělečnou činnost nebo je mu poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, výplata tohoto důchodu mu až do dosažení důchodového věku nenáleží.

Ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně jako u starobního důchodu přiznaného podle § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Výkon výdělečné činnosti v cizině nemá vliv ani na výplatu starobního důchodu před dosažením důchodového věku, nestanoví-li ovšem jinak mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení. Takovou mezinárodní smlouvou je smlouva platná ve vztahu k Černé Hoře a Srbsku, ke Spojeným státům americkým a ke Koreji. Tzn., že výplata starobního důchodu před dosažením důchodového věku při výkonu výdělečné činnosti vykonávané v těchto státech nenáleží.

Nemocenské dávky pro pracující důchodce

Poživatelé starobních důchodů, kteří při pobírání důchodu pracují a jsou účastni nemocenského pojištění, mohou při dočasné pracovní neschopnosti pobírat nemocenské. To náleží od 15. dne nemoci.

Doba, po kterou jim je nemocenské vypláceno, je ale u příjemců starobního důchodu kratší, vyplácí se jim nejdéle 70 kalendářních dnů při jedné pracovní neschopnosti, ne však více než 70 dnů za kalendářní rok. Také platí, že se jim nemocenské vyplácí nejdéle do dne skončení zaměstnání.

Stejné omezení jako u starobních důchodců platí také u zaměstnaných invalidních důchodců, kteří pobírají invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Nemocenské se poživateli invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (prvních 14 dní vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel) nebo od 15.

Podpůrčí doba nemocenské u invalidních důchodců pobírajících invalidní důchod prvního nebo druhého stupně, není nikterak omezena a tito invalidní důchodci mohou vyčerpat podpůrčí dobu v rozsahu až 380 dní.

Nemocenské se zaměstnanci, který je poživatelem starobního důchodu, vyplácí (až) od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény (ostatně jako i ostatním pojištěncům - zaměstnancům, kterým zaměstnavatel poskytuje po dobu 1. resp. 4. až 14. dne karantény nebo pracovní neschopnosti náhradu mzdy).

Nemocenské se pracujícím starobním důchodcům poskytuje (na rozdíl od jiných pojištěnců) po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů.

Nemocenské zásadně náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo po zániku pojištění (zaměstnání) v tzv. ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Z výdělečné činnosti starobního důchodce zakládajícího jeho účast na nemocenském pojištění, však žádná ochranná lhůta neplyne. To ostatně koresponduje se shora již uvedeným pravidlem, že podpůrčí doba končí nejpozději dnem skončení zaměstnání pracujícího důchodce.

Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů.

Byla-li podpůrčí doba (poskytování nemocenského) vyčerpána v jednom kalendářním roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokračuje-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa v tomto následujícím kalendářním roce.

Příklady

  • Pracující důchodce je nemocen od 25. 9. 2009 do 22. 3. 2010. Nemocenské mu náleží od 9. 10. 2009 (po uplynutí prvých 14 dnů pracovní neschopnosti, tedy až od 15. dne pracovní neschopnosti), a to do 17. 12. 2009 včetně (tj. po dobu 70 dnů). Nemocenské se mu nezačne (nezačalo) vyplácet ani od 1. 1.
  • Pracující důchodce je nemocen od 1. 11. 2009 do 5. 2. 2010, znovu onemocní od 8. 3. 2010 do 15. 6. 2010. Nemocenské mu náleží (po uplynutí prvých 14 dnů pracovní neschopnosti, tedy až od 15. dne pracovní neschopnosti) od 15. 11. 2009 do 23. 1. 2010 včetně (tj. do uplynutí podpůrčí doby 70 dnů). Při nové pracovní neschopnosti mu bude náležet nemocenské od 22. 3. 2010 (po uplynutí prvých 14 dnů pracovní neschopnosti), ale jen do 7. 5.

Penzisté mají nárok na nemocenskou pouze při účasti na nemocenském pojištění. Výpočet nemocenské je v takovém případě stejný jako u ostatních zaměstnanců, nedochází k žádnému krácení.

Penzista Radek pobírá státní důchod ve výši 13 100 Kč, žádné jiné příjmy nemá. V případě nemoci paní Natálii nemocenská nenáleží, neboť práce na dohodu o provedení práce s hrubou odměnou 10 000 Kč a méně nezakládá účast na nemocenském pojištění.

Pan Tomáš pracuje v řádném starobním důchodu na zkrácený úvazek. Z důvodu práce na zkrácený úvazek je penzista Tomáš účasten na nemocenském pojištění. Pan Tomáš však již v roce 2020 vyčerpal pobírání nemocenské v rozsahu 70 kalendářních dní. Nemocenské příjemci starobního důchodu náleží nejvýše 70 kalendářních, nad zákonný limit stanovený v § 28 zákona o nemocenském pojištění nelze nemocenskou v daném roce obdržet.

Paní Veronika v řádném starobním důchodu pracovala na smlouvu na dobu určitou. Nárok na nemocenskou paní Veronice náleží do dne, jímž skončila doba zaměstnání.

Penzista Martin má vysoké pasivní příjmy dle § 8 (kapitálové příjmy) a § 9 (pronájem) zákona o dani z příjmu. Přestože pan Martin každý rok odvádí vysoké částky na dani z příjmu fyzických osob, tak v případě nemoci nemá nárok na nemocenskou. Pasivní příjmy nezakládají účast na nemocenském pojištění.

Z nemocenské se neplatí daň z příjmu fyzických osob až do ročního limitu, proto penzisté čerpající měsíc či dva nemocenskou obdrží po provedeném ročním zúčtování daně nebo po podaném daňovém přiznání daňovou vratku.

Za rok 2019 je od daně z příjmu osvobozen příjem získaný ve formě dávky z nemocenského pojištění, důchodového pojištění až do 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu, tj.

Povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci v důchodovém věku

Pokud je zaměstnanec v důchodovém věku, pro zaměstnavatele to nic moc neznamená. Nemůže mu z tohoto důvodu dát výpověď, případně poskytnout jen smlouvu na dobu určitou (jak tomu dřív bývalo).

Takovýto zaměstnanec může být i nemocný a z tohoto důvodu mu zaměstnavatel vystaví potvrzení o pracovní neschopnosti. Prvních 14 dnů pak náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel a následně (u starobních důchodců a invalidních důchodců III. stupně) správa sociálního zabezpečení bude vyplácet nemocenskou po zkrácenou podpůrčí dobu.

Vyčerpáním podpůrčí doby se ale mění pramálo. Pokud se zaměstnanec neuzdravil, je práce neschopný dál, má omluvenou absenci u zaměstnavatele, akorát nemá žádné nemocenské dávky. Zaměstnavatel v tomto bodě téměř nic nemůže.

V zákoníku práce naleznete i možnou výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodu zdravotního stavu zaměstnance, to ale přichází v úvahu, až by se zaměstnanec vrátil do práce (jako práce schopný), byl by odeslán na pracovně-lékařskou prohlídku a zde by lékař konstatoval, že již není práce způsobilý pro výkon práce u zaměstnavatele.

Pracující důchodci mají také nárok na výplatu náhrady mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel a nemocenské, kterou vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení po dobu pracovní neschopnosti.

Podpůrčí doba u nemocenské začíná běžet 15.

Poživatel starobního důchodu nemůže tzv. „marodit v ochranné lhůtě“, tj.

Shrnutí podmínek pro výplatu nemocenské u důchodců
Typ důchodce Podmínky Doba výplaty nemocenské
Starobní důchodce Účast na nemocenském pojištění Max. 70 kalendářních dnů za kalendářní rok (od 15. dne nemoci)
Invalidní důchodce (III. stupeň) Účast na nemocenském pojištění Max. 70 kalendářních dnů za kalendářní rok (od 15. dne nemoci)
Invalidní důchodce (I. a II. stupeň) Účast na nemocenském pojištění Až 380 dní (od 15. dne nemoci)

tags: #soubeh #starobniho #duchodu #a #nemocenske #davky

Oblíbené příspěvky: