Solidární daň: Co to je a koho se týká?
Pojem milionářská daň, v českém právním systému označovaná jako solidární daň, se používá pro daň, která zatěžuje pouze příjmy nad určitou výši. Obvykle se jedná o zvýšení sazby daně z příjmu na všechny příjmy přesahující stanovenou částku.
V České republice byla solidární daň zavedena na začátku roku 2013 v reakci na ekonomickou krizi. Od počátku se o této dani jednalo a uvažovalo se o ní pouze jako o dani krátkodobé, trvající po dobu tří let. Po roce 2015 však solidární zvýšení daně zrušeno nebylo, a zůstává tak ve stejné podobě.
Solidární daň v České republice činí 7 % a týká se pouze fyzických osob. Daň se vztahuje pouze na příjmy fyzických osob a platí se pouze z takzvaného nadlimitního příjmu.
Nadlimitním příjmem se zjednodušeně rozumí částka, o kterou součet příjmů fyzické osoby převyšuje zákonem stanovený limit. Tento limit se rovná 48násobku průměrné mzdy, která je stanovena zákonem (viz tabulka). Daň se v Česku platí jen z aktivních příjmů, tedy z rozhodných příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání) a ze samostatné výdělečné činnosti a na takzvané pasivní příjmy se nevztahuje.
Příjmy z pronájmu a příjmy z kapitálového majetku tak solidární dani nepodléhají, bez ohledu na dosaženou výši příjmů.
Solidární daň vznikla roku 2013 jako reakce na hospodářskou krizi. Její výše činí 7 %. Tuto daň platí OSVČ i zaměstnanci, kteří si vydělají více než 48násobek průměrné mzdy. Daň se přitom platí jen z částky nad tímto limitem a to u následujících příjmů:
- OSVČ odvádí daň z ročního zisku, který zjistí odečtením výdajů od příjmů (jde o tzv. dílčí základ daně)
- Zaměstnanci platí daň z hrubého měsíčního příjmu včetně prémií nebo odstupného
- OSVČ i zaměstnanci do daně zahrnují jen aktivní příjmy. Nepatří sem příjmy z pronájmu, prodeje nemovitosti apod.
Zaměstnanec, který hrubým ročním příjmem přesahuje roční limit 48násobku průměrné mzdy, musí kvůli této dani vyplnit daňové přiznání stejně jako OSVČ.
Solidární daň se spočítá a uvede na druhé straně daňového přiznání - 4. oddíl. Pokud jsou ale roční příjmy menší než limit pro solidární daň, solidární daň platit nebudete a záloha na tuto daň sražená zaměstnavatelem se stane přeplatkem na dani.
Sazby zálohy na daň podle § 38h odst. 2 zákona o daních z příjmů činí pro rok 2024: 15 % pro část základu pro výpočet zálohy, která nepřesahuje trojnásobek průměrné mzdy (zmíněných 131 901 Kč).
Výše solidární daně v průběhu let
Pro zdaňovací období let 2013 až 2015 bude zavedeno solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob (dále též „DPFO“) ve výši 7 % z nadlimitního příjmu. Daň se bude zvyšovat, pokud v příslušném zdaňovacím období součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků - tj. příjem hrubý, nikoli „superhrubá mzda“, a dílčího základu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti - tj. čistý příjem z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti přesáhne v tomto zdaňovacím období 48násobek průměrné mzdy podle zákona č.
Pro osoby samostatně výdělečně činné platí, že jejich roční zisk z podnikání nebo práce na živnostenský list nesmí přesáhnout hodnotu 1 672 080 Kč. Jakmile je tento limit překročen, musí daná osoba odvést 7 % z částky přesahující limit solidární daně. Pro zaměstnance byl v roce 2020 stanoven limit solidární daně na 139 340 Kč měsíční hrubé mzdy.
Pro následující rok 2019 dojde k zvýšení limitů příjmů podléhající solidární dani. Ze současné hranice 1 438 992 Kč se zvýší limit na 1 569 552 Kč. Z příjmů podléhající solidární dani se neodvádí sociální pojištění, neboť maximální vyměřovací základ je totožný s limitem pro solidární daň.
Od roku 2024 plátců progresivní daně v Česku výrazně přibylo, protože se snížil roční příjmový limit pro ty, kteří ji musejí platit. Vyšší třiadvacetiprocentní sazba daně nyní platí i pro ty, jejichž roční příjmy jsou minimálně na 36násobku průměrné měsíční mzdy (PM). PM byla nařízením vlády pro letošek stanovena na 43 967 korun.
Znamená to, že pro rok 2024 je limit na 1 582 812 korunách hrubých příjmů ročně (131 901 Kč měsíčně). Podle původních pravidel by byl tento strop na 2 110 416 korunách ročně.
| Rok | Limit pro OSVČ (roční zisk) | Limit pro zaměstnance (měsíční hrubá mzda) |
|---|---|---|
| 2018 | 1 438 992 Kč | 119 916 Kč |
| 2019 | 1 569 552 Kč | Neuvedeno |
| 2020 | 1 672 080 Kč | 139 340 Kč |
| 2024 | 1 582 812 Kč | 131 901 Kč |
Zatímco drobní živnostníci platí a nadále budou platit patnáctiprocentní daň, bohatším se daňový základ zvedl na 23 procent. Plátcům daně z příjmů částečně pomůže vyšší základní sleva na poplatníka, která byla několik let ve výši 24 840 Kč, následně se zvýšila na 27 840 korun a už tři roky je dokonce na 30 840 korun. Tuto slevu mohou uplatnit všichni bez výjimky a bez ohledu na výši výdělků.
Výpočet solidárního zvýšení daně
Stanovení solidárního zvýšení daně Solidární zvýšení daně se týká pouze fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy ze samostatné činnosti, přičemž limitní částka, od které se uplatní solidární zvýšení daně, se shoduje s maximálním vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální pojištění.
Pro účely solidárního zvýšení daně se nezapočítávají příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu zdaňované podle § 9 ZDP ani ostatní příjmy zdaňované podle § 10 ZDP.
Toto zvýšení daně činí podle § 16a ZDP sedm procent z kladného rozdílu mezi:
- součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 (dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a
- 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.
Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Pokud soukromý lékař s příjmy dle § 7 ZDP pronajímá část hmotného majetku zahrnutého ve svém obchodním majetku, pak příjmy z nájmu musí zdanit v rámci § 7 ZDP a tyto příjmy z nájmu ovlivní případnou výši uplatnění solidárního zvýšení daně.
V případě, že však lékař s příjmy dle § 7 ZDP pronajímá hmotný majetek (movitou nebo nemovitou věc) nezahrnutý v obchodním majetku, nebo před zahájením pronájmu tento majetek vyřadí z obchodního majetku, pak příjmy z nájmu jsou zdaňovány dle § 9 ZDP a neovlivňují případnou výši uplatnění solidárního zvýšení daně.
Pro rok 2020 se vychází z nařízení vlády č. 260/2019 Sb., ve kterém je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2018 ve výši 32 510 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0715. Průměrná mzda tak pro rok 2020 činí 32 510 Kč x 1,0715 = 34 835 Kč. Hranice příjmů pro uplatnění solidárního zvýšení daně v roce 2020 tak činí 48 x 34 835 Kč = 1 672 080 Kč.
Pro posouzení nutnosti uplatnit solidární zvýšení daně se sečte u poplatníka za zdaňovací období:
- úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti (příjem peněžní i nepeněžní), které jsou předmětem daně a nejsou od daně z příjmů osvobozeny (nevychází se ze superhrubé mzdy, tj. z příjmů zvýšených o povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem),
- dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti.
Tento součet se pak porovná za zdaňovací období v roce 2020 s částkou 1 672 080 Kč. Pokud součet bude vyšší než tato částka, rozdíl podléhá výpočtu solidárního zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu.
Vypočtená daň z příjmů vč. solidárního zvýšení daně bude u poplatníka snížena o jednotlivé druhy slev na dani z příjmů podle § 35ba ZDP a o daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c ZDP.
Pokud tedy měsíční příjem zaměstnance v roce 2020 bude nižší než částka 139 340 Kč, nebude při stanovení měsíční zálohy na daň uplatněno solidární zvýšení daně. Pro účely posouzení povinnosti uplatnit solidární zvýšení daně se započítává jen příjem zaměstnance, nikoliv tzv. superhrubá mzda pro účely stanovení zálohy na daň.
Z § 38g odst. 4 ZDP vyplývá, že poplatník musí podat daňové přiznání v případě, kdy se jeho daň za dané zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Povinnost podat daňové přiznání tedy poplatník nemá, pokud se pouze jeho měsíční záloha, popř. zálohy v několika měsících zvýšily v průběhu kalendářního roku o solidární zvýšení daně podle § 38ha ZDP, avšak jeho daň za celé zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP.
tags: #solidární #den #zaměstnance #co #to #je
