Sledování zaměstnanců je citlivá otázka, která se dotýká jak zájmů zaměstnavatelů, tak práv zaměstnanců na soukromí. Zaměstnavatel má právo chránit svůj majetek a zajistit efektivní využívání pracovních prostředků, ale zároveň nesmí bezdůvodně zasahovat do soukromí svých zaměstnanců.

Jaká pravidla tedy platí pro sledování zaměstnanců, zejména prostřednictvím mobilních zařízení? Může zaměstnavatel sledovat polohu zaměstnance, monitorovat jeho hovory nebo kontrolovat jeho aktivity na internetu? A jaké jsou důsledky porušení těchto pravidel?

Tento článek se zabývá legislativním rámcem sledování zaměstnanců v České republice, s důrazem na používání mobilních zařízení. Popisuje práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců v této oblasti a nabízí praktické rady, jak postupovat v souladu se zákonem.

Právní rámec sledování zaměstnanců

Pracovní právo je upraveno řadou právních předpisů, ale jeho "biblí" je zákoník práce. Upravuje jak základní principy, tak také zcela konkrétní ustanovení popisující vznik pracovního poměru a okolnosti jeho trvání. Zjistíte zde rovněž, co vám musí zaměstnavatel zajistit a na co máte jako zaměstnanec nárok.

Zákoník práce zakazuje zaměstnavateli provádět sledování zaměstnanců „z preventivních důvodů“. Nicméně toto právo a jeho ochrana není absolutní. Na straně druhé je tu právo na soukromí zaměstnanců zaručené na ústavní úrovni.

Dle § 316 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit, aby při kontrolách nebyla porušována důstojnost zaměstnance a jeho soukromí. Kontrola užívání výrobních a pracovních prostředků zaměstnavatele však může být provedena jen v nezbytně nutném rozsahu. V rámci úvahy o nezbytnosti kontroly je nutné vzít v patrnost i prostředky a opatření, jimiž by bylo možné příležitost k porušení právní povinnosti předem eliminovat (např. bezpečnostních opatření.

Je třeba rovněž poukázat na skutečnost, že v rámci monitoringu zaměstnanců bude zpravidla docházet ke zpracování osobních údajů. Pro tuto problematiku je tedy třeba aplikovat i zvláštní právní předpisy. Celou řadu nových pravidel vneslo do oblasti sledování zaměstnanců Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. 4. 2016 č. 2016/279 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, jež nabylo účinnosti dne 25. 5. 2018 (dále jen „GDPR“) a s tím související právní úprava zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.

Zaměstnavatel je podle ustanovení § 316 odst. 1 zákoníku práce oprávněn přiměřeně kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci.

Zásada přiměřenosti

Při kontrole stanovených pravidel je pak zaměstnavatel povinen dodržovat vůči zaměstnancům určité zásady a principy. Zejména se jedná o zásadu přiměřenosti, kterou výslovně zmiňuje občanský zákoník i zákoník práce. Každý zásah do soukromí zaměstnance by měl projít tzv. testem principu proporcionality. Prakticky to znamená, že kontrola dodržování povinností musí být prováděna přiměřeným způsobem, nikoli v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnance. Přiměřenost kontroly je nutno zkoumat vždy jednotlivě, u konkrétního případu a přihlížet k rozhodným skutečnostem (např. k činnosti zaměstnavatele prostřednictvím jeho zaměstnanců.

Jak si uplatnění přiměřenosti, proporcionality, představit v praxi? Třeba na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. prosince 2017, sp. zn. 10 As 245/2016. Nejvyšší správní soud v tomto případě dospěl k závěru, že z pouhé povahy autobusové přepravy nelze předpokládat imanentně zvýšené riziko, pro které by bylo nezbytné monitorovat po celou dobu jízdy vnitřek autobusu a řidiče autobusu.

Informační povinnost zaměstnavatele

Aby sledování zaměstnanců mohlo být považováno za legitimní, je třeba vůči zaměstnanci splnit oznamovací povinnost. povinnost lze splnit různými způsoby. Zaměstnavatel tedy musí zaměstnance vždy přímo seznámit se skutečností, zda je vůči nim aplikován kontrolní mechanismus, jakým způsobem a v jakém rozsahu jsou monitorováni.

Pokud má zaměstnavatel uzavřenu kolektivní smlouvu, může být oznamovací povinnost splněna jejím prostřednictvím. Další možností je přistoupení zaměstnance (nejčastěji formou podpisu) k jinému internímu předpisu (např. pracovnímu řádu apod.).

Oprávněný zájem zaměstnavatele a GDPR

Důležitým pojmem pro legitimitu zpracování osobních údajů při sledování zaměstnanců z hlediska GDPR je oprávněný zájem zaměstnavatele. Tento by měl spočívat pouze v závažných důvodech, např. ochrana majetku zaměstnavatele či zajištění bezpečnosti na pracovištích (např. typu jaderné elektrárny). Pokud takový oprávněný zájem existuje, je nezbytné, aby zpracování osobních údajů probíhalo transparentně.

Zaměstnanci tedy musí být informováni o způsobu a rozsahu kontroly, o skutečnosti kde, jakým způsobem a jak dlouhou dobu budou monitoringem získané osobní údaje uchovány, kdo k nim bude mít přístup.

Možnosti sledování zaměstnanců a jejich limity

Zaměstnavatelé mají k dispozici nepřeberné množství moderních technologií pro sledování zaměstnanců. Nicméně, ne každé sledování je v souladu se zákonem. Níže jsou uvedeny některé z nejčastějších metod sledování a jejich limity:

Kamerový systém

Pokud si zaměstnance natočíte na kameru, zasáhnete do jeho soukromí. Proto by zaměstnavatelé měli před instalací kamer myslet prvně na to, do jaké míry sledování zaměstnanců dovoluje zákoník práce.

Systematická kontrola v neveřejných prostorech

Dlouhodobě či opakovaně (systematicky) sledovat zaměstnance při práci nebo ve společných prostorech (např. na chodbách, jídelnách a jiných místech k odpočinku) je možné pouze ve výjimečných případech. Zákoník práce říká, že musí být dán „závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele“.

Raději se vyhněte instalování kamer do odpočinkových prostor, jako jsou sociální zařízení, jídelny nebo relax zóny. I když byste chtěli vědět, kdo vám krade skleničky nebo polil sedačku, zásah do soukromí zaměstnance bude zpravidla příliš závažný na to, aby zájem na ochraně vašeho majetku obstál. Pozor také na atrapy kamer. I falešné kamery můžou dle vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů vytvářet na zaměstnance nepřiměřený tlak ze strany zaměstnavatele.

Pokud k systematickému sledování zaměstnanců máte zákonný důvod a sledování je přiměřené, je zaměstnance potřeba o sledování předem informovat (např. ve vnitřním předpise, který je zaměstnanci jednoduše dostupný).

Kamery na veřejně přístupných místech

Kamery u vchodu do kanceláří nebo v prodejnách už nikoho moc nepřekvapí. Jejich účelem zpravidla není kontrolovat zaměstnance při práci. I tak, ale použití kamer na takovýchto veřejně přístupných místech má svá pravidla. Aby zaměstnavatel mohl kamery u vchodu umístit, musí jeho zájmy na ochraně majetku i zaměstnanců převážit nad právem zaměstnanců na soukromí. Stejné pravidlo přiměřenosti se použije i pro posouzení toho, zda může být kamerový systém umístěn v prodejně, kde zaměstnanci pracují.

Aby bylo šetřeno soukromí zaměstnanců, měla by být kamera umístěna tak, aby zaměstnavatel naplnil svůj stanovený účel ochrany svého majetku. Tedy měla by mířit na vstup do prodejny, na zboží, případně na přední stranu pokladny, kde se pohybují zákazníci. Naopak kamery nesmí mířit na prostor za pokladnou, kde se pohybují zaměstnanci, a kde by mohlo docházet k systematickému sledování zaměstnanců při práci.

Kontrola používání počítače a internetu

Zaměstnanec sice dle zákoníku práce může kontrolovat, jak zaměstnanci používají počítač, mobilní telefon či jiné prostředky poskytnuté zaměstnavatelem k práci. Kontrola ale musí být provedena přiměřeným způsobem.

Pokud nechcete, aby zaměstnanci chodili na některé stránky, raději je zablokujte. Historii prohlížení je totiž možné kontrolovat pouze výjimečně a zase pro ochranu zájmů zaměstnavatele - např. zaměstnanec si zaviroval počítač nebo byl přistižen, jak namísto práce kouká na seriál. Pročítání obsahu sledovaných stránek zpravidla přiměřené nebude. Proto to raději ani nezkoušejte.

GPS ve služebním vozidle

Při služebních jízdách zaměstnavatel může polohu vozidel sledovat v zájmu ochrany svého majetku. Záznamy o poloze by ale neměly sloužit ke kontrole toho, kde se zaměstnanec zrovna pohybuje. Naopak je lze použít k nalezení ztraceného vozidla nebo pro účely evidence jízd a výpočtu nákladů na jízdu.

Pokud zaměstnanec může vozidlo používat k soukromým účelům, měl by mít možnost sledování polohy při přepnutí na soukromý režim vypnout. Opět je potřeba zaměstnance o využití GPS informovat, např. při uzavření smlouvy o užívání služebního vozidla.

Důsledky porušení pravidel monitoringu

Při monitoringu zaměstnanců dochází také ke zpracování osobních údajů. Aby bylo zpracování souladné s GDPR a tedy oprávněné, nemůžete při něm porušovat zákoník práce. V praxi to znamená, že pokud sledujete zaměstnance v rozporu se zákoníkem práce, pravděpodobně porušujete i GDPR. Proto v případě přešlapu hrozí riziko kontroly a možných pokut jak ze strany Státního úřadu inspekce práce, tak od Úřadu pro ochranu osobních údajů.

V souvislosti s porušením pravidel při nakládání s osobními údaji může být zaměstnavatel postižen i v rámci GDPR. Zaměstnavateli pak hrozí případný postih ze strany příslušného inspektorátu práce, a to v případě, že bude při kontrole zaměstnavatele prokázáno, že zaměstnavatel nedodržuje své zákonné povinnosti spojené s legitimitou sledování zaměstnanců (např. nedodržuje základních zásad ochrany soukromí a osobnosti zaměstnance.

Nelze vyloučit ani trestněprávní odpovědnost zaměstnavatele, kdy zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění (dále jen „trestní zákoník“) upravuje v ustanovení § 180 skutkovou podstatu trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji.

Práva zaměstnance

Zaměstnanec má právo na ochranu svého soukromí a osobnosti zaručená na ústavní úrovni. Toto své právo může hájit v rámci občanskoprávního sporu, prostřednictvím žaloby na ochranu osobnosti, kdy může žádat, aby bylo od neoprávněného zásahu (sledování) upuštěno a došlo k odstranění jeho následku, pokud takový následek ještě trvá. V případě excesů zaměstnavatelů mohou zaměstnanci založit rovněž nárok na náhradu škody či nemajetkové újmy.

Zaměstnanec dále disponuje, je-li ze strany zaměstnavatele nezákonně sledován, právem podat podnět k provedení kontroly u zaměstnavatele k příslušnému orgánu inspektorátu práce.

Kde hledat více informací

• § 84 až 90 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
• GDPR, zejména články 6, 13 a 14
• § 316 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• Pokyny Evropského sboru pro ochranu osobních údajů č. 3/2019 ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videotechniky
• Stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů č. 2/2009, Ochrana soukromí zaměstnanců se zvláštním zřetelem k monitoringu pracoviště
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 10 As 245/2016

Typ monitoringu	Podmínky legality	Informační povinnost zaměstnavatele	Důsledky porušení
Kamerový systém	Závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, přiměřenost zásahu do soukromí	Ano, ve vnitřním předpise	Pokuta od Úřadu pro ochranu osobních údajů, Státního úřadu inspekce práce
Kontrola používání počítače a internetu	Přiměřenost kontroly, ochrana zájmů zaměstnavatele	Ano, ve vnitřním předpise	Pokuta od Úřadu pro ochranu osobních údajů, Státního úřadu inspekce práce
GPS ve služebním vozidle	Ochrana majetku zaměstnavatele, možnost vypnutí sledování pro soukromé účely	Ano, při uzavření smlouvy o užívání vozidla	Pokuta od Úřadu pro ochranu osobních údajů, Státního úřadu inspekce práce

tags: #sledovani #zamestnancu #pres #mobil #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky a nároky na nemocenskou
• Průvodce daňovým přiznáním pro zaměstnance
• Výpověď ze strany zaměstnavatele: Co potřebujete vědět
• Výpověď v ČR: Co potřebujete vědět
• Důchodové pojištění zaměstnance