Rozhodné Období pro Výpočet Nemocenských Dávek v ČR
Systém nemocenského pojištění v České republice je určen pro ekonomicky aktivní osoby, které v případě krátkodobých sociálních událostí, jako je nemoc, úraz, karanténa, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, ztrácejí příjem. Toto pojištění zabezpečuje peněžité dávky nemocenského pojištění.
Od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tato úprava zahrnuje okruh osob účastných nemocenského pojištění (zaměstnanci, příslušníci ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a osoby samostatně výdělečně činné), jejich nároky, výši dávek, posuzování zdravotního stavu a organizační uspořádání nemocenského pojištění.
Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Dávky Nemocenského Pojištění
Z nemocenského pojištění se poskytuje:
- Nemocenské
- Ošetřovné
- Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)
- Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM)
- Otcovská
- Dlouhodobé ošetřovné
Nárok na dávky nemocenského pojištění vzniká, pokud nastane příslušná sociální událost, jako je pracovní neschopnost, ošetřování člena rodiny, nástup na PPM, převedení na jinou práci z důvodu těhotenství a mateřství nebo péče otce o dítě.
Zaměstnanec musí být v den vzniku sociální události účasten nemocenského pojištění nebo mu musí v tento den trvat ochranná lhůta. Během pobírání dávky mu nenáleží započitatelný příjem z výkonu zaměstnání, z něhož se dávka poskytuje. Musí být splněny i další podmínky specifické pro jednotlivé dávky, například u PPM aspoň 270 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před porodem.
O nároku na dávku a o nároku na její výplatu rozhoduje ÚSSZ, zaměstnavatel poskytuje pouze podklady.
Výpočet Dávek Nemocenského Pojištění
Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu. Do vyměřovacího základu se zahrnují stejné příjmy, které se započítávají do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.
Denní Vyměřovací Základ
Denní vyměřovací základ se vypočítá tak, že úhrn započitatelných příjmů v rozhodném období se dělí počtem kalendářních dnů rozhodného období po odečtení vyloučených dnů.
Vyloučené Dny
Vyloučenými dny jsou dny uvedené v § 18 odst. 7 ZNP. Zahrnují se sem kalendářní dny v rozhodném období, kdy trvala omluvená nepřítomnost v práci bez náhrady mzdy, bylo poskytováno ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, otcovská, peněžitá pomoc v mateřství nebo trvala pracovní neschopnost. Za dny omluvené nepřítomnosti v práci bez náhrady mzdy se od 1. 1. 2012 považují též dny, v nichž po celý den měl zaměstnanec neplacenou dovolenou (neplacené volno).
Vyloučenými dny nejsou dny pracovní neschopnosti, za které nevznikl nárok na nemocenské (náhradu mzdy) z důvodu, že si zaměstnanec způsobil pracovní neschopnost úmyslně.
Jestliže po odpočtu vyloučených dnů činí počet kalendářních dnů rozhodného období méně než 30 dnů, nestanoví se rozhodné období, ale stanoví se pravděpodobný příjem; denním vyměřovacím základem v tomto případě je 1/30 pravděpodobného příjmu (§ 18 odst. 5, § 19 odst. 6 a 7 ZNP).
Rozhodné Období
Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku nemocenského pojištění. Byl-li zaměstnanec uznán práce neschopným v srpnu 2025, rozhodným obdobím je období od 1. 8. 2024 do 31. 7. 2025 (§ 18 odst. 3 ZNP).
Vznikla-li sociální událost v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, nestanoví se od 1. 2. 2025 rozhodné období, ale stanoví se pravděpodobný příjem (§ 18 odst. 5).
Pokud zaměstnankyně požádala o přiznání peněžité pomoci v mateřství (PPM) od pozdějšího data než od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, rozhodné období se zjišťuje k začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu (§ 19 odst. 3 ZNP).
Je-li nárok na nemocenské nebo PPM z ochranné lhůty, nestanoví se rozhodné období ke dni vzniku sociální události. Za vznik sociální události se v tomto případě považuje den, který bezprostředně následuje po dni skončení zaměstnání.
Příklad:
Zaměstnankyni skončil pracovní poměr v době těhotenství dne 31. 3. 2025. Nastupuje na PPM dne 14. 9. 2025. Uplatňuje nárok na PPM z ochranné lhůty. Rozhodným obdobím je období od 1. 4. 2024 do 31. 3. 2025. Rozhodné období se stanoví tak, jako by nastupovala na PPM dne 1. dubna, tj. bezprostředně po skončení zaměstnání.
Pravděpodobný Příjem
Pravděpodobný příjem je příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikl nárok na dávku, kdyby v tomto měsíci po celou dobu pracoval (při pracovním úvazku kratším než 30 dnů jen po dobu, po kterou mělo zaměstnání trvat).
Pravděpodobný příjem se stanoví v případě, vznikl-li nárok na dávku v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, kdy v rozhodném období, jímž je kalendářní rok, je kratší než 12 měsíců, protože zaměstnání netrvalo aspoň 12 měsíců, není aspoň 30 započitatelných dnů nebo započitatelný příjem; u zaměstnání malého rozsahu a u DPP se pravděpodobný příjem stanoví pouze v případě, není-li v rozhodném období aspoň 30 započitatelných dnů, jestliže zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat aspoň 30 dnů.
Příklad:
Pracovní poměr byl uzavřen od 20. 4. do 13. 5. Pracovní doba je rozvržena na pondělí až pátek, 8 hodin denně, mzda činí 150 Kč za hodinu. V dubnu zaměstnanec pracuje 7 pracovních dnů, sjednaný příjem činí 8 400 Kč (7 dnů x 8 hodin x 150 Kč). V květnu pracuje 9 pracovních dnů, sjednaný příjem činí 10 800 Kč. V úhrnu bylo sjednáno 19 200 Kč. Zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat aspoň 30 dnů. Vznikne-li sociální událost (např. uznání pracovní neschopnosti) v dubnu, květnu nebo po skončení zaměstnání v ochranné lhůtě, je pravděpodobným příjmem 19 200 Kč, pokud nebyla dohodnuta možnost navýšení mzdy o odměnu, o příplatek za práci přesčas apod.
Nemocenské Pojištění OSVČ
Nemocenské pojištění (dále jen „NP“) OSVČ je upraveno v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Vyměřovacím základem pro výpočet dávky NP je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž OSVČ zaplatila pojistné. Rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. nemoc).
Z rozhodného období musí být vyloučeny kalendářní měsíce, v nichž OSVČ nebyla účastna NP, a měsíce, za které neměla povinnost platit pojistné na NP, tj. měla po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, nebo dlouhodobého ošetřovného z NP OSVČ.
Minimální vyměřovací základ pro pojistné na NP v roce 2025 je 9 000 Kč a měsíční pojistné ve výši 2,7 % tak činí nejméně 243 Kč.
Pro názornost uvádíme různé částky uhrazeného pojistného a jemu odpovídající měsíční vyměřovací základ.
| Uhrazená platba | 2,7 % z měsíčního vyměřovacího základu |
|---|---|
| 243 Kč | 9 000 Kč |
| 506 Kč | 18 740 Kč |
| 629 Kč | 23 279 Kč |
| 758 Kč | 28 050 Kč |
| 1159 Kč | 42 900 Kč |
Příklad č. 1
Začátek nemoci od 6. 5. 2025, účast na NP od 2. 1. 2025, měsíční pojistné na NP ve výši 280 Kč.
Rozhodné období pro výpočet dávky je květen 2024 až duben 2025 = tj. 365 dnů.
Vyloučené doby jsou květen 2024 až prosinec 2024 (doba, kdy OSVČ nebyla nemocensky pojištěna), tj. 245 dnů.
Vyměřovací základ pro výpočet dávky: pojistné na NP za 1/2025 - 4/2025 á 280 Kč - měsíční VZ vypočtený je 10 371 Kč, dle limitu z Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2023 (dále jen „přehled“, podán v lednu 2024); 10 371 x 4 = VZ 41 484 Kč za období účasti na NP v roce 2025.
Denní vyměřovací základ (dále jen „DVZ“) pro dávku činí 345,7 Kč (41 484 : 120).
Tento základ se redukuje dle uvedených hranic tj.:
- Do 1 552 Kč se započítává ve výši 90 %, tj. 311,13 Kč
- nad 1 552 Kč do 2 328 Kč redukce na 60 %, tj. 0 Kč
- nad 2 328 Kč do 4 656 Kč redukce na 30 %, tj. 0 Kč
- nad 4 656 Kč se nezohledňuje
Redukovaný denní vyměřovací základ činí po zaokrouhlení 312 Kč.
Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti OSVČ nemocenské nenáleží, od 15. do 30. dne bude OSVČ pobírat denní dávku nemocenského ve výši 60 % z redukovaného DVZ, tj. 188 Kč. Od 31. do 60. dne trvání nemoci ve výši 206 Kč (tzn. 66 % z redukovaného DVZ) a od 61. dne ve výši 225 Kč (tzn. 72 % z redukovaného DVZ).
Příklad č. 2
Účast na NP od 2. 1. 2025, měsíční pojistné na NP placeno ve výši 350 Kč.
Začátek nemoci od 2. 4. 2025 (splněna podmínka účasti na NP po dobu třech měsíců, tedy od 15. dne vzniká nárok na dávku).
OSVČ vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, průměrný určený vyměřovací základ připadající na jeden měsíc výkonu činnosti na naposled podaném přehledu za rok 2023 činí 15 000 Kč, což odpovídá platbě pojistného na NP v maximální výši 405 Kč (2,7% z 15 000).
V rozhodném období budeme odečítat jako vyloučenou dobu období duben 2024 až prosinec 2024, tj. 275 dnů, kdy nebyla účast na NP (rozhodné období je 12 měsíců před vznikem nemoci, v tomto případě od 1. 4. 2024 do 31. 3. 2025).
Vyměřovací základ pro výpočet dávky: pojistné NP za 1/2025 - 3/2025 á 350 Kč - z měsíčního 12 963 Kč (tento VZ odpovídá platbě 350 Kč, ačkoliv si OSVČ mohla platit podle svého VZ 15 000 z přehledu, a to ve výši 405 Kč) 12 963 x 3 (počet měsíců účasti na NP) = 38 889 Kč.
DVZ pro dávku činí 432,1 Kč (38 889 : 90).
Tento základ se redukuje dle uvedených hranic, tj.:
- Do 1 552 Kč se započítává ve výši 90 %, tj. 388,89 Kč
- nad 1 552 Kč do 2 328 Kč redukce na 60 %, tj. 0 Kč
- nad 2 328 Kč do 4 656 Kč redukce na 30 %, tj. 0 Kč
- nad 4 656 Kč se nezohledňuje
Redukovaný denní vyměřovací základ činí po zaokrouhlení 389 Kč.
Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti OSVČ nemocenské nenáleží, od 15. dne bude OSVČ pobírat denní dávku nemocenského ve výši 60 % z redukovaného DVZ, tj. 234 Kč. Od 31. do 60. dne trvání nemoci ve výši 257 Kč (tzn. 66 % z redukovaného DVZ) a od 61. dne ve výši 281 Kč (tzn. 72 % z redukovaného DVZ).
Pokud by OSVČ chtěla navýšit pojistné na NP v roce 2025 pro výpočet dávek NP (do budoucna), musela by si stanovit určený vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění na přehledu za rok 2024 dle požadované výše maximálního měsíčního základu NP.
Např. chce-li měsíční základ NP ve výši 20 000 Kč, určený vyměřovací základ na důchodové pojištění na přehledu za rok 2024, ve kterém vykonávala činnost po dobu 12 měsíců, by musela stanovit ve výši 240 000 Kč a zaplatit z něj pojistné na důchodové pojištění ve výši 70 080 Kč. Měsíčnímu základu NP ve výši 20 000 Kč odpovídá pojistné na NP ve výši 540 Kč.
Maximální měsíční základ dle určeného vyměřovacího základu za rok 2024, pokud je vyšší než v období předcházejícím, platí již od měsíce, ve kterém byl přehled za rok 2024 podán, a bude platit až do měsíce, ve kterém bude podán přehled za rok 2025. To neplatí v případě, že vypočtený měsíční vyměřovací základ nebo vyměřovací základ stanovený v minimální výši pro daný kalendářní rok, je nižší než minimální vyměřovací základ stanovený pro následující kalendářní rok.
Zároveň je třeba mít na mysli, že rozhodné období pro výpočet dávky je 12 kalendářních měsíců, které předcházejí měsíci, ve kterém sociální událost (např. nemoc, dlouhodobé ošetřovné, ošetřovné či nástup na peněžitou pomoc v mateřství, nebo otcovská poporodní péče) vznikla.
Příklad č. 3
OSVČ zahájila samostatnou výdělečnou činnost 2. 1. 2025 a zároveň se od tohoto dne přihlásila i k dobrovolnému NP. Maximální vyměřovací základ NP byl stanoven z ½ průměrné mzdy (tzn. pro rok 2025 částka 23 279 Kč), protože v předchozích třech letech nevykonávala SVČ a nebylo tak možné stanovit maximální vyměřovací základ z podaného přehledu. Začátek nemoci od 10. 5. 2025.
Rozhodné období pro výpočet dávky je květen 2024 až duben 2025 = tj. 365 dnů. Vyloučené doby jsou květen 2024 až prosinec 2024 (doba, kdy OSVČ nebyla nemocensky pojištěna), tj. 245 dnů.
Vyměřovací základ pro výpočet dávky: pojistné na NP za 1/2025 - 4/2025 á 629 Kč - měsíční VZ vypočtený je 23 279 Kč; 23 279 x 4 = VZ 93 116 Kč za období účasti na NP v roce 2025.
Denní vyměřovací základ (dále jen „DVZ“) pro dávku činí 776 Kč (93 116 : 120).
Tento základ se redukuje dle uvedených hranic tj.:
- Do 1 552 Kč se započítává ve výši 90 %, tj. 698,4 Kč
- nad 1 552 Kč do 2 328 Kč redukce na 60 %, tj. 0 Kč
- nad 2 328 Kč do 4 656 Kč redukce na 30 %, tj. 0 Kč
- nad 4 656 Kč se nezohledňuje
Redukovaný denní vyměřovací základ činí po zaokrouhlení 699 Kč.
Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti OSVČ nemocenské nenáleží, od 15. do 30. dne bude OSVČ pobírat denní dávku nemocenského ve výši 60 % z redukovaného DVZ, tj. 420 Kč. Od 31. do 60. dne trvání nemoci ve výši 462 Kč (tzn. 66 % z redukovaného DVZ) a od 61. dne ve výši 504 Kč (tzn. 72 % z redukovaného DVZ).
tags: #rozhodné #období #pro #nemocenské #dávky #výpočet
