Minimální mzda a práva zaměstnanců v Rakousku a ve světě

Přinášíme vám druhý díl série o minimálních mzdách a právech pracovníků ve světě. V druhé části se podíváme na našeho souseda Rakousko, které láká tisíce českých pracovníků. Podíváme se ale také na Spojené státy a jejich prakticky neexistující práva zaměstnanců.

Přečtěte si také 1. a 3. V první části se podíváme na to, jaký je vlastně účel minimální mzdy, a s jakými právy zaměstnanců se můžete setkat. Ve třetí části se zaměříme na dvě evropské země - na Slovensko a Švýcarsko.

Minimální mzda v Rakousku

Rakousko je jednou ze zemí, ve kterých není zákonem stanovena minimální mzda. V Rakousku není minimální mzda stanovena státem. Minimální mzda, příp. zvýšení mzdy, příp. platu se týkají zpravidla minimální mzdy nebo platu a dojednávají se v rámci vyjednávání kolektivní smlouvy mezi odbory a svazy zaměstnavatelů.

Tato mzda ale není stanovena samotným státem, nýbrž kolektivními smlouvami mezi zaměstnaneckými odbory a asociacemi zaměstnavatelů. Proto se v některých odvětvích setkáte s vyšší minimální mzdou (například v bankovním sektoru) a v některých odvětví zase s nižší minimální mzdou (například v textilním průmyslu).

Ve většině odvětví je garantovaná minimální mzda, ale ta je dána kolektivní smlouvou odborů a zaměstnavatelů. Všechny odvětví mají stanovenou minimální mzdu vyšší než 1 500 eur za měsíc.

Aby mohla být stanovena minimální mzda, příp. minimální plat podle kolektivní smlouvy, jsou činnosti ohodnoceny podle různých kritérií. Na jednu stranu to zahrnuje opis vykonávané činnosti, který zčásti obsahuje konkrétní označení profese.

Mnoho kolektivních smluv obsahuje úpravy týkající se povýšení a přeřazení v rámci mzdového, příp. platového schématu. Zde jsou důležitá především odpracovaná léta nebo změna činnosti.

Povýšení znamená, že se minimální mzda, příp. plat podle kolektivní smlouvy zvýší v rámci jedné třídy zaměstnání - většinou tomu tak je po určité době (např. po dvou letech - „dvouletý skok“).
Při přeřazení jsou zaměstnanci přeřazeni v rámci jednoho mzdového, příp. platového schématu z jedné třídy zaměstnání do jiné třídy.

Nejnižší mzda, se kterou se máte v Rakousku možnost setkat činí 1 500 eur za měsíc s tím, že většina zaměstnavatelů nabízí 13. a 14. plat.

Pracovní podmínky v Rakousku

I v ostatních aspektech hrají velkou roli kolektivní smlouvy a různé sektory proto nabízí různá práva zaměstnanců. Přesto ale existují určitá jednotná pravidla.

Pracovní doba

Ta se týkají pracovní doby, jejíž standardní délka činí 40 hodin týdně s maximem 60 hodin týdně (spousta společností má ale pracovní dobu zkrácenou na 38 hodin týdně).

Pracovní doba je doba od začátku práce do konce práce bez ohledu na přestávky. Délka cesty do práce nebo z práce není zásadně pracovní dobou. Zákonná běžná pracovní doba činí 8 hodin denně, případně 40 hodin týdně. V mnoha kolektivních smlouvách je ale stanovena zkrácená běžná pracovní doba (např. 38,5 hodiny týdně). S ohledem na rozložení týdenní pracovní doby na jednotlivé pracovní dny však existuje mnoho výjimek.

O práci přesčas hovoříme, když zaměstnanec vykonává pracovní činnost nad zákonnou běžnou pracovní dobu v délce 40 hodin týdně, případně denní běžnou pracovní dobu v délce 8 hodin.

Běžná pracovní doba 40 hodin týdně, příp. 8 hodin denně může být v rámci zákona o pracovní době ale rozložena jinak nebo může být prodloužena. Za odpracovanou hodinu práce navíc náleží v zásadě zákonná přirážka ve výši 25 procent. Platí zde výjimky: Např. tato přirážka za práci navíc odpadá, když jsou hodiny práce navíc využity ve stanoveném období v délce tří měsíců k časovému vyrovnání (poměr 1:1).Kolektivní smlouvy mohou i zde stanovit jinou úpravu (např. odkdy připadají přirážky za práci navíc).

Pokud si zaměstnanci mohou začátek a konec své denní pracovní doby v časovém rámci určovat sami, hovoří se o pružné pracovní době.V podnicích s podnikovou radou musí být ujednání o pružné pracovní době upravena ve formě podnikové dohody.

V mnoha kolektivních smlouvách je stanoveno, že běžná pracovní doba smí být prodloužena na více než 40 hodin týdně (např. až na 44 hodin), pokud v průměru není ve stanoveném období překročena týdenní běžná pracovní doba podle kolektivní smlouvy (většinou 38,5 hodiny). Pro dosažení delšího volna ve spojení se svátky se zaměstnanci mohou se svým zaměstnavatelem dohodnout, že v jiné dny v týdnu budou zato pracovat déle.

Toto napracování se v praxi vyskytuje často v souvislosti s pracovním dnem mezi dvěma svátky. Dny pracovního volna jsou zákonem stanovené svátky v Rakousku, ve které mají všichni zaměstnanci / všechny zaměstnankyně volno při zachování jejich odměny.Kromě toho stanoví kolektivní smlouvy v jednotlivých oborech jako svátek i 24.

Tip: Pracovat bez přestávky třeba osm hodin zvládne jen málokdo z nás. I pro pracovní výkon samotný je dobré si na chvíli vydechnout a odpočinout si. V neposlední řadě to vyžaduje také zákon.

Zkušební doba

Co se týče zkušební doby, ta je omezena na jeden měsíc s tím, že v některých sektorech je ještě kratší. Během této doby může zaměstnanec dostat okamžitou výpověď bez jakékoliv výpovědní lhůty.

Dovolená

Dovolená je v Rakousku stanovena na 25 dní ročně pro osoby pracující 5 dní v týdnu a 30 dní pro osoby pracující 6 dní v týdnu. Rok rozhodný pro dovolenou začíná v zásadě v den nástupu zaměstnance do podniku (vždy roční období). Je zpravidla totožný s pracovním rokem.

Nárok na dovolenou ale vzniká až po odpracování 6 měsíců. Do té doby má zaměstnanec nárok na 2 dny dovolené za měsíc.

Náhrada mzdy při čerpání dovolené je odměna (mzda, příp. plat), kterou zaměstnanec dostává během své dovolené. Zaměstnancům přísluší taková odměna, která by jim normálně náležela - tedy i bez nástupu na dovolenou (= zásada prostoje - zde musí být zohledněna například i pravidelná práce přesčas). Náhrada mzdy při čerpání dovolené se nesmí zaměňovat za příspěvek na dovolenou.

Mateřská dovolená

Mateřská dovolená začíná obvykle 8 týdnů před termínem porodu a po dobu osmi týdnů po porodu mají zaměstnankyně vyložený zákaz pracovat. Nechte si ji zkontrolovat advokátem.

Zvláštní platby

Zvláštní platby nejsou stanoveny zákonem, nýbrž je upravují především kolektivní smlouvy. Typickými zvláštními platbami jsou příspěvek na dovolenou a vánoční odměna, které jsou označovány i jako 13. a 14. plat, příplatek za dovolenou a vánoční prémie.

Příspěvek na dovolenou a vánoční odměna jsou vypláceny většinou v létě a v zimě a jsou přibližně ve výši měsíčního platu, příp.

Práce v Rakousku pro občany EU

Jakožto obyvatel členského státu EU, nepotřebujete k práci v Rakousku žádná víza ani povolení k pobytu. Stejně tak pro vás bude jednodušší, nechat si uznat české diplomy a různé kurzy.

Srovnání s USA

USA není zrovna státem, který by byl známý robustním systémem práv zaměstnanců. Z tohoto důvodu pro vás může být tento systém značně překvapivý.

Výše minimální mzdy se v jednotlivých amerických státech výrazně liší. Jedná se totiž o federaci, a proto má každý stát trochu jiné pracovní zákony. Přesto ale existují i federální zákony, které platí pro všechny státy bez rozdílu. Co se týče jednotlivých států, nejvyšší minimální mzdu nabízí Washington. Ta činí 16,28 dolarů za hodinu. Nejnižší mzdu najdete např.

V první řadě je třeba zmínit, že zde není stanovena maximální délka pracovní doby. Pracovníci tak klidně mohou pracovat 80 hodin týdně. Za přesčas se považuje práce přesahující 40 hodin týdně. Přesčas však může a nemusí být placený - placený musí být zaměstnancům, kteří jsou placeni od hodiny, a to minimálně 1,5 násobkem klasické hodinové mzdy.

Nic jako povinná placená dovolená ve Spojených státech neexistuje. Jedná se tedy o bonus, který nabízí pouze některé firmy, aby přilákaly více zaměstnanců. Nejčastěji se jedná o 11 dní placeného volna ročně. Ve většině případů si ale zaměstnanci musí vzít volno neplacené. Lepší to není ani v případě mateřské dovolené. Pracující matky sice mají nárok na 12 týdnů mateřské dovolené, ale neplacené. Proto není výjimkou, že se ženy z finančních důvodů vrací do práce klidně pár dní po porodu.

S prací USA už to tak jednoduché nebude. Jako občan ČR sice máte možnost získat tzv. Visa Waiver, které vám umožňuje zůstat v USA až 90 dní. K práci však budete potřebovat speciální pracovní vízum. Nejlepším vízem je tzv. Employment-based visa. Jeho schválení bude posuzováno na základě toho, co umíte, jaké máte vzdělání a pracovní zkušenosti.

Na co si dát pozor při hledání práce v zahraničí

Při hledání práce v zahraničí můžete narazit na řadu nástrah a podvodníků:

Falešné pracovní nabídky: Buďte opatrní u pracovních nabídek, které se zdají být až příliš dobré nebo které vyžadují, abyste za předem platili jakékoliv poplatky nebo sdíleli citlivé údaje.
Špatné pracovní agentury: Pokud se rozhodnete hledat práci v zahraničí přes různé agentury práce, zkontrolujte si nejdříve recenze a zkušenosti ostatních lidí.
Nelegální ujednání o zaměstnání: Vyhněte se jakýmkoliv pracovním nabídkám, které zahrnují nelegální aktivity, jako je práce bez platného víza nebo práce na černo.
Krádeže údajů: Chraňte své osobní a finanční údaje v online prostoru.
Vykořisťování na pracovišti: Buďte si vědomi možného vykořisťování nebo zneužívání, včetně nevyplacených mezd, nadměrné pracovní doby, nebezpečných pracovních podmínek nebo diskriminace na pracovišti. Prostudujte si pracovní zákony a předpisy dané země, abyste porozuměli svým právům jako zaměstnance.
Nucená práce: Některé práce jsou pouhou zástěrkou pro novodobou nucenou práci. Funguje to tak, že zaměstnanci jsou při nastoupení do práce sebrány doklady (pod různými záminkami) nebo je zaměstnanci přiřknut dluh (např. jako náborový poplatek), který musí odpracovat.

Tip: Setkali jste se s diskriminací na pracovišti a snahy o normální řešení nefungují? Chcete podat žalobu, ale nejste si jisti, zda vyhrajete?

Minimální mzda v ČR v roce 2025

Minimální mzda v ČR v roce 2025 vzrostla. Oproti předchozímu roku se zvýšila o 1 900 Kč. Pochopitelně tak narostla i minimální mzda v čistém. Při výpočtu minimální mzdy se MPSV nově řídí valorizačním mechanismem, který určuje měsíční a hodinovou částku pro daný rok.

Kolik je minimální mzda v letošním roce?
Kolik bude minimální mzda v roce 2026?
Jaká je její výše ve srovnání s Německem, Rakouskem, Slovenskem či Polskem?
A jak je na tom Švýcarsko a Velká Británie?

Co znamená minimální mzda

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) definuje minimální mzdu jako nejnižší přípustnou výši odměny za práci zaměstnance. Její základní právní úpravu stanovuje zákon č. 230/2024 Sb.

Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance podnikatelské sféry, kteří vykonávají práci:

v pracovním poměru,
v právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ).

Kolik bude minimální mzda v roce 2026?Minimální mzda se příští rok zvýší o 1600 korun na 22 400 korun hrubého.

Vývoj minimální mzdy v ČR

Minimální mzda v ČR roste v posledních letech poměrně rychlým tempem. Ještě v roce 2020 činila 14 600 Kč. Při svém zavedení v roce 1991 byla minimální mzda stanovena na 2 000 Kčs.

Čistá minimální mzda 2025

Například u zaměstnance s jedním dítětem (bez dalších uplatňovaných slev) činí čistá minimální mzda v letošním roce 19 104 Kč. Bezdětný zaměstnanec dostane 17 837 Kč.

Hodinová minimální mzda 2025

V roce 2025 hodinová mzda vychází na 124,40 Kč.

Minimální hodinová mzda se rovněž vztahuje k týdenní pracovní době 40 hodin. Zákoník práce však umožňuje i stanovení jiné týdenní pracovní doby. Například u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem činí 38,75 hodiny týdně. U pracujících v nepřetržitém nebo vícesměnném pracovním režimu 37,5 hodiny týdně.

Tabulka: Týdenní minimální mzda

Týdenní pracovní doba	Výše hodinové minimální mzdy
40 hodin	124,40 Kč
38,75 hodin	128,50 Kč
37,5 hodin	132,70 Kč

Minimální mzda v zahraničí

Z nejbližších zemí má podobnou minimální mzdu jen Slovensko. Srovnání s ostatními státy pro ČR příliš příznivě nevychází.

Německo: Minimální mzda pro rok 2025: 12,82 eur/hodinu.
Slovensko: Minimální mzda pro rok 2025: 816 eur/měsíc.
Polsko: Minimální mzda pro rok 2025: 4 666 zlotých/měsíc.
Velká Británie: Minimální mzda pro rok 2025 (od 1. 4.): 12,21 libry/hodinu.

tags: #rakousko #minimální #mzda