Průměrný počet zaměstnanců a jeho výpočet v účetním období

Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců upravuje vyhláška č. 518/2004 Sb. § 15.

Legislativa a definice

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v § 81(1) stanovuje, že zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.

Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (§ 81 odst. 5).

§ 15 Vyhlášky č. 518/2004 Sb. stanoví způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců:

Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny.

Neodpracované hodiny zahrnují:

Dočasnou pracovní neschopnost, za kterou je poskytováno nemocenské.
Čerpání dovolené na zotavenou.
Překážky v práci na straně zaměstnavatele.
Překážky v práci na straně zaměstnance, pokud má nárok na náhradu mzdy nebo platu.
Ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které náleží ošetřovné.

Výsledné číslo se dělí celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.

Výpočet při částečném provozu

Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.

Došlo - li k zahájení nebo ukončení činnosti v průběhu kalendářního měsíce, započítává se tento měsíc do poměrné části celkového ročního fondu pracovní doby jako celý.

Počátkem provozování činnosti zaměstnavatele se rozumí přijetí prvního zaměstnance do pracovního poměru.

Zaměstnanci s různými pracovními režimy

Jestliže zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance v různých pracovních režimech (např. krátké a dlouhé týdny), k individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží, použije se při nich celkový roční fond pracovní doby, odpovídající fondu pracovní doby zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v příslušném pracovním režimu.

Pokud není stanovená týdenní pracovní doba uvedena v pracovní smlouvě, zaměstnavatel je dle § 31 zákoníku práce povinen seznámit fyzickou osobu s pracovními podmínkami a zároveň je dle § 37 zákoníku práce povinen informovat zaměstnance o obsahu pracovního poměru, kdy sděluje údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení.

V případě zkrácení stanovené týdenní pracovní doby kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem (bez snižování mzdy) zaměstnavatel zjišťuje fond pracovní doby dle počtu pracovních dnů v kalendářním roce. Kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis doloží při kontrole.

Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby nemůže být uplatněno organizační složkou státu.

Praktický příklad

Firma má standardní pracovní dobu 8 hodin. Někteří zaměstnanci mají zkrácený úvazek.

Důležité body

Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou v pracovním nebo členském poměru k zaměstnavateli.
Nezáleží na tom, zda jsou skutečně přítomni v práci či nikoliv (např. pro nemoc, dovolenou na zotavenou, vojenské cvičení apod.).
Nezahrnují se např. ženy na mateřské, osoby na rodičovské dovolené (vykonávají-li ale současně práci v pracovním poměru, zahrnují se do evidenčního počtu zaměstnanců tohoto zaměstnavatele, pro kterého práci vykonávají), osoby pracující podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a apod.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách se vypočítává jako aritmetický průměr průměrného počtu zaměstnanců za jednotlivé měsíce.

Výpočet průměrného počtu zaměstnanců ve fyzických osobách

Průměrný evidenční počet zaměstnanců za měsíc se rovná součtu počtu fyzických osob v jednotlivých dnech měsíce sledovaného období (včetně dnů pracovního klidu), který se dělí plným počtem kalendářních dnů příslušného měsíce. Za dny pracovního klidu a pracovního volna se při výpočtu vezme počet zaměstnanců z předcházejícího dne.

Přepočet na plně zaměstnané se provádí u zaměstnanců s kratší pracovní dobou, u zaměstnanců v pracovním poměru vykonávajících práci jen příležitostně na výzvu, u mladších zaměstnanců do 18 let, u zaměstnanců vykonávajících vedlejší činnost v souběžném pracovním poměru.

Příklad výpočtu

Příklad:

1. 2. 20 zaměstnanců (20 * 1 den = 20)
2. 2. až 25. 2. 21 zaměstnanců (21 * 24 dny = 504)
26. 2. až 28. 2. 22 zaměstnanců (22 * 3 dny = 66)

Součet je 590, únor má 28 kalendářních dnů: 590 / 28 = 21,071 zaměstnanců je průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách za měsíc únor.

Průměrný počet ve FO za čtvrtletí se vypočítá jako aritmetický průměr průměrného počtu zaměstnanců za jednotlivé měsíce čtvrtletí.

Průměrný počet ve FO za rok se vypočítá jako aritmetický průměr průměrného počtu zaměstnanců za jednotlivé měsíce roku.

tags: #průměrný #počet #zaměstnanců #výpočet #účetní #období