Odstupné je finanční kompenzace vyplacená zaměstnanci při zániku pracovního poměru za určitých podmínek. Pojďme se podívat na podmínky, za kterých vzniká zaměstnanci nárok na odstupné, jak se vypočítá průměrný měsíční výdělek pro účely odstupného a jaké jsou daňové aspekty.

Kdy vzniká nárok na odstupné?

Nárok na odstupné vzniká zaměstnanci pouze v případě, že výpověď dostane on od zaměstnavatele, nikoliv v momentě, kdy ji podá sám. První podmínkou je, že pracovní poměr musí skončit výpovědí nebo dohodou. Navíc se tak děje pouze v určitých zákonem stanovených situacích (například nadbytečnost, zrušení pobočky atd.). Na ty další se podíváme.

• Zaměstnavatel přestane existovat.
• Zaměstnavatel se přesunuje.
• Pozice zaměstnance se stane nadbytečnou.

V případě ukončení pracovního poměru dohodou v ní musí být explicitně uvedený jeden z těchto důvodů. Pokud podá výpověď zaměstnanec, nemá automaticky nárok na odstupné. Odstupné se nevyplácí ani když máte smlouvu na dobu určitou a ta vyprší.

Jakmile nastane některá z uvedených situací, musí zaměstnavatel určit, jak vysoké odstupné zaměstnanci náleží. Zaměstnavatel ale může z vlastní vůle vyplatit vyšší částku.

Speciální situace nastává v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, kdy má zaměstnanec nárok na minimálně dvanáctinásobek průměrného hrubého výdělku. V případě ztráty zaměstnání kvůli zdravotnímu stavu (nemoc, úraz), nevyplácí odstupné zaměstnavatel, ale přímo zdravotní pojišťovna.

Výše odstupného

Výše odstupného závisí primárně na době trvání pracovního poměru a důvodu jeho ukončení. Jinými slovy: délka pracovního poměru a odstupné spolu přímo souvisejí.

K vyplacení odstupného při organizačních změnách určuje Zákoník práce toto:

• při pracovním poměru kratším než 1 rok se vyplatí jeden měsíční průměrný výdělek
• při pracovním poměru trvajícím 1-2 roky se vyplatí dva měsíční výdělky
• při pracovním poměru delším než 2 roky se vyplatí tři měsíční výdělky.

Odstupné při ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů souvisejících s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání stanovil Zákoník práce na 12 průměrných výdělků. A to bez ohledu na délku pracovního poměru.

Minimální a maximální hranice odstupného je tedy ze zákona 1 - 12 násobků měsíční mzdy.

Odstupné a konto pracovní doby

Při sjednaném kontu pracovní doby se vyplatí částka z bodů 1, 2 nebo 3 (podle toho, jak dlouho pracovní poměr trval). K této částce náleží ještě dodatečné odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Toto pravidlo ale platí jen v případech, že se na zaměstnance vztahuje postup podle § 86 odst. 4 Zákoníku práce.

Zaměstnavatel může smluvně stanovit vyšší odstupné, než ukládá zákon.

Ještě vysvětleme konto pracovní doby. Jde o specifický způsob rozvržení pracovní doby, kdy se předem nestanovuje konkrétní rozvrh směn, ale zaměstnavatel rozvrhuje práci podle potřeby. Zaměstnanci se vede účet odpracované doby a mzda se částečně skládá z pevné složky a následně z doplatku podle skutečně odpracovaných hodin.

Výpočet průměrného měsíčního výdělku

O výši odstupného nerozhoduje jen počet násobků měsíčních výdělků, ale také výše průměrného výdělku připadajícího na jeden měsíc. A ten není vždy stejný.

Průměrný výdělek se počítá z hrubé mzdy nebo platu za minulé čtvrtletí (tzv. rozhodné období) a odpracované doby za toto minulé čtvrtletí. Nezapočítává se doba dovolené a nemocenské. Započítávají se přesčasové hodiny, které byly v tomto období proplaceny.

Pravděpodobný výdělek se používá, pokud zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období alespoň 21 dnů.

Pro účely odstupného se vychází z průměrného měsíčního výdělku. Vypočítá se tak, že průměrný hodinový výdělek násobíme týdenní pracovní dobou zaměstnance (obvykle 40 hod) a koeficientem 4,348 (průměrný počet týdnů v 1 měsíci).

Postup při výpočtu průměrného měsíčního výdělku

Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se vychází z průměrného hodinového výdělku a průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů.

Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance uplatněnou v rozhodném období a koeficientem 4,348.

Výpočet: Dochází-li v rozhodném období ke změně stanovené týdenní pracovní doby, vypočte se průměrná týdenní pracovní doba jako úhrn součinů jednotlivých týdenních pracovních dob v hodinách (úvazek) a kalendářních dnů, po které byly tyto TPD uplatněny, a vydělí se celkovým počtem kalendářních dnů v rozhodném období. Výsledná hodnota se zaokrouhluje na tisíciny nahoru.

Příklad 1:

Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 198,93 Kč a po celé rozhodné období pracoval v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby. Průměrný měsíční výdělek činí: 198,93 × 4,348 × 40 = 34 597,905 Kč, po zaokrouhlení 34 598 Kč.

Příklad 2:

V rozhodném období měl zaměstnanec změnu týdenní pracovní doby. Od 1. 7. do 20. 7. pracoval v rámci stanovené týdenní pracovní doby v rozsahu 40 hodin a od 21. 7. do 30. 9. v rámci sjednané týdenní pracovní doby v rozsahu 25 hodin. Průměrný hodinový výdělek k 1. 10. činil 254,33 Kč.

Průměrná týdenní pracovní doba: [(40 x 20) + (25 x 72)] / : 92 = 28,260869, zaokr. 28,261 hodin.

Průměrný měsíční výdělek: 254,33 x 4,348 x 28,261 = 31 251,77, zaokr. 31 252 Kč.

Průměrný čistý měsíční výdělek

Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.

Daňové aspekty odstupného

Zdravotní a sociální pojištění se neodvádí. Odstupné vyplacené ze zákona podléhá jen dani z příjmu. Toto pravidlo platí i tehdy, poskytne-li zaměstnavatel vyšší než zákonem stanovené odstupné.

Pokud však zaměstnavatel vyplácí odstupné nad rámec zákonných důvodů (například při dohodě o ukončení pracovního poměru bez udání důvodu), podléhá tato částka nejen dani z příjmu, ale také odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Časový rozvrh vyplacení odstupného

Časový rozvrh vyplacení odstupného po ukončení pracovního poměru je jednoduchý: odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu.

Zaměstnavatel se ale smí se zaměstnancem dohodnout jinak. Dodejme, že zaměstnavatel musí odstupné vyplatit automaticky, aniž by o to zaměstnanec musel žádat.

Co dělat, když zaměstnavatel odstupné nevyplatí včas?

Když zaměstnavatel odstupné nevyplatí včas, doporučujeme následující postup:

• nejprve zaměstnavatele písemně upozornit a vyzvat k nápravě, ve lhůtě například do 10 - 14 dní
• když zaměstnavatel ani poté nezaplatí, obrátit se na Inspektorát práce.

Pamatujte: zaměstnanec má právo požadovat také úroky z prodlení za každý den zpoždění.

Odstupné a podpora v nezaměstnanosti

Odstupné nemá na podporu v nezaměstnanosti žádný vliv. Od ledna 2024 už se podpora vyplácí ihned po přihlášení se do evidence na Úřadu práce.

To, že vám bylo vyplaceno odstupné, může ovlivnit ještě jednu podstatnou věc a to podporu v nezaměstnanosti. Pokud od zaměstnavatele obdržíte nějakou finanční náhradu tohoto typu, termín začátku podpory od Úřadu práce se posune podle částky, která vám bylo vyplacena. To znamená, že pokud bylo odstupné ve výši jednoho platu, začnete pobírat podporu až po jednom měsíci.

Kalkulačka odstupného

Na internetu se dají nalézt také kalkulačky pro výpočet odstupného. Zde stačí zadat jak dlouho trval váš pracovní poměr, zda došlo k ukončení zaměstnání na základě lékařského posudku a následně potřebujete znát hrubou mzdu a počet odpracovaných hodin za poslední tři měsíce. Veškeré informace naleznete na své výplatní pásce.

Po vyplnění těchto údajů vám kalkulačka zobrazí hned tři výsledky:

• průměrnou hrubou měsíční mzdu v Kč
• odstupné před zdaněním v Kč
• výši čistého odstupného (celkem) v Kč.

Zjištění průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Zjištění průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se stanovuje stejným způsobem, jak jsme již popsali. Vykonává-li zaměstnanec práci u téhož zaměstnavatele ve více základních pracovněprávních vztazích nebo ve více pracovních vztazích, posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém základním pracovněprávním vztahu nebo pracovním vztahu odděleně.

Doufáme, že vám tento článek pomohl lépe se orientovat v problematice odstupného.

tags: #prumerny #mesicni #vydelek #pro #odstupne #vypocet

Oblíbené příspěvky:

• Práce pro studenty o víkendu
• Léto v Pardubicích: Brigády
• Průměrný počet zaměstnanců: Metodika výpočtu
• Životní pojištění a daně pro OSVČ
• Podmínky motivačních stipendií na OU