Průměrná mzda v Německu: Statistika a srovnání s Českou republikou
Srovnávání mezd mezi dvěma zeměmi není jednoduchým tématem vzhledem k odlišné míře odvodů a daní, nestejné průměrné odpracované době, jakož i odlišnostem ve struktuře ekonomik, které vedou k rozdílnému profesnímu zastoupení v rámci celkové zaměstnanosti. Ať se na úroveň mezd v Německu a Česku podíváme kterýmkoliv pohledem, rozdíl zůstává značný. Jeho kvantifikace a potenciál pro přiblížení se ovšem mohou mezi pohledy citelně lišit.
V roce 2023 vydělávali čeští zaměstnanci v přepočtu na osobu v průměru 45 166 Kč (1882 EUR) hrubého měsíčně (v metodice národních účtů), což byla zhruba polovina (51.7%) toho, co vydělal průměrný Němec (3640 EUR). Protože však průměrný Čech odpracuje o třetinu více hodin než průměrný Němec, tak hodinová průměrná mzda v ČR dosahuje pouze 38,6% té německé.
Správnější je proto sledovat namísto mezd spíše veličinu „náhrady zaměstnancům“, která zahrnuje i odvody na sociální a zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatelé za zaměstnance. V této metrice dosahuje odměna za hodinu práce průměrného Čecha 41,8% německé úrovně (a 55,8% po přepočtu na pracovníka). Při srovnání je vhodné zohlednit odlišné cenové hladiny obou zemí. Po zohlednění cenové hladiny (parita kupní síly na bázi „skutečné individuální spotřeby“) dosáhnou průměrné náhrady českých zaměstnanců v přepočtu na odpracovanou hodinu 55,4% úrovně těch německých (a 74,0% v přepočtu na zaměstnance.
Pozici českých zaměstnanců mohou dále vylepšit oproti Německu nižší daně z příjmu. Nicméně např. pro českého bezdětného zaměstnance vydělávajícího výše uvedenou průměrnou hrubou mzdu by platilo, že v čisté mzdě by se jeho srovnání s německým protějškem zlepšilo o 10 procentních bodů (z uvedených 51,7% na 61,9%). Pokud by vydělával dvojnásobek průměrně mzdy, polepšil by si na 66,3% jeho německého ekvivalentu.
Produktivita práce jako klíčový faktor
Za hlavní důvod zaostávání českých mezd za německými lze označit rozdíl v produktivitě práce. Hodina práce českého pracovníka vygenerovala v roce 2023 poloviční přidanou hodnotu ve srovnání s průměrným Němcem (49,0%), konkrétně 30,5 EUR proti 62,3 EUR. Těsný vztah mezi hodinovou produktivitou práce a hodinovými náhradami zaměstnancům je nezpochybnitelný.
Zmíněné náhrady českým zaměstnancům na úrovni 41,8% Německa a produktivita české práce na úrovni 49,0% té německé indikují, že pouze 7,2 procentního bodu německého náskoku nelze ospravedlnit vyšší produktivitou v Německu. Ačkoliv je pravda, že zaostávání náhrad zaměstnancům oproti úrovni Německa, které nelze vysvětlit rozdílem v produktivitě práce, je v Česku nadprůměrné, nejedná se o nijak mimořádnou hodnotu. Pokoušeli jsme se najít veličiny, které by tyto rozdíly napříč zeměmi dokázaly vysvětlit, ale marně.
Vliv odvětvové struktury a pracovních pozic
Nízká produktivita práce neznamená jen méně efektivní výrobní procesy generující fyzicky nižší množství produktu, ale i určité virtuální hodnoty jako vnímání značky „Made in Czechia“. Nabízela se hypotéza, že částečným vysvětlením nižší celkové produktivity v Česku oproti Německu by mohla být odlišná odvětvová struktura ekonomiky. Ukázalo se však, že tento efekt je naprosto zanedbatelný. Podívali jsme se proto na strukturu ekonomik pohledem typu pracovních pozic. Nepřekvapí, že ekonomiky zaměstnávající vyšší podíl nejkvalifikovanějších pracovníků - profesionálů a techniků - dosahují vyšší produktivity práce. Právě v podílu zaměstnanosti těchto skupin ČR zaostává za Německem.
V roce 2023 pracovalo v ČR na pozicích klasifikovaných jako „profesionálové“ 19,4% pracovníků oproti 22,8% v Německu a 16,3% „techniků“ proti německým 19,8%. Celkem byl tak podíl těchto pracovních pozic v Česku o 6,8 procentních bodů nižší oproti Německu. Odhadnutá regresní přímka naznačuje, že narovnání tohoto rozdílu by produktivitu práce v ČR zvýšilo o 28,7 procentních bodů na 77,7% úrovně Německa. Struktura zaměstnanosti je odrazem zaměření ekonomiky, nikoliv naopak.
Srovnání mezd v různých profesích
Porovnali jsme dostupná data hrubých mezd pro vybrané profese v Česku a Německu. Uvádíme srovnání jak mezd v korunách, tak v eurech po přepočtu kurzem dle parity kupní síly (PPP), jenž zohlední odlišné cenové hladiny v obou zemích (na bázi „skutečné individuální spotřeby“). Obecně lze říci, že rozdíly mezd v expertních pozicích mezi oběma zeměmi jsou nižší oproti ostatním pozicím. To doplňuje poznatek z předchozí části textu, že část rozdílu mezi českými a německými mzdami jde na vrub nižšího podílu expertních pozic v rámci celkové zaměstnanosti.
Nejlépe jsou na tom čeští IT experti, kteří dosahují v hrubých mzdách 67%-79% německého ekvivalentu. To po započítání nižší cenové hladiny ČR oproti Německu znamená, že některé skupiny IT expertů vydělávají v ČR reálně více než v Německu (a to i bez zohlednění již zmíněného vyššího zdanění německých příjmů). Mezi další expertní pozice, kde jsou mzdy po započítání cenových hladin poměrně blízké těm německým (82-86%), patří projektoví manažeři, marketingoví manažeři, právníci či lékárníci.
Jako nejchudší oproti německým kolegům se z našeho srovnání jeví zubaři, dosahující nominálně jen 32% německého ekvivalentu (45% v paritě kupní síly), ovšem je třeba si uvědomit, že v ČR pracuje většina zubařů jako OSVČ, zatímco tyto nízké platy se týkají zubařů v zaměstnaneckém poměru (obvykle mladí začátečníci). V neexpertních pozicích se mají relativně nejlépe čeští skladníci a pečovatelé, kteří dosahují 72%, resp. 75% jejich německého ekvivalentu v paritě kupní síly. Nejhůře oproti německým kolegům se mají číšníci (54%). Lze se ovšem domnívat, že české statistiky hůře zachycují inkasované spropitné (často v hotovosti), které je významnou složkou příjmů.
Je určitě možné hledat cesty, jak vyplnit mezeru mezi úrovní českých mezd a produktivity práce, což by české zaměstnance mohlo teoreticky přiblížit k těm německým o 7 procentních bodů. Zvýšení českých mezd na úroveň Německa (byť „jen“ v paritě kupní síly) se nicméně neobejde bez rychlejšího růstu produktivity práce v ČR oproti Německu. Takový růst je nedílnou součástí reálné ekonomické konvergence, která zůstává během na dlouhou trať.
Průměrná roční mzda v Německu
V Německu, stejně jako v ostatních vyspělých zemích světa, se průměrná mzda a medián mzdy poměrně významně liší. V členských zemích Evropské unie jsou však příjmové rozdíly nižší než v mimoevropských vyspělých zemích světa. Průměrná roční mzda včetně zvláštních příplatků činila za loňský rok 62 235 euro (1 568 011 korun).
Roční medián mezd za rok 2024 činil v Německu 52 159 euro (1 314 146 Kč), jak vyplývá z aktuální zprávy německého statistického úřadu z 8. dubna. Hodnoceny jsou navíc pouze mzdy zaměstnanců pracujících na plný úvazek.
Minimální mzda v Německu
Minimální mzda v Německu je zavedena od roku 2015. Pro snadnější porovnání je v tabulce uvedena hodinovou minimální mzdu od jejího zavedení i v českých korunách. Přepočet je ovlivněn aktuálním směnným kurzem.
| Změna minimální mzdy | Hodinová minimální mzda (euro) | Hodinová minimální mzda (koruny) |
|---|---|---|
| od 1. 1. 2015 | 8,50 € | 214 Kč |
| od 1. 1. 2017 | 8,84 € | 223 Kč |
| od 1. 1. 2019 | 9,19 € | 232 Kč |
| od 1. 1. 2020 | 9,35 € | 236 Kč |
| od 1. 1. 2021 | 9,50 € | 239 Kč |
| od 1. 7. 2021 | 9,60 € | 242 Kč |
| od 1. 1. 2022 | 9,82 € | 247 Kč |
| od 1. 7. 2022 | 10,45 € | 263 Kč |
| od 1. 10. 2022 | 12 € | 302 Kč |
| od 1. 1. 2024 | 12,41 € | 313 Kč |
| od 1. 1. 2025 | 12,82 € | 323 Kč |
Roční medián mezd za rok 2024 činil v Německu 83,8 procenta průměrné mzdy. Desetina zaměstnanců s nejvyššími příjmy si vydělala v Německu za celý loňský rok více než 97 680 euro.
Decilové rozčlenění mezd v Německu
V tabulce níže je uvedena mzda při seřezaní všech mezd v národní ekonomice od nejvyšší po nejnižší v jednotlivých decilech. Roční částky jsou uvedeny v eurech a i v českých korunách.
| Percentil | Hraniční roční mzda (v eurech) | Hraniční roční mzda (v korunách) |
|---|---|---|
| 99 | 213 286 € | 5 373 741 Kč |
| 90 | 97 680 € | 2 461 048 Kč |
| 80 | 77 105 € | 1 942 660 Kč |
| 70 | 65 843 € | 1 658 914 Kč |
| 60 | 58 214 € | 1 466 702 Kč |
| 50 (medián mzdy) | 52 159 € | 1 314 146 Kč |
| 40 | 47 244 € | 1 190 313 Kč |
| 30 | 42 700 € | 1 075 827 Kč |
| 20 | 37 944 € | 955 999 Kč |
| 10 | 32 526 € | 819 493 Kč |
Z tabulky je patrné, že desetina nejhůře ohodnocených zaměstnanců měla roční mzdu nižší než 32 526 euro (819 493 korun), zatímco procento nejlépe placených zaměstnanců mělo roční hrubou mzdu vyšší než 213 286 euro (5 373 741 korun). Hodnotu průměrné mzdy značně zvyšují příjmy právě nejlépe placených zaměstnanců.
Platy v Německu podle profesí
Na stejné pozici jsou platy v Německu přibližně 2,5 - 3× vyšší než v Česku. Hrubý měsíční plat skladníka v Německu začíná na cca 2 333 € (28 000 € ročně). Zkušenější pracovníci dosáhnou na mzdu asi 3 158 € (37 900 € ročně). Mzdy pracovníků ve výrobě se stejně jako v České republice výrazně odlišují na základě konkrétní firmy. Hrubý plat řidiče kamionu v Německu průměrně dosahuje asi 2 900 €. Plat zdravotní sestry v Německu začíná na cca 3 000 € měsíčně v hrubém (36 100 € ročně). V průměru si může vydělat kolem 3 500 € a maximálně až cca 4 100 € měsíčně (49 300 € ročně). Průměrný hrubý plat uklízečky je cca 2 400 €. Plat prodavače v Německu se průměrně pohybuje kolem 2 600 € měsíčně v hrubém.
tags: #průměrná #německá #mzda #statistiky
