V dnešní době hledá mnoho lidí práci, která jim zajistí stabilní příjem. Jedním z faktorů, který rozhoduje o volbě profese, jsou platy. Proto se většina z nás zajímá o průměrnou mzdu v různých zemích.

Rakousko dlouhodobě patří mezi velmi vyspělé členské země OECD, což dokládá i výše průměrné hrubé mzdy, která je v rámci zemí OECD nadprůměrně vysoká. Prosperující ekonomika s vysokou produktivitou práce je důvodem vysokých mezd v Rakousku. Rakousko je jednou z mála ekonomicky velmi vyspělých zemí světa, kde není minimální mzda stanovena na národní úrovni. Rakousko je jednou z mála členských zemí Evropské unie, kde není zákonem stanovena minimální mzda.

Podmínky pro podnikání v Rakousku jsou výborné. Ekonomika těží z vysoké svobody obchodu, fungující justice a ochrany investorů. Velmi pozitivní vliv na ekonomický růst mají malé a střední společnosti, které jsou velmi pružné a inovativní. Konkurenceschopnost rakouské ekonomiky je vysoká. Nejvýznamnějším obchodním partnerem je Německo. Velmi významný podíl v národním hospodářství má cestovní ruch, pro který má Rakousko výborné podmínky.

Z členských zemí Evropské unie byla za rok 2023 vyšší průměrná mzda než v Rakousku pouze v Lucembursku, v Dánsku, v Nizozemí, v Německu, v Irsku a v Belgii. Životní úroveň Rakušanů je tedy velmi vysoká. Současně však patří Rakousko mezi vyspělé země světa s vysokým zdaněním práce, jedním z důvodů je i finančně nákladnější propracovaný sociální systém.

Jak vysoká je průměrná mzda v Rakousku?

Průměrná roční mzda v Rakousku za rok 2023 dle údajů OECD činila 57 082 euro (1 431 046 Kč), dle stejné metodiky výpočtu činila průměrná roční mzda v Česku 515 219 Kč. Životní úroveň Rakušanů pracujících za průměrnou mzdu je tedy značně vyšší než v Česku.

Rakousko se skládá z devíti spolkových zemí, nejvyšší mzdy jsou potom v průměru nejvyšší v Dolních Rakousech, ve Vídni a ve Vorarlbersku, nejnižší mzdy jsou v průměru v Tyrolsku, v Salcbursku a ve Štýrsku. Mzdové rozdíly jsou však mezi jednotlivými spolkovými zeměmi poměrně malé, což je podobné s Českou republikou, když mzdově odskočena je pouze Praha.

Sociální síť v Rakousku je při celosvětovém srovnání velmi hustá, stejně jako v ostatních členských zemích Evropské unie. Chudí občané mají v EU nesrovnatelně vyšší životní standard než chudí lidé v mimoevropských zemích.

Absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných 25 evropských a středoasijských zemí aktuálně nabízí Rakousko, kde mzda vzrostla na 5 009 EUR (126 125 Kč). K Rakousku se v letošním roce přiblížilo Německo, kde průměrná mzda vzrostla o 8 % a dosáhla hodnoty 4 634 EUR (116 682 Kč).

V průměru vydělávají zaměstnanci v soukromém sektoru v regionu střední a východní Evropy okolo 1 700 EUR (42 805 Kč), což představuje 8% nárůst oproti loňskému roku. Průměrná mzda je nižší než 1 000 EUR například na Ukrajině, v Moldavsku, Kosovu a Albánii. V Bulharsku, většině bývalých jugoslávských zemí, většině pobaltských zemí a v zemích Visegrádu, se pohybuje mezi 1 000 a 2 000 EUR.

V Litvě činí průměrná mzda 2 336 EUR (58 820 Kč), ve Slovinsku 2 722 EUR (68 539 Kč) a v Německu a Rakousku přesahuje 4 000 EUR. Nadprůměrný meziroční růst průměrné mzdy zaznamenalo například Bulharsko (25 %), Litva (23 %) či Chorvatsko (17 %). V rámci zemí Visegrádské čtyřky se meziroční růst průměrné mzdy pohyboval od 4 % v České republice až po 12 % v Maďarsku, přičemž na Slovensku vzrostla průměrná mzda o 10 %, v Polsku pak o 11 %.

Analýza průměrných mezd upravených o PPP odhalila některé zajímavé poznatky. Ačkoli průměrná hrubá mzda v Maďarsku, Bulharsku či Rumunsku je v porovnání s Českou republikou nižší, v kupní síle čisté mzdy jsou na tom uvedené země lépe než Česko. Ze studie vyplývá, že pokud vezmeme v úvahu kupní sílu čistých mezd, rozdíl mezi jednotlivými zeměmi je mnohem menší, než by naznačovala samotná úroveň hrubých mezd.

Pokud jde o daňové úlevy pro rodiny, lze konstatovat, že ve třech čtvrtinách zemí u zaměstnanců vychovávajících tři děti nedochází k výraznému zvýšení čisté mzdy (a snížení daňového zatížení). Naproti tomu v Maďarsku, Lotyšsku, Bulharsku a na Slovensku určitá forma daňového zvýhodnění pro rodiny existuje, což představuje významný přínos pro zaměstnance.

Rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou

Při porovnání čistých mezd, které zaměstnanci obdrží na svůj bankovní účet, je rozdíl ve výši mezd mezi Rakouskem a Českem nižší než při porovnání hrubých mezd. Zdanění na straně zaměstnance totiž za rok 2023 v Rakousku u bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu dosahovalo necelých 33 %, zatímco v Česku to bylo 20 %. U nadprůměrných mezd je rozdíl ve výši zdanění mezi Rakouskem a Českem ještě výraznější, neboť v Rakousku je poměrně progresivní zdanění s více daňovými sazbami.

V roce 2023 bylo zdanění práce u průměrné mzdy v Rakousku třetí nejvyšší z členských zemí OECD, vyšší bylo pouze v Belgii a v Německu. Do celkových daní ze mzdy se započítává nejenom daň z příjmu a povinné pojistné placené zaměstnancem, ale i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance.

Srovnání průměrné mzdy v Rakousku a České republice

Podle statistiky Eurostatu byla průměrná hrubá mzda v Rakousku v roce 2020 asi 3 565 eur, což odpovídá přibližně 94000 Kč měsíčně. Průměrná mzda v České republice byla v roce 2020 kolem 36 300 Kč měsíčně. To znamená, že průměrná mzda v Rakousku je přibližně 2,5 krát vyšší než v České republice.

Při srovnání jednotlivých profesí v Rakousku a České republice můžeme vidět, že rozdíly jsou různé. Například průměrná mzda v oblasti informačních a komunikačních technologií v Rakousku je o 30-40% vyšší než v České republice. Na druhé straně jsou platy v některých průmyslových odvětvích v České republice vyšší než v Rakousku. Například průměrná mzda v oblasti zpracování kovů a kovových výrobků je o 10-20% vyšší než v Rakousku.

Z tohoto srovnání můžeme vyvodit, že platy v Rakousku jsou v průměru vyšší než v České republice. Avšak v závislosti na profesi se mohou platy lišit.

V tabulce jsou uvedeny průměrné platy několika profesí v České republice a Rakousku. Z ní je patrné, že průměrné mzdy v Rakousku jsou větší než v ČR, a to i v případě, že jsou mzdy přepočteny na stejnou měnu (EUR).

Učitelé v Rakousku vydělávají téměř desetkrát více než jaké mají platy učitelé v ČR. Podobně je to u programátorů, kteří si v Rakousku přijdou na téměř dvojnásobek toho, co jejich kolegové v ČR. Zdravotní sestry a elektrikáři také vydělávají více v Rakousku, avšak rozdíly nejsou tak výrazné. V případě kuchařů jsou průměrné platy přibližně stejné v obou zemích.

Je však nutné brát v úvahu, že vysoké průměrné mzdy v Rakousku jsou způsobeny také vyššími životními náklady a cenami za bydlení a jiné služby.

V Rakousku jsou z našich okolních zemí hned po Německu stále jedny z nejvyšších platů. Průměrná hrubá měsíční mzda zde v roce 2025 přesahuje 140 000 korun, což je přibližně 2,5krát více než v České republice, kde průměr činí 46 924 korun měsíčně. Rozdíl v odměňování se odráží i v jednotlivých profesích.

Srovnání mezd v konkrétních profesích:

• Uklízečka: V Česku kolem 22 000 korun měsíčně, v Rakousku 48 až 57 tisíc korun.
• Prodavačka: V Česku kolem 27 000 korun měsíčně, v Rakousku 55 až 65 tisíc korun.
• Číšník/servírka: V Česku průměrně 25 000 korun, v Rakousku okolo 60 000 korun.
• Kuchař: V Česku průměrně kolem 30 000 korun, v Rakousku 60 až 75 tisíc korun.
• Učitel: V Česku na základní škole kolem 48 000 korun, na střední škole 52 000 korun. V Rakousku na základní škole 90 000 korun, na střední škole přes 110 000 korun měsíčně.
• Elektrikář: V Česku v průměru 38 000 korun měsíčně, v Rakousku 80 až 100 tisíc korun.
• Účetní: V Česku průměrně kolem 42 000 korun, v Rakousku 80 a 100 tisíci korunami měsíčně.

Při pohledu na výše uvedená čísla je zřejmé, že běžné profese jsou v Rakousku ohodnoceny výrazně lépe než v České republice. Rozdíl však obvykle není čtyřnásobný, jak se dříve někdy uvádělo - reálný rozdíl se pohybuje mezi 1,5 až 2,5 násobkem v závislosti na oboru.

Je však nutné si uvědomit, že Rakousko má vyšší životní náklady, které tento rozdíl částečně vyrovnávají. Například náklady na bydlení jsou v Rakousku přibližně o 40 až 50 % vyšší než v Česku a vyšší jsou také ceny potravin, energií a služeb.

Při srovnávání platů je důležité zohlednit nejen jejich nominální výši, ale také reálnou kupní sílu. Přestože průměrná mzda v Rakousku je výrazně vyšší než průměrná mzda v ČR, rozdíl v životní úrovni není tak velký, jak by se mohlo na první pohled zdát. Úrovně průměrné mzdy jsou v zemích EU závislé na výkonnosti ekonomik, ale jen z části. České mzdy jsou nižší, než by musely, což se odráží v nízké nezaměstnanosti.

Medián mzdy versus hrubá mzda

Průměrná hrubá mzda je nadhodnocena příjmy nejlépe placených zaměstnanců, proto na průměrnou mzdu přibližně dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou. Medián mzdy je tedy nižší než průměrná mzda a rozděluje mzdy na dvě poloviny. To znamená, že polovina zaměstnanců má mzdu vyšší než medián mzdy a polovina zaměstnanců má mzdu naopak nižší než medián mzdy. I v členských zemích Evropské unie, kde jsou nižší mzdové rozdíly než ve vyspělých mimoevropských zemích světa, je medián mzdy poměrně výrazně nižší než průměrná mzda.

O vysoké životní úrovni Rakušanů svědčí výše mediánu mzdy, který za celý rok 2021 činil 3050 eur (73 674 korun). Zatímco průměrná mzda, která činila 3478 eur (84 012 korun), je nadhodnocena příjmy nejlépe finančně ohodnocených zaměstnanců, tak medián mzdy nejvíce odpovídá představě „běžné“ mzdy, neboť medián mzdy je hodnota mzdy ležící přesně uprostřed při seřazení všech mezd od nejvyšší po nejnižší. To znamená, že polovina zaměstnanců má vyšší mzdu než medián mzdy a polovina zaměstnanců má méně než medián mzdy. Do výše průměrné mzdy i mediánu mzdy je započtena nejenom klasická hrubá mzda, ale i odměny či prémie.

Průměrná mzda mužů a žen

Muži měli v Rakousku průměrnou mzdu za rok 2021 ve výši 4103 eur (99 109 korun) a ženy 2782 eur (67 200 korun). Medián mezd mužů činil 3548 eur (85 703 korun), zatímco medián mezd žen 2402 eur (58 021 korun). Jedním z hlavních důvodů je značné rozšíření práce na zkrácený úvazek žen. Medián mezd při práci na zkrácený úvazek mají ženy potom vyšší než muži, 1726 eur (41 692 korun) oproti 1558 eur (37 634 korun). Desetina nejlépe ohodnocených zaměstnanců v Rakousku má průměrnou hrubou měsíční mzdu dokonce vyšší než 6086 eur (147 009 korun).

Průměrné mzdy a mediány ve spolkových zemích Rakouska

Rakousko patří mezi vyspělé země, kde je rozdíl ve výši příjmů v jednotlivých regionech relativně malý. Výše mezd stoupá s dosaženým vzděláním a věkem, když nejvyšší průměrnou mzdu (i medián) mají občané ve věku 50 až 59 let.

V následující tabulce jsou uvedeny průměrné mzdy a mediány ve spolkových zemích Rakouska:

Spolková země	Průměrná mzda (€)	Průměrná mzda (Kč)	Medián mzdy (€)	Medián mzdy (Kč)
Dolní Rakousy	3669 €	88 626 Kč	3186 €	76 959 Kč
Vídeň	3573 €	86 310 Kč	3003 €	72 538 Kč
Vorarlbersko	3511 €	84 809 Kč	3225 €	77 901 Kč
Burgenland	3487 €	84 230 Kč	3078 €	74 350 Kč
Korutany	3447 €	83 263 Kč	3032 €	73 239 Kč
Horní Rakousy	3429 €	82 829 Kč	3092 €	74 688 Kč
Štýrsko	3350 €	80 920 Kč	2962 €	71 548 Kč
Salcbursko	3332 €	80 486 Kč	2949 €	71 234 Kč
Tyrolsko	3256 €	78 650 Kč	2975 €	71 862 Kč

Vzdělání a mzda

Dosažené vzdělání značně ovlivňuje pracovní možnosti. Vysokoškoláci mají ve vyspělých zemích vyšší pravděpodobnost nadprůměrných příjmů. Investice do vlastního vzdělání se vyplácí, zvyšuje šance na vysoké příjmy a úspěch v profesním životě. Uplatnění na trhu práce mají vysokoškoláci v Rakousku nejlepší, míra nezaměstnanosti je u lidí s titulem nejnižší. Největším aktivem úspěšných společností jsou právě jejich klíčoví zaměstnanci, většinou právě lidé s vysokoškolským vzděláním.

Nejvyšší medián mzdy po třech letech praxe mají absolventi doktorského studia, a sice 5 064 euro, absolventi magisterského studia mají po třech letech praxe medián mzdy 4 213 euro a absolventi bakalářského studia mají po třech letech praxe medián mzdy 3 535 euro. V následujících letech mzdy vysokoškoláků ještě stoupají, jak postupují firemním žebříčkem a obvykle postupují na vedoucí a manažerské pozice.

V tabulce níže je uveden medián hrubé měsíční mzdy absolventů vysoké školy po získání tří let praxe v jednotlivých rakouských spolkových zemích. V částce nejsou zahrnuty žádné zvláštní platby.

Z tabulky vidíme, že nejvyšší medián mzdy mají absolventi ve Vorarlbersku a v Horních Rakousech. Nejnižší medián mzdy je potom v Burgenlandu.

Medián mzdy vysokoškoláka po třech letech praxe:

Spolková země	v eurech	v korunách
Vorarlbersko	4 288 €	105 356 Kč
Horní Rakousy	4 129 €	101 450 Kč
Vídeň	4 006 €	98 427 Kč
Štýrsko	4 003 €	98 354 Kč
Dolní Rakousy	3 969 €	97 518 Kč
Salcbursko	3 951 €	97 076 Kč
Tyrolsko	3 949 €	97 027 Kč
Korutany	3 874 €	95 184 Kč
Burgenland	3 768 €	92 580 Kč

Které obory jsou v kurzu?

Absolventi lékařských fakult mají po třech letech praxe nejvyšší příjmy, když ve Vorarlbersku činí medián mzdy 6 505 euro, v Tyrolsku 5 298 euro a v Burgenlandu 5 283 euro. Velmi vysoké příjmy mají i absolventi vysokých škol v oblasti informačních a komunikačních technologií, ve Vorarlbersku (4 713 euro) a ve Vídni (4 674 euro).

Velmi vysoké jsou rovněž příjmy absolventů vysokých škol v oborech strojírenství, výroby a stavebnictví, ve Vorarlbersku (4 897 euro), v Horních Rakousech (4 733 euro) a ve Štýrsku (4 003 euro). Například v oblasti vzdělávání je medián mzdy vysokoškoláka po třech letech v Salcbursku (3 972 euro) a v Korutanech (3 727 euro).

České mzdy se podle Eurostatu zvýšily ze 167 Kč/h v roce 2008 na 307 Kč/h v roce 2022, přitom řeckou úroveň překonaly již v roce 2021, kdy měla Česká republika průměrnou hodinovou mzdu 292 Kč/h, zatímco Řecko jen 287 Kč/h.

Mezi ty „podstřelující“ státy patří i Česko, kde je rozdíl v žebříčcích 9 procentních bodů v neprospěch mezd. České mzdy tedy svou úrovní neodpovídají dobře výkonnosti, mohly by být vyšší. Však také odsud stovky miliard korun ročně odtékají do zahraničí na dividendách a na neodpovídajících vnitrokoncernových cenách. Vyšší produktivita práce, než odpovídá mzdové úrovni, má však bonus ve formě velmi nízké nezaměstnanosti.

Česká republika je země uprostřed kontinentu, s dobrou dostupností a infrastrukturou a také kvalitní pracovní silou, což láká zahraniční investory, kteří zde vytvářejí velké množství pracovních míst. Větší, než dokáže zdejší obyvatelstvo zaplnit.

tags: #průměrná #mzda #Rakousko #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Kdo hradí nemocenskou po ukončení zaměstnání?
• Podnikání na živnostenský list
• Vytvořte dokonalý motivační dopis
• Jak vypovědět internet UPC?
• Ubytování zaměstnanců: Co je třeba vědět?