Příplatek za přesčas: Podmínky a nároky dle zákoníku práce

Pracujete o víkendu, o svátcích, ve ztíženém pracovním prostředí anebo máte rozdělené směny? V takovém případě máte nárok na příplatek. Tento článek vám poskytne přehled o příplatcích, které vám náleží dle zákoníku práce.

Kdy máte nárok na příplatky?

Kromě mzdy máte ze zákona nárok také na řadu různých příplatků. Některé z nich přitom tvoří až 100 % vašeho průměrného denního výdělku.

1. Práce přesčas

Přišla urgentní zakázka nebo vám onemocněl zaměstnanec - to jsou situace, kdy můžete zvažovat nařízení přesčasů. Podívejte se, jaké máte podle zákoníku práce možnosti a spočítejte si, kolik zaměstnancům za práci přesčas připlatíte. Základní pracovní doba je 40 hodin týdně. Jako zaměstnavatel můžete práci přesčas nařídit jen výjimečně z vážných provozních důvodů. Tyto důvody nejsou v zákoníku práce přesně definovány.

Příklad: Ve specializovaném oddělení máte 2 zaměstnance. Jeden čerpá dovolenou a druhý ve své pracovní době veškerou potřebnou práci nezvládne. Přesčas také můžete nařídit na dny pracovního klidu (dny, kdy zaměstnanec nemá směnu, nejčastěji víkendy a svátky) - v tomto případě pro vás platí podmínky v § 91 zákoníku práce. Například zaměstnanci můžete nařídit pouze výkon nutných prací, které nelze udělat v pracovních dnech.

Hlídejte si celkový počet hodin práce přesčas, které zaměstnanci nařizujete. Nesmíte nařídit více než 8 hodin přesčasů týdně a celkem 150 hodin za rok. Pokud opakovaně nařizujete 8 hodin přesčasů týdně, toto období může trvat maximálně 26 po sobě jdoucích týdnů. V rámci zákonných limitů (do 8 hodin týdně a do 150 hodin ročně) zaměstnanec práci přesčas odmítnout nemůže. Jestliže to udělá, situaci posuzujte jako neomluvenou absenci.

Pokud potřebujete, aby zaměstnanec pracoval nad tyto limity, musíte s ním uzavřít oboustranně dobrovolnou dohodu. Díky ní může zaměstnanec v průměru odpracovat více než 8 přesčasových hodin týdně v období maximálně 26 po sobě jdoucích týdnů. Dál nemůžete přesčas nařídit zaměstnanci, který se stará o dítě do 1 roku věku - ale po vzájemné domluvě pracovat přesčas může.

Za práci přesčas dostane zaměstnanec vyšší odměnu - konkrétně příplatek ve výši 25 procent své průměrné hodinové mzdy. Případně se můžete dohodnout, že přesčasové hodiny si zaměstnanec vybere jako náhradní volno - v tomto případě tedy přesčas neproplácíte ve mzdě. Toto volno musíte poskytnout do 3 kalendářních měsíců od práce přesčas, případně se domluvit na jiném čase. Příplatek vyplácíte společně se mzdou. Práci přesčas v evidenci docházky odlišujete od běžné směny. Jen tak dokážete ohlídat limity a spočítat příplatky.

Pokud přesčas nařídíte na svátek, platí trochu jiná pravidla. Za práci ve svátek zaměstnanci na prvním místě vždy náleží náhradní volno. Jestliže ho pracovník čerpat nechce, můžete se domluvit na poskytnutí příplatku ke mzdě nejméně ve výši 100% průměrného hodinového výdělku. Zároveň šlo o práci přesčas a za tu náleží příplatek ve výši 25 % průměrné hodinové mzdy. Obě okolnosti, tj. práce přesčas a práce ve svátek, se posuzují samostatně.

Jestliže přesčas nařídíte na víkend, za práci v sobotu a neděli je v soukromém sektoru příplatek minimálně 10 % průměrné hodinové mzdy.

Zaměstnanci náleží za odpracovanou dobu jak mzda, tak příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Je-li tedy dohodnuté náhradní volno v rozsahu odpracovaných hodin přesčas, zaměstnanci nepřísluší pouze příplatek, mzdu za odpracované hodiny mu však upřít nelze.

Avšak příplatek za práci přesčas není jedinou variantou, se kterou zákoník práce počítá. Pozor si nicméně musíte dát na možnost sjednání mzdy s ohledem na práci přesčas v pracovní smlouvě, kterou pro všechny zaměstnance bez rozdílu zavedla novela zákoníku práce v roce 2012. Pokud tedy vaše pracovní smlouva uvádí, že mzda již zahrnuje odměnu za práci přesčas, pak po vás zaměstnavatel může požadovat, abyste pracovali přesčas bez nároku na příplatek nebo náhradní volno. Na co se často v této souvislosti zapomíná, je fakt, že práce přesčas by měla být nařizována výjimečně a zaměstnavatel ji smí nařídit pouze z vážných provozních důvodů.

Za práci přesčas máte nárok na příplatek v minimální výši odpovídající 25 % průměrného výdělku nebo náhradní volno odpovídající odpracované době. Zákoník práce umožňuje sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas. Musí zde být ale uveden rozsah této práce přesčas. V tomto případě pak za práci přesčas příplatek nedostáváte. I zde ale platí hranice 150 hodin práce za kalendářní rok.

Při přesčasové práci ve svátek je příplatek nejméně 25 %. Přesčas lze nařídit do 150 hodin ročně, s dohodou až 416 hodin. Příplatek činí nejméně 25 % průměrného výdělku nebo lze poskytnout náhradní volno.

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek ve výši alespoň 25 % průměrného výdělku.

Znamená to, že zaměstnanec má v případě výkonu práce přesčas přednostně nárok na finanční plnění a pouze v případě, že souhlasí s poskytnutím náhradního volna za práci přesčas, nárok na náhradní volno. Příplatek za práco přesčas nenáleží zaměstnancům na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Příklad 1 - zaměstnanec vykonává práci přesčas a nečerpá náhradní volno

Zaměstnanec pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době s týdenním úvazkem 40 hodin. V jednom týdnu je mu nařízena práce přesčas v rozsahu 18 hodin. Zaměstnanec má v kalendářním měsíci stanoven harmonogram směn (fond pracovní doby) v rozsahu 160 hodin, má základní mzdu 22 000 Kč a jeho průměrný hodinový výdělek činí 130,32 Kč. V daném měsíci odpracoval 178 hodin, tedy 18 hodin práce přesčas a za práci přesčas nečerpal náhradní volno. V kolektivní smlouvě není ujednání o vyšším příplatku za práci přesčas, a proto zaměstnanci náleží dosažená mzda a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku.

Protože za práci přesčas náleží mzda s příplatkem, je nutné spočítat samotnou mzdu. Při formě měsíční mzdy se jedná o výpočet poměrné části měsíční mzdy ve vztahu k celkové mzdě v daném kalendářním měsíci, tedy ve vztahu k fondu pracovní doby daného zaměstnance (k jeho harmonogramu směn v daném kalendářním měsíci).

2. Práce v noci

Noční prací je podle zákoníku práce každý pracovní výkon, který je konán mezi 22:00 až 6:00. Zaměstnanci v soukromém sektoru náleží za každou hodinu strávenou prací v noci příplatek ke mzdě ve výši 10 % průměrného hodinového výdělku, pracovníci ve státním sektoru mají 20 %.

Výše příplatku za práci v noci by měla odpovídat nejméně 10 % průměrného výdělku zaměstnance. Noční práce (22:00-6:00) je odměněna příplatkem nejméně 10 %.

Za tuto dobu náleží zaměstnanci příplatek alespoň ve výši 10 % průměrného hodinového výdělku. Zákoník práce umožňuje, aby se smluvní strany dohodly na výši tohoto příplatku i jinak, tedy v jiné relativní výši nebo v absolutní výši. Pokud není uzavřena dohoda, musí zaměstnavatel poskytovat příplatek alespoň ve výši 10 % z průměrného hodinového výdělku.

Příklad 3 - výpočet příplatku za práci v noci

Zaměstnanec pracuje v nočních směnách, kdy směna začíná ve 21.45 hodin a končí v 5.45 hodin druhého dne. Přestávka na oddych trvala 30 minut. Zaměstnanec má průměrný hodinový výdělek ve výši 167,25 Kč. Dohoda se zaměstnancem nebyla uzavřena. Příplatek bude činit alespoň 7,25 x 167,25 x 10 % = 121,25 Kč, zaokr. 121 Kč.

Odůvodnění: Přestávka na oddych musí být poskytnuta nejpozději po 6 hodinách výkonu práce. Výkon práce v noční době trval od 22 hodin do 5.45 hodin druhého dne a byl přerušen přestávkou v rozsahu 30 minut. 8 - 0,25 = 7,75 hod., 7,75 - 0,5 = 7,25 hod.

3. Práce v sobotu a v neděli

Příplatek za práci v sobotu a v neděli je o něco vyšší než ten, který je poskytován za noční směny.

Příplatek za práci o víkendu se vztahuje na sobotu a neděli. Toto platí bez ohledu na to, jaký má zaměstnanec pracovní harmonogram. Výše příplatku za víkend by měla odpovídat nejméně 10 % průměrného výdělku zaměstnance. Příplatek za práci o víkendu činí minimálně 10 % průměrného výdělku a platí bez ohledu na pracovní harmonogram.

Za práci v sobotu a v neděli náleží příplatek též v případě zaměstnání na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Příklad 1 - práce v sobotu spojená s prací přesčas

Zaměstnanec odpracoval v sobotu 8 hodin nad rámec svého harmonogramu směn a jednalo se proto o práci přesčas. Má měsíční mzdu ve výši 25 500 Kč, v daném měsíci odpracoval všechny směny. Za práci přesčas se smluvní strany dohodly na náhradním volnu za práci přesčas. Jeho průměrný hodinový výdělek činí 140,56 Kč. Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradní volno v měsíci výkonu práce přesčas, pak zaměstnanec dostane měsíční mzdu nekrácenou, protože náhradním volnem dojde ke kompenzaci práce přesčas. I přes čerpání náhradního volna za práci přesčas musí dostat zaměstnanec příplatek za sobotu, a to ve výši alespoň 10 % průměrného hodinového výdělku za každou hodinu práce přesčas, tedy za 8 hodin.

Zákoník práce umožňuje, aby se smluvní strany dohodly na výši tohoto příplatku i jinak, tedy v jiné relativní výši nebo v absolutní výši. Pokud není uzavřena dohoda, musí zaměstnavatel poskytovat příplatek alespoň ve výši 10 % z průměrného hodinového výdělku. Zaměstnanec obdrží měsíční mzdu v plné výši, tedy 25 500 Kč a v případě, že zaměstnavatel poskytuje příplatek jen v základní výši deklarované zákoníkem práce, pak bude uplatněn příplatek za sobotu a neděli ve výši: 8 x 140,56 x 10 % = 112,45 Kč, po zaokrouhlení 113 Kč.

Příklad 2 - směna z pátku na sobotu

Zaměstnavatel se se zaměstnancem dohodl na poskytování příplatku za sobotu a neděli a příplatku za práci v noci ve výši 15 Kč za každou hodinu odpracovanou v sobotu a neděli a v noci (22.00 - 06.00 hod). Zaměstnanec pracuje v nerovnoměrně rozvržené týdenní pracovní době a má plánovanou směnu, která začíná v pátek v 18 hodin a končí v sobotu v 6 hodin. Přestávky na oddych jsou započítávány do pracovní doby, protože provozní podmínky neumožňují přerušení práce tak, aby souvislé přerušení práce trvalo alespoň 15 minut. Příplatek za práci v sobotu zaměstnavatel poskytne zaměstnanci ve výši stanovené ve vnitřním předpisu zaměstnavatele za dobu výkonu práce v sobotu (6 x 15 = 90 Kč). Příplatek za práci v noci zaměstnavatel poskytne zaměstnanci ve výši stanovené ve vnitřním předpisu zaměstnavatele za dobu výkonu práce v noci (22.00-06.00 hod.: 8 x 15 = 120 Kč).

4. Práce ve svátek

Za práci ve svátek by mělo být zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. Zaměstnanec se však se zaměstnavatelem může místo toho domluvit na příplatku za práci ve svátek, jehož výše bude 100 % průměrného hodinového výdělku.

Zákoník práce stanoví, že za práci ve svátek vám náleží náhradní volno. To vám musí zaměstnavatel poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po tomto svátku nebo v jiné předem dohodnuté době. Namísto náhradního volna se můžete se zaměstnavatelem dohodnout na příplatku ve výši vašeho průměrného výdělku za odpracovaný svátek. Nárok na tento příplatek máte také v případě, kdy svátek připadne na váš obvyklý pracovní den.

Jak to tedy v praxi funguje? Svátek práce připadá tento rok na čtvrtek. Řekněme, že pracujete ve skladu, kde práce normálně běží i ve svátky. Vy tedy tento den pracujete, a proto máte nárok na den náhradního volna, který si vyberete do konce července nebo můžete dostat dvojnásobek mzdy za tento odpracovaný den.

Přímo zákoník práce státní svátky nestanoví, pouze upravuje pravidla práce týkající se státních svátků. Příplatek pak náleží zaměstnanci pouze ve svátky pracovního volna. Obvykle ve svátek do práce nemusíte. V některých případech vám ale zaměstnavatel může nařídit přijít do práce i ve svátek.

Za práci ve státní svátek náleží náhradní volno do tří měsíců, nebo příplatek ve výši průměrného výdělku. Při přesčasové práci ve svátek je příplatek nejméně 25 %.

5. Ztížené pracovní prostředí

Aby mohl být poskytnut příplatek, musí se jednat o pracovní prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi, což zapříčiňují ztěžující vlivy. Mezi ty můžeme zařadit např. zvýšený tlak nad 400 kPa, riziko chemické karcinogenity nebo rozdělené směny. Výše příplatku se odvíjí podle míry rizika a intenzity působení ztěžujících vlivů. Zaměstnanci v soukromé sféře dostanou 10 % z minimální mzdy za každou hodinu práce ve ztíženém prostředí.

Pracovní prostředí, ve kterém jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek (např. Řeší to každoročně desetitisíce lidí: na co mám v práci nárok, když je venku přes třicet stupňů? A musím vůbec do práce? Bohužel právní předpisy jsou v tomto ohledu velmi nepřehledné a většina lidí je tak odkázána pouze na novinové články.

Příplatek za ztížené pracovní prostředí činí minimálně 10 % základní sazby minimální mzdy pro dané období.

6. Rozdělená směna

Ztěžujícím vlivem může být i rozdělená směna na 2 nebo více částí. Typické je to např. pro zaměstnance dopravních podniků. V praxi se jedná o směnu, mezi jejíž dvěma či více částmi je mezera o délce alespoň 2 hodiny.

7. Zvláštní příplatky pro státní zaměstnance

Na zvláštní příplatek mají nárok státní zaměstnanci, kteří pracují v mimořádné neuropsychické zátěži nebo u nich při práci vzniká riziko ohrožení zdraví nebo života.

Výše osobního příplatku by měla být zahrnuta v platovém výměru. Jde o nenárokovou složku platu státních zaměstnanců, což znamená, že nemusela být přiznána. Zákonem není daná žádná jednotná částka, ve které by byl osobní příplatek poskytován. až 100 % tarifu nejvyššího stupně v platové třídě náleželo těm zaměstnancům, kteří byli všeobecně uznávanými odborníky a spadali do 10. až 16. To se ale změnilo.

Náleží pedagogickým pracovníkům, čili zaměstnancům ve státní sféře, kteří nad rámec rozsahu hodin stanovených ředitelem školy nebo zařízení sociálních služeb vykonávají přímou vzdělávací, výchovnou, speciálně pedagogickou a pedagogicko-psychologickou činnost.

Měsíční příplatek v rozmezí 1000 až 2000 Kč dostane ten pedagogický pracovník a státní zaměstnanec, který vykonává kromě pedagogiky i další specializované činnosti, ke kterým je nutná patřičná kvalifikace.

Pokud je zaměstnanec ve zdravotnictví vystaven zvýšené zátěži vyplývající z rozvržení pracovní doby, bude mu za.

8. Pracovní pohotovost

Pracovní pohotovost není příplatek jako takový, ale v praxi se mu podobá. Proto se o ní v tomto článku alespoň zmíníme. Pracovní pohotovost je doba, kdy nejste v práci, ale musíte být připraveni do práce kdykoliv odejít (proto musíte být např. doma a ne někde na výletě 100 km od místa výkonu práce). Jednostranně ji není možné nařídit, musíte si ji nejdříve se zaměstnavatelem písemně dohodnout.

Omezení a výjimky

V případě zaměstnance s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující výše uvedenou týdenní pracovní dobu, avšak není možné takovému zaměstnanci práci přesčas nařídit, pouze se na ní dohodnout.
Vyloučeno je zaměstnávat prací přesčas těhotné zaměstnankyně a mladistvé zaměstnance.
Pracovníci ve zdravotnictví mají pravidla sjednané práce přesčas stejná jako ostatní zaměstnanci, avšak s jedním velkým specifikem. Od 1. 1. 2024 zákoník práce umožňuje stanovit délku pracovní doby v nepřetržitém provozu spojeném s poskytováním zdravotních služeb poskytovatelem lůžkové péče nebo poskytovatelem zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává lékař, zubní lékař, farmaceut nebo zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání, až na 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích, avšak jen na základě kolektivní smlouvy či individuální písemné dohody.

Na co si dát pozor?

Na druhou stranu platí, že ne každý čas, který strávíte v práci nad rozsah běžné pracovní doby, je prací přesčas.

Je však také možné, že mzda sjednaná v pracovní smlouvě zahrnuje rovnou i odměnu za práci přesčas. Na to je třeba si dát při uzavírání smlouvy pozor. Ani rozsah práce přesčas sjednané ve smlouvě však nesmí přesáhnout 150 hodin za kalendářní rok.

Pokud došlo k dohodě o poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas, má se za to, že jde o práci v rámci zákonné pracovní doby a zaměstnanci výše uvedená práva nepřísluší. Za dobu čerpání náhradního volna se pak plat nekrátí.

Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení, je plat již stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce (to neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti, u které zákoník práce výslovně zdůrazňuje, že za tuto práci je zaměstnavatel povinen plat nebo náhradní volno poskytnout).

Tabulka příplatků dle zákoníku práce

Typ práce	Výše příplatku (minimálně)	Poznámka
Práce přesčas	25 % průměrného výdělku	Možnost náhradního volna
Práce v noci (22:00-6:00)	10 % průměrného výdělku
Práce v sobotu a neděli	10 % průměrného výdělku
Práce ve svátek	100 % průměrného výdělku nebo náhradní volno
Ztížené pracovní prostředí	10 % minimální mzdy