Práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele dle zákoníku práce v České republice

Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů upravuje zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který je v účinnosti od 1.1.2007). Nejen povinnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli, ale i práva zaměstnance a stejně tak i zaměstnavatele řeší zákoník práce a interní předpisy zaměstnavatele.

Zákoník práce povinnosti zaměstnance definuje v několika svých částech. V paragrafu 103 a dalších popisuje povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance. Nad rámec zákonem stanovených povinností si společnosti určují pravidla, kterými se zaměstnanci musí řídit.

Primárním důvodem je bezpečnost na pracovišti, dalšími důvody je udržení nastavené firemní kultury a naplnění firemní vize, mise a cílů. Závazné jsou nejen povinnosti zaměstnance vyplývající ze zákoníku práce, ale také interní předpisy zaměstnavatele a ústní pokyny nadřízených pracovníků.

Povinnosti zaměstnance

Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance.

Zaměstnanec je povinen:

Účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí.
Podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy.
Dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele.
Dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu.
Nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.
Oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci.
Bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.
Podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

Mezi další povinnosti zaměstnance patří:

Práce se svěřenými prostředky: Řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
Firemní kultura: K ostatním kolegům se chovat slušně, čisté oblečení, dodržování hygieny, nulová tolerance k drogám, alkoholu.

Práva zaměstnance

Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Zaměstnanec má právo:

Na mzdu sjednanou před začátkem výkonu práce, která nesmí být nižší než aktuální minimální mzda.
Na proplácení práce ve svátky pracovního klidu a poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce vykonané ve svátek.
Na příplatek za práci v noci ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku. Stejné pravidlo platí i v případě práce v sobotu a neděli nebo při práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Na zaškolení při nástupu do nové práce a mzdu po dobu školení.
Na půlhodinovou přestávku nejpozději po 6 hodinách práce (u mladistvých zaměstnanců po 4,5 hodinách).
Na nepřetržitý denní odpočinek v délce minimálně 11 hodin během 24 hodin.
Na placený přesčas s příplatkem nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku.
Na čtyři týdny placené dovolené s tím, že vám zaměstnavatel musí umožnit vybrat si dva týdny po sobě.

Pozice zaměstnance v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Zaměstnanec není pasivním objektem zaměstnavatelovy péče o jeho bezpečnost a zdraví, ale je aktivním subjektem, kterému jsou k tomu účelu stanovena práva a povinnosti, např. právo dbát o bezpečnost a zdraví své i jiných osob, právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, povinnost oznamovat závady a nedostatky, právo účastnit se na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přímo nebo prostřednictvím svých zástupců, povinnost podílet se na odstraňování nedostatků.

Povinnosti zaměstnavatele

Dle ustanovení § 101 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce.

Mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří:

Vytvářet pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, včetně vhodných teplotních podmínek.
Poskytnout zaměstnancům ochranné pracovní prostředky a v některých případech také pracovní oděv a obuv.
Zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance, svědků a zástupců odborové organizace a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Informovat zaměstnankyně, jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky.
Zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích.

Zaměstnavatel vám za vámi vykonanou práci musí zaplatit. Zákoník práce navíc stanovuje, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty musí dostávat všichni zaměstnanci stejný plat.

V případě, že vám zaměstnavatel nemůže zadat práci, nikdy byste na tom neměli být škodní vy jakožto zaměstnanci. Může se jednat o situace, kdy přestanou fungovat výrobní stroje, dojde k uzavření pracoviště z důvodu rekonstrukce apod. Pokud dojde k prostoji právě např. kvůli poruše stroje, máte nárok na náhradu mzdy ve výši minimálně 80 % průměrného výdělku. Pokud se jedná o něco, co zaměstnavatel nemůže ovlivnit, jako např. přerušení práce kvůli nepříznivých povětrnostním podmínkám, máte nárok na náhradu mzdy v minimální výši 60 % z průměrného výdělku.

Účast zaměstnanců a jejich zástupců na řešení otázek BOZP

Podle paragrafu 8 Zákoníku práce nesmějí být zaměstnanci zbaveni práva účastnit se řešení otázek souvisejících s BOZP prostřednictvím odborové organizace a zástupce pro oblast BOZP. Zaměstnavatel je povinen jim umožnit účast na jednáních týkajících se BOZP či jim poskytnout informace o takovém jednání, sdělení informací, připomínek a návrhů týkajících se BOZP (zaměstnavatel je povinen je vyslechnout), projednání podstatných opatření týkajících se BOZP, oprojednání vyhodnocení rizik a souvisejících otázek, organizaci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP a určení odborně způsobilých osob v prevenci rizik.

Práva zaměstnavatele

I přesto, že je česká legislativa nakloněna spíše ochraně zaměstnanců, i zaměstnavatelé mají samozřejmě svá práva a ochranné mechanismy. Toto právo není nikde oficiálně zavedeno, ale vyplývá z povinností, které máte vy jako zaměstnanec vůči vašemu zaměstnavateli. Jedná se tedy např. S tím souvisí i právo zaměstnavatele na vaši kontrolu - tedy, zda přicházíte a odcházíte z práce ve stanovený čas, zda dodržujete pracovní postupy, používáte dané pomůcky a podobně. Zaměstnavatel může kontrolovat i vaše pracovní pomůcky, jako je například pracovní notebook, do kterého může například nainstalovat speciální program, který monitoruje vaši aktivitu. Stejně tak může zaměstnavatel zakázat přístup na určité stránky.

Zaměstnavatel má právo vydat vnitřní předpis ve formě pracovního řádu. V tom se specifikují pravidla pro výkon práce a celkový běh pracoviště a jeho pravidla musí dodržovat všichni zaměstnanci. V tomto předpisu však nesmí být zaměstnancům stanoveny povinnosti, které by byly v rozporu se zákoníkem práce. V opačném případě se totiž stává neplatným.

Role vedoucího zaměstnance

Další povinnosti klade zákoník práce v ustanovení § 302 na vedoucí zaměstnance. Těmi jsou zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

Jestliže je s pozicí vedoucího zaměstnance spojeno oprávnění stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly a dávat jim za tímto účelem závazné pokyny, pak je současně oprávněním a povinností téhož zaměstnance řídit takovou práci a kontrolovat, nakolik zaměstnanci pracovní úkoly plní a zadané pokyny dodržují. Od kontroly plnění pracovních úkolů a dodržování pokynů jednotlivými zaměstnanci se odvíjí důležitá pravomoc (povinnost) vedoucího zaměstnance, spočívající v hodnocení pracovních výsledků a pracovní výkonnosti.

Důležitost postavení vedoucího zaměstnance v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podtrhuje zákoník práce také ve svém ustanovení § 106 odst. 4 písm. i) o povinnostech zaměstnanců. Vedoucímu zaměstnanci přísluší nejen hodnotit pracovní výkonnost a pracovní výsledky zaměstnanců, ale promítnout tyto parametry do jejich odměny za práci. Záleží přitom na struktuře této odměny. Tato pravomoc se musí samozřejmě pohybovat v rámci zákoníku práce.

Je povinností vedoucího zaměstnance zabezpečit, aby odměna zaměstnance za práci odpovídala její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, aby byla dodržena zásada stejné odměny za stejnou práci (za práci stejné hodnoty) a aby nebyla podkročena zákonem stanovená minimální mez v podobě minimální mzdy, resp.

Je v zájmu každého zaměstnavatele pečovat o odborný rozvoj zaměstnanců. Jak vyplývá z ustanovení § 227 zákoníku práce, odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména zaškolení a zaučení, poskytnutí odborné praxe absolventům škol, prohlubování kvalifikace a její zvyšování.

Je úkolem vedoucího zaměstnance, aby odborný rozvoj zaměstnanců zajišťoval v rámci možností zaměstnavatele účastí na různých školeních nebo jiných formách vzdělávání.

Řešení sporů a kontrola

Nedodržuje BOZP, porušuje podmínky stanovené v pracovní smlouvě nebo nejedná v souladu se zákoníkem práce? Podnět k inspekci práce můžete podat online přímo na stránkách Státního úřadu inspekce práce nebo prostřednictvím datové schránky, poštou, telefonicky či osobně. V rámci podání je třeba jednoznačně identifikovat zaměstnavatele, kterého se podnět týká - tedy uvést název firmy či jméno zaměstnavatele, IČO, a místo výkonu práce.

Vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je detailně upraven zákoníkem práce, který klade důraz na ochranu zaměstnanců, ale zároveň poskytuje zaměstnavatelům důležité nástroje k řízení a organizaci práce. Zaměstnavatelé mají právo vyžadovat kvalitně odvedenou práci, kontrolovat její plnění a zavádět pravidla prostřednictvím vnitřních předpisů.

tags: #práva #a #povinnosti #zaměstnance #a #zaměstnavatele