Používání klimatizace na pracovišti a související legislativa v ČR
Řada z nás se v horkých letních, ale také chladných zimních měsících potýká se ztíženými pracovními podmínkami. Jsme vystaveni buď nadměrnému horku nebo nadměrné zimě. Zatímco někomu je zima i při 25 stupních, jiný už padá horkem a na práci v takovéto teplotě nemá ani pomyšlení. Na tuto skutečnost ale naštěstí myslí zákony, které ukládají zaměstnavatelům povinnosti se v takových případech o své zaměstnance postarat.
Všichni to známe - každoroční boj s horkem. Ulice i budovy jsou rozpálené a minimum zeleně ve městě se podepisuje na zhoršující se situaci. Zaměstnavatelé si každý rok lámou hlavu s tím, jak se s horkem efektivně poprat. Lidé se hůře soustředí, více potí, stoupá riziko dehydratace a v některých případech hrozí i kolaps z horka či riziko infarktu myokardu.
Právě nejistota vyplývající ze současné situace byla motivací pro změnu zákonů týkajících se povolené minimální teploty na pracovišti, kterou doposud stanovovalo nařízení platné od roku 2007. Česká vláda přijala v roce 2022 nařízení nové, které minimální teplotu na pracovišti snížilo o 2 °C.
Víte, že teplotu na pracovišti upravuje zákon? Stejně tak myslí i na pravidla při používání klimatizace. Klimatizace může pomoci vyřešit na pracovišti hned několik problémů. V létě chladí, v zimě topí a správně zvolená jednotka vzduch i dokonale vyčistí. Přesto byste neměli zapomínat na pravidla pro správné používání klimatizace. Používání tohoto zařízení v práci totiž upravuje nařízení vlády.
Zákon upravuje správnou teplotu v práci podle různých kategorií. Konkrétní podmínky pro ochranu zdraví při práci, kde se vyskytují rizikové faktory mikroklimatických podmínek, určuje Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
Energetická krize není jen abstraktním strašákem, ale reálným faktorem, který ovlivňuje každého z nás.
Legislativa a klimatizace na pracovišti
V případě používání klimatizace je důležité, aby se dodržoval rozdíl vnějších a vnitřních klimatizovaných teplot, který by neměl překročit rozdíl 5 - 6 °C. Pokud by byl rozdíl větší, riskujete tzv. teplotní šok, který může tělo pěkně potrápit. Z očekávaného přínosu klimatizace by se spíše, než užitek stala starost. U náchylnějších hrozí častější nachlazení, bolesti v krku, a dokonce i angíny. Pozor byste měli dát i při umístnění jednotky, nikdy by neměla být nasměrována přímo na pracovní místo, kde zaměstnanec sedí.
Pokud je na pracovišti klimatizace dostupná, je nutné dodržovat rozdíl mezi venkovními a vnitřními teplotami v rozmezí 5-6 °C.
Na pracovišti musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na fyzickou náročnost práce.
Pro pobytové místnosti legislativa udává požadavky na větrání a na vytápění s možností regulace vnitřní teploty. Pro větrání je dáno minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu na osobu, nebo minimální intenzita větrání a jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO2.
Pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty.
Nařízení vlády č. V. Minimální množství venkovního vzduchu musí být zvýšeno při další zátěži větraného prostoru pracoviště, například teplem nebo pachy.
ČSN EN13779 Větrání nebytových budov - Základní požadavky na větrací a klimatizační systémy platí pro navrhování a provádění větracích a klimatizačních systémů nebytových objektů, které však slouží k pobytu osob. Nejedná se však o výrobní provozy.
V souasné době se pro zdroje chladu používá EER (Energy Efficiency Ratio) na místo dřívějšího COP. Správně EER bezrozměrné (W/W) je shodné s COP v chladicím módu.
Nové požadavky na hodnocení energetické náročnosti budov od 1. 12. 7. 2013 byly ve Sbírce zákonů publikovány vyhlášky č. 193/2013 Sb. o kontrole klimatizačních systémů a č.
Vyhláška připouští zjednodušení v případě, že se nejedná o první kontrolu provedenou podle této vyhlášky nebo první kontrolu po uvedení klimatizačního systému do provozu.
Další povinností zaměstnavatele je též zajistit přístup k pitné kohoutkové vodě, která může sloužit také pro případ poskytnutí první pomoci zraněné osoby. V případě nevyhovujících mikroklimatických podmínek na pracovišti je zaměstnavatel dle § 104 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce povinen zaměstnancům poskytnou na jeho náklady ochranné nápoje.
Podle § 104 odstavec 3 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout ochranné nápoje na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami. K ochraně zdraví před účinky zátěže chladem musí zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci ochranný nápoj, který je zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru. Může však obsahovat látky zvyšující odolnost organismu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento; ochranný nápoj pro mladistvého zaměstnance však nesmí obsahovat alkohol. Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu.
Ochranné nápoje upravuje třetí odstavec § 104 zákona č.
Podle naměřených teplotních hodnot na pracovišti se zaměstnanci zařadí do jedné z osmi kategorií tříd (I, IIa, IIb, IIIa, IIIb, IVb, V) podle práce, kterou vykonávají. V potaz se bere také jejich průměrný a celkový energetický výdej, to znamená, jak těžkou fyzickou práci vykonávají. Rozdělení tříd je však pouze orientační, takže je na úsudku zaměstnavatele, do jaké kategorie vás zařadí. Tabulku s jednotlivmi třídami najdete opět v části A nařízení vlády č. Nevenkovní pracoviště zpracovává tabulka č. 2 v části A nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
Zaměstnanci jsou pak na základě tohoto nařízení zařazeni do jedné z osmi kategorií podle druhu vykonávané práce a podle fyzické zátěže. Rozřazení je pouze orientační, proto musí zaměstnavatel sám posoudit, do jaké reálné kategorie jednotlivý zaměstnanec spadá.
Posouzení, zda je práce vykonávána v teplotním riziku, nebo ne, se provádí měřením teploty na pracovišti za pomoci teploměru.
Níže vám přiblížíme orientační tabulku rozdělení profesí na nevenkovním pracovišti a jejich maximální i minimální povolené teploty. Kompletní pehled a veškeré povinnosti naleznete v nařízení vlády č.
V potaz se bere také jejich průměrný a celkový energetický výdej, to znamená, jak těžkou fyzickou práci vykonávají.
Rozdílná je situace u klimatizovaných kanceláří, tam jsou jasně stanoveny limity pro nastavení teploty. Klimatizace by měla být nastavena přiměřeně venkovní teplotě, přičemž rozdíl mezi venkovní a regulovanou vnitřní teplotou by neměl přesáhnout 5, maximálně 6 °C.
Orientační tabulka rozdělení profesí a povolené teploty
| Třída práce | Druh práce | Min. teplota | Max. teplota |
|---|---|---|---|
| I | Kancelářské práce | 20°C | 27°C |
| IIa | Práce vestoje nebo při chůzi spojená s přenášením břemen | 20°C | 26°C |
| IIb | Činnost spojená s přenášením středně těžkých břemen | 18°C | 25°C |
| IVb a V | Práce spojené s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin apod. | Nestanoví se | Nestanoví se |
Poznámka: Posouzení jednotlivých tříd je vždy individuální a existuje mnoho výjimek.
Posouzení jednotlivých tříd je vždy individuální a je zde také plno výjimek.
Přesto, že má zaměstnavatel povinnost zajistit příznivé a kvalitní podmínky, v žádném zákoně už není stanoveno, jak konkrétně to má udělat.
Vnímání teploty je značně subjektivní, a proto bývá ve větším kolektivu často složité najít kompromis. Vždy ale platí, že jako zaměstnavatel byste měl myslet na nastavení ideálních podmínek pro práci. Jako zaměstnanec zase projevit určitou míru pochopení a tolerance pro potřeby ostatních.
Zaměstnavatel má povinnost při velké tepelné zátěži na pracovišti prostředí upravit tak, aby teplotu snížil a dosáhl co možná nejlepších mikroklimatických podmínek. Zákon však bohužel nestanovuje, jak konkrétně toho dosáhnout.
Pokud si myslíte, že váš zaměstnavatel porušuje přepisy ohledně teploty na pracovišti, a ten to s vámi odmítá řešit, můžete se bránit a podat stížnost. Můžete se obrátit na bezpečnostního technika firmy, odbory, případně na krajskou hygienickou stanici.
Pokud váš zaměstnavatel pravidla pro regulaci teploty nedodržuje, nebojte se bránit.
Zajištění určité výše teploty na těchto pracovištích je dále závislé na skutečnosti, zda zaměstnanec má jednovrstvý, dvouvrstvý či třívrstvý oblek. V nejčastějších případech má být teplota na pracovišti 22 0 C (jde například o kanceláře) a se zvyšováním fyzické náročnosti na druh práce se požadavek na teplo snižuje (méně než 20 0 C stupňů u kategorií IIa, IIb, IIIa, IIIb.) U třídy IV a V se teplota nestanoví.
V místnostech, kde se nepracuje, má být teplota nižší.
Nové nařízení vlády č. 303/2022 Sb.
Současná ekonomická situace vyžaduje řadu opatření ke zlepšení a zefektivnění podnikatelské činnosti a k zajištění energetických úspor. Jedním z nich je i legislativní oblast. Proto vláda schválila změny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., k ochraně zdraví při práci. Zejména jde o novou právní úpravu teplotních podmínek na pracovištích.
Nové nařízení vlády č. 303/2022 Sb. Nařízení vlády ukládá zaměstnavateli povinnost, aby vytvořil potřebné podmínky k ochraně před zátěží chladem.
Pro práci v zátěži chladem se poskytuje pracovní oděv, který musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organismu vyjádřených teplotou tělesného jádra (36 °C až 37 °C), a pracovní obuv chránící před chladem.
Jestliže tepelně izolační vlastnosti pracovního oděvu nepostačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek organizmu při trvalé práci vykonávané při operativních teplotách od 10 °C do 4 °C nebo na pracovišti, na němž je operativní teplota 4 °C a nižší, má zaměstnanec právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně. Při trvalé práci, vykonávané při operativní teplotě 4 °C a nižší, musí být v ohřívárně zajištěno vybavení pro prohřívání rukou.
Ohřívárna se nezřizuje pro trvalou práci při operativní teplotě vyšší než 10 °C, spojenou s manipulací s materiálem vyžadujícím přímý kontakt tepelně nechráněné kůže ruky, jehož teplota je 10 °C a nižší.
Při teplotě vzduchu od 10 °C do 4 °C musí být práce zaměstnance upravena tak, aby doba jejího nepřetržitého trvání nepřesáhla 3 hodiny, při teplotě vzduchu od 4 °C do -10 °C 2 hodiny a při teplotě vzduchu od -10 °C 75 minut.
Práce musí být upravena tak, aby zaměstnanec nekonal práci na pracovišti, na kterém je korigovaná teplota vzduchu nižší než -30 °C, nejde-li o naléhavé provádění oprav, odvracení nebezpečí pro život nebo zdraví, při živelních a jiných mimořádných událostech; ochrana zdraví zaměstnanců se pro tyto účely zajišťuje střídáním zaměstnanců nebo jinou organizací práce podle konkrétních podmínek práce.
Nové NV nic nemění v uvedených organizačních opatřeních zaměstnavatele před zátěží chladem.
Došlo však ke snížení údajů o minimální teplotě na pracovištích. Pro tyto účely NV nadále rozděluje pracovní činnosti do I. až V. třídy. Do první třídy jsou například zařazeny kancelářské práce, do třídy IIa činnost vestoje nebo při chůzi spojená s přenášením břemen, třída IIb znamená činnost spojenou s přenášením středně těžkých břemen a třídy IVb a V uvádějí práce spojené s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin apod.
Pokud je to technicky možné, havarijní větrání musí mít zajištěno automatické spouštění v závislosti na koncentraci uniklé těkavé chemické látky. Spouštění musí být umístěno před vstupem na pracoviště a musí být zajištěna jeho snadná dostupnost.
Havarijní větrání musí být podtlakové, tak, aby při jeho chodu nemohla těkavá chemická látka pronikat do prostor jiných pracovišť.
Výduch odpadního vzduchu musí být umístěn v takové výši, aby při chodu havarijního větrání nemohlo dojít k ohrožení zdraví osob na ostatních pracovištích a ve venkovním prostoru.
Tipy pro zaměstnance
V létě se snažte dodržovat následující rady:
- Dodržujte pitný režim. Při horkých letních dnech nezapomeňte hodně pít. Pravidelných přísun tekutin udrží váš mozek v bdělém stavu. Nejlepší je mít po ruce džbán s vodou, kterou si budete pravidelně nalévat.
- Používejte rozprašovač. Rychlé osvěžení poskytne i obličejový rozprašovač. Ten můžete pořídit buď v drogerii, nebo si vodu do nádobky s rozprašovačem napustit doma.
- Vhodné materiály oblečení. Pokud vás nesvazuje zkostnatělý dress code, máte vyhráno.
- Požádejte o home office. Pokud vám to váš zaměstnavatel umožňuje, pracujte z domova.
- Jezte střídmě. V letních dnes se vyhněte hutným obědům, jež zahrnují zelí, kynutá těsta nebo zasmažené polévky.
Aklimatizace na teplotu je proces, při kterém se tělo postupně přizpůsobuje práci v extrémních teplotách. Tento proces je zásadní pro udržení zdraví a bezpečnosti při práci v horkém prostředí. Když je tělo vystaveno vysokým teplotám, začne se přizpůsobovat tím, že zlepšuje svou schopnost regulovat tělesnou teplotu. Toto se děje prostřednictvím zvýšené produkce potu a zlepšené schopnosti těla odvádět teplo. Tento proces obvykle trvá přibližně 7 až 14 dní. Během tohoto období je důležité, aby zaměstnanci pracovali v omezeném režimu a dostávali dostatečný odpočinek a hydrataci.
Pamatujte, že každý jedinec se přizpůsobuje teplotě jinak, takže je důležité respektovat individuální potřeby a limity každého zaměstnance.
Postupná expozice - zaměstnanci by měli být vystaveni extrémním teplotám postupně.
Dostatečná hydratace a výživa - při práci v horku je důležité zajistit dostatečnou hydrataci a výživu.
Monitorování zdravotního stavu - zaměstnavatelé by měli sledovat zdravotní stav svých zaměstnanců během procesu aklimatizace.
Existuje mnoho typů OOPP, které mohou pomoci chránit zaměstnance před horkem.
Ochranné oblečení - lehké, prodyšné oblečení, které pomáhá odvádět pot a udržovat tělo chladné.
tags: #pouzivani #klimatizace #na #pracovisti #legislativa
